83 vztahy: Afrikátní souhláska, Afroasijské jazyky, Akuzativ, Alveolární laterální aproximanta, Alveolární nazála, Alveolární souhláska, Alveolární vibranta, Aproximantní souhláska, Arabská Wikipedie, Arabské písmo, Aramejština, Řecké písmo, Bilabiální nazála, Dentální souhláska, Dvojné číslo, Egypt, Faryngalizace, Faryngální souhláska, Fénické písmo, Flektivní jazyk, Frikativní souhláska, Genitiv, Glotální souhláska, Hebrejština, Imperativ, Imperfektum, Indikativ, Islám, Jaroslav Sedláček (teolog), Jazyk (lingvistika), Jednotné číslo, Jmenný rod, Konjunktiv, Korán, Kurziva, Labiální souhláska, Latina, Latinka, Lingvistika, Liturgický jazyk, Množné číslo, Nabatejci, Nazální souhláska, Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolární ploziva, Neznělá dentální frikativa, Neznělá faryngální frikativa, Neznělá labiodentální frikativa, Neznělá postalveolární frikativa, Neznělá uvulární frikativa, ..., Neznělá uvulární ploziva, Neznělá velární frikativa, Neznělá velární ploziva, Nominativ, Organizace spojených národů, Palatální aproximanta, Palatální souhláska, Palestinská autonomie, Peršané, Perfektum, Plozivní souhláska, Podstatná jména hromadná, Postalveolární souhláska, Ráz (fonetika), Románské jazyky, Semitské jazyky, Seznam zemí, ve kterých je arabština úřední jazyk, Slovesný vid, Turci, Uvulární souhláska, Velární souhláska, Vibrantní souhláska, Znělá alveolární frikativa, Znělá alveolární ploziva, Znělá bilabiální ploziva, Znělá dentální frikativa, Znělá faryngální frikativa, Znělá glotální frikativa, Znělá labiovelární aproximanta, Znělá postalveolární afrikáta, Znělá uvulární frikativa, Znělá velární frikativa, 4. století. Rozbalte index (33 více) »
Afrikátní souhláska
Afrikáta (též poloražená souhláska) je v artikulační fonetice označení pro souhlásku kombinující plozivu (okluzivu) a frikativu.
Nový!!: Arabština a Afrikátní souhláska · Vidět víc »
Afroasijské jazyky
Afroasijské jazyky nebo také semito-hamitská jazyková rodina zahrnuje až 375 jazyků a má více než 340 milionů mluvčích (z toho 235 mil. arabština), a to na území severní a východní Afriky a v jihozápadní Asii, včetně Arabského poloostrova.
Nový!!: Arabština a Afroasijské jazyky · Vidět víc »
Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Akuzativ · Vidět víc »
Alveolární laterální aproximanta
Alveolární laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Alveolární laterální aproximanta · Vidět víc »
Alveolární nazála
Alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Alveolární nazála · Vidět víc »
Alveolární souhláska
Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.
Nový!!: Arabština a Alveolární souhláska · Vidět víc »
Alveolární vibranta
Alveolární vibranta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Alveolární vibranta · Vidět víc »
Aproximantní souhláska
Aproximantní souhláska či Aproximanta je v artikulační fonetice typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.
Nový!!: Arabština a Aproximantní souhláska · Vidět víc »
Arabská Wikipedie
Arabská Wikipedie je jazyková verze Wikipedie v arabštině.
Nový!!: Arabština a Arabská Wikipedie · Vidět víc »
Arabské písmo
Arabské písmo je stejně jako řecké nebo hebrejské založeno na fénickém typu písma.
Nový!!: Arabština a Arabské písmo · Vidět víc »
Aramejština
Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.
Nový!!: Arabština a Aramejština · Vidět víc »
Řecké písmo
Řecká dopravní směrovací značka Vývoj řecké abecedy Řecké písmo je nejstarší dosud používané písmo v Evropě.
Nový!!: Arabština a Řecké písmo · Vidět víc »
Bilabiální nazála
#PŘESMĚRUJ Znělá bilabiální nazála.
Nový!!: Arabština a Bilabiální nazála · Vidět víc »
Dentální souhláska
Dentální souhláska (dentála, zubná souhláska či zubnice) je souhláska, která je tvořena kontaktem jazyka s horními zuby (latinsky dentis – zuby).
Nový!!: Arabština a Dentální souhláska · Vidět víc »
Dvojné číslo
Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.
Nový!!: Arabština a Dvojné číslo · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Arabština a Egypt · Vidět víc »
Faryngalizace
Faryngalizace (někdy též faryngealizace) je druhotná artikulace souhlásek nebo samohlásek, při jejíž artikulaci jsou hltan nebo hrtanová příklopka staženy.
Nový!!: Arabština a Faryngalizace · Vidět víc »
Faryngální souhláska
Faryngální souhláska (faryngála či hltanová souhláska) je souhláska, která je artikulována dotekem kořene jazyka s faryngem (hltanem).
Nový!!: Arabština a Faryngální souhláska · Vidět víc »
Fénické písmo
Fénické písmo bylo ve starověku souhláskové písmo používané pro zaznamenání textů ve féničtině a později i v dalších příbuzných kanaánských jazycích.
Nový!!: Arabština a Fénické písmo · Vidět víc »
Flektivní jazyk
Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.
Nový!!: Arabština a Flektivní jazyk · Vidět víc »
Frikativní souhláska
Frikativa (česky třená souhláska, také konstriktiva, spiranta) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká vytvořením úžiny (konstrikce) těsným přiblížením dvou orgánů mluvidel (artikulátorů).
Nový!!: Arabština a Frikativní souhláska · Vidět víc »
Genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.
Nový!!: Arabština a Genitiv · Vidět víc »
Glotální souhláska
Glotála, též hlasivková souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen v hlasivkové štěrbině (lat. glottis.
Nový!!: Arabština a Glotální souhláska · Vidět víc »
Hebrejština
Hebrejština (ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (ivrit tanachit, též, lešon hakodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.
Nový!!: Arabština a Hebrejština · Vidět víc »
Imperativ
Upřímnost Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz.
Nový!!: Arabština a Imperativ · Vidět víc »
Imperfektum
Imperfektum (lat. imperfectum, doslova „nedokončené“ jako protiklad k perfektu) je jeden z minulých časů, kterým jazyky, jež ho mají, zpravidla označují minulý děj, který v minulosti trval nebo se opakoval.
Nový!!: Arabština a Imperfektum · Vidět víc »
Indikativ
Indikativ (též oznamovací způsob) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje běžné reálné sdělení.
Nový!!: Arabština a Indikativ · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Arabština a Islám · Vidět víc »
Jaroslav Sedláček (teolog)
Jaroslav Sedláček (4. února 1860 Hostomice farnost Bezdědice – 3. ledna 1925 Praha-Smíchov farnosti při kostele sv. Václava na Smíchově) byl český katolický kněz a profesor biblického studia a semitských jazyků.
Nový!!: Arabština a Jaroslav Sedláček (teolog) · Vidět víc »
Jazyk (lingvistika)
Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.
Nový!!: Arabština a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »
Jednotné číslo
Jednotné číslo (singulár, lat. singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost, že se jedná o jeden kus.
Nový!!: Arabština a Jednotné číslo · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Arabština a Jmenný rod · Vidět víc »
Konjunktiv
Konjunktiv (z pozdně latinského modus coniunctivus, v překladu způsob sloužící k větné vazbě, z lat. coniungere – spojovat) či (v některých jazycích) subjunktiv, francouzsky subjonctif (česky spojovací způsob) je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla podmíněnost či hypotetičnost děje.
Nový!!: Arabština a Konjunktiv · Vidět víc »
Korán
Korán (arabsky القرآن 'al-Qurʾān', doslova: „recitace“) je hlavním náboženským textem islámu, spolu se Sunnou - autentickými výroky a činy Proroka Muhammeda.
Nový!!: Arabština a Korán · Vidět víc »
Kurziva
Font Garamond v základním a kurzivním řezu, kde krom celkového zaoblení si lze povšimnout běžných změn písmen: protažení f pod řádek, redukce bříška a Kurziva (variantně i -zí- a -si-, též polokurziva, či italika) je v typografii řez písma, písmo vyznačující se mírným sklonem doprava a drobnými změnami podoby u některých písmen oproti základnímu typu písma, bližší psacímu písmu.
Nový!!: Arabština a Kurziva · Vidět víc »
Labiální souhláska
Labiální souhlásky jsou souhlásky, při kterých jsou využívány jeden nebo oba rty.
Nový!!: Arabština a Labiální souhláska · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Arabština a Latina · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Arabština a Latinka · Vidět víc »
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Nový!!: Arabština a Lingvistika · Vidět víc »
Liturgický jazyk
Liturgickým jazykem se nazývá jazyk, v němž jsou nebo byly konány náboženské obřady.
Nový!!: Arabština a Liturgický jazyk · Vidět víc »
Množné číslo
Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.
Nový!!: Arabština a Množné číslo · Vidět víc »
Nabatejci
Nabatejci byli semitský arabský kmen pocházející od prvorozeného Izmaelova syna Nebajóta, který se usídlil ve 4.
Nový!!: Arabština a Nabatejci · Vidět víc »
Nazální souhláska
Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.
Nový!!: Arabština a Nazální souhláska · Vidět víc »
Neznělá alveolární frikativa
Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Neznělá alveolární frikativa · Vidět víc »
Neznělá alveolární ploziva
Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Neznělá alveolární ploziva · Vidět víc »
Neznělá dentální frikativa
Neznělá dentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Neznělá dentální frikativa · Vidět víc »
Neznělá faryngální frikativa
Neznělá faryngální frikativa je souhláska vyskytující se v některých jazycích.
Nový!!: Arabština a Neznělá faryngální frikativa · Vidět víc »
Neznělá labiodentální frikativa
Neznělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Neznělá labiodentální frikativa · Vidět víc »
Neznělá postalveolární frikativa
Neznělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Neznělá postalveolární frikativa · Vidět víc »
Neznělá uvulární frikativa
Neznělá uvulární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Arabština a Neznělá uvulární frikativa · Vidět víc »
Neznělá uvulární ploziva
Neznělá uvulární ploziva je souhláska, vyskytující se v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Neznělá uvulární ploziva · Vidět víc »
Neznělá velární frikativa
Neznělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Neznělá velární frikativa · Vidět víc »
Neznělá velární ploziva
Neznělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Arabština a Neznělá velární ploziva · Vidět víc »
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Nový!!: Arabština a Nominativ · Vidět víc »
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Nový!!: Arabština a Organizace spojených národů · Vidět víc »
Palatální aproximanta
Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Arabština a Palatální aproximanta · Vidět víc »
Palatální souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti palatálních souhlásekPalatála, též předopatrová či tvrdopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat. palatum durum.
Nový!!: Arabština a Palatální souhláska · Vidět víc »
Palestinská autonomie
Palestinská národní správa (as-Sulta al-wataníja al-filastíníja) je částečně samostatný státní útvar skládající se ze Západního břehu Jordánu, označovaného také jako Předjordánsko, a Pásma Gazy.
Nový!!: Arabština a Palestinská autonomie · Vidět víc »
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Nový!!: Arabština a Peršané · Vidět víc »
Perfektum
Perfektum (z latinského perfectum, doslova „dokončené“) je slovesný čas, který v některých jazycích vyjadřuje ukončenost minulého děje.
Nový!!: Arabština a Perfektum · Vidět víc »
Plozivní souhláska
Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.
Nový!!: Arabština a Plozivní souhláska · Vidět víc »
Podstatná jména hromadná
Podstatná jména hromadná (kolektiva) jsou taková podstatná jména, která označují skupinu stejných věcí.
Nový!!: Arabština a Podstatná jména hromadná · Vidět víc »
Postalveolární souhláska
Postalveolára, též zadodásňová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka se zadní částí dásňového oblouku a částečně i s tvrdým (předním) patrem (lat. post.
Nový!!: Arabština a Postalveolární souhláska · Vidět víc »
Ráz (fonetika)
Ráz je neznělá glotální ploziva, zvláštní souhláska, která se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Arabština a Ráz (fonetika) · Vidět víc »
Románské jazyky
Rozšíření románských jazyků:'''modrá''' – francouzština; '''zelená''' – španělština; '''oranžová''' – portugalština; '''žlutá''' – italština; '''červená''' – rumunština Románské jazyky je rodina jazyků, které se vyvinuly z latiny.
Nový!!: Arabština a Románské jazyky · Vidět víc »
Semitské jazyky
Semitské jazyky je samostatná podskupina afroasijských jazyků.
Nový!!: Arabština a Semitské jazyky · Vidět víc »
Seznam zemí, ve kterých je arabština úřední jazyk
Mapka zemí, kde je arabština jediný úřední jazyk (zeleně) a kde je jedním z více úředních jazyků (modře) Arabština je úředním jazykem v celkem 26 zemích světa.
Nový!!: Arabština a Seznam zemí, ve kterých je arabština úřední jazyk · Vidět víc »
Slovesný vid
Vid (aspekt) je mluvnická kategorie slovesa, která postihuje vztah k plynutí času.
Nový!!: Arabština a Slovesný vid · Vidět víc »
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Nový!!: Arabština a Turci · Vidět víc »
Uvulární souhláska
Uvulární souhláska, též uvulára či čípková souhláska, je souhláska, která je tvořena kontaktem zadní části jazyka s uvulou (čípkem) – to znamená podobně jako velární souhlásky, ale více vzadu v ústech.
Nový!!: Arabština a Uvulární souhláska · Vidět víc »
Velární souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).
Nový!!: Arabština a Velární souhláska · Vidět víc »
Vibrantní souhláska
Vibranta (též kmitavá souhláska) je zvuk (souhláska), který při řeči vzniká opakovaným kontaktem dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů) – kmitáním (vibrací).
Nový!!: Arabština a Vibrantní souhláska · Vidět víc »
Znělá alveolární frikativa
Znělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Znělá alveolární frikativa · Vidět víc »
Znělá alveolární ploziva
Znělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Znělá alveolární ploziva · Vidět víc »
Znělá bilabiální ploziva
Znělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Znělá bilabiální ploziva · Vidět víc »
Znělá dentální frikativa
Znělá dentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Znělá dentální frikativa · Vidět víc »
Znělá faryngální frikativa
Znělá faryngální frikativa je souhláska vyskytující se v některých jazycích.
Nový!!: Arabština a Znělá faryngální frikativa · Vidět víc »
Znělá glotální frikativa
Znělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Nový!!: Arabština a Znělá glotální frikativa · Vidět víc »
Znělá labiovelární aproximanta
Znělá labiovelární aproximanta je souhláska, která se vyskytuje jen v některých jazycích.
Nový!!: Arabština a Znělá labiovelární aproximanta · Vidět víc »
Znělá postalveolární afrikáta
Znělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Arabština a Znělá postalveolární afrikáta · Vidět víc »
Znělá uvulární frikativa
Znělá uvulární frikativa je souhláska, která se vyskytuje pouze v některých jazycích.
Nový!!: Arabština a Znělá uvulární frikativa · Vidět víc »
Znělá velární frikativa
Znělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Arabština a Znělá velární frikativa · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: Arabština a 4. století · Vidět víc »