Rychlejší přístup než prohlížeči!
36 vztahy: Balkán, Berlín, Botanická zahrada, Botanik, Druh, Evropa, Göttingen, Geobotanika, Hannover, Humboldtova univerzita, Karpaty, Květena, Lékařství, Malá Asie, Německo, Norsko, Profesor, Pyreneje, Rod (biologie), Univerzita, Univerzita Georga Augusta v Göttingenu, 17. duben, 1814, 1832, 1834, 1836, 1837, 1839, 1840, 1841, 1847, 1857, 1878, 1879, 19. století, 9. květen.
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: August Grisebach a Balkán · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: August Grisebach a Berlín · Vidět víc »
Botanická zahrada
Pražské botanické zahradě v Troji Botanická zahrada na ostrově Lokrum, Chorvatsko Botanická zahrada je obvykle uměle vysazená zahrada, která prezentuje veřejnosti ucelené a odborně zpracované sbírky rostlin.
Nový!!: August Grisebach a Botanická zahrada · Vidět víc »
Botanik
Botanička při práci v terénu Květní diagram Botanik je vědec zabývající se botanikou, studuje rostliny, včetně krytosemenných, mechů a mořských řas a to jak v terénu (in situ), tak v laboratoři (ex situ).
Nový!!: August Grisebach a Botanik · Vidět víc »
Druh
Druh (species, zkratka sp.) je základní kategorie biologické nomenklatury.
Nový!!: August Grisebach a Druh · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: August Grisebach a Evropa · Vidět víc »
Göttingen
Göttingen (dolnoněmecky Chöttingen, česky zastarale Gotinky) je město v německém Dolním Sasku.
Nový!!: August Grisebach a Göttingen · Vidět víc »
Geobotanika
Termín geobotanika se užívá ve dvou významech: jedním je starší synonymum fytocenologie, tedy nauky o rostlinných společenstvech, druhým, dnes obvyklejším, je chápání geobotaniky jako tzv.
Nový!!: August Grisebach a Geobotanika · Vidět víc »
Hannover
Hannover (správná česká výslovnost nebo, německá výslovnost) je hlavním a největším městem německé spolkové země Dolní Sasko.
Nový!!: August Grisebach a Hannover · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: August Grisebach a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Nový!!: August Grisebach a Karpaty · Vidět víc »
Květena
Flora Květena (též flóra nebo rostlinstvo) je soubor rostlinných druhů určitého území.
Nový!!: August Grisebach a Květena · Vidět víc »
Lékařství
Lékaři při operaci Lékařství nebo medicína (z lat. ars medicina, umění léčit) je aplikovaná biologická věda o zdraví, stavech a chorobných procesech člověka, o způsobech léčení a předcházení nemocem.
Nový!!: August Grisebach a Lékařství · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: August Grisebach a Malá Asie · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: August Grisebach a Německo · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: August Grisebach a Norsko · Vidět víc »
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Nový!!: August Grisebach a Profesor · Vidět víc »
Pyreneje
Mapa Ledovec pod Pico de Aneto Pyreneje (Pyrénées), evropské pohoří oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov, tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií; v jednom z horských údolí se nalézá stát Andorra.
Nový!!: August Grisebach a Pyreneje · Vidět víc »
Rod (biologie)
Rod (latinsky genus) je naddruhový taxon, tj.
Nový!!: August Grisebach a Rod (biologie) · Vidět víc »
Univerzita
Univerzita (z lat. universitas.
Nový!!: August Grisebach a Univerzita · Vidět víc »
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu
Univerzita Georga Augusta v Göttingenu,, je veřejná vysoká škola, jež se nachází v dolnosaském městě Göttingen.
Nový!!: August Grisebach a Univerzita Georga Augusta v Göttingenu · Vidět víc »
17. duben
17.
Nový!!: August Grisebach a 17. duben · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: August Grisebach a 1814 · Vidět víc »
1832
1832 (MDCCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: August Grisebach a 1832 · Vidět víc »
1834
1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: August Grisebach a 1834 · Vidět víc »
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: August Grisebach a 1836 · Vidět víc »
1837
1837 (MDCCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: August Grisebach a 1837 · Vidět víc »
1839
1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: August Grisebach a 1839 · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: August Grisebach a 1840 · Vidět víc »
1841
1841 (MDCCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: August Grisebach a 1841 · Vidět víc »
1847
1847 (MDCCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: August Grisebach a 1847 · Vidět víc »
1857
1857 (MDCCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: August Grisebach a 1857 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: August Grisebach a 1878 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: August Grisebach a 1879 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: August Grisebach a 19. století · Vidět víc »
9. květen
9.
Nový!!: August Grisebach a 9. květen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
August Heinrich Rudolf Grisebach, August Heinrich Rudolph Grisebach.
