Rychlejší přístup než prohlížeči!
70 vztahy: Albert Einstein, Alfa částice, Amplituda, Aproximace, Atom, Atomová fyzika, Atomové jádro, Atomový orbital, Augerův jev, Chemická vazba, Comptonův jev, Dimenze vektorového prostoru, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Elektrický náboj, Elektromagnetické pole, Elektromagnetické spektrum, Elektromagnetické záření, Elektron, Emise, Energie, Ernest Rutherford, Erwin Schrödinger, Excitace, Fotoelektrický jev, Foton, Fyzika, Helium, Hendrik Antoon Lorentz, Hmota, Index lomu, Infračervené záření, Interferometrie, Ionizační potenciál, Ionizace, John Alexander Reina Newlands, John Dalton, Joseph von Fraunhofer, Kinetická energie, Kmitání, Koherence, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvantové číslo, Laser, Maser, Max Planck, Mikroskopie, Molekula, Optika, Oscilátor, ..., Paul Drude, Přirozené číslo, Periodická tabulka, Plazma, Plyn, Rotace, Rutherfordův model atomu, Schrödingerova rovnice, Spektrální čára, Spektroskopie, Spin, Superpozice, Světlo, Tomografie, Ultrafialové záření, Vibrace, Vlnová délka, Vodík, Werner Heisenberg, Zákon zachování energie. Rozbalte index (20 více) »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Albert Einstein · Vidět víc »
Alfa částice
#PŘESMĚRUJ Částice alfa Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Alfa částice · Vidět víc »
Amplituda
Amplituda sinusové vlny Amplituda (též výkmit či rozkmit) je maximální hodnota periodicky měnící se veličiny.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Amplituda · Vidět víc »
Aproximace
Aproximace (přiblížení, odhad) je nepřesné, ale věrné vyjádření nějaké entity, nejčastěji čísla nebo funkce, ale také fyzikálního zákona (přírodního jevu).
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Aproximace · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Atom · Vidět víc »
Atomová fyzika
Atomová fyzika (též fyzika atomu nebo atomistika) je část fyziky zabývající se studiem elektronového obalu atomů.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Atomová fyzika · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Atomové jádro · Vidět víc »
Atomový orbital
Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Atomový orbital · Vidět víc »
Augerův jev
Princip Augerova efektu Augerův jev (Augerův efekt) je ve fyzice označení jevu, při kterém dochází k vyražení elektronu z atomu, které je způsobené přechodem jiného elektronu ve vnitřních vrstvách elektronového obalu.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Augerův jev · Vidět víc »
Chemická vazba
Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Chemická vazba · Vidět víc »
Comptonův jev
Comptonův jev (někdy také Comptonův rozptyl) je fyzikální děj, při kterém se při interakci elektromagnetického záření s atomy pevné látky mění vlnová délka záření v důsledku předání části své energie atomům nebo jejich elektronům.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Comptonův jev · Vidět víc »
Dimenze vektorového prostoru
Vektorový prostor je poněkud abstraktní pojem, který může být realizován prostřednictvím nejrůznějších matematických objektů.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Dimenze vektorového prostoru · Vidět víc »
Dmitrij Ivanovič Mendělejev
Dmitrij Ivanovič Mendělejev, (Tobolsk – Petrohrad) byl ruský vědec mimořádně širokého záběru.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Dmitrij Ivanovič Mendělejev · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elektromagnetické pole
Elektromagnetické pole je fyzikální pole, které vyjadřuje působení elektrické a magnetické síly v prostoru.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Elektromagnetické pole · Vidět víc »
Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Elektromagnetické spektrum · Vidět víc »
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Elektromagnetické záření · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Elektron · Vidět víc »
Emise
Slovo emise (z lat. e-mitto, vydávám, vysílám, vypouštím) má více významů:;Obecně.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Emise · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Energie · Vidět víc »
Ernest Rutherford
Ernest Rutherford, 1.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Ernest Rutherford · Vidět víc »
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Erwin Schrödinger · Vidět víc »
Excitace
Excitace elektronu fotonem nebo srážkou Excitace (neboli vybuzení) je fyzikální proces, při kterém dochází k přechodu základního energetického stavu atomu, molekuly či iontu do stavu s vyšší energetickou hladinou.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Excitace · Vidět víc »
Fotoelektrický jev
Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Fotoelektrický jev · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Foton · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Fyzika · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Helium · Vidět víc »
Hendrik Antoon Lorentz
Hendrik Antoon Lorentz (18. července 1853 Arnhem, Nizozemsko – 4. února 1928 Haarlem, Nizozemsko) byl nizozemský fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku z roku 1902.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Hendrik Antoon Lorentz · Vidět víc »
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Hmota · Vidět víc »
Index lomu
Index lomu (značí se n nebo N) je bezrozměrná fyzikální veličina popisující šíření světla a všeobecně elektromagnetického záření v látkách.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Index lomu · Vidět víc »
Infračervené záření
teplotní škálou („tepelné záření“) Infračervené záření (také IR, z anglického infrared) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou větší než viditelné světlo, ale menší než mikrovlnné záření.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Infračervené záření · Vidět víc »
Interferometrie
#PŘESMĚRUJ Interferometr.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Interferometrie · Vidět víc »
Ionizační potenciál
471x471pixelů Ionizační potenciál (ionizační energie) atomu nebo molekuly je energie potřebná k odtržení jednoho elektronu z izolovaného, plynného atomu nebo iontu.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Ionizační potenciál · Vidět víc »
Ionizace
Ionizační energie neutrálních prvků. Ionizace je proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává iont.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Ionizace · Vidět víc »
John Alexander Reina Newlands
John Alexander Reina Newlands (26. listopadu 1837 Londýn – 29. července 1898) byl anglický analytický chemik, který v roce 1863 navrhl první periodickou tabulku prvků, ve které jsou prvky uspořádány podle hmotnosti.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a John Alexander Reina Newlands · Vidět víc »
John Dalton
John Dalton (6. září 1766 Eaglesfield, Cumberland – 27. července 1844 Manchester) byl britský chemik a fyzik, známý především svou obhajobou atomové teorie.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a John Dalton · Vidět víc »
Joseph von Fraunhofer
Joseph von Fraunhofer (6. března 1787, Straubing – 7. června 1826, Mnichov) byl německý optik, fyzik a astronom.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Joseph von Fraunhofer · Vidět víc »
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Kinetická energie · Vidět víc »
Kmitání
pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Kmitání · Vidět víc »
Koherence
Koherence (z lat. co-haereo, držím pohromadě) znamená soudržnost, ať už fyzickou nebo logickou.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Koherence · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Kvantová fyzika · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantové číslo
Orbitaly ve vodíkovém atomu: svisle roste hlavní kvantové číslo, zleva doprava roste vedlejší kvantové číslo Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Kvantové číslo · Vidět víc »
Laser
Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. „zesilování světla stimulovanou emisí záření“) je optický zdroj elektromagnetického záření tj.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Laser · Vidět víc »
Maser
Část vodíkového maseru Maser (akronym z anglického "Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation", tj. zesilování mikrovln pomocí stimulované emise záření) je zařízení zesilující a generující (mikrovlnné) koherentní elektromagnetické záření na základě stimulované emise, tedy na stejném principu jako laser.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Maser · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Max Planck · Vidět víc »
Mikroskopie
#PŘESMĚRUJMikroskop.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Mikroskopie · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Molekula · Vidět víc »
Optika
Optika (z řeckého optikós, což znamená „týkající se vidění“, od óps znamenající „oko, zrak“) je disciplína fyziky, která se v původním smyslu zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Optika · Vidět víc »
Oscilátor
Harmonický oscilátor s netlumenými kmity (závaží na pružině) Kyvadlo s netlumenými kmity Oscilátor (z lat. oscillo, kmitat) je systém nebo zařízení, schopné kmitavého pohybu, při němž se hodnoty určitých parametrů (poloha, rychlost, napětí atd.) periodicky opakují.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Oscilátor · Vidět víc »
Paul Drude
Paul Karl Ludwig Drude (12. července 1863, Braunschweig – 5. července 1906, Berlín) byl německý fyzik se zaměřením na optiku, kterou výrazně pomohl propojit s Maxwellovou teorií elektromagnetismu.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Paul Drude · Vidět víc »
Přirozené číslo
Přirozeným číslem se v matematice rozumí číslo, které je možné použít pro vyjádření počtu („na stole je šest mincí“) nebo pořadí („toto je třetí největší město“) prvků konečných množin.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Přirozené číslo · Vidět víc »
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Periodická tabulka · Vidět víc »
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Plazma · Vidět víc »
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Plyn · Vidět víc »
Rotace
Rotace znamená především otočení (pootočení) nebo otáčení.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Rotace · Vidět víc »
Rutherfordův model atomu
Rutherfordův model atomu. Rutherfordův model atomu (též planetární model atomu) je model atomu, který navrhl Ernest Rutherford v roce 1911 na základě analýzy experimentů Geigera a Marsdena.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Rutherfordův model atomu · Vidět víc »
Schrödingerova rovnice
Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Spektrální čára · Vidět víc »
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Spektroskopie · Vidět víc »
Spin
Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Spin · Vidět víc »
Superpozice
#přesměruj Princip superpozice.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Superpozice · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Světlo · Vidět víc »
Tomografie
Tomografie znamená v překladu zobrazování v řezech, tedy strukturní zobrazování stavby bez fyzického narušení celku.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Tomografie · Vidět víc »
Ultrafialové záření
Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Ultrafialové záření · Vidět víc »
Vibrace
Pojem vibrace může označovat.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Vibrace · Vidět víc »
Vlnová délka
Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Vlnová délka · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Vodík · Vidět víc »
Werner Heisenberg
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Werner Heisenberg · Vidět víc »
Zákon zachování energie
Zákon zachování energie je jeden ze základních a nejčastěji používaných fyzikálních zákonů.
Nový!!: Atomová, molekulová a optická fyzika a Zákon zachování energie · Vidět víc »
