74 vztahy: Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660), Alžběta II., Alžběta Vilemína Württemberská, Amálie zu Solms-Braunfels, Anežka Hesensko-Kasselská, Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Šarlota Hannoverská, Žofie Šarlota Hannoverská, Žofie Dorota Pruská, Žofie Dorota Württemberská, Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská, Žofie Dorotea Hannoverská, Žofie Dorotea z Celle, Žofie Hannoverská, České království, Bedřiška Alžběta Württemberská, Císař, Charles, princ z Walesu, Chorvatské království, Filip Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský, Filipína Braniborsko-Schwedtská, František I. Rakouský, Frederik Hendrik Oranžský, Fridrich I. Pruský, Fridrich I. Württemberský (1754–1816), Fridrich II. Evžen Württemberský, Fridrich II. Veliký, Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771), Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém I. Braniborský, Henrietta Kateřina Oranžská, Henrietta Nasavsko-Weilburská, Hohenzollernové, Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský, Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský, Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská, Jiří I., Jiří Vilém Braniborský, Klemens Wenzel von Metternich, Lübeck, Lombardsko-benátské království, Ludvík Württemberský, Luisa Henrietta Oranžská, Luisa ze Stolberg-Gedernu, Luteránství, Marie Czartoryska, Markrabství moravské, Montbéliard, ..., Pavel I. Ruský, Petr I. Oldenburský, Prusko, Racionalismus, Ruský car, Seznam braniborských panovníků, Seznam württemberských panovníků, Stuttgart, Svatá říše římská, Uhersko, Velká francouzská revoluce, Württemberkové, Württemberské království, 1736, 1753, 1769, 1795, 1797, 1798, 18. prosinec, 20. květen, 23. prosinec, 29. listopad, 9. březen. Rozbalte index (24 více) »
Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)
Alžběta Šarlota Falcká (Elisabeth Charlotte von der Pfalz) (19. listopadu 1597 Neumarkt, Horní Falc – 25. dubna 1660 Krosno Odrzańskie) byla pruská vévodkyně a braniborská kurfiřtka, matka braniborského „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660) · Vidět víc »
Alžběta II.
Alžběta II., celým jménem Elizabeth Alexandra Mary Windsor (21. dubna 1926 Mayfair, Londýn – 8. září 2022 Balmoral, Skotsko) byla v letech 1952–2022 vládnoucí královna Spojeného království a dalších nezávislých států sdružených ve společenství Commonwealth realm.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Alžběta II. · Vidět víc »
Alžběta Vilemína Württemberská
Alžběta Vilemína Luisa Württemberská (21. dubna 1767 Trzebiatów – 18. února 1790 Vídeň) byla württemberská princezna a první manželka pozdějšího císaře Františka II.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Alžběta Vilemína Württemberská · Vidět víc »
Amálie zu Solms-Braunfels
Amálie zu Solms-Braunfels (31. srpna 1602, Braunfels – 8. září 1675, den Haag), hraběnka Solms-Braunfels, byla manželka Frederika Hendrika Oranžského, nizozemského místodržitele.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Amálie zu Solms-Braunfels · Vidět víc »
Anežka Hesensko-Kasselská
Anežka Hesensko-Kasselská (14. května 1606, Kassel – 28. května 1650, Dessau) byla hesensko-kasselská princezna a sňatkem anhaltsko-desavská kněžna.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Anežka Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská (28. srpna 1779 – 14. března 1824) byla německou princeznou z rodu Wettinů a sňatkem württemberskou vévodkyní.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská · Vidět víc »
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský (něm. Ernst August, 20. listopadu 1629, Herzberg am Harz – 23. leden 1698, Herrenhausen) byl od roku 1679 brunšvicko-lüneburský vévoda a kníže calenberský a první hannoverský kurfiřt od roku 1692 do své smrti.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Princezna Augusta Karolina Frederika Luisa Brunšvicko-Wolfenbüttelská (německy Auguste Karoline Friederike Luise von Braunschweig-Wolfenbüttel) (3. prosince 1764, Braunschweig – 27. září 1788, Koluvere, Estonsko) byla rodem německá princezna z Hannoverské dynastie a sňatkem princezna württemberská.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Šarlota Hannoverská
Šarlota, královská princezna(Charlotte Augusta Matilda; 29. září 1766, Buckinghamský palác – 5. října 1828, Ludwigsburg), byla dcerou britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické a sňatkem s württemberským králem Fridrichem I. württemberskou královnou.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Šarlota Hannoverská
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorota Pruská
Žofie Dorota Pruská (25. ledna 1719 – 13. listopadu 1765) se narodila jako dcera Fridricha Viléma I. a Žofie Dorotey Hannoverské.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Žofie Dorota Pruská · Vidět víc »
Žofie Dorota Württemberská
Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (28. září 1636 – 6. srpna 1689) byla německá šlechtična.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea z Celle
Žofie Dorotea z Celle Žofie Dorotea z Celle, německy Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle (15. září 1666, Celle – 13. listopadu 1726, Ahlden) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna Velké Británie.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Žofie Dorotea z Celle · Vidět víc »
Žofie Hannoverská
Žofie Hannoverská (14. října 1630, Haag – 8. června 1714, Hannover) byla rodem falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, matka britského krále Jiřího I.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Žofie Hannoverská · Vidět víc »
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a České království · Vidět víc »
Bedřiška Alžběta Württemberská
Bedřiška Alžběta Württemberská (27. července 1765 Treptow – 24. listopadu 1785 Vídeň) byla württemberskou princeznou a manželkou pozdějšího oldenburského velkovévody Petra I..
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Bedřiška Alžběta Württemberská · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Císař · Vidět víc »
Charles, princ z Walesu
#PŘESMĚRUJ Karel III. Britský Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Charles, princ z Walesu · Vidět víc »
Chorvatské království
Chorvatské království (chorvatsky Kraljevina Hrvatska, latinsky Regnum Croatiae, maďarsky Horvát Királyság, německy Königreich Kroatien) byl státní útvar (monarchie), který existoval s různou mírou nezávislosti a s malými přerušeními v 925 do roku 1918.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Chorvatské království · Vidět víc »
Filip Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
Filip Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (15. března 1584 – 27. září 1663, Glücksburg) byl od roku 1622 prvním šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburským vévodou.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Filip Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský · Vidět víc »
Filipína Braniborsko-Schwedtská
Filipína Braniborsko-Schwedtská (Filipína Augusta Amálie Braniborsko-Schwedtská, 10. října 1745, Schwedt – 1. květen 1800, Berlín) byla dcerou braniborského markraběte Fridricha Viléma Braniborsko-Schwedtského a pruské princezny Žofie Doroty.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Filipína Braniborsko-Schwedtská · Vidět víc »
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a František I. Rakouský · Vidět víc »
Frederik Hendrik Oranžský
Frederik Hendrik (29. ledna 1584 Delft – 14. března 1647 den Haag) byl kníže oranžský a v letech 1625–1647 místodržitel Hollandu, Zeelandu, Utrechtu, Gelderlandu a Overijsselu.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Frederik Hendrik Oranžský · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich I. Württemberský (1754–1816)
Fridrich I. Württemberský (6. listopadu 1754, Trzebiatów – 30. října 1816, Stuttgart) byl první württemberský král, syn Fridricha II. Evžena, vévody württemberského, a Bedřišky Braniborsko-Schwedtské.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Fridrich I. Württemberský (1754–1816) · Vidět víc »
Fridrich II. Evžen Württemberský
Fridrich II.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Fridrich II. Evžen Württemberský · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771)
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (17. listopadu 1700, hrad Oranienbaum-Wörlitz – 4. března 1771 Wildenbruch) byl pruský princ a markrabě Braniborský.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771) · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Henrietta Kateřina Oranžská
Henrietta Kateřina Oranžská (10. února 1637, Haag – 3. listopadu 1708, Oranienbaum, dnešní Oranienbaum-Wörlitz) byla nizozemská hraběnka a dcera Frederika Hendrika Oranžského (1584–1647) a jeho manželky Amálie zu Solms-Braunfels.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Henrietta Kateřina Oranžská · Vidět víc »
Henrietta Nasavsko-Weilburská
Henrietta Nasavsko-Weilburská, počeštěle také Jindřiška Nasavsko-Weilburská (22. dubna 1780, Kirchheimbolanden – 2. ledna 1857, Kirchheim), byla rodem princezna Nasavsko-Weilburská a sňatkem s Ludvíkem Fridrichem i württemberská vévodkyně.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Henrietta Nasavsko-Weilburská · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Hohenzollernové · Vidět víc »
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
Jan Jiří II.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský · Vidět víc »
Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský
Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský (17. prosince 1596, Dessau – 15. září 1660, Dessau) byl v letech 1618 až 1660 anhaltsko-desavský kníže z rodu Askánců.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský · Vidět víc »
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
Jana (Johana) Šarlota Anhaltsko-Desavská (* 6. dubna 1682, Dessau – 31. března 1750, Herford) byla askánská princezna z Anhalt-Dessau a díky výhodnému sňatku i markraběnka Braniborsko-schwedtská.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Jiří I. · Vidět víc »
Jiří Vilém Braniborský
Jiří Vilém Braniborský (3. listopadu 1595, Cölln an der Spree – 1. prosince 1640, Královec, Prusko) byl braniborský markrabě, kurfiřt a pruský vévoda v letech 1619–1640.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Jiří Vilém Braniborský · Vidět víc »
Klemens Wenzel von Metternich
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od roku 1814 kníže (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Klemens Wenzel von Metternich · Vidět víc »
Lübeck
Lübeck (česky zastarale Lubek nebo též Bukovec) je přístavní a kdysi hanzovní město a městský okres na severu Německa.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Lübeck · Vidět víc »
Lombardsko-benátské království
Království lombardsko-benátské (italsky, německy) bylo politickým celkem, který vznikl v severní Itálii po porážce Napoleona Bonaparta podle rozhodnutí Vídeňského kongresu z 9.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Lombardsko-benátské království · Vidět víc »
Ludvík Württemberský
Ludvík Württemberský (30. srpna 1756 – 20. září 1817) byl druhým synem Fridricha II.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Ludvík Württemberský · Vidět víc »
Luisa Henrietta Oranžská
Luisa (také Louisa) Henrietta Oranžská (či Oranžsko-Nassavská) (7. prosince 1627, Haag – 18. června 1667, Cölln), byla rodem nizozemská princezna z Oranžsko-Nassavské dynastie a sňatkem braniborská kurfiřtka a pruská vévodkyně.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »
Luisa ze Stolberg-Gedernu
Luisa ze Stolberg-Gedernu (13. října 1764, Gedern – 24. května 1834, Carlsruhe) byla německá šlechtična z rodu Stolbergů.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Luisa ze Stolberg-Gedernu · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Luteránství · Vidět víc »
Marie Czartoryska
Marie Czartoryska (Marie Anna; 15. března 1768, Varšava – 21. října 1854, Paříž) byla polská šlechtična, spisovatelka, hudebnice a filantropka.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Marie Czartoryska · Vidět víc »
Markrabství moravské
#PŘESMĚRUJ Moravské markrabství.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Markrabství moravské · Vidět víc »
Montbéliard
Montbéliard je francouzské město v departementu Doubs v regionu Burgundsko-Franche-Comté (do roku 2016 Franche-Comté).
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Montbéliard · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Petr I. Oldenburský
Petr I. Bedřich Ludvík Oldenburský (17. ledna 1755, Riesenburk – 21. května 1829, Wiesbaden) byl v letech 1785 až 1823 oldenburským regentem, do roku 1803 lübeckým biskupem a od roku 1823 vládcem 1823 Oldenburského velkovévodství.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Petr I. Oldenburský · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Prusko · Vidět víc »
Racionalismus
Vila v racionalistickém stylu Racionalismus (z lat. rationalis, rozumový) znamená ve filosofii směr, který stojí v protikladu k empirismu a učí, že jediným zdrojem spolehlivých poznatků a kritériem pravdy je rozum, abstraktní myšlení.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Racionalismus · Vidět víc »
Ruský car
Car byl císařský titul panovníka v Rusku.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Ruský car · Vidět víc »
Seznam braniborských panovníků
Na této stránce naleznete chronologicky řazená braniborská markrabata a kurfiřty.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Seznam braniborských panovníků · Vidět víc »
Seznam württemberských panovníků
Znak Württemberska Seznam württemberských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí hrabata, vévody a krále.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Seznam württemberských panovníků · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Stuttgart · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Svatá říše římská · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Uhersko · Vidět víc »
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »
Württemberkové
Dynastie Württemberků (německy Haus Württemberg) nebo jen Württemberkové či Württemberští je bývalá württemberská panovnická dynastie.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Württemberkové · Vidět víc »
Württemberské království
Württemberské království (německy Königreich Württemberg) byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Württemberské království · Vidět víc »
1736
1736 (MDCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a 1736 · Vidět víc »
1753
1753 (MDCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a 1753 · Vidět víc »
1769
1769 (MDCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a 1769 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a 1795 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a 1797 · Vidět víc »
1798
1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a 1798 · Vidět víc »
18. prosinec
18.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a 18. prosinec · Vidět víc »
20. květen
20.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a 20. květen · Vidět víc »
23. prosinec
23.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a 23. prosinec · Vidět víc »
29. listopad
29.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a 29. listopad · Vidět víc »
9. březen
9.
Nový!!: Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a 9. březen · Vidět víc »