Rychlejší přístup než prohlížeči!
89 vztahy: Abdulhamid II., Albánština, Albánci, Albánie, Archaismus, Arumunština, Arvanité, Úd (hudební nástroj), Římská legie, Řecká abeceda, Řecko, Řekové, Balkán, Benátky, Bitola, Brynza, Bulgari, Bulhaři, Bulharsko, Dácie, Démotiké, Dobrudža, Druhá světová válka, Dunaj, Epirus, Farsala, Fier, Fujara, Grevena, Harmonika, Helenizace, Ilyrové, Islám, Istanbul, Italština, Italské království, Jazyk (lingvistika), Kastoria, Katolicismus, Klarinet, Knížectví Pindus, Korçë, Kumanovo, Larisa, Latina, Latinka, Makedonie (Řecko), Mateřský jazyk, Metsovo, Nausa, ..., Nářečí, Náboženství, Národnost, Nymfeo, Osmanská říše, Pastevec, Pindos, Pravoslaví, Románi, Rumunština, Rumuni, Rumunsko, Salaš, Sarakacani, Sergiu Nicolaescu, Sesklo, Severní Makedonie, Simona Halepová, Slované, Slovanské jazyky, Slovenština, Slovensko, Soluň, Srbsko, Stratos (Řecko), Struga, Thesálie, Thrákie, Thrákové, Toše Proeski, Turci, Turečtina, Turecko, Valaši (severní Karpaty), Valašská kolonizace, Valašsko, Východní Thrákie, Volos, Voskopojë. Rozbalte index (39 více) »
Abdulhamid II.
Abdülhamid II. (jiné přepisy: Abdülhamit II., Abdulhamid II., Abdü 'l-Hamíd; arab. Abd al-Hamíd II., Abdu 'l-Hamíd, arab. nepřesně Abdul Hamíd II., arab. nepřesně Abdulhamíd II.; 21. září 1842, Konstantinopol – 10. února 1918, Konstantinopol) byl turecký sultán.
Nový!!: Arumuni a Abdulhamid II. · Vidět víc »
Albánština
Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.
Nový!!: Arumuni a Albánština · Vidět víc »
Albánci
Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Arumuni a Albánci · Vidět víc »
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Arumuni a Albánie · Vidět víc »
Archaismus
Archaismus je označení pro zastaralý jazykový prvek (z dřívější podoby jazyka).
Nový!!: Arumuni a Archaismus · Vidět víc »
Arumunština
Arumunština (arumunsky limba armãneascã/vlãsheascã,, též známá v Srbsku jako cincarski jezik) je románský jazyk arumunského obyvatelstva, jímž se mluví v Severní Makedonii, Albánii a Řecku.
Nový!!: Arumuni a Arumunština · Vidět víc »
Arvanité
Arvanité (arvanitština: Arbëreshë nebo Αρbε̰ρεσ̈ε̰) jsou skupina v Řecku, kteří tradičně hovoří arvanitštinou – dialektem albánštiny.
Nový!!: Arumuni a Arvanité · Vidět víc »
Úd (hudební nástroj)
Úd se šesti zdvojenými strunami Úd (někdy psáno s arabským určitým členem jako al-úd, jindy bez diakritiky ud, ʻud, oud, ojediněle též út či elaúd) je arabský hudební nástroj.
Nový!!: Arumuni a Úd (hudební nástroj) · Vidět víc »
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Nový!!: Arumuni a Římská legie · Vidět víc »
Řecká abeceda
#PŘESMĚRUJ Řecké písmo.
Nový!!: Arumuni a Řecká abeceda · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Arumuni a Řecko · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Arumuni a Řekové · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Arumuni a Balkán · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Arumuni a Benátky · Vidět víc »
Bitola
Bitola (arumunsky Bitule/Bituli) je město v jihozápadní části Severní Makedonie, 14 km na sever od hranic s Řeckem, v regionu Pelagonie.
Nový!!: Arumuni a Bitola · Vidět víc »
Brynza
Krajíc chleba namazaný brynzou Brynza (z rumunského brânză „tvaroh“, slovensky bryndza; někdy také brymza, brindzaOttův slovník naučný, heslo Brynza) je měkký, míšený a solený sýr vyráběný z hrudkového ovčího mléka, tvarohu, někdy i kravského či kozího.
Nový!!: Arumuni a Brynza · Vidět víc »
Bulgari
Bulgari (stylizováno jako BVLGARI) je světová firma luxusního zboží, zabývající se ruční i průmyslovou výrobou a prodejem šperků, hodinek, průmyslovou výrobou parfémů a kožené galanterie.
Nový!!: Arumuni a Bulgari · Vidět víc »
Bulhaři
Bulhaři jsou národ a jihoslovanské etnikum žijící v Bulharsku a jeho sousedních regionech, které spojuje společný bulharský původ, kultura, historie a jazyk.
Nový!!: Arumuni a Bulhaři · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Arumuni a Bulharsko · Vidět víc »
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Arumuni a Dácie · Vidět víc »
Démotiké
Démotiké, novořecky dimotiki (doslova „lidový jazyk“) či romaiki („římština“), je lidový jazyk Řeků používaný od středověku, v 19.
Nový!!: Arumuni a Démotiké · Vidět víc »
Dobrudža
Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.
Nový!!: Arumuni a Dobrudža · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Arumuni a Druhá světová válka · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Arumuni a Dunaj · Vidět víc »
Epirus
Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.
Nový!!: Arumuni a Epirus · Vidět víc »
Farsala
Farsala (ve starověku Pharsalos) je řecké město v jižní Thesálii.
Nový!!: Arumuni a Farsala · Vidět víc »
Fier
Fier (albánsky: Fier nebo Fieri) je město v jihozápadní Albánii.
Nový!!: Arumuni a Fier · Vidět víc »
Fujara
Fujara Fujara je slovenský lidový dřevěný dechový hudební nástroj.
Nový!!: Arumuni a Fujara · Vidět víc »
Grevena
Grevena (řecky Γρεβενά, arumunsky Grebini) je město v řecké Makedonii.
Nový!!: Arumuni a Grevena · Vidět víc »
Harmonika
Harmonika je malý ruční hudební nástroj, na který hudebník hraje ústy výdechem nebo i zpětným nasáváním vzduchu.
Nový!!: Arumuni a Harmonika · Vidět víc »
Helenizace
Řecká kultura pronikala i do židovské kultury, až nakonec otupila i zákaz zobrazování živých tvorů Helenizace je pojem používaný k popsání kulturní změny, při které se něco neřeckého stane řeckým (Antické Řecko).
Nový!!: Arumuni a Helenizace · Vidět víc »
Ilyrové
Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.
Nový!!: Arumuni a Ilyrové · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Arumuni a Islám · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Arumuni a Istanbul · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Arumuni a Italština · Vidět víc »
Italské království
Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.
Nový!!: Arumuni a Italské království · Vidět víc »
Jazyk (lingvistika)
Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.
Nový!!: Arumuni a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »
Kastoria
Kastoria (řecky Καστοριά, turecky Kesriye, makedonsky Костур) je město v severozápadním Řecku.
Nový!!: Arumuni a Kastoria · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Arumuni a Katolicismus · Vidět víc »
Klarinet
1. hubička, 2. soudek, 3. horní díl, 4. spodní díl, 5. ozvučník Klarinet je jednoplátkový dřevěný dechový hudební nástroj.
Nový!!: Arumuni a Klarinet · Vidět víc »
Knížectví Pindus
Knížectví Pindus (také Pindo nebo Pindos, nebo též Pindus a Moglena, italsky Principato del Pindo, rumunsky Printsipat di la Pind) bylo navrhovaným loutkovým státem Itálie v severozápadním Řecku za druhé světové války.
Nový!!: Arumuni a Knížectví Pindus · Vidět víc »
Korçë
Korçë (albánsky: Korçë nebo Korça, do slovanských jazyků přepisováno například jako Korča) je nejvýznamnější město v okrese Korçë v jihovýchodní Albánii, 181 km od Tirany, v širokém horském údolí mezi dvěma hřebeny.
Nový!!: Arumuni a Korçë · Vidět víc »
Kumanovo
Kumanovo je město na severu Severní Makedonie, blízko hranic se Srbskem a nedaleko hlavního města Skopje, se kterým je spojeno jak dálnicí, tak železnicí.
Nový!!: Arumuni a Kumanovo · Vidět víc »
Larisa
Larisa (řecky Λάρισα, starořecky též Λάρισσα, latinsky a v mnoha novodobých jazycích Larissa) je město ve středním Řecku a hlavní město kraje Thesálie.
Nový!!: Arumuni a Larisa · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Arumuni a Latina · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Arumuni a Latinka · Vidět víc »
Makedonie (Řecko)
Makedonie (řecky Μακεδονία, Makedonia), resp.
Nový!!: Arumuni a Makedonie (Řecko) · Vidět víc »
Mateřský jazyk
Jako mateřský jazyk je v českém prostředí nejčastěji označován.
Nový!!: Arumuni a Mateřský jazyk · Vidět víc »
Metsovo
Metsovo (řecky Μέτσοβο, arumunsky Aminciu, albánsky Meçovë) je město v Řecku, v kraji Epirus, východně od Ioannina v pohoří severního Pindu.
Nový!!: Arumuni a Metsovo · Vidět víc »
Nausa
Nausa (řecky Νάουσα, arumunsky Niagusta, slavomakedonsky Nегуш) je město v Řecku v makedonské Imathii.
Nový!!: Arumuni a Nausa · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Arumuni a Nářečí · Vidět víc »
Náboženství
Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.
Nový!!: Arumuni a Náboženství · Vidět víc »
Národnost
Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ se chápe jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a jehož členové mají také povědomí sounáležitosti s tímto společenstvím.
Nový!!: Arumuni a Národnost · Vidět víc »
Nymfeo
Nymfeo (řecky Νυμφαίο), arumunsky Nevesca, makedonsky Невеска) je obec v kraji Makedonia, v okrese Florina v Řecku. Nymfeo je známá svou tradiční kamennou řeckou architekturou. Je také turisticky atraktivním cílem. Obec je obydlená arumunským obyvatelstvem.
Nový!!: Arumuni a Nymfeo · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Arumuni a Osmanská říše · Vidět víc »
Pastevec
Rumunský pastýř ovcí Pastýř ve Švýcarsku Pastýřka v Tibetu Pastýř se stádem v Řecku Pastýř na moderním dopravním prostředku Gaučo v Patagonii v Argentině Pastevec, někdy nazývaný též pastýř, má na starosti pastvu užitkových zvířat, především skotu, ovcí a koz, popř.
Nový!!: Arumuni a Pastevec · Vidět víc »
Pindos
Pindos je plošně největší řecké pohoří, ležící na severu země zasahující i do Albánie.
Nový!!: Arumuni a Pindos · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Arumuni a Pravoslaví · Vidět víc »
Románi
Románské jazyky v Evropě ve 20. století Mapa míst, kde se ve větší míře užívají románské jazyky: '''španělština''', '''francouzština''', '''portugalština''', '''italština''', '''rumunština''' Románi je označení skupiny národů mluvících románskymi jazyky.
Nový!!: Arumuni a Románi · Vidět víc »
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
Nový!!: Arumuni a Rumunština · Vidět víc »
Rumuni
Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.
Nový!!: Arumuni a Rumuni · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Arumuni a Rumunsko · Vidět víc »
Salaš
Salaš v Polsku Salaš je název pro letní sídlo pastevců salašnického chovu ovcí (horského pastevectví).
Nový!!: Arumuni a Salaš · Vidět víc »
Sarakacani
Děti v sarakacanském kroji Agrafa Sarakacani nebo v Bulharsku Karakačani je řecky mluvící etnikum obývající horské oblasti Řecka, ale i další oblasti v Albánii, Bulharsku a Severní Makedonii.
Nový!!: Arumuni a Sarakacani · Vidět víc »
Sergiu Nicolaescu
Sergiu Florin Nicolaescu (13. duben 1930, Târgu Jiu - 3. leden 2013, Bukurešť) byl rumunský filmový režisér, herec a politik, kterého proslavily historické velkofilmy v mezinárodní koprodukci.
Nový!!: Arumuni a Sergiu Nicolaescu · Vidět víc »
Sesklo
Sesklo je vesnice nedaleko města Volos v Thesálii v Řecku.
Nový!!: Arumuni a Sesklo · Vidět víc »
Severní Makedonie
Severní Makedonie, plným názvem Republika Severní Makedonie, je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Arumuni a Severní Makedonie · Vidět víc »
Simona Halepová
Simona Halepová (nepřechýleně: Halep, * 27. září 1991 Constanța) je rumunská neaktivní profesionální tenistka, vítězka grandslamových dvouher na French Open 2018 a ve Wimbledonu 2019.
Nový!!: Arumuni a Simona Halepová · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Arumuni a Slované · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Arumuni a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Nový!!: Arumuni a Slovenština · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Arumuni a Slovensko · Vidět víc »
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Nový!!: Arumuni a Soluň · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Arumuni a Srbsko · Vidět víc »
Stratos (Řecko)
Stratos (řecky Στράτος, latinsky Stratus) je vesnice a komunita v regionální jednotce Aitólie-Akarnánie v Západním Řecku s 979 obyvateli.
Nový!!: Arumuni a Stratos (Řecko) · Vidět víc »
Struga
Struga je město v jihozápadní části Severní Makedonie.
Nový!!: Arumuni a Struga · Vidět víc »
Thesálie
Thesálie (řecky: Θεσσαλία, Thessalía), případně Thessálie, je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do pěti regionů: Karditsa, Lárisa, Magnesia, Sporady a Trikala.
Nový!!: Arumuni a Thesálie · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Arumuni a Thrákie · Vidět víc »
Thrákové
Thrácké a další kmeny na území Thrákie a v přilehlých oblastech Thrácký voják, 5. – 4. století př. n. l. Thrácký jezdec Thrákové byli skupinou indoevropských národů mluvících thráckým nebo dáckým jazykem, které ve starověku obývaly Balkánský poloostrov a přilehlé oblasti jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Arumuni a Thrákové · Vidět víc »
Toše Proeski
Todor „Toše“ Proeski, makedonsky Тодор "Тоше" Проески (25. leden 1981, Prilep – 16. říjen 2007, Nova Gradiška) byl makedonský zpěvák a hudební skladatel arumunského původu.
Nový!!: Arumuni a Toše Proeski · Vidět víc »
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Nový!!: Arumuni a Turci · Vidět víc »
Turečtina
Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, v Německu, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie.
Nový!!: Arumuni a Turečtina · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Arumuni a Turecko · Vidět víc »
Valaši (severní Karpaty)
Zăbalțu") Valaši je historický termín a exonymum používané od středověku do novověku k označení především Rumunů, ale také Arumunů, Meglenorumunů, Istrorumunů a dalších podskupin hovořící balkanorománskými jazyky ve střední a východní Evropě.
Nový!!: Arumuni a Valaši (severní Karpaty) · Vidět víc »
Valašská kolonizace
Valašská kolonizace je v literatuře používaný termín, kterým je označováno dosídlování Karpat, tedy Ukrajiny, Slovenska, Polska, Maďarska a severovýchodní Moravy na základě valašského práva ve 14. až 17. století.
Nový!!: Arumuni a Valašská kolonizace · Vidět víc »
Valašsko
Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem.
Nový!!: Arumuni a Valašsko · Vidět víc »
Východní Thrákie
Východní Thrákie (modře) v rámci Thrákie Východní Thrákie (jiné názvy: Edirnská Thrákie, turecká Thrákie, Thrákie, evropské Turecko; bulharsky: Източна Тракия (Iztočna Trakija)/ Одринска Тракия (Odrinska Trakija), řecky: (Anatoliki Thraki), turecky: Doğu Trakya) je označení pro tureckou část historické Thrákie, jinými slovy území evropské části Turecka.
Nový!!: Arumuni a Východní Thrákie · Vidět víc »
Volos
Volos je město v Thessalii ve středním Řecku, na břehu Egejského moře.
Nový!!: Arumuni a Volos · Vidět víc »
Voskopojë
Voskopoja nebo Voskopojë (arumunsky Moscopole, Moscopolea, Moschopolis nebo Voskopolis) je město v okrese Korçë v Albánii.
Nový!!: Arumuni a Voskopojë · Vidět víc »
