Rychlejší přístup než prohlížeči!
56 vztahy: Alena Vránová, Československý rozhlas, Benátky, Berlín, František Němec (herec), Hugo von Hofmannsthal, Hypnóza, Jaromír Ptáček, Jaroslav Satoranský, Jaroslava Adamová, Jindřich Flusser, Josef Červinka, Josef Melč, Karel Švanda ze Semčic, Klára Jerneková, Ljuba Krbová, Martin Růžek, Michal Pavlata (herec), Mladá Vídeň, Naďa Konvalinková, Orgasmus, Rakouská literatura, Rakousko, Sigmund Freud, Spalující touha, Stanislav Šárský, Stanley Kubrick, Sugesce, Tomáš Jirman, Vídeň, Vídeňská univerzita, Vladimír Tomeš, 15. květen, 1862, 1893, 1895, 1897, 1899, 1900, 1901, 1904, 1908, 1909, 1910, 1911, 1912, 1913, 1918, 1924, 1926, ..., 1927, 1928, 1931, 1968, 20. století, 21. říjen. Rozbalte index (6 více) »
Alena Vránová
Alena Vránová, provdaná Kohoutová, později Rážová (* 30. července 1932 Praha), je česká herečka, známá je z rolí ve filmech Hrátky s čertem, Pyšná princezna, Dovolená s Andělem a seriálech Byl jednou jeden dům, Ulice, Vlak dětství a naděje, Kde padají hvězdy, Obchoďák či Svatby v Benátkách.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Alena Vránová · Vidět víc »
Československý rozhlas
Československý rozhlas (ČsRo) byla československá státní organizace, provozující mezi lety 1948 a 1992 rozhlasové vysílání v Československu.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Československý rozhlas · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Benátky · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Berlín · Vidět víc »
František Němec (herec)
František Němec (* 9. srpna 1943 Sezimovo Ústí) je český herec a divadelní pedagog.
Nový!!: Arthur Schnitzler a František Němec (herec) · Vidět víc »
Hugo von Hofmannsthal
Hugo Laurenz August Hofmann šlechtic von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal (1. února 1874, Vídeň, Rakousko – 15. července 1929, Rodaun, Rakousko), byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Hugo von Hofmannsthal · Vidět víc »
Hypnóza
''Photographic Studies in Hypnosis, Abnormal Psychology'' (1938) Hypnóza je změněný stav vědomí, který je možné terapeuticky využít.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Hypnóza · Vidět víc »
Jaromír Ptáček
Jaromír Ptáček (17. prosince 1925 v Německém na Moravě (dnes Sněžné) – 23. prosince 2003) byl český dramatik, dramaturg, grafik a herec.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Jaromír Ptáček · Vidět víc »
Jaroslav Satoranský
Jaroslav Satoranský (* 17. prosince 1939 Praha) je český herec a dlouholetý člen hereckého souboru pražského Divadla na Vinohradech.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Jaroslav Satoranský · Vidět víc »
Jaroslava Adamová
Jaroslava Adamová (15. března 1925 Praha – 16. června 2012 Praha) byla česká herečka.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Jaroslava Adamová · Vidět víc »
Jindřich Flusser
Zachráněné židovské děti v Buchenwaldu Jindřich Flusser (20. září 1917, Praha – 23. srpna 1994, Praha) byl lékařem (internistou), překladatelem poezie z němčiny, redaktorem Československého rozhlasu a autorem vzpomínkové knihy Život na úvěr s osobními zážitky z nacistických koncentračních táborů.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Jindřich Flusser · Vidět víc »
Josef Červinka
Josef Červinka (vlastním jménem Josef Schwarz, židovským jménem Ješajáhu ben Benjamin Zev, 16. června 1915 Luže – 23. srpna 2003 Praha) byl český rozhlasový režisér, herec a překladatel.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Josef Červinka · Vidět víc »
Josef Melč
Josef Melč (22. ledna 1934, Mladá Boleslav – 10. dubna 2002, Praha) byl český rozhlasový režisér.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Josef Melč · Vidět víc »
Karel Švanda ze Semčic
Karel Švanda ze Semčic (12. září 1867 Praha-Vršovice – 5. listopadu 1928 Praha-Smíchov farnosti Smíchov (kostel sv.Václava)Literatura též uvádí datum úmrtí 6. listopadu 1928.) byl český právník, spisovatel, divadelník a překladatel.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Karel Švanda ze Semčic · Vidět víc »
Klára Jerneková
Klára Jerneková (14. ledna 1945, Brno – 31. července 2003, Praha) byla česká herečka, od roku 1966 členka souboru činohry Národního divadla, dcera režiséra Karla Jerneka a herečky Jiřiny Stránské (1912–1999).
Nový!!: Arthur Schnitzler a Klára Jerneková · Vidět víc »
Ljuba Krbová
Ljuba Krbová (* 5. července 1958 Hradec Králové) je česká herečka a sportovkyně, manželka spisovatele a novináře Ondřeje Neffa.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Ljuba Krbová · Vidět víc »
Martin Růžek
Martin Růžek, vlastním jménem Erhard Martin, (23. září 1918 Červený Kostelec – 18. prosince 1995 Praha) byl český herec, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Martin Růžek · Vidět víc »
Michal Pavlata (herec)
Michal Pavlata (15. července 1945 Kvasice – 21. ledna 2017 Praha) byl český herec, člen Činoherního klubu, dabingový herec, textař, hudební režisér a žurnalista (stálý spolupracovník Lidových novin, fejetonista), bývalý člen Rady Českého rozhlasu.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Michal Pavlata (herec) · Vidět víc »
Mladá Vídeň
Hermann Bahr - vedoucí osobnost ''Mladé Vídně (Jung Wien)'' Mladá Vídeň (německy Jung(-)Wien) byla skupina vídeňských spisovatelů a básníků z konce 19. a začátku 20. století, jejíž vedoucí osobností byl spisovatel a kritik Hermann Bahr.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Mladá Vídeň · Vidět víc »
Naďa Konvalinková
Naďa Konvalinková, vlastním jménem Naděžda Konvalinková, (* 18. dubna 1951 Praha) je česká herečka.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Naďa Konvalinková · Vidět víc »
Orgasmus
Guillaume Seignac: ''Vlna'' (''La vague'') Orgasmus neboli vyvrcholení je vyústěním fáze plató (plateau) sexuálního reakčního cyklu.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Orgasmus · Vidět víc »
Rakouská literatura
Rakouská literatura je součástí německy psané literatury.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Rakouská literatura · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Rakousko · Vidět víc »
Sigmund Freud
Sigmund Freud (6. května 1856, Příbor – 23. září 1939, Londýn), rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl rakouský lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Sigmund Freud · Vidět víc »
Spalující touha
Spalující touha (v anglickém originále Eyes Wide Shut)Eyes Wide Shut je česky doslova Oči doširoka zavřené. je epický film s prvky psychologického thrilleru, dramatu, erotiky a mysteriozity v britsko–americké koprodukci.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Spalující touha · Vidět víc »
Stanislav Šárský
Stanislav Šárský (* 11. října 1939 v Praze) je český herec.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Stanislav Šárský · Vidět víc »
Stanley Kubrick
Stanley Kubrick (26. července 1928 Bronx, New York, USA – 7. března 1999, Harpenden, hrabství Hertford, Anglie) byl americký režisér a fotograf.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Stanley Kubrick · Vidět víc »
Sugesce
Sugesce (z latinského suggero – podsouvám, našeptávám, dodávám) je podmanivé působení neboli ovlivňování myšlení či představ, jemuž osoba neúmyslně podléhá.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Sugesce · Vidět víc »
Tomáš Jirman
Tomáš Jirman (* 17. ledna 1956 Trutnov) je český divadelní a filmový herec a režisér.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Tomáš Jirman · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Vídeň · Vidět víc »
Vídeňská univerzita
Vídeňská univerzita je s přibližně 90 000 studenty a více než 10 000 zaměstnanci největší veřejnou vzdělávací a výzkumnou institucí v Rakousku i ostatních německy mluvících zemích.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Vídeňská univerzita · Vidět víc »
Vladimír Tomeš
Vladimír Tomeš (27. února 1930, Dolní Poustevna – 4. září 2019, Praha) byl český herec, rozhlasový režisér a překladatel z němčiny.
Nový!!: Arthur Schnitzler a Vladimír Tomeš · Vidět víc »
15. květen
15.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 15. květen · Vidět víc »
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1862 · Vidět víc »
1893
1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1893 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1895 · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1897 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1899 · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1900 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1901 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1904 · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1908 · Vidět víc »
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1909 · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1910 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1911 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1912 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1913 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1918 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1924 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1926 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1927 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1928 · Vidět víc »
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1931 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 1968 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 20. století · Vidět víc »
21. říjen
21.
Nový!!: Arthur Schnitzler a 21. říjen · Vidět víc »
