Rychlejší přístup než prohlížeči!
15 vztahy: Arkadij Šajchet, Berlín, Deutsche Fotothek, Fotomontáž, George Bernard Shaw, John Heartfield, Max Alpert, Maxim Gorkij, Novinářská fotografie, Praha, Propaganda, Reportáž, Týdeník, 1921, 1938.
Arkadij Šajchet
Arkadij Samojlovič Šajchet (rusky: Аркадий Самойлович Шайхет) (9. září 1898, Nikolajev – 18. listopadu 1959, Moskva) byl sovětský novinářský fotograf, jeden ze zakladatelů sovětské fotografie.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a Arkadij Šajchet · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a Berlín · Vidět víc »
Deutsche Fotothek
Logo Deutsche Fotothek August Kotzsch: Snímek Labe v Drážďanech z roku 1880 – nejstarší snímky ze sbírky pocházejí z poloviny 19. století August, vévoda sasko-weißenfelský, hrabě z Barby, administrátor magdeburského arcibiskupství, 1638-1680 Deutsche Fotothek (Německá fotografická knihovna) je univerzální obrazový archiv historie umění a kultury sídlící v Saské zemské a univerzitní knihovně v Drážďanech, který zahrnuje více než tři miliony dokumentů.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a Deutsche Fotothek · Vidět víc »
Fotomontáž
Michal Macků: ''Geláž č. 44'', 1992, výsledný obraz vytvořený vlastní technikou autora a klasickým fotografickým postupem (bez využití počítače) Marie-Blanche-Hennelle Fournier (1831–1906): ''Fournier The Madame B Album'', cca 1870 Ewa Partum: ''Sebeidentifikace'', 1980, černobílá fotografie, fotografická koláž, 30×40 cm, ze série 14 koláží. Tento snímek byl součástí výstavy ''Promises of the Past'' (''Přísliby minulosti''), která se konala od dubna do července 2010 v Centre Pompidou v Paříži Aenne Biermann: ''Paříž'', Champs-Elysée, 1929 Fotomontáž, která vznikla kombinací motýla a dívky Fotomontáž znázorňující celou plovoucí ledovou kru Fotomontáž akceptující perspektivu Fotomontáž je tvořena specifickým použitím techniky fotografických obrazů.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a Fotomontáž · Vidět víc »
George Bernard Shaw
George Bernard Shaw (26. července 1856, Dublin – 2. listopadu 1950, Ayot St. Lawrence, Anglie) byl irský dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a George Bernard Shaw · Vidět víc »
John Heartfield
KPD), květen 1928 John Heartfield, narozen jako Helmut Herzfeld (19. června 1891 – 26. dubna 1968), byl německý umělec zabývající se fotomontáží a politickou satirou.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a John Heartfield · Vidět víc »
Max Alpert
Max Vladimirovič Alpert (18. března 1899, Simferopol – 30. listopadu 1980, Moskva) byl sovětský novinářský fotograf, jeden z průkopníků sériové reportážní fotografie.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a Max Alpert · Vidět víc »
Maxim Gorkij
Maxim Gorkij Maxim Gorkij, vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov – (28. března 1868, Nižnij Novgorod – 18. června 1936, Gorki-10, Moskevská oblast) byl ruský spisovatel, dramatik, básník a revolucionář.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a Maxim Gorkij · Vidět víc »
Novinářská fotografie
První fotografie vytištěná polotónovou technikou, ''Daily Graphic'', 2. prosince 1873 Novinářská fotografie, zpravodajská fotografie, fotožurnalismus, žurnalistická fotografie nebo reportážní fotografie (.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a Novinářská fotografie · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a Praha · Vidět víc »
Propaganda
Americká propaganda. Plakát z druhé světové války představuje Německo a Japonsko jako monstrum, které lze zastavit pouze pomocí zvýšení průmyslové výroby Propaganda (lat. propagare.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a Propaganda · Vidět víc »
Reportáž
Českého rozhlasu Reportáž (z franc. reporter – přinášet) je původně literární útvar používaný v žurnalistice; reportáž však může být psaná i obrazová, televizní, rozhlasová či internetová.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a Reportáž · Vidět víc »
Týdeník
Týdeník je tiskovina vydávaná jednou za týden.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a Týdeník · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a 1921 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Arbeiter Illustrierte Zeitung a 1938 · Vidět víc »
