Rychlejší přístup než prohlížeči!
36 vztahy: Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, August Vilém Pruský (1722–1758), Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Žofie Dorotea Hannoverská, Berlín, Bernard II. Sasko-Meiningenský, Bonn, Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Vilém Hesenský, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém II., Hohenzollernové, Karolína Nasavsko-Saarbrückenská, Karolína Zweibrückenská, Karolina Vilemína Dánská, Kassel, Kristián III. Falcko-Zweibrückenský, Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Marie Frederika Hesensko-Kasselská, Meiningen, Morganatické manželství, Napoleon Bonaparte, Postupim, Praha, Prusko, Salon (společnost), Vilém I. Hesenský, Vilém II. Hesenský, 1. květen, 1780, 1821, 1841, 19. únor.
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Nový!!: Augusta Pruská a Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Augusta Pruská a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Augusta Pruská a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Augusta Pruská a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Augusta Pruská a Berlín · Vidět víc »
Bernard II. Sasko-Meiningenský
Bernard II.
Nový!!: Augusta Pruská a Bernard II. Sasko-Meiningenský · Vidět víc »
Bonn
Bonn je město v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ležící 20 km jihovýchodně od Kolína nad Rýnem.
Nový!!: Augusta Pruská a Bonn · Vidět víc »
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand Albrecht II.
Nový!!: Augusta Pruská a Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Augusta Pruská a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Vilém Hesenský
Fridrich Vilém Hesenský (20. srpna 1802, Hanau – 6. ledna 1875, Praha) byl v letech 1847 až 1866 posledním hesensko-kasselským kurfiřtem.
Nový!!: Augusta Pruská a Fridrich Vilém Hesenský · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Augusta Pruská a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Augusta Pruská a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Augusta Pruská a Hohenzollernové · Vidět víc »
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská (12. srpna 1704 – 25. března 1774) byla sňatkem zweibrückenská falckraběnka.
Nový!!: Augusta Pruská a Karolína Nasavsko-Saarbrückenská · Vidět víc »
Karolína Zweibrückenská
#PŘESMĚRUJ Karolína Falcko-Zweibrückenská.
Nový!!: Augusta Pruská a Karolína Zweibrückenská · Vidět víc »
Karolina Vilemína Dánská
Karolina Vilemína Dánská (10. července 1747 Christiansborg – 14. ledna 1820 Kassel) byla hesensko-kasselskou kurfiřtkou.
Nový!!: Augusta Pruská a Karolina Vilemína Dánská · Vidět víc »
Kassel
Kassel (do roku 1926 Cassel) je město na severu spolkové země Hesensko v Německu.
Nový!!: Augusta Pruská a Kassel · Vidět víc »
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
Kristián III.
Nový!!: Augusta Pruská a Kristián III. Falcko-Zweibrückenský · Vidět víc »
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík IX.
Nový!!: Augusta Pruská a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Augusta Pruská a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: Augusta Pruská a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Marie Frederika Hesensko-Kasselská
Marie Frederika Hesensko-Kasselská (6. září 1804 – 1. ledna 1888) byla dcerou Viléma II.
Nový!!: Augusta Pruská a Marie Frederika Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Meiningen
Meiningen je město ve Spolkové země Durynsko (Thüringen) a je hlavním městem zemského okresu Šmalkaldy-Meiningen.
Nový!!: Augusta Pruská a Meiningen · Vidět víc »
Morganatické manželství
Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.
Nový!!: Augusta Pruská a Morganatické manželství · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Augusta Pruská a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Augusta Pruská a Postupim · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Augusta Pruská a Praha · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Augusta Pruská a Prusko · Vidět víc »
Salon (společnost)
Anicet Charles Gabriel Lemonnier: ''Předčítání v salonu Mme Geoffrinové'' (1755) Salon, přeneseně z označení reprezentační místnosti, je debatní, intelektuální nebo umělecká (literární, hudební či výtvarná) společnost, která se pravidelně schází v určitém domě.
Nový!!: Augusta Pruská a Salon (společnost) · Vidět víc »
Vilém I. Hesenský
Vilém I. Hesenský (německy Wilhelm I., Kurfürst von Hessen, 3. června 1743, Kassel – 27. února 1821, tamtéž) byl první (a zároveň poslední) kurfiřt hesenský, nejstarší přeživší syn lankraběte Fridricha II. Hesensko-Kasselského a jeho manželky Marie Hannoverské, dcery anglického krále Jiřího II. z hannoverské dynastie.
Nový!!: Augusta Pruská a Vilém I. Hesenský · Vidět víc »
Vilém II. Hesenský
Vilém II.
Nový!!: Augusta Pruská a Vilém II. Hesenský · Vidět víc »
1. květen
1.
Nový!!: Augusta Pruská a 1. květen · Vidět víc »
1780
1780 (MDCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Augusta Pruská a 1780 · Vidět víc »
1821
1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Augusta Pruská a 1821 · Vidět víc »
1841
1841 (MDCCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Augusta Pruská a 1841 · Vidět víc »
19. únor
19.
Nový!!: Augusta Pruská a 19. únor · Vidět víc »
