Rychlejší přístup než prohlížeči!
29 vztahy: Ústavní vývoj v Česku, Říšská rada (Rakousko), Belgie, Dubnová ústava (1873), Ernst von Plener, František Josef I., Gustav Eim, Jan Slavík (politik), Josef Kaizl, Karel Kramář, Karl Sigmund von Hohenwart, Kazimír Felix Badeni, Kurie (volby), Národní strana svobodomyslná, Panská sněmovna, Předlitavsko, Polský klub, Poslanecká sněmovna Říšské rady, Rakousko-uherská koruna, Rakousko-uherský zlatý, Rakousko-Uhersko, Sociálně demokratická strana Rakouska, Staroněmci, Všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku, Vláda Eduarda Taaffeho, Vláda Kazimíra Badeniho, Volby do Říšské rady 1897, Volební cenzus, Volební reforma 1882.
Ústavní vývoj v Česku
Tento článek sleduje vývoj ústavního práva na území dnešní České republiky.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Ústavní vývoj v Česku · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Badeniho volební reforma a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Belgie · Vidět víc »
Dubnová ústava (1873)
Dubnová ústava je pojmenování pro zákon ze dne 2.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Dubnová ústava (1873) · Vidět víc »
Ernst von Plener
Ernst von Plener (18. října 1841 Cheb – 29. dubna 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, předák německorakouské Ústavní strany, v letech 1893–1895 ministr financí Předlitavska.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Ernst von Plener · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Badeniho volební reforma a František Josef I. · Vidět víc »
Gustav Eim
Gustav Eim (7. října 1849 Šťáhlavy – 7. února 1897 Florencie) byl český novinář a politik.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Gustav Eim · Vidět víc »
Jan Slavík (politik)
Jan Slavík (13. září 1846 Nový Etynk – 11. října 1910 Jindřichův Hradec) byl český politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Jan Slavík (politik) · Vidět víc »
Josef Kaizl
Josef Kaizl (10. června 1854 Volyně – 19. srpna 1901 Myslkovice u Soběslavi, někdy mylně uváděno Myškovice nebo Myskovice) byl významný český profesor, vědec v oboru politické ekonomie, ekonom a politik z období rakousko-uherské monarchie, přední český ekonom a přívrženec liberalismu.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Josef Kaizl · Vidět víc »
Karel Kramář
matrika narozených města Vysoké nad Jizerou – záznam o narození Karla Kramáře Pamětní deska JUDr. Karla Kramáře na rohu jeho rodného domu ve Vysokém nad Jizerou Busta JUDr. Karla Kramáře na rohu jeho rodného domu ve Vysokém nad Jizerou Karel Kramář (27. prosince 1860 Vysoké nad Jizerou – 26. května 1937 Praha) byl český a československý pravicový, nacionalistický politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany, za světové války účastník odboje, po roce 1918 první ministerský předseda ČSR, dlouholetý předseda Československé národní demokracie, později Národního sjednocení.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Karel Kramář · Vidět víc »
Karl Sigmund von Hohenwart
Karl Sigmund von Hohenwart (12. února 1824 Vídeň – 26. dubna 1899 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1871 předseda vlády Předlitavska (vláda Karla von Hohenwarta) a ministr vnitra Předlitavska.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Karl Sigmund von Hohenwart · Vidět víc »
Kazimír Felix Badeni
Kazimír Felix hrabě Badeni, polsky Kazimierz Feliks hrabia Badeni (14. října 1846 Surochów, Halič – 9. července 1909 Krasne u Busku), byl polský šlechtic z Haliče, státní úředník a haličský místodržitel.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Kazimír Felix Badeni · Vidět víc »
Kurie (volby)
Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Kurie (volby) · Vidět víc »
Národní strana svobodomyslná
Karel Kramář, nejvýznačnější osobnost strany Národní strana svobodomyslná, jejíž členové byli známí jako mladočeši, byla českou politickou stranou působící v Rakousku-Uhersku, respektive Předlitavsku.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Národní strana svobodomyslná · Vidět víc »
Panská sněmovna
Budova rakousko-uherského parlamentu v Vídni Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Panská sněmovna · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Předlitavsko · Vidět víc »
Polský klub
Polský klub (polsky Koło Polskie, německy Polenclub) byla parlamentní skupina na Říšské radě reprezentující v 2.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Polský klub · Vidět víc »
Poslanecká sněmovna Říšské rady
Poslanecká sněmovna Říšské rady (německy Haus der Abgeordneten des Reichsrathes, též Abgeordnetenhaus des Reichsrathes, později psáno Reichsrates) byla dolní komora Říšské rady, která působila jako nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 nejvyšší zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Badeniho volební reforma a Poslanecká sněmovna Říšské rady · Vidět víc »
Rakousko-uherská koruna
Rakouská strana bankovky 10 korun Uherská strana bankovky 10 korun Rakousko-uherská koruna (německy Österreichisch-ungarische Krone, maďarsky osztrák-magyar korona) byla měna Rakouska-Uherska od 2. srpna 1892 do rozpadu říše v roce 1918.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Rakousko-uherská koruna · Vidět víc »
Rakousko-uherský zlatý
Rakouský zlatý, od roku 1867 rakousko-uherský zlatý nebo též zlatka, florin či gulden byla měna používaná v letech 1754 až 1892 na území habsburské monarchie včetně českých zemí a později rakouského císařství a Rakousko-Uherska.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Rakousko-uherský zlatý · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Sociálně demokratická strana Rakouska
Werner Faymann (SPÖ) na pódiu (2014), v pozadí oficiální logo strany Sociálně demokratická strana Rakouska (Sozialdemokratische Partei Österreichs, SPÖ) je rakouská středolevicová politická strana, která byla založena 31. prosince 1888.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Sociálně demokratická strana Rakouska · Vidět víc »
Staroněmci
Staroněmci, též staroliberálové (německy Altdeutschen, častěji Altliberalen), byl liberálně a umírněně nacionalisticky orientovaný politický proud mezi německou populací Rakouska-Uherska, včetně českých zemí.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Staroněmci · Vidět víc »
Všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku
Praze Všeobecné a rovné volební právo bylo v předlitavské části Rakouska-Uherska schváleno roku 1907.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku · Vidět víc »
Vláda Eduarda Taaffeho
Vláda Eduarda Taaffeho byla předlitavská vláda, úřadující od 13. srpna 1879 do 11. listopadu 1893.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Vláda Eduarda Taaffeho · Vidět víc »
Vláda Kazimíra Badeniho
Vláda Kazimíra Badeniho byla předlitavská vláda, úřadující od 30. září 1895 do 30. listopadu 1897.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Vláda Kazimíra Badeniho · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1897
Volby do Říšské rady 1897 byly volby konané v březnu 1897 v Předlitavsku.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Volby do Říšské rady 1897 · Vidět víc »
Volební cenzus
Volební cenzus je volební systém, který stanovuje nerovné volební právo a váha hlasů voličů je určována na základě specifického atributu voliče.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Volební cenzus · Vidět víc »
Volební reforma 1882
Volební reforma z roku 1882, někdy též Taaffeho reforma volebního řádu, byla změna volebního systému v předlitavské části Rakouska-Uherska, kterou roku 1882 prosadila vláda Eduarda Taaffeho a která snižovala volební cenzus ve volbách do Říšské rady a tím podstatným způsobem rozšiřovala počet oprávněných voličů.
Nový!!: Badeniho volební reforma a Volební reforma 1882 · Vidět víc »
