Rychlejší přístup než prohlížeči!
35 vztahy: Akvitánie, Australasie, Belgie, Burgundsko, Childebert I., Chlodomer, Chlodvík I., Chlothar I., Dědičná monarchie, Francie, Frankové, Franská říše, Franská mytologie, Karel Veliký, Katolicismus, Latina, Lucembursko, Máza, Merovejci, Mety, Mosela, Německo, Neustrie, Nizozemsko, Panovník, Pipin I. Starší, Pipin III. Krátký, Rýn, Remeš, Starofrancouzština, Theuderich I., Vulgární latina, 511, 751, 752.
Akvitánie
Akvitánie (francouzsky Aquitaine) je bývalý francouzský region, který byl rozdělen na pět departementů: Dordogne, Gironde, Landes, Lot-et-Garonne a Pyrénées-Atlantiques.
Nový!!: Austrasie a Akvitánie · Vidět víc »
Australasie
Australasie Australasie je region Oceánie, který zahrnuje Nový Zéland, Austrálii, Novou Guineu a sousední ostrovy v Tichém oceánu.
Nový!!: Austrasie a Australasie · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Austrasie a Belgie · Vidět víc »
Burgundsko
Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.
Nový!!: Austrasie a Burgundsko · Vidět víc »
Childebert I.
Childebert I. (kolem 496 – 13. prosince 558 Paříž) byl franským králem v Paříži a jedním ze čtyř synů Chlodvíka I. Roku 523 vedl se svými bratry válku proti Burgundskému království, během níž v bitvě u Vézeronce v roce 524 padl Chlodomer.
Nový!!: Austrasie a Childebert I. · Vidět víc »
Chlodomer
Chlodomer (495 – 21. června 524 Vézeronce-Curtin) byl druhorozeným synem franského krále Chlodvíka I. V roce 511 se podílel na čtyřnásobném rozdělení království svého otce při němž získal pozemky na území dnešní západní a střední Francie, v okolí Orléans.
Nový!!: Austrasie a Chlodomer · Vidět víc »
Chlodvík I.
Chlodvík I. také Hlōdowig, Chlodovech či Clovis (465–511) byl franský král z rodu Merovejců v letech 481 až 511.
Nový!!: Austrasie a Chlodvík I. · Vidět víc »
Chlothar I.
Chlothar I. také Chlotar (497 nebo 500 – 29. listopadu 561 Soissons) byl franský král, syn legendárního Chlodvíka I. Po jeho smrti bylo království rozděleno mezi jeho čtyři syny, Chlothar obdržel oblast Soissons (kde se též narodil).
Nový!!: Austrasie a Chlothar I. · Vidět víc »
Dědičná monarchie
#PŘESMĚRUJ Monarchie#Dědičná monarchie Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Austrasie a Dědičná monarchie · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Austrasie a Francie · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Austrasie a Frankové · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Austrasie a Franská říše · Vidět víc »
Franská mytologie
Childericha I. mají symbolizovat dlouhověkost a nesmrtelnost. Franská mytologie byla odnoží mytologie germánské a zdrojem před-křesťanského náboženství Franků raného středověku, do něhož se přimíchaly antické řecko-římské prvky.
Nový!!: Austrasie a Franská mytologie · Vidět víc »
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Nový!!: Austrasie a Karel Veliký · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Austrasie a Katolicismus · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Austrasie a Latina · Vidět víc »
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Nový!!: Austrasie a Lucembursko · Vidět víc »
Máza
Máza je západoevropská řeka, která pramení ve Francii (region Grand Est), protéká Belgií (provincie Namur, Lutych, Limburk) a vlévá se v Nizozemsku (Limburg, Severní Brabantsko, Gelderland) do Severního moře, resp.
Nový!!: Austrasie a Máza · Vidět víc »
Merovejci
Merovejci byla první dynastie vládnoucí Franské říši od nastoupení Chlodvíka roku 481 do nástupu dynastie Karlovců roku 751.
Nový!!: Austrasie a Merovejci · Vidět víc »
Mety
Mety (//, německy Metz //, česky někdy též Méty) jsou město v severovýchodní Francii v regionu Grand Est, hlavní město departementu Moselle.
Nový!!: Austrasie a Mety · Vidět víc »
Mosela
Mosela je řeka tekoucí na území Francie (Lotrinsko), Lucemburska a Německa (Sársko, Porýní-Falc).
Nový!!: Austrasie a Mosela · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Austrasie a Německo · Vidět víc »
Neustrie
Neustrie (latinsky Neustria či Neustrasia) byla v období 511–737 říše Franků v severozápadní části dnešní Francie mezi Loirou a Scheldou, které vládl rod Merovejců.
Nový!!: Austrasie a Neustrie · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Austrasie a Nizozemsko · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Austrasie a Panovník · Vidět víc »
Pipin I. Starší
Svatý Pipin I. (Starší též Pipin z Landenu, asi 580–640) byl majordom Austrasie, který se významným způsobem zasadil o vládu Chlothara II., když se s biskupem Arnulfem z Met postavil proti franské královně Brunhildě.
Nový!!: Austrasie a Pipin I. Starší · Vidět víc »
Pipin III. Krátký
Pipin III.
Nový!!: Austrasie a Pipin III. Krátký · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Austrasie a Rýn · Vidět víc »
Remeš
Remeš (francouzsky Reims, latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže.
Nový!!: Austrasie a Remeš · Vidět víc »
Starofrancouzština
Starofrancouzština byl románský dialect continuum, kterým se mluvilo v oblastech Belgie, Švýcarska a severní Francie přibližně v letech 1000–1300.
Nový!!: Austrasie a Starofrancouzština · Vidět víc »
Theuderich I.
Theuderich I. (5. století – 534) byl druhý franský král, nejstarší syn krále Chlodvíka I. a jeho milenky Evochildy.
Nový!!: Austrasie a Theuderich I. · Vidět víc »
Vulgární latina
Nápisy v Pompejích Vulgární latina nebo lidová latina (latinsky sermo vulgaris tedy lidový jazyk) je všeobecné označení pro mluvené nářečí latiny v Římské říši (hlavně v západních provinciích) zhruba až do období 9. století, kdy se z jednotlivých nářečí vyvinuly románské jazyky.
Nový!!: Austrasie a Vulgární latina · Vidět víc »
511
Bez popisu.
Nový!!: Austrasie a 511 · Vidět víc »
751
Bez popisu.
Nový!!: Austrasie a 751 · Vidět víc »
752
Yaxun B'alam IV. se po desetiletých bojích dostává na trůn Yaxchilanu.
Nový!!: Austrasie a 752 · Vidět víc »
