Rychlejší přístup než prohlížeči!
81 vztahy: Amálie Württemberská, Arnošt August Hannoverský (1914), Arnošt August I. Hannoverský, Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická, Šarlota Meklenbursko-Střelická, Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská, Bavorské království, Berlín, Brunšvické vévodství, Ernest Augustus Hannoverský, Frederik Dánský (1753–1805), Frederika Hannoverská, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Meklenbursko-Střelická, Frederika Schliebenská, Fridrich Hesensko-Kasselský, Fridrich Sasko-Altenburský, Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský, Hannoverská dynastie, Hannoverské království, Henrietta Nasavsko-Weilburská, Jan Albrecht Meklenburský, Jeho královská Výsost, Jiří I., Jiří III., Jiří V. Hannoverský, Jindřich Lev, Josef Sasko-Altenburský, Karel Hesensko-Kasselský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karolina Nasavsko-Usingenská, Kristián IX., Ludvík III. Bavorský, Ludvík Württemberský, Luisa Šarlota Dánská, Luisa Dánská a Norská, Luisa Hesensko-Kasselská, Luisa Karolina Hesensko-Kasselská, Marie Sasko-Altenburská, Marienburg (zámek), Monika zu Solms-Laubach, Němčina, Pavel I. Řecký, Pretendent, Pruské království, Prusko, První světová válka, Regent, Seznam britských králů, Seznam hannoverských panovníků, ..., Seznam německých panovníků podle data abdikace v roce 1918, Silniční dopravní nehoda, Sofie Řecká a Dánská, Thyra Dánská (1853), Vídeň, Viktorie Luisa Pruská, Vilém, Vilém Hesensko-Kasselský, Vilém II. Pruský, Welfové, Zámek Marienburg, 1. listopad, 13. září, 17. listopad, 1866, 1878, 1884, 1885, 1887, 1906, 1907, 1912, 1913, 1918, 1923, 1953, 2. listopad, 23. leden, 28. květen, 5. červen, 8. listopad. Rozbalte index (31 více) »
Amálie Württemberská
Amálie Württemberská (28. června 1799, Wallisfurth – 28. listopadu 1848, Altenburg) byla sasko-altenburskou vévodkyní a předkem prince Philipa, vévody z Edinburghu, královny Sofie Řecké a pěti řeckých králů.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Amálie Württemberská · Vidět víc »
Arnošt August Hannoverský (1914)
Arnošt August Hannoverský (Arnošt August Jiří Vilém Kristián Ludvík František Josef Mikuláš Oskar; 18. března 1914, Braunschweig – 9. prosince 1987, Pattensen) byl v letech 1953 až 1987 hlava Hannoverské dynastie.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Arnošt August Hannoverský (1914) · Vidět víc »
Arnošt August I. Hannoverský
Arnošt August I. Hannoverský (5. června 1771, Buckinghamský palác Londýn – 18. listopadu 1851, Hannover) byl v letech 1837–1851 král hannoverský a vévoda Brunšvicko-Lüneburský.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Arnošt August I. Hannoverský · Vidět víc »
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická (Šarlota Georgina Luisa Frederika; 17. listopadu 1769, Hannover – 14. května 1818, Hildburghausen) byla členkou rodu Meklenbursko-Střelických a narozením meklenbursko-střelická vévodkyně.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Šarlota Meklenbursko-Střelická (Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz) (19. května 1744, Mirow – 17. listopadu 1818, Kew) byla rozená princezna meklenbursko-střelická a jako manželka britského krále Jiřího III. britská královna.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Šarlota Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská (24. srpna 1758, Schwerin – 29. listopadu 1794, palác Sorgenfri, Kodaň), rozená princezna a vévodkyně meklenbursko-zvěřínská, byla jako manželka dánského prince Frederika Dánského dánská princezna.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská · Vidět víc »
Bavorské království
Bavorské království je historická země na území dnešního Německa.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Bavorské království · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Berlín · Vidět víc »
Brunšvické vévodství
Brunšvické vévodství (německy Herzogtum Braunschweig) byl německý historický státní útvar.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Brunšvické vévodství · Vidět víc »
Ernest Augustus Hannoverský
Ernest Augustus, korunní princ hannoverský, 3.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Ernest Augustus Hannoverský · Vidět víc »
Frederik Dánský (1753–1805)
Frederik Dánský,: Arveprins Frederik,: Friedrich, Prinz von Dänemark und Norwegen (11. října 1753, Kodaň – 7. prosince 1805, tamtéž) byl dánský princ z Oldenburské dynastie a dědic dánského a norského trůnu.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Frederik Dánský (1753–1805) · Vidět víc »
Frederika Hannoverská
Frederika Hannoverská (Frederika Luisa, řecky: Φρειδερίκη; 18. dubna 1917, Blankenburg am Harz – 6. ledna 1981, Madrid) byla od 1.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Frederika Hannoverská · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Meklenbursko-Střelická (německy Friederike Prinzessin zu Mecklenburg von Preußen, plným jménem Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg) (2. března 1778, Alten Palais, Hannover – 29. června 1841 tamtéž) byla sňatkem postupně princezna pruská, princezna zu Solms-Braunfels a hannoverská královna.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Frederika Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Frederika Schliebenská
Frederika Schliebenská (Friederike Amalie Gräfin von Schlieben; 28. února 1757, Königsberg – 17. prosince 1827, Schleswig) byla sňatkem s vévodou Fridrichem Karlem Ludvíkem šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-beckou vévodkyní.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Frederika Schliebenská · Vidět víc »
Fridrich Hesensko-Kasselský
Fridrich Hesensko-Kasselský (11. září 1747 – 20. května 1837) byl mladším členem dynastie vládnoucí v hesensko-kasselském lankrabství a dánský generál.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Fridrich Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
Fridrich Sasko-Altenburský
Fridrich Sasko-Altenburský (29. dubna 1763 – 29. září 1834) byl sasko-hidburghausenským (1780–1826) a sasko-altenburským (1826–1834) vévodou.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Fridrich Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (Fridrich Vilém Pavel Leopold; 4. ledna 1785, Lindenau – 17. února 1831, Schleswig) zdědil v roce 1816 titul šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-beckského vévody.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský · Vidět víc »
Hannoverská dynastie
Znak Hannoverské dynastie Hannoverská dynastie je pojmenování, které se nejčastěji používá pro původně německou dynastii, vládnoucí ve Velké Británii od roku 1714 do roku 1901.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Hannoverská dynastie · Vidět víc »
Hannoverské království
Hannoverské království (Königreich Hannover) vzniklo v říjnu roku 1814 rozhodnutím Vídeňského kongresu.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Hannoverské království · Vidět víc »
Henrietta Nasavsko-Weilburská
Henrietta Nasavsko-Weilburská, počeštěle také Jindřiška Nasavsko-Weilburská (22. dubna 1780, Kirchheimbolanden – 2. ledna 1857, Kirchheim), byla rodem princezna Nasavsko-Weilburská a sňatkem s Ludvíkem Fridrichem i württemberská vévodkyně.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Henrietta Nasavsko-Weilburská · Vidět víc »
Jan Albrecht Meklenburský
Jan Albrecht Meklenburský (Jan Albrecht Arnošt Konstantin Fridrich Jindřich; 8. prosince 1857, Schwerin – 16. února 1920, Lübstorf), člen meklenbursko-schwerinské dynastie, sloužil jako regent dvou států v Německém císařství.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Jan Albrecht Meklenburský · Vidět víc »
Jeho královská Výsost
#přesměruj Královská Výsost.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Jeho královská Výsost · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Jiří I. · Vidět víc »
Jiří III.
Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Jiří III. · Vidět víc »
Jiří V. Hannoverský
Jiří V. (Georg Friedrich Alexander Karl Ernst August; 27. května 1819 – 12. června 1878) byl poslední hannoverský král, jediné dítě a následník krále Arnošta Augusta.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Jiří V. Hannoverský · Vidět víc »
Jindřich Lev
Jindřich Lev (německy: Heinrich der Löwe; 1129 – 6. srpna 1195, Brunšvik) byl příslušník německého šlechtického rodu Welfů, vévoda saský jako Jindřich III.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Jindřich Lev · Vidět víc »
Josef Sasko-Altenburský
Josef Sasko-Altenburský (27. srpna 1789, Hildburghausen – 25. listopadu 1868, Altenburg) byl sasko-altenburským vévodou.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Josef Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Karel Hesensko-Kasselský
Karel Hesensko-Kasselský (Karl von Hessen-Kassel, 19. prosince 1744, Kassel – 17. srpna 1836, Schleswig) byl člen Hesensko-kasselské dynastie a díky sňatku s Luisou Dánskou a Norskou byl i místodržitelem Šlesvicka-Holštýnska.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Karel Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karolina Nasavsko-Usingenská
Karolina Nasavsko-Usingenská (4. dubna 1762 – 17. srpna 1823) byla nejstarší dcerou nasavsko-usingenského knížete Karla Viléma a manželkou Fridricha Hesensko-Kasselského.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Karolina Nasavsko-Usingenská · Vidět víc »
Kristián IX.
Kristián IX. (8. dubna 1818, Gottorf, Šlesvicko-Holštýnsko – 29. ledna 1906, Kodaň, Dánsko) byl mezi lety 1863 a 1906 dánský král.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Kristián IX. · Vidět víc »
Ludvík III. Bavorský
Ludvík III.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Ludvík III. Bavorský · Vidět víc »
Ludvík Württemberský
Ludvík Württemberský (30. srpna 1756 – 20. září 1817) byl druhým synem Fridricha II.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Ludvík Württemberský · Vidět víc »
Luisa Šarlota Dánská
Luisa Šarlota Dánská (30. října 1789, Kodaň – 28. března 1864, kodaň) byla dánská a norská princezna a sňatkem princezna-lankraběnka hesensko-kasselská.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Luisa Šarlota Dánská · Vidět víc »
Luisa Dánská a Norská
Luisa Dánská (20. ledna 1750 Christiansborg – 12. ledna 1831 Gottorp) byla rodem dánská a norská princezna a sňatkem princezna-lankraběnka hesensko-kasselská.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Luisa Dánská a Norská · Vidět víc »
Luisa Hesensko-Kasselská
Luisa Hesensko-Kasselská (dánsky Louise Vilhelmine Frederikke Maria Caroline Augusta Julie, hesensko-kasselská princezna (7. září 1817 v Kasselu – 29. září 1898 v paláci Bernstorff Gentofte u Kodaně) byla jako manželka dánského krále Kristiána IX. dánská královna v letech 1863–1898.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Luisa Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská (28. září 1789, Gottorp – 13. března 1867, Ballenstedt) byla manželkou Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a matriarcha glücksburského rodu, který se stal nakonec vládnoucím domem Dánska, Řecka a Norska.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Luisa Karolina Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Marie Sasko-Altenburská
Marie Sasko-Altenburská (14. dubna 1818, Hildburghausen – 9. ledna 1907, Gmunden) byla sňatkem s Jiřím V. Hannoverským, vnukem Jiřího III., hannoverskou královnou.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Marie Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Marienburg (zámek)
vlevo Zámek Marienburg postavil v letech 1857–1867 král Jiří V. Hannoverský, jako lovecký zámek a letní sídlo pro svou rodinu.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Marienburg (zámek) · Vidět víc »
Monika zu Solms-Laubach
Monika, princezna z Hannoveru, vévodkyně z Brunšvicka-Lüneburgu (rozená hraběnka Monika zu Solms-Laubach; 8. srpna 1929 – 4. června 2015) byla německá šlechtična a filantropka.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Monika zu Solms-Laubach · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Němčina · Vidět víc »
Pavel I. Řecký
Pavel I. Řecký (14. prosince 1901 Atény – 6. března 1964, Tatoi u Atén) byl v letech 1947–1964 řecký král.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Pavel I. Řecký · Vidět víc »
Pretendent
Pretendentka rumunského trůnu Markéta Rumunská na balkóně se svým manželem a svou sestrou Marií. Pretendent (z lat. praetendere, napřahovat ruku, ucházet se) je uchazeč, člověk, který si dělá na něco nárok nebo něco předstírá, zejména pak v souvislosti s následnictvím královského trůnu.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Pretendent · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Pruské království · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Prusko · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a První světová válka · Vidět víc »
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Regent · Vidět víc »
Seznam britských králů
Toto je seznam britských králů a vládnoucích královen.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Seznam britských králů · Vidět víc »
Seznam hannoverských panovníků
Brunšvicko-Lüneburský vévoda Arnošt August (1629–1698) byl roku 1692 povýšen na římskoněmeckého kurfiřta, čímž získal významné právo podílet se na volbě římsko-německého císaře.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Seznam hannoverských panovníků · Vidět víc »
Seznam německých panovníků podle data abdikace v roce 1918
Tento seznam zobrazuje všechny panovníky v rámci Německého císařství postupně podle toho kdy abdikovali během německé revoluce v roce 1918, která svrhla monarchii v Německu.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Seznam německých panovníků podle data abdikace v roce 1918 · Vidět víc »
Silniční dopravní nehoda
Tokiu Dopravní nehoda na pozemní komunikaci (například autonehoda) je událost, při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby či ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Silniční dopravní nehoda · Vidět víc »
Sofie Řecká a Dánská
Sofie Řecká a Dánská (řecky: Πριγκίπισσα Σοφία της Ελλάδας και Δανίας, 26. června 1914, Villa Mon Repos, Korfu, Řecko – 3. listopadu 2001, Mnichov, Německo) byla čtvrtým potomkem a nejmladší dcerou Ondřeje Řeckého a Dánského a jeho manželky Alice z Battenbergu.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Sofie Řecká a Dánská · Vidět víc »
Thyra Dánská (1853)
#PŘESMĚRUJ Thyra Dánská (1853–1933).
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Thyra Dánská (1853) · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Vídeň · Vidět víc »
Viktorie Luisa Pruská
Viktorie Luisa (13. září 1892, Postupim, Německo – 11. prosince 1980, Hannover, Německo) byla rodem pruská princezna a provdaná poslední brunšvická vévodkyně (a také britská a hannoverská princezna).
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Viktorie Luisa Pruská · Vidět víc »
Vilém
Vilém je mužské křestní jméno germánského původu.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Vilém · Vidět víc »
Vilém Hesensko-Kasselský
Vilém Hesensko-Kasselský (24. prosince 1787 – 5. září 1867) byl prvním synem prince Fridricha Hesensko-Kasselského a Karoliny Nasavsko-Usingenské.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Vilém Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
Welfové
Welfové (německy Welfen) jsou starý evropský šlechtický rod, vzniklý jako větev italského rodu Estenských.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Welfové · Vidět víc »
Zámek Marienburg
#PŘESMĚRUJ Marienburg (zámek).
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a Zámek Marienburg · Vidět víc »
1. listopad
1.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1. listopad · Vidět víc »
13. září
13.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 13. září · Vidět víc »
17. listopad
17.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 17. listopad · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1866 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1878 · Vidět víc »
1884
1884 (MDCCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1884 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1885 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1887 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1906 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1907 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1912 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1913 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1918 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1923 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 1953 · Vidět víc »
2. listopad
2.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 2. listopad · Vidět víc »
23. leden
23.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 23. leden · Vidět víc »
28. květen
28.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 28. květen · Vidět víc »
5. červen
5.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 5. červen · Vidět víc »
8. listopad
8.
Nový!!: Arnošt August Brunšvický a 8. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Arnošt August III. Hannoverský, Arnošt August III., Princ z Hannoveru, Arnošt Augustus Brunšvický, Ernest August Brunšvický, Ernst August Brunšvický, Ernst Augustus Brunšvický.
