Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Astronomie

Index Astronomie

Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.

119 vztahy: Albert Einstein, Amatér, Aristotelés, Astrobiologie, Astrofyzika, Astrometrie, Astronomický ústav Akademie věd České republiky, Atmosféra Země, Babylonie, Bod, Buddhismus, Chemické složení, Dalekohled, Doba bronzová, Edwin Hubble, Elektromagnetické spektrum, Elektromagnetické záření, Elementární částice, Elipsa, Energie, Extragalaktická astronomie, Ferdinand Verbiest, Fyzika, Galaktická astronomie, Galaxie, Galileo Galilei, Gama-astronomie, Geologie, Geometrie, Gravitační astronomie, Gravitační vlny, Gravitace, Hmotnost, Hubbleův vesmírný dalekohled, Hustota, Hvězda, Informace, Infračervená astronomie, Interferometr, Isaac Newton, Jaderná fyzika, Johannes Kepler, Jupiter (planeta), Karl Guthe Jansky, Křivka, Klaudios Ptolemaios, Kosmické záření, Kosmologie, Kosmonautika, Kvantová fyzika, ..., LIGO, Magnetické pole, Mars (planeta), Měření času, Mechanický pohyb, Merkur (planeta), Meteor, Meteorická astronomie, Meteorit, Mikrovlnná astronomie, Mikuláš Koperník, Navigace, Nebeská mechanika, Nebeská sféra, Neutrino, Neutrinová astronomie, Novověk, Obecná teorie relativity, Oko, Optická astronomie, Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, Planeta, Planetologie, Polárka, Poloha tělesa, Radioastronomie, Religionistika, Rentgenová astronomie, Rentgenové záření, Rudý posuv, Saturn (planeta), Seznam astronomů, Sférická astronomie, Sir, Slunce, Sluneční soustava, Souhvězdí, Soustava souřadnic, Starověk, Starověké Řecko, Stelární astronomie, Světlo, Těleso, Technika, Teorie relativity, Teplota, Tlak, Ultrafialová astronomie, Urychlovač částic, Věda, Velký třesk, Venuše (planeta), Vesmír, Vlnová délka, Voda, Záření gama, Zákon obecné přitažlivosti, Země, 14. září, 1514, 1609, 1687, 1905, 1915, 1929, 2. století, 20. století, 2015, 340 př. n. l.. Rozbalte index (69 více) »

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Nový!!: Astronomie a Albert Einstein · Vidět víc »

Amatér

Amatér (franc. amateur, milovník; pův. z lat. amator, milovník od amare milovat) je člověk, který nějakou činnost dělá ze zájmu ve svém volném čase jako koníček (hobby), tedy nikoli pro peníze jako zaměstnání (profesionálně).

Nový!!: Astronomie a Amatér · Vidět víc »

Aristotelés

Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.

Nový!!: Astronomie a Aristotelés · Vidět víc »

Astrobiologie

mimozemského života Astrobiologie (používají se i termíny exobiologie, exopaleontologie, astropaleontologie, kosmobiologie a bioastronomie), je vědní obor biologie zabývající se původem, vývojem, distribucí a budoucností života ve vesmíru.

Nový!!: Astronomie a Astrobiologie · Vidět víc »

Astrofyzika

světelných let Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.

Nový!!: Astronomie a Astrofyzika · Vidět víc »

Astrometrie

Posun těžiště sluneční soustavy vzhledem ke středu Slunce Astrometrie je odvětví astronomie, které se zabývá přesnými měřeními a vysvětlováním pozice a pohybů hvězd a ostatních nebeských těles.

Nový!!: Astronomie a Astrometrie · Vidět víc »

Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Dvoumetrový dalekohled – jeden ze symbolů Astronomického ústavu Astronomický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. je výzkumná instituce, která se zabývá především hvězdnou a galaktickou astronomií, výzkumem meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.

Nový!!: Astronomie a Astronomický ústav Akademie věd České republiky · Vidět víc »

Atmosféra Země

Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.

Nový!!: Astronomie a Atmosféra Země · Vidět víc »

Babylonie

Horní část stély s Chammurapiho zákoníkem Babylonie je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.

Nový!!: Astronomie a Babylonie · Vidět víc »

Bod

Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar.

Nový!!: Astronomie a Bod · Vidět víc »

Buddhismus

Hong Kongu Buddhy, 1.–2. století n. l. Kolo Dharmy - jeden ze symbolů buddhismu Buddhismus dnes označuje širokou rodinu filozofických a náboženských škol, původem z indického subkontinentu, založených na učení Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená "probuzený".

Nový!!: Astronomie a Buddhismus · Vidět víc »

Chemické složení

Chemické složení vyjadřuje druh a zastoupení atomů v dané látce.

Nový!!: Astronomie a Chemické složení · Vidět víc »

Dalekohled

Zrcadlový dalekohled hvězdárny v Ondřejově Optický dalekohled či teleskop je přístroj k optickému přiblížení pomocí dvou soustav čoček nebo zrcadel: objektivu a okuláru, jímž se obraz pozoruje.

Nový!!: Astronomie a Dalekohled · Vidět víc »

Doba bronzová

jantarové stezky Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu pro výrobu důležitých potřeb (bronz se roztavil a odléval do dvoudílných forem) – díky metalurgii.

Nový!!: Astronomie a Doba bronzová · Vidět víc »

Edwin Hubble

Edwin Powell Hubble (20. listopadu 1889 Marshfield – 28. září 1953 San Marino, Kalifornie, USA) byl slavný americký astronom.

Nový!!: Astronomie a Edwin Hubble · Vidět víc »

Elektromagnetické spektrum

Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) zahrnuje elektromagnetické záření všech možných vlnových délek.

Nový!!: Astronomie a Elektromagnetické spektrum · Vidět víc »

Elektromagnetické záření

Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.

Nový!!: Astronomie a Elektromagnetické záření · Vidět víc »

Elementární částice

Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je částice, jejíž vnitřní struktura je neznámá a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.

Nový!!: Astronomie a Elementární částice · Vidět víc »

Elipsa

Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.

Nový!!: Astronomie a Elipsa · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Nový!!: Astronomie a Energie · Vidět víc »

Extragalaktická astronomie

Extragalaktická astronomie je obor astronomie zabývající se objekty mimo naši Galaxii, zvanou též Mléčná dráha.

Nový!!: Astronomie a Extragalaktická astronomie · Vidět víc »

Ferdinand Verbiest

Ferdinand Verbiest (9. října 1623Hospodářské noviny, 26. dubna 2011, s. 26 – 28. ledna 1688 Peking) byl flámský jezuita, misionář, teolog, matematik a astronom.

Nový!!: Astronomie a Ferdinand Verbiest · Vidět víc »

Fyzika

Fyzika (z řeckého φυσικός (physikos): přírodní, ze základu φύσις (physis): příroda, archaicky též silozpyt) je vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.

Nový!!: Astronomie a Fyzika · Vidět víc »

Galaktická astronomie

Galaktická astronomie je obor astronomie zabývající se studiem naší Galaxie Mléčná dráha a objektů, jež naše Galaxie obsahuje.

Nový!!: Astronomie a Galaktická astronomie · Vidět víc »

Galaxie

Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.

Nový!!: Astronomie a Galaxie · Vidět víc »

Galileo Galilei

Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.

Nový!!: Astronomie a Galileo Galilei · Vidět víc »

Gama-astronomie

Magic – Čerenkovův teleskopna Kanárských ostrovech Gama astronomie (též astronomie gama záření) je odvětví astronomie zabývající se pozorováním vesmíru prostřednictvím záření gama.

Nový!!: Astronomie a Gama-astronomie · Vidět víc »

Geologie

Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je věda o Zemi, která zkoumá její složení, stavbu a historický vývoj.

Nový!!: Astronomie a Geologie · Vidět víc »

Geometrie

Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.

Nový!!: Astronomie a Geometrie · Vidět víc »

Gravitační astronomie

Gravitační astronomie je nově vznikající obor astronomie, který má za cíl využití gravitačních vln k shromažďování pozorovacích dat o objektech jako černé díry a neutronové hvězdy, o událostech jako výbuchy supernov a o procesech probíhajících ve vesmíru krátce po jeho vzniku.

Nový!!: Astronomie a Gravitační astronomie · Vidět víc »

Gravitační vlny

Schéma gravitačních vln vyvolávané dvěma vzájemně obíhajícími hmotnými objekty (hvězdy, černé díry) Gravitační vlny jsou fluktuace zakřivení časoprostoru, které se šíří jako vlna rychlostí světla.

Nový!!: Astronomie a Gravitační vlny · Vidět víc »

Gravitace

Gravitace, gravitační interakce je univerzální silové působení mezi všemi formami hmoty a právě tím se odlišuje od všech ostatních interakcí.

Nový!!: Astronomie a Gravitace · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Nový!!: Astronomie a Hmotnost · Vidět víc »

Hubbleův vesmírný dalekohled

Rozložené schéma Hubbleova vesmírného dalekohledu Hubbleův vesmírný dalekohled (zkratka HST z, někdy také jen krátce Hubble) je dalekohled, který na oběžnou dráhu Země do výše 600 kilometrů vynesl v roce 1990 při letu STS-31 americký raketoplán Discovery.

Nový!!: Astronomie a Hubbleův vesmírný dalekohled · Vidět víc »

Hustota

Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).

Nový!!: Astronomie a Hustota · Vidět víc »

Hvězda

ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.

Nový!!: Astronomie a Hvězda · Vidět víc »

Informace

Informace (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.

Nový!!: Astronomie a Informace · Vidět víc »

Infračervená astronomie

Galaxie pořízená v infračervené oblasti spektra Infračervená astronomie je oborem astronomie a astrofyziky, který zkoumá objekty viditelné v infračerveném záření (IR.

Nový!!: Astronomie a Infračervená astronomie · Vidět víc »

Interferometr

Princip Michelsonova interferometru Interferometr je přístroj pro velmi přesná měření, jehož princip je založen na interferenci světla.

Nový!!: Astronomie a Interferometr · Vidět víc »

Isaac Newton

Sir Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (profesor naturální filosofie), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva.

Nový!!: Astronomie a Isaac Newton · Vidět víc »

Jaderná fyzika

Jaderná fyzika (též fyzika atomového jádra nebo nukleonika) je část fyziky, která se zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.

Nový!!: Astronomie a Jaderná fyzika · Vidět víc »

Johannes Kepler

Ilustrace z Keplerovy knihy ''De Stella Nova in Pede Serpentarii'' (1604) Keplerův model sluneční soustavy z ''Mysterium Cosmographicum'' (1596) Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog.

Nový!!: Astronomie a Johannes Kepler · Vidět víc »

Jupiter (planeta)

Bez popisu.

Nový!!: Astronomie a Jupiter (planeta) · Vidět víc »

Karl Guthe Jansky

Karl Guthe Jansky (22. října 1905 - 14. února 1950) byl americký fyzik a radioinženýr, který v srpnu 1931 objevil rádiové vlny vycházející z Mléčné dráhy.

Nový!!: Astronomie a Karl Guthe Jansky · Vidět víc »

Křivka

Křivka je v matematice geometrický jednorozměrný objekt, případně zobrazení z úsečky do nějakého matematického prostoru (tzv. parametrizovaná křivka).

Nový!!: Astronomie a Křivka · Vidět víc »

Klaudios Ptolemaios

Klaudios Ptolemaios (řecky: Κλαύδιος Πτολεμαῖος, zkráceně jen Ptolemaios), latinsky Claudius Ptolemaeus nebo v angličtině Ptolemy, (asi 85 – asi 165, Alexandrie) byl řecký geograf, matematik, astronom a astrolog, který žil a pracoval v egyptské Alexandrii.

Nový!!: Astronomie a Klaudios Ptolemaios · Vidět víc »

Kosmické záření

Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry.

Nový!!: Astronomie a Kosmické záření · Vidět víc »

Kosmologie

Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.

Nový!!: Astronomie a Kosmologie · Vidět víc »

Kosmonautika

ISS v srpnu 2005 Kosmonautika je oblast vědy a techniky, která se zabývá cestováním mimo zemskou atmosféru.

Nový!!: Astronomie a Kosmonautika · Vidět víc »

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soubor oborů postavených na teoriích, jejichž ústředním pojmem je kvantování.

Nový!!: Astronomie a Kvantová fyzika · Vidět víc »

LIGO

LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) je vědecké zařízení v USA, které 14. září 2015 jako první přímo detekovalo gravitační vlny.

Nový!!: Astronomie a LIGO · Vidět víc »

Magnetické pole

Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj (tedy elektrický proud).

Nový!!: Astronomie a Magnetické pole · Vidět víc »

Mars (planeta)

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.

Nový!!: Astronomie a Mars (planeta) · Vidět víc »

Měření času

Měření času včetně jeho zaznamenávání a sdělování údajů o čase, je důležitá činnost ve vědě i v běžném životě.

Nový!!: Astronomie a Měření času · Vidět víc »

Mechanický pohyb

Mechanický pohyb je druh pohybu, při kterém se mění poloha vzhledem k jiným tělesům.

Nový!!: Astronomie a Mechanický pohyb · Vidět víc »

Merkur (planeta)

Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze o 40 % větší velikosti než pozemský Měsíc a je tak menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.

Nový!!: Astronomie a Merkur (planeta) · Vidět víc »

Meteor

Letící meteor pozorován ze Země (Foto: NASA) Meteor (řec. meteóra, z met-aër, co se odehrává ve vzduchu, nad zemí; ve starší češtině také povětroň nebo létavice) je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska (meteoroidu) zemskou atmosférou.

Nový!!: Astronomie a Meteor · Vidět víc »

Meteorická astronomie

Meteorická astronomie je obor astronomie, který se zabývá pozorováním a studiem meteorů.

Nový!!: Astronomie a Meteorická astronomie · Vidět víc »

Meteorit

Meteorit (siderit) Meteorit je menší kosmické těleso (původně meteoroid), které díky příznivým podmínkám dopadlo na povrch Země (popřípadě jiné planety).

Nový!!: Astronomie a Meteorit · Vidět víc »

Mikrovlnná astronomie

Mikrovlnná astronomie představuje oblast astronomického zkoumání, která k výzkumu vesmíru využívá mikrovlnné záření.

Nový!!: Astronomie a Mikrovlnná astronomie · Vidět víc »

Mikuláš Koperník

Mikuláš Koperník (polsky Mikołaj Kopernik) (19. února 1473, Toruň – 24. května 1543, Frombork) byl polský astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie.

Nový!!: Astronomie a Mikuláš Koperník · Vidět víc »

Navigace

Sextant, přístroj používaný k navigaci Navigace je souhrnný název pro postupy, jimiž lze kdekoliv na zeměkouli, moři či obecně v nějakém prostoru (ještě obecněji v nějaké situaci) stanovit svou polohu (nebo polohu jiného přemisťovaného objektu) a nalézt cestu, která je podle zvolených kritérií nejvhodnější (například nejrychlejší, nejkratší atd.).

Nový!!: Astronomie a Navigace · Vidět víc »

Nebeská mechanika

Sluneční soustava Nebeská mechanika je vědní obor ležící na rozhraní mezi astronomií a teoretickou mechanikou, zabývající se popisem pohybu kosmických těles vesmírem a určováním jejich drah.

Nový!!: Astronomie a Nebeská mechanika · Vidět víc »

Nebeská sféra

Základní charakteristiky nebeské sféry. Základní charakteristiky nebeské sféry z hlediska pozorovatele na povrchu Země. Nebeská sféra nebo také světová sféra je myšlená koule nebo někdy jen polokoule, v jejímž středu stojí pozorovatel (nacházející se na povrchu Země) dívající se na noční oblohu a do které se promítá pohyb všech viditelných těles vesmíru.

Nový!!: Astronomie a Nebeská sféra · Vidět víc »

Neutrino

Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.

Nový!!: Astronomie a Neutrino · Vidět víc »

Neutrinová astronomie

Neutrinová astronomie je odvětví astronomie zabývající a zkoumající astronomické objekty pomocí neutrinových detektorů ve specializovaných observatořích.

Nový!!: Astronomie a Neutrinová astronomie · Vidět víc »

Novověk

Novověk je označením dějinné epochy v evropských i mimoevropských oblastech.

Nový!!: Astronomie a Novověk · Vidět víc »

Obecná teorie relativity

Dvoudimenzionální znázornění zakřivení časoprostoru. Přítomnost hmoty mění geometrii časoprostoru a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. Obecná teorie relativity je geometrická teorie gravitace, publikovaná Albertem Einsteinem v roce 1915, a také aktuální popis gravitace v moderní fyzice.

Nový!!: Astronomie a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Oko

Lidské oko Oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak.

Nový!!: Astronomie a Oko · Vidět víc »

Optická astronomie

Teleskop Gran Telescopio Canarias na Kanárských ostrovech Optická astronomie pozoruje objekty ve vesmíru v oboru záření v rozmezí mezi blízkými infračervenými délkami a viditelným světlem – běžně vlnové délky od 330 nm do 1 µm.

Nový!!: Astronomie a Optická astronomie · Vidět víc »

Philosophiae Naturalis Principia Mathematica

Vydání z roku 1686 s Newtonovými vlastnoručními vpisky a korekturami Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica, česky Matematické principy přírodní filozofie, často pouze Principia, je nejslavnější spis fyzika Isaaca Newtona, jeden z pilířů moderní vědy.

Nový!!: Astronomie a Philosophiae Naturalis Principia Mathematica · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice ve sluneční soustavě je (dle definice IAU) takové těleso, které obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby ji její gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru (tj. nachází se v hydrostatické rovnováze), je dominantní v zóně své oběžné dráhy (tj. vyčistila svou gravitací okolí vlastní oběžné dráhy od jiných těles) a není družicí (měsícem) jiného tělesa.

Nový!!: Astronomie a Planeta · Vidět víc »

Planetologie

sluneční soustavy. Planetologie – nebo také planetární vědy – byla dříve součástí astronomie, avšak se začátkem průzkumu ostatních těles sluneční soustavy automatickými sondami v 60.

Nový!!: Astronomie a Planetologie · Vidět víc »

Polárka

Polárka (α UMi, α Ursae Minoris, latinsky: Polaris) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Malého medvěda.

Nový!!: Astronomie a Polárka · Vidět víc »

Poloha tělesa

Poloha tělesa je údaj, vyjadřující umístění tělesa vzhledem k ostatním tělesům (vztažné soustavě).

Nový!!: Astronomie a Poloha tělesa · Vidět víc »

Radioastronomie

Snímek protoplanetárního disku u hvězdy TW Tauri pořízený pomocí radioteleskopu ALMA Radioastronomie je odvětví astronomie zabývající se studiem nebeských těles prostřednictvím rádiových vln, emitovaných fyzikálními procesy ve vesmíru.

Nový!!: Astronomie a Radioastronomie · Vidět víc »

Religionistika

Symboly představují (zleva doprava): 1. řada: křesťanství, judaismus, hinduismus 2. řada: islám, buddhismus, šintoismus 3. řada: sikhismus, bahá'í, džinismus Religionistika (z latinského slova religio) je věda, která se zabývá studiem náboženství.

Nový!!: Astronomie a Religionistika · Vidět víc »

Rentgenová astronomie

NGC 1604 v různých částech světelného spektra Rentgenová astronomie je část astronomie zabývající se vesmírnými objekty, které vysílají rentgenové záření, tedy elektromagnetické vlnění o vlnové délce 10 nm až 0,1 nm.

Nový!!: Astronomie a Rentgenová astronomie · Vidět víc »

Rentgenové záření

Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.

Nový!!: Astronomie a Rentgenové záření · Vidět víc »

Rudý posuv

spektrem Slunce (vlevo) Rudý posuv (též červený posuv) je prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření na straně přijímače.

Nový!!: Astronomie a Rudý posuv · Vidět víc »

Saturn (planeta)

Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.

Nový!!: Astronomie a Saturn (planeta) · Vidět víc »

Seznam astronomů

Bez popisu.

Nový!!: Astronomie a Seznam astronomů · Vidět víc »

Sférická astronomie

Objekty zájmu astronomie leží v různých místech prostoru a různých vzdálenostech od pozorovatele.

Nový!!: Astronomie a Sférická astronomie · Vidět víc »

Sir

Sir (anglicky, česky) je zdvořilostní oslovení muže používané v anglicky mluvících zemích.

Nový!!: Astronomie a Sir · Vidět víc »

Slunce

Astronomický symbol Slunce Slunce je hvězda hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2V.

Nový!!: Astronomie a Slunce · Vidět víc »

Sluneční soustava

Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým s, tedy sluneční soustava, ovšem Česká astronomická společnost doporučuje psaní s velkým S, tedy Sluneční soustava) je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.

Nový!!: Astronomie a Sluneční soustava · Vidět víc »

Souhvězdí

Mapa již neexistujícího souhvězdí jednorožce z roku 1820–1830 Souhvězdí je oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi.

Nový!!: Astronomie a Souhvězdí · Vidět víc »

Soustava souřadnic

Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.

Nový!!: Astronomie a Soustava souřadnic · Vidět víc »

Starověk

Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Nový!!: Astronomie a Starověk · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Nový!!: Astronomie a Starověké Řecko · Vidět víc »

Stelární astronomie

Stelární evoluce lehkých (levý cyklus) a těžkých (pravý cyklus) hvězd Stelární astronomie (někdy též hvězdná astronomie) je rozsáhlé odvětví astronomie, které studuje dynamické a fyzikální vlastnosti hvězd, jejich vznik, vývoj a zánik, mezihvězdnou hmotu, pohyb hvězd, stavbu a vývoj jejich soustav, rozložení hvězd v prostoru či vývoj a strukturu galaxií a mnoha dalších objektů tvořících vesmír.

Nový!!: Astronomie a Stelární astronomie · Vidět víc »

Světlo

Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.

Nový!!: Astronomie a Světlo · Vidět víc »

Těleso

Těleso je ve fyzice jakýkoli hmotný předmět (věc), který je objektem zkoumání fyziky.

Nový!!: Astronomie a Těleso · Vidět víc »

Technika

Technika (z řeckého τεχνη/techné – řemeslo, umění) je základní označení pro složku lidské kultury, která zaručuje schopnost nebo dovednost v kterémkoli oboru konání.

Nový!!: Astronomie a Technika · Vidět víc »

Teorie relativity

Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).

Nový!!: Astronomie a Teorie relativity · Vidět víc »

Teplota

Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Nový!!: Astronomie a Teplota · Vidět víc »

Tlak

Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z latinského pressura), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.

Nový!!: Astronomie a Tlak · Vidět víc »

Ultrafialová astronomie

M81 v ultrafialových barvách, zachycená družicí GALEX Ultrafialová astronomie je odvětví astronomie, které se zabývá pozorováním vesmírných objektů v ultrafialovém záření, tedy ve vlnových délkách od 10 do 380 nm.

Nový!!: Astronomie a Ultrafialová astronomie · Vidět víc »

Urychlovač částic

Urychlovač částic, zkráceně jen urychlovač, je technické zařízení, používané pro dodání kinetické energie nabitým částicím.

Nový!!: Astronomie a Urychlovač částic · Vidět víc »

Věda

Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti, zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti aplikace a predikce (aplikované vědy).

Nový!!: Astronomie a Věda · Vidět víc »

Velký třesk

Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují. Velký třesk (anglicky Big Bang) je vědecká obecně přijímaná kosmologická teorie, která popisuje raný vývoj a tvar vesmíru.

Nový!!: Astronomie a Velký třesk · Vidět víc »

Venuše (planeta)

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.

Nový!!: Astronomie a Venuše (planeta) · Vidět víc »

Vesmír

datum přístupu.

Nový!!: Astronomie a Vesmír · Vidět víc »

Vlnová délka

Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.

Nový!!: Astronomie a Vlnová délka · Vidět víc »

Voda

Voda, sumárním vzorcem (zároveň však racionálním) H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.

Nový!!: Astronomie a Voda · Vidět víc »

Záření gama

Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.

Nový!!: Astronomie a Záření gama · Vidět víc »

Zákon obecné přitažlivosti

Zákon obecné přitažlivosti či Zákony obecné přitažlivosti je pojem užívaný, když se bere do úvahy povaha těles, která se vzájemně přitahují a touto interakcí popírají sebe sama jako stabilní fyzikální zákon.

Nový!!: Astronomie a Zákon obecné přitažlivosti · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Nový!!: Astronomie a Země · Vidět víc »

14. září

14.

Nový!!: Astronomie a 14. září · Vidět víc »

1514

Bez popisu.

Nový!!: Astronomie a 1514 · Vidět víc »

1609

1609 (MDCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Astronomie a 1609 · Vidět víc »

1687

1687 (MDCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Astronomie a 1687 · Vidět víc »

1905

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Astronomie a 1905 · Vidět víc »

1915

1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Astronomie a 1915 · Vidět víc »

1929

1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Astronomie a 1929 · Vidět víc »

2. století

2.

Nový!!: Astronomie a 2. století · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Astronomie a 20. století · Vidět víc »

2015

Česko Bořislavka Operace Dragoon Ride 79. mistrovství světa v ledním hokeji v Praze a Ostravě.

Nový!!: Astronomie a 2015 · Vidět víc »

340 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Astronomie a 340 př. n. l. · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Dějiny astronomie, Hvězdoprava, Hvězdář, Hvězdářství.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »