Rychlejší přístup než prohlížeči!
63 vztahy: Apeninský poloostrov, Arabové, Arménština, Arménie, Řím, Bagdád, Balkán, Bari, Basilika (právo), Benevento, Boris I., Bulharsko, Byzantská říše, Církev, Císař, Císař říše římské, Chalífa, Chán, Corpus iuris civilis, Dalmácie, Dubrovník, Eudokia Ingerina, Evropa, Fotios, Hadrián II., Italské království (středověk), Itálie, Jaderské moře, Justinián I., Kalábrie, Křesťanství, Konstantinopol, Krum, Kypr, Leon VI. Moudrý, Makedonie (region), Makedonská dynastie (Byzanc), Michael III., Papež, Patra, Patriarchát (církev), Paulikiáni, Pravoslaví, Schizma, Sicílie, Slované, Srbsko, Středomoří, Syrakusy, Thema, ..., 1054, 29. srpen, 812, 813, 866, 867, 868, 869, 870, 872, 877, 879, 886. Rozbalte index (13 více) »
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Nový!!: Basileios I. a Apeninský poloostrov · Vidět víc »
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Basileios I. a Arabové · Vidět víc »
Arménština
Arménština je jazyk arménského národa.
Nový!!: Basileios I. a Arménština · Vidět víc »
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Nový!!: Basileios I. a Arménie · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Basileios I. a Řím · Vidět víc »
Bagdád
Bagdád je hlavní město Iráku a provincie Bagdád.
Nový!!: Basileios I. a Bagdád · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Basileios I. a Balkán · Vidět víc »
Bari
Bari je přístavní město, hlavní město regionu Apulie a její provincie Bari, ležící na pobřeží Jaderského moře v jižní Itálii.
Nový!!: Basileios I. a Bari · Vidět víc »
Basilika (právo)
#PŘESMĚRUJ Basiliky.
Nový!!: Basileios I. a Basilika (právo) · Vidět víc »
Benevento
Benevento je italské město v oblasti Kampánie, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Basileios I. a Benevento · Vidět víc »
Boris I.
Územní rozsah Bulharska za Borisovy vlády Boris I. († 907) byl bulharským knížetem vládnoucím v letech 852 až 889.
Nový!!: Basileios I. a Boris I. · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Basileios I. a Bulharsko · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Basileios I. a Byzantská říše · Vidět víc »
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Nový!!: Basileios I. a Církev · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Basileios I. a Císař · Vidět víc »
Císař říše římské
František II., poslední císař římské říše Císař říše římské byl titul panovníka Svaté říše římské užívaný od středověku do roku 1806.
Nový!!: Basileios I. a Císař říše římské · Vidět víc »
Chalífa
Chalífa neboli kalif (arabsky خليفة, což znamená zástupce, nástupce, náměstek; původně chalífat rasúl Alláh – náměstek posla božího) je titul užívaný nástupci proroka Mohameda.
Nový!!: Basileios I. a Chalífa · Vidět víc »
Chán
Chán (turkicky: khān, mongolsky: qāān, čínsky: 可汗 – Xan, Han, Ke-Han) je tradiční turkické označení pro vůdce kmene, později panovníka státního útvaru označovaného jako chanát.
Nový!!: Basileios I. a Chán · Vidět víc »
Corpus iuris civilis
Corpus iuris civilis představuje kodifikaci římského práva provedenou na podnět byzantského císaře Justiniána I. v 6. století.
Nový!!: Basileios I. a Corpus iuris civilis · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Basileios I. a Dalmácie · Vidět víc »
Dubrovník
Dubrovník (chorvatsky Dubrovnik, a Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie.
Nový!!: Basileios I. a Dubrovník · Vidět víc »
Eudokia Ingerina
Eudokia Ingerina (840 – 882) byla jako manželka byzantského císaře Basileia I. byzantskou císařovnou, milenkou jeho předchůdce Michaela III. a matkou Leona VI. Moudrého, císaře Alexandra a Štěpána I. Konstantinopolského.
Nový!!: Basileios I. a Eudokia Ingerina · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Basileios I. a Evropa · Vidět víc »
Fotios
Fótios, řecky Φώτιος, (asi 820 Konstantinopol – 6. února 893 Bordi, Arménie) byl patriarcha konstantinopolský v letech 858–867 a 877–886 a jeden z protagonistů velkého církevního schizmatu (mezi Východem a Západem).
Nový!!: Basileios I. a Fotios · Vidět víc »
Hadrián II.
Hadrián II. (792 Řím – 14. prosince 872) byl papežem od 14. prosince 867 až do své smrti.
Nový!!: Basileios I. a Hadrián II. · Vidět víc »
Italské království (středověk)
Italské království (latinsky Regnum Italiae nebo Regnum Italicum, italsky Regno d'Italia) byl v letech 888–962 nezávislý státní útvar zahrnující většinu Apeninského poloostrova (Benevento přijalo lenní svazky).
Nový!!: Basileios I. a Italské království (středověk) · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Basileios I. a Itálie · Vidět víc »
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Nový!!: Basileios I. a Jaderské moře · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: Basileios I. a Justinián I. · Vidět víc »
Kalábrie
Kalábrie je region na jihu Itálie.
Nový!!: Basileios I. a Kalábrie · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Basileios I. a Křesťanství · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Basileios I. a Konstantinopol · Vidět víc »
Krum
Krumova socha ve městě Plovdiv Rozsah bulharské říšeběhem Krumovy vlády(nově získaná území jsou znázorněna žlutě) Krum († 13. dubna 814) byl bulharský chán v letech 803–814 za První bulharské říše.
Nový!!: Basileios I. a Krum · Vidět víc »
Kypr
Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.
Nový!!: Basileios I. a Kypr · Vidět víc »
Leon VI. Moudrý
Leon VI. (19. srpna 866 zřejmě v Konstantinopoli – 11. května 912 na témže místě), zvaný Moudrý nebo také Filozof, byl byzantský císař od roku 886.
Nový!!: Basileios I. a Leon VI. Moudrý · Vidět víc »
Makedonie (region)
20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).
Nový!!: Basileios I. a Makedonie (region) · Vidět víc »
Makedonská dynastie (Byzanc)
Byzantská říše v roce 1025. Makedonská dynastie vládla v Byzanci s přestávkami v letech 867–1056.
Nový!!: Basileios I. a Makedonská dynastie (Byzanc) · Vidět víc »
Michael III.
Michael III.
Nový!!: Basileios I. a Michael III. · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Basileios I. a Papež · Vidět víc »
Patra
Patra či Patras (novořecky Πάτρα, Pátra; starořecky Πάτραι, Pátrai;; počeštěně Patry) je třetí největší město v Řecku, významný přístav v Patraském zálivu, středisko kraje Západní Řecko a regionální jednotky Achaia na severním Peloponésu.
Nový!!: Basileios I. a Patra · Vidět víc »
Patriarchát (církev)
Obecný znak patriarchy, u konkrétní osoby je vyplněn štít a devizní stuha Patriarchát je v křesťanské církvi název pro rozsáhlejší oblast podřízenou autoritě patriarchy.
Nový!!: Basileios I. a Patriarchát (církev) · Vidět víc »
Paulikiáni
Jana Skylitzese Paulikiáni byli nekonformním křesťanským hnutím působícím v 8. a 9. století v Byzantské říši.
Nový!!: Basileios I. a Paulikiáni · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Basileios I. a Pravoslaví · Vidět víc »
Schizma
Schizma (nebo také schisma) pochází z řeckého σχίσμα rozdělení (.
Nový!!: Basileios I. a Schizma · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: Basileios I. a Sicílie · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Basileios I. a Slované · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Basileios I. a Srbsko · Vidět víc »
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Nový!!: Basileios I. a Středomoří · Vidět víc »
Syrakusy
Syrakusy (česky také Syrákúsy) je italské město v oblasti Sicílie, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Basileios I. a Syrakusy · Vidět víc »
Thema
Thema (řecky θέμα) je byzantský správní termín, označující od 7. století militarizovaný správní okrsek.
Nový!!: Basileios I. a Thema · Vidět víc »
1054
Rok 1054 (MLIV) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Basileios I. a 1054 · Vidět víc »
29. srpen
29.
Nový!!: Basileios I. a 29. srpen · Vidět víc »
812
Bez popisu.
Nový!!: Basileios I. a 812 · Vidět víc »
813
Byzantský císař Michael I. Rangabe byl poražen ve válce proti Bulharům.
Nový!!: Basileios I. a 813 · Vidět víc »
866
Rok 866 (DCCCLXVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Basileios I. a 866 · Vidět víc »
867
Bez popisu.
Nový!!: Basileios I. a 867 · Vidět víc »
868
Události.
Nový!!: Basileios I. a 868 · Vidět víc »
869
Bez popisu.
Nový!!: Basileios I. a 869 · Vidět víc »
870
Bez popisu.
Nový!!: Basileios I. a 870 · Vidět víc »
872
Bez popisu.
Nový!!: Basileios I. a 872 · Vidět víc »
877
Bez popisu.
Nový!!: Basileios I. a 877 · Vidět víc »
879
Bez popisu.
Nový!!: Basileios I. a 879 · Vidět víc »
886
Bez popisu.
Nový!!: Basileios I. a 886 · Vidět víc »
