Rychlejší přístup než prohlížeči!
53 vztahy: Agora, Akvadukt, Albánci, Argolida, Argolis, Arvanité, Athény, Římané, Řečtina, Řecká osvobozenecká válka, Řecko, Řecko-perské války, Řekové, Benátky, Benátská republika, Bitva 300 bojovníků, Byzantská říše, Dórové, Egypt, Francouzi, Gótové, Hadrianus, Héraklés, Helena (mytologie), Homér, Istanbul, Italština, Italové, Křesťanství, Korint, Larissa, Mykénská civilizace, Mykény, Nafplio, Neoklasicismus, Neolit, Okeanos, Osmanská říše, Ostrakismus, Ostrogóti, Pelasgové, Peloponés, Peloponéská válka, Periklés, Perseus, Serapis, Slované, Sparta, Téthys, Tíryns, ..., Themistoklés, Turci, Zeus. Rozbalte index (3 více) »
Agora
Agora v Athénách z Akropole, vpravo rekonstruované Attalovo sloupořadí Agora (řecky αγορά neboli αγορα, u Homéra lidové shromáždění a odtud i shromaždiště) znamená shromaždiště uprostřed starověkého města, kde se odehrával veřejný život.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Agora · Vidět víc »
Akvadukt
Francii Římský akvadukt u Fontvieille v Provence Akvadukt (latinsky aquae ductus nebo aquaeductus, doslova vodovod) je umělý vodní most, část vodovodu resp.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Akvadukt · Vidět víc »
Albánci
Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Albánci · Vidět víc »
Argolida
#PŘESMĚRUJ Argolis.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Argolida · Vidět víc »
Argolis
Argolis na mapě Peloponésu Zříceniny starověkého divadla v Argu Argolis nebo také Argolida (Ἀργολίς, Αργολίδα) je historické území v Řecku, na východním výběžku poloostrova Peloponés.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Argolis · Vidět víc »
Arvanité
Arvanité (arvanitština: Arbëreshë nebo Αρbε̰ρεσ̈ε̰) jsou skupina v Řecku, kteří tradičně hovoří arvanitštinou – dialektem albánštiny.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Arvanité · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Athény · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Argos (Peloponés) a Římané · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Řečtina · Vidět víc »
Řecká osvobozenecká válka
Řecká osvobozenecká válka (také Řecká revoluce,, osmanskoturecky: يونان عصياني Yunan İsyanı) byla bojem Řeků za svržení turecké nadvlády mezi lety 1821–1830.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Řecká osvobozenecká válka · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Řecko · Vidět víc »
Řecko-perské války
Řecko-perské války se nazývala série konfliktů mezi řeckými městskými státy a perskou říší, jež začaly v roce 499 př. n. l. a trvaly až do roku 449 př. n. l. Jejich příčina tkvěla ve snaze perských velkokrálů Dáreia I. a obzvláště Xerxa I. podmanit si vojenskou silou starověké Řecko.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Řecko-perské války · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Řekové · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Benátky · Vidět víc »
Benátská republika
Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Benátská republika · Vidět víc »
Bitva 300 bojovníků
Bitva 300 bojovníků byl konflikt mezi Argem a Spartou přibližně v roce 545 př. n. l. Obě strany se dohodly na souboji svých 300 nejlepších bojovníků, aby se vyhnuli zbytečným ztrátám na životech.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Bitva 300 bojovníků · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Byzantská říše · Vidět víc »
Dórové
Mapa invaze helénských kmenů z let 1000–800 př. n. l. Mapa dialektů starověkého Řecka, Dórské území položeno světle hnědou barvou Dórové (řecky: Δωριεῖς, Dōrieis, singulár Δωριεύς, Dōrieus) byli jedním z hlavních kmenů starověkého Řecka, vedle Achájů, Iónů a Aiólů.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Dórové · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Egypt · Vidět víc »
Francouzi
Francouzi jsou příslušníci západoevropského národa, žijícího na území dnešní Francie, historicky keltského, latinského a germánského původu.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Francouzi · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Gótové · Vidět víc »
Hadrianus
Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Hadrianus · Vidět víc »
Héraklés
Baccia Bandinelliho z let 1530–1534 náhled Héraklés (řecky Ἡρακλῆς, latinsky Heracles, Hercules) je v řecké mytologii syn Diův a Alkménin, nevlastní syn Amfitryóna a potomek Perseův, nejslavnější hrdina, který jako jediný dostal nesmrtelnost a stal se bohem.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Héraklés · Vidět víc »
Helena (mytologie)
Helena (starořecky Ἑλένη Helené, latinsky Helena nebo Helenē), nazývaná Trójská, Argejská či Spartská, je v řecké mytologii nejkrásnější žena světa.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Helena (mytologie) · Vidět víc »
Homér
Jean Auguste Dominique Ingres – ''Homérova apoteóza'' (1827) Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Homér · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Istanbul · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Italština · Vidět víc »
Italové
Italové (staročesky Vlachové) jsou převážně románský a italický národ, žijící především v Itálii.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Italové · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Křesťanství · Vidět víc »
Korint
Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Korint · Vidět víc »
Larissa
#PŘESMĚRUJ Larisa.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Larissa · Vidět víc »
Mykénská civilizace
Mykénská civilizace Zlatá Agamemnónova pohřební maska, 16. století př. n. l. Mykénská kultura, někdy též nazývaná pozdně helladská kultura, byla civilizace doby bronzové, která existovala na pevninském Řecku přibližně mezi lety 1600–1000 př. n. l. Svůj název dostala podle Mykén, mocenského centra říše.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Mykénská civilizace · Vidět víc »
Mykény
Mykény (řec. Μυκῆναι) je archeologická lokalita v Řecku, zhruba 90 km jihozápadně od Athén na severovýchodě Peloponésu.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Mykény · Vidět víc »
Nafplio
#PŘESMĚRUJ Nauplion.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Nafplio · Vidět víc »
Neoklasicismus
alt.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Neoklasicismus · Vidět víc »
Neolit
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Neolit · Vidět víc »
Okeanos
Ókeanos (starořecky Ὠκεανός, též Ὠγενός/ Ὤγενος Ógenos nebo Ὠγήν Ógén, latinsky Oceanus) je v řecké mytologii titán první generace, vládce stejnojmenné sladkovodní řeky obkružující svět a zdroj všech řek i moří, manžel Tethydy, otec Ókeanoven, Potamoi „Řek“, případně dalších dětí.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Okeanos · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Osmanská říše · Vidět víc »
Ostrakismus
Ostraka (ὄστρακα) Ostrakismos je v původní formě takzvané střepinové hlasování o vypovězení občana ze starověkých Athén, podle řeckého názvu pro střep ostrakon.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Ostrakismus · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Argos (Peloponés) a Ostrogóti · Vidět víc »
Pelasgové
Mapa oblastí, které Pelasgové pravděpodobně osídlili Pelasgové (řecky Πελασγοί, Pelasgoi) je nejčastější označení pro původní obyvatelstvo řecké pevniny.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Pelasgové · Vidět víc »
Peloponés
Peloponés (Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Peloponés · Vidět víc »
Peloponéská válka
Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Peloponéská válka · Vidět víc »
Periklés
Periklés (řecky Περικλῆς) (500 př. n. l. – 429 př. n. l.) byl starověký řecký athénský demokratický státník a politik.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Periklés · Vidět víc »
Perseus
Antonia Canova. Perseus (řecky Περσεύς, Περσέας), syn Dia a Danaé, je bájná postava a jeden z nejznámějších hrdinů řecké mytologie a zakladatel Mykén.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Perseus · Vidět víc »
Serapis
Serapidova busta Serapis je latinská verze jména řecko-egyptského boha (původní řecké znění jména je Osorápis a o něco později Σαραπις – Sarápis), jednoho z projevů helénistického náboženského synkretismu.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Serapis · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Slované · Vidět víc »
Sparta
Sparta (dórsky Σπάρτα; řecky Σπάρτη Sparté) byla starověká řecká obec a hlavní město stejnojmenného městského státu (polis) známého ve starověku jako Lakedaimón (dórsky Λακεδαίμων).
Nový!!: Argos (Peloponés) a Sparta · Vidět víc »
Téthys
Téthys (řecky Τηθύς, latinsky Tethys) je v řecké mytologii podle Pelasgického mýtu o stvoření světa dcerou Eurynomé a hada Ofióna.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Téthys · Vidět víc »
Tíryns
Zrekonstruovaná freska Tíryns (řecky Τίρυνς) je archeologická lokalita v Řecku nedaleko Mykén s pozůstatky mykénské kultury.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Tíryns · Vidět víc »
Themistoklés
Themistoklés (524 př. n. l. – 459 př. n. l. v Magnésii) byl vůdcem Athén v době řecko-perských válek, který prosadil vybudování námořnictva na obranu před perskou hrozbou.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Themistoklés · Vidět víc »
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Nový!!: Argos (Peloponés) a Turci · Vidět víc »
Zeus
Zeus (starověký řecký Ζεύς; moderní řecký Δίας; skloňování Dia, Diovi, Die, Diem) je nejvyšší z bohů řecké mytologie.
Nový!!: Argos (Peloponés) a Zeus · Vidět víc »
