Rychlejší přístup než prohlížeči!
36 vztahy: Bertrand Russell, Bolzanova věta, David Hilbert, Ernst Zermelo, Eukleidés, Eukleidovská geometrie, Formální teorie, Formule (logika), Gödelovy věty o neúplnosti, Geometrie, Gerhard Gentzen, Hilbertovský kalkulus, Intuice, Jazyk (logika), Kladné a záporné číslo, Kurt Gödel, Logika, Matematická logika, Matematická věta, Matematický důkaz, Matematika, Peanova aritmetika, Postulát, Prázdná množina, Predikátová logika, Spojitá funkce, Starověké Řecko, Teorie, Teorie grup, Teorie množin, Výroková logika, Von Neumannova–Bernaysova–Gödelova teorie množin, Základy (kniha), Zermelova–Fraenkelova teorie množin, 19. století, 20. století.
Bertrand Russell
Bertrand Arthur William Russell (18. května 1872, Trelleck, Monmouthshire, Wales – 2. února 1970, Penrhyndeudraeth, Gwynedd (Merionethshire), Wales), třetí hrabě Russell, byl britský matematik, filosof, logik, sociální kritik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950.
Nový!!: Axiom a Bertrand Russell · Vidět víc »
Bolzanova věta
Bolzanova věta je tvrzení z reálné analýzy, pojmenované podle Bernarda Bolzana.
Nový!!: Axiom a Bolzanova věta · Vidět víc »
David Hilbert
David Hilbert (23. ledna 1862 Wehlau (dnes Znamensk), Východní Prusko – 14. února 1943 Göttingen, Německo) byl jeden z největších matematiků 20. století.
Nový!!: Axiom a David Hilbert · Vidět víc »
Ernst Zermelo
Ernst Zermelo (27. července 1871 Berlín – 21. května 1953 Freiburg im Breisgau) byl německý matematik proslulý svými pracemi v oblasti teoretických základů matematiky – teorie množin a logiky.
Nový!!: Axiom a Ernst Zermelo · Vidět víc »
Eukleidés
Eukleidés též Euklides nebo Euklid (řecky Εὐκλείδης, žil asi 325 př. n. l. – asi 260 př. n. l.) byl řecký matematik a geometr.
Nový!!: Axiom a Eukleidés · Vidět víc »
Eukleidovská geometrie
Eukleidovská (někdy také elementární nebo Eukleidova) geometrie je založena na definicích a axiomech, které publikoval Eukleidés v díle Základy (lat. Elementa).
Nový!!: Axiom a Eukleidovská geometrie · Vidět víc »
Formální teorie
Formální teorie je jeden z nejdůležitějších pojmů matematickologické syntaxe.
Nový!!: Axiom a Formální teorie · Vidět víc »
Formule (logika)
Formule (také predikátová formule, srov. výroková formule) je v matematice a logice syntaktický pojem reprezentující nějaké (matematické) tvrzení v jisté formální teorii predikátové logiky prvního řádu.
Nový!!: Axiom a Formule (logika) · Vidět víc »
Gödelovy věty o neúplnosti
Gödelovy věty o neúplnosti jsou dvě důležité matematické věty, které mají zcela výsadní postavení v celé moderní matematické logice.
Nový!!: Axiom a Gödelovy věty o neúplnosti · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Axiom a Geometrie · Vidět víc »
Gerhard Gentzen
Gerhard Karl Erich Gentzen (24. listopadu 1909, Greifswald, Německo – 4. srpna 1945, Praha, Československo) byl německý matematik a logik.
Nový!!: Axiom a Gerhard Gentzen · Vidět víc »
Hilbertovský kalkulus
Hilbertovský kalkulus (také hilbertovský klasický kalkulus) je jeden z logických kalkulů, kterými se zabývá logika.
Nový!!: Axiom a Hilbertovský kalkulus · Vidět víc »
Intuice
Intuice (z lat. in-tueor, in-tuitum, doslova v-hled) znamená vhled nebo náhled a v současném užití obvykle označuje náhlé poznání, chápání či odhad nebo rozhodnutí, které není zprostředkováno vědomým uvažováním a ačkoli bývá provázeno pocitem jasnosti a jistoty, není podloženo zřetelnými důvody.
Nový!!: Axiom a Intuice · Vidět víc »
Jazyk (logika)
V matematické logice se pod pojmem jazyk rozumí pevně zvolená množina symbolů, pomocí nichž se vytvářejí formule.
Nový!!: Axiom a Jazyk (logika) · Vidět víc »
Kladné a záporné číslo
Záporné číslo je takové reálné číslo, které je menší než nula.
Nový!!: Axiom a Kladné a záporné číslo · Vidět víc »
Kurt Gödel
Kurt Friedrich Gödel (28. dubna 1906 Brno – 14. ledna 1978 Princeton, New Jersey) byl rakousko-americký matematik, který se stal jedním z nejvýznamnějších logiků všech dob.
Nový!!: Axiom a Kurt Gödel · Vidět víc »
Logika
Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.
Nový!!: Axiom a Logika · Vidět víc »
Matematická logika
Matematická logika je vědní disciplína nacházející se na rozhraní mezi logikou a matematikou.
Nový!!: Axiom a Matematická logika · Vidět víc »
Matematická věta
V matematice se jako věta označuje důležité netriviální a dostatečně obecné tvrzení neboli výrok.
Nový!!: Axiom a Matematická věta · Vidět víc »
Matematický důkaz
Základů''. Jeden z nejstarších dochovaných matematických důkazů V matematice je důkaz demonstrace nutné pravdivosti nějakého tvrzení za určitých předpokladů (axiomů).
Nový!!: Axiom a Matematický důkaz · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Axiom a Matematika · Vidět víc »
Peanova aritmetika
Peanova aritmetika (PA) je jeden z axiomatických systémů formální teorie aritmetiky.
Nový!!: Axiom a Peanova aritmetika · Vidět víc »
Postulát
Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý.
Nový!!: Axiom a Postulát · Vidět víc »
Prázdná množina
Jedna z variant zápisu prázdné množiny Prázdná množina je v matematice množina, která neobsahuje žádné prvky.
Nový!!: Axiom a Prázdná množina · Vidět víc »
Predikátová logika
V matematice a logice se pojmem predikátová logika označuje formální odvozovací systém používaný k popisu matematických teorií a vět.
Nový!!: Axiom a Predikátová logika · Vidět víc »
Spojitá funkce
Spojitá funkce je taková matematická funkce, jejíž hodnoty se mění plynule, což si lze intuitivně představit tak, že graf funkce lze nakreslit jedním tahem, aniž by se tužka zvedla z papíru.
Nový!!: Axiom a Spojitá funkce · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Axiom a Starověké Řecko · Vidět víc »
Teorie
Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování.
Nový!!: Axiom a Teorie · Vidět víc »
Teorie grup
Teorie grup je matematická disciplína zabývající se studiem grup.
Nový!!: Axiom a Teorie grup · Vidět víc »
Teorie množin
Teorie množin je matematická teorie, která se zabývá studiem množin.
Nový!!: Axiom a Teorie množin · Vidět víc »
Výroková logika
V matematice a logice se pojmem výroková logika označuje formální odvozovací systém, ve kterém atomické formule tvoří výrokové proměnné (na rozdíl od predikátové logiky).
Nový!!: Axiom a Výroková logika · Vidět víc »
Von Neumannova–Bernaysova–Gödelova teorie množin
Von Neumannova-Bernaysova-Gödelova teorie množin (někdy také označovaná jako Gödelova-Bernaysova teorie množin nebo NBG či GB) je jedním z nejšířeji přijatých a používaných axiomatických systémů teorie množin.
Nový!!: Axiom a Von Neumannova–Bernaysova–Gödelova teorie množin · Vidět víc »
Základy (kniha)
#PŘESMĚRUJ Eukleidovy Základy.
Nový!!: Axiom a Základy (kniha) · Vidět víc »
Zermelova–Fraenkelova teorie množin
Zermelova-Fraenkelova teorie množin (ZF) je nejrozšířenější axiomatickou soustavou teorie množin, která je sama o sobě nebo v některých mírných modifikacích používána jako základ pro většinu dalších odvětví matematiky včetně algebry a matematické analýzy.
Nový!!: Axiom a Zermelova–Fraenkelova teorie množin · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Axiom a 19. století · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Axiom a 20. století · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Axiomatický, Axióm, Logický axiom, Vlastní axiom.
