Rychlejší přístup než prohlížeči!
111 vztahy: Ad hoc, Amplituda pravděpodobnosti, Antiproton, Arnold Sommerfeld, Atomismus, Atomové číslo, Atomové jádro, Atomový orbital, Řádkovací tunelový mikroskop, Bohrův model atomu, Chemická reakce, Chemická sloučenina, Chemická vazba, Chemický prvek, Chemie, Démokritos, Diracova rovnice, Dualita částice a vlnění, Elektrický náboj, Elektromagnetické záření, Elektron, Elektronový mikroskop, Elektronový obal, Energie, Ernest Marsden, Ernest Rutherford, Erwin Schrödinger, Fermion, Filozofie, Foton, Fyzika, Gluon, Helium, Hmota, Hmotný bod, Hmotnost, Hyperjádro, Hyperon, IBM, Ion, Ionizace, Izotop, Jaderná reakce, James Chadwick, Johannes Wilhelm Geiger, John Dalton, Joseph John Thomson, Kapalina, Katodové záření, Klasická fyzika, ..., Kleinova–Gordonova rovnice, Krystal, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvantum, Kvark, Lorentzova síla, Louis de Broglie, Makroskopický a mikroskopický, Mezon, Mikroskop, Mikroskopie atomárních sil, Mion, Molekula, Nanotechnologie, Neutron, Newtonův gravitační zákon, Niels Bohr, Nukleon, Nukleonové číslo, Nuklid, Pevná látka, Pion, Planeta, Plyn, Postulát, Pozitron, Pozitronium, Pravděpodobnost, Princip neurčitosti, Proton, Pudink, Radioaktivita, Rozinka, Rutherfordův model atomu, Schrödingerova rovnice, Silná interakce, Slabá interakce, Slunce, Speciální teorie relativity, Spektrální čára, Spin, Starověké Řecko, Subatomární částice, Světlo, Thomsonův model atomu, Tunelový jev, Uhlík, Vlnová funkce, Vodík, Xenon, Záření beta, Základní interakce, Zákon násobných poměrů slučovacích, 1897, 19. století, 1913, 1932, 1989, 20. století, 5. století př. n. l.. Rozbalte index (61 více) »
Ad hoc
Ad hoc (někdy psáno ad-hoc) je latinský obrat, znamenající doslova „k tomuto“, překládaný jako „za určitým účelem“ nebo „pro tento jednotlivý (konkrétní) případ“.
Nový!!: Atom a Ad hoc · Vidět víc »
Amplituda pravděpodobnosti
Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.
Nový!!: Atom a Amplituda pravděpodobnosti · Vidět víc »
Antiproton
Antiproton Antiproton (\bar) je antičástice protonu.
Nový!!: Atom a Antiproton · Vidět víc »
Arnold Sommerfeld
Arnold Johannes Wilhelm Sommerfeld (5. prosince 1868, Královec – 26. dubna 1951, Mnichov) byl německý teoretický fyzik, průkopník rozvoje atomové a kvantové fyziky.
Nový!!: Atom a Arnold Sommerfeld · Vidět víc »
Atomismus
Atomismus je filosofický směr, který chápe vesmír jako složený z nedělitelných (řecky a-tomos), neměnných a věčných částeček, které se pohybují v prázdnu.
Nový!!: Atom a Atomismus · Vidět víc »
Atomové číslo
#PŘESMĚRUJ Protonové číslo.
Nový!!: Atom a Atomové číslo · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Atom a Atomové jádro · Vidět víc »
Atomový orbital
Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.
Nový!!: Atom a Atomový orbital · Vidět víc »
Řádkovací tunelový mikroskop
Angl. schéma STM STM (z angl. Scanning Tunneling Microscope), jehož české označení zní řádkovací tunelový mikroskop, je druhem neoptického mikroskopu, který mapuje povrch vodivého vzorku pomocí změny průběhu potenciálu, resp.
Nový!!: Atom a Řádkovací tunelový mikroskop · Vidět víc »
Bohrův model atomu
Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.
Nový!!: Atom a Bohrův model atomu · Vidět víc »
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Nový!!: Atom a Chemická reakce · Vidět víc »
Chemická sloučenina
Kuličkový model molekuly vody – jedné z nejdůležitějších sloučenin na Zemi Chemická sloučenina (zkráceně sloučenina) je chemicky čistá látka, která je tvořena jedním druhem molekul obsahujících více druhů atomů, které jsou mezi sebou vázány chemickými vazbami.
Nový!!: Atom a Chemická sloučenina · Vidět víc »
Chemická vazba
Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.
Nový!!: Atom a Chemická vazba · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Atom a Chemický prvek · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Atom a Chemie · Vidět víc »
Démokritos
Holandský malíř 17. století: Démokritos s lebkou Démokritos Démokritos z Abdér (přibližně 460–370 př. n. l.) byl řecký předsókratovský filozof, jeden ze zakladatelů atomismu.
Nový!!: Atom a Démokritos · Vidět víc »
Diracova rovnice
Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½.
Nový!!: Atom a Diracova rovnice · Vidět víc »
Dualita částice a vlnění
Fotoelektrický jev. Myšlenku duality částic a vlnění zavedl v roce 1905 Albert Einstein pro objasnění fotoelektrického jevu.
Nový!!: Atom a Dualita částice a vlnění · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Atom a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Nový!!: Atom a Elektromagnetické záření · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Atom a Elektron · Vidět víc »
Elektronový mikroskop
Mikroskop Siemens, 1973 Elektronový mikroskop je obdoba světelného mikroskopu, ve kterém jsou ale fotony nahrazeny elektrony a skleněné čočky elektromagnetickými čočkami.
Nový!!: Atom a Elektronový mikroskop · Vidět víc »
Elektronový obal
Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.
Nový!!: Atom a Elektronový obal · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Atom a Energie · Vidět víc »
Ernest Marsden
Ernest Marsden (19. února 1889 Manchester – 15. prosince 1970 Wellington) byl anglicko-novozélandský fyzik.
Nový!!: Atom a Ernest Marsden · Vidět víc »
Ernest Rutherford
Ernest Rutherford, 1.
Nový!!: Atom a Ernest Rutherford · Vidět víc »
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Nový!!: Atom a Erwin Schrödinger · Vidět víc »
Fermion
Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).
Nový!!: Atom a Fermion · Vidět víc »
Filozofie
Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie, původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.
Nový!!: Atom a Filozofie · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Atom a Foton · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Atom a Fyzika · Vidět víc »
Gluon
Gluony jsou elementární částice zprostředkující silnou interakci mezi kvarky.
Nový!!: Atom a Gluon · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Atom a Helium · Vidět víc »
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Nový!!: Atom a Hmota · Vidět víc »
Hmotný bod
Hmotný bod je fyzikální abstrakce/model reálné situace v prostoru, kterému je přiřazena hmotnost o určité velikosti.
Nový!!: Atom a Hmotný bod · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Atom a Hmotnost · Vidět víc »
Hyperjádro
Hyperjádro je atomové jádro, které obsahuje kromě nukleonů nejméně jeden hyperon, a má tedy nenulovou podivnost.
Nový!!: Atom a Hyperjádro · Vidět víc »
Hyperon
Ve fyzice částic je hyperon subjaderná částice, dříve považovaná za elementární, která je baryonem (a proto též hadronem a fermionem) s nenulovou podivností lehčím než deuteron (a proto také s nulovým půvabem, nulovou krásou (bottomness) a nulovou pravdou (topness)).
Nový!!: Atom a Hyperon · Vidět víc »
IBM
IBM (celým názvem International Business Machines Corporation) je americká mezinárodní technologická společnost s hlavním sídlem v Armonku ve státě New York v USA.
Nový!!: Atom a IBM · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Atom a Ion · Vidět víc »
Ionizace
Ionizační energie neutrálních prvků. Ionizace je proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává iont.
Nový!!: Atom a Ionizace · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Atom a Izotop · Vidět víc »
Jaderná reakce
Jaderná reakce je radioaktivní přeměna atomových jader vyvolaná působením jiného jádra nebo částice (včetně fotonu).
Nový!!: Atom a Jaderná reakce · Vidět víc »
James Chadwick
Sir James Chadwick (20. října 1891 – 24. července 1974) byl britský fyzik.
Nový!!: Atom a James Chadwick · Vidět víc »
Johannes Wilhelm Geiger
#PŘESMĚRUJ Hans Geiger.
Nový!!: Atom a Johannes Wilhelm Geiger · Vidět víc »
John Dalton
John Dalton (6. září 1766 Eaglesfield, Cumberland – 27. července 1844 Manchester) byl britský chemik a fyzik, známý především svou obhajobou atomové teorie.
Nový!!: Atom a John Dalton · Vidět víc »
Joseph John Thomson
Sir Joseph John Thomson (18. prosince 1856 – 30. srpna, 1940) byl anglický experimentální fyzik, který objevil elektron v roce 1897 při studiu elektrické vodivosti plynů, přesněji vlastností katodového záření.
Nový!!: Atom a Joseph John Thomson · Vidět víc »
Kapalina
Vznik kapky vody Kapalina neboli kapalná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu.
Nový!!: Atom a Kapalina · Vidět víc »
Katodové záření
Provozní Crookesova trubice Katodové záření je proud elektronů vycházející z katody katodové trubice, který vytváří elektrický proud, k čemuž dojde, pokud se tlak v uzavřeném tělese sníží na hodnotu 1 Pa.
Nový!!: Atom a Katodové záření · Vidět víc »
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Nový!!: Atom a Klasická fyzika · Vidět víc »
Kleinova–Gordonova rovnice
Kleinova–Gordonova rovnice je pohybová rovnice v jedné z relativistických formulací kvantové mechaniky.
Nový!!: Atom a Kleinova–Gordonova rovnice · Vidět víc »
Krystal
Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).
Nový!!: Atom a Krystal · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Atom a Kvantová fyzika · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Atom a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantum
Kvantum (z lat. quantum, „kolik“) je v kvantové fyzice nejmenší nedělitelné množství veličiny, která se podílí na interakci.
Nový!!: Atom a Kvantum · Vidět víc »
Kvark
Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).
Nový!!: Atom a Kvark · Vidět víc »
Lorentzova síla
Lorentzova síla je síla pojmenována po Hendriku Antoonovi Lorentzovi, působí na náboj (příp. vodič) v elektromagnetickém poli.
Nový!!: Atom a Lorentzova síla · Vidět víc »
Louis de Broglie
Louis Victor Pierre Raymond vévoda de Broglie (15. srpna 1892 Dieppe – 19. března 1987 Paříž) byl francouzský kvantový fyzik, který navrhl princip duality částic a vlnění, za což v roce 1929 dostal Nobelovu cenu.
Nový!!: Atom a Louis de Broglie · Vidět víc »
Makroskopický a mikroskopický
Jako makroskopické se označují fyzikální objekty, které jsou pozorovatelné pouhým okem.
Nový!!: Atom a Makroskopický a mikroskopický · Vidět víc »
Mezon
Mezonový nonet (spin 0) Mezonový nonet (spin 1) Mezon je částice, která reaguje na silnou interakci a má nulový nebo celočíselný spin.
Nový!!: Atom a Mezon · Vidět víc »
Mikroskop
Starý mikroskop Mikroskop, česky též drobnohled, je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení.
Nový!!: Atom a Mikroskop · Vidět víc »
Mikroskopie atomárních sil
Mikroskopie atomárních sil (AFM z angl. atomic force microscopy) je mikroskopická technika, která se používá k trojrozměrnému zobrazování povrchu.
Nový!!: Atom a Mikroskopie atomárních sil · Vidět víc »
Mion
Rozpad mionu Podle standardního modelu částicové fyziky je mion (z řeckého μείον.
Nový!!: Atom a Mion · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Atom a Molekula · Vidět víc »
Nanotechnologie
Jako nanotechnologie se obecně označuje technický obor, který se zabývá tvorbou a využíváním technologií v měřítku řádově nanometrů (obvykle cca 1–100 nm), tzn.
Nový!!: Atom a Nanotechnologie · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Atom a Neutron · Vidět víc »
Newtonův gravitační zákon
Newtonův gravitační zákon graficky Newtonův gravitační zákon je fyzikální zákon, který popisuje gravitaci jako přitažlivou sílu – gravitační sílu, kterou na sebe působí tělesa v závislosti na svých hmotnostech a vzájemné vzdálenosti.
Nový!!: Atom a Newtonův gravitační zákon · Vidět víc »
Niels Bohr
Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.
Nový!!: Atom a Niels Bohr · Vidět víc »
Nukleon
Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.
Nový!!: Atom a Nukleon · Vidět víc »
Nukleonové číslo
Atom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.
Nový!!: Atom a Nukleonové číslo · Vidět víc »
Nuklid
Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla.
Nový!!: Atom a Nuklid · Vidět víc »
Pevná látka
Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.
Nový!!: Atom a Pevná látka · Vidět víc »
Pion
Pion (též meson π) je v částicové fyzice nejlehčí meson.
Nový!!: Atom a Pion · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Atom a Planeta · Vidět víc »
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Nový!!: Atom a Plyn · Vidět víc »
Postulát
Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý.
Nový!!: Atom a Postulát · Vidět víc »
Pozitron
Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částice – antičástice elektronu.
Nový!!: Atom a Pozitron · Vidět víc »
Pozitronium
Pozitronium (Ps) je soustava složená z elektronu a jeho antičástice pozitronu, které jsou spojeny do exotického atomu.
Nový!!: Atom a Pozitronium · Vidět víc »
Pravděpodobnost
Hazardní hry jsou založené na pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo vyjadřující očekávatelnost určitého jevu, obvykle výsledku náhodného pokusu.
Nový!!: Atom a Pravděpodobnost · Vidět víc »
Princip neurčitosti
Heisenbergův princip neurčitosti (též relace neurčitosti) je matematická vlastnost dvou kanonicky konjugovaných veličin.
Nový!!: Atom a Princip neurčitosti · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Atom a Proton · Vidět víc »
Pudink
Malinový pudink Pudink (též puding, z anglického) je sladký zákusek, který se připravuje z mléka, cukru a pudinkového prášku (který se skládá hlavně ze škrobu).
Nový!!: Atom a Pudink · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Atom a Radioaktivita · Vidět víc »
Rozinka
Rozinky Rozinky nebo též hrozinky jsou sušené plody (tzv. bobule) vinné révy.
Nový!!: Atom a Rozinka · Vidět víc »
Rutherfordův model atomu
Rutherfordův model atomu. Rutherfordův model atomu (též planetární model atomu) je model atomu, který navrhl Ernest Rutherford v roce 1911 na základě analýzy experimentů Geigera a Marsdena.
Nový!!: Atom a Rutherfordův model atomu · Vidět víc »
Schrödingerova rovnice
Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.
Nový!!: Atom a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »
Silná interakce
Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Atom a Silná interakce · Vidět víc »
Slabá interakce
Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Atom a Slabá interakce · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Atom a Slunce · Vidět víc »
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Nový!!: Atom a Speciální teorie relativity · Vidět víc »
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Nový!!: Atom a Spektrální čára · Vidět víc »
Spin
Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.
Nový!!: Atom a Spin · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Atom a Starověké Řecko · Vidět víc »
Subatomární částice
kvarku d, což jsou elementární částice. Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.
Nový!!: Atom a Subatomární částice · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Atom a Světlo · Vidět víc »
Thomsonův model atomu
Schematické znázornění Thompsonova modelu statického atomu. Tento model atomu zvaný Thomsonův model atomu (nazývaný také Pudinkový model) navrhl objevitel elektronu (1897) Joseph John Thomson v roce 1904 ještě před objevem atomového jádra.
Nový!!: Atom a Thomsonův model atomu · Vidět víc »
Tunelový jev
Tunelový jev (též kvantové tunelování) je kvantový jev známý z kvantové mechaniky, při němž částice porušuje principy klasické fyziky tím, že prochází potenciálovou bariérou, která je vyšší než energie částice.
Nový!!: Atom a Tunelový jev · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Atom a Uhlík · Vidět víc »
Vlnová funkce
Vlnová funkce je ve fyzice a matematice obecně řešení libovolné vlnové rovnice, která je obvykle parciální diferenciální rovnicí prvního či druhého řádu.
Nový!!: Atom a Vlnová funkce · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Atom a Vodík · Vidět víc »
Xenon
Xenon (chemická značka Xe, Xenon) je plynný chemický prvek patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Atom a Xenon · Vidět víc »
Záření beta
Záření beta−, v neutronu se přeskupí kvarky a poté se neutron rozpadne. Záření beta jsou elektrony (β−) nebo pozitrony (β+), které vznikají při radioaktivním rozpadu.
Nový!!: Atom a Záření beta · Vidět víc »
Základní interakce
Základní interakce nebo základní síly jsou v částicové a kvantové fyzice obvykle čtyři základní síly, pomocí kterých lze vysvětlit všechny fyzikální jevy na Zemi i ve vesmíru.
Nový!!: Atom a Základní interakce · Vidět víc »
Zákon násobných poměrů slučovacích
Jeden z autorů zákona, John Dalton. Zákon násobných poměrů slučovacích je chemický zákon, který říká, že Formulace tohoto zákona je připisována Daltonovi a Richterovi.
Nový!!: Atom a Zákon násobných poměrů slučovacích · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Atom a 1897 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Atom a 19. století · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Atom a 1913 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Atom a 1932 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Atom a 1989 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Atom a 20. století · Vidět víc »
5. století př. n. l.
5.
Nový!!: Atom a 5. století př. n. l. · Vidět víc »
