Rychlejší přístup než prohlížeči!
10 vztahy: Berlín, Hraniční přechod, Nádraží v Berlíně, Rozdělení Berlína, S-Bahn, U-Bahn v Berlíně, Východní Berlín, 1882, 1914, 1925.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Berlin Friedrichstraße a Berlín · Vidět víc »
Hraniční přechod
Lichtenštejnským knížectvím Ukrajinou Valy / Jonsdorf. Hraniční přechod (zkráceně HP), je místo na státní hranici, přes něž je možný pohyb či doprava, a to buď v jednom, či obou směrech.
Nový!!: Berlin Friedrichstraße a Hraniční přechod · Vidět víc »
Nádraží v Berlíně
Berlin Hauptbahnhof, nové hlavní nádraží z roku 2006 V hlavní městě Německa Berlíně bylo až do roku 2006 vždy mnoho nádraží, ale dominující hlavní, ústřední nádraží nikdy neexistovalo.
Nový!!: Berlin Friedrichstraße a Nádraží v Berlíně · Vidět víc »
Rozdělení Berlína
Schematická mapka rozdělení Berlína Rozdělení Berlína do čtyř sektorů, z nichž pak vznikl Západní Berlín a Východní Berlín, patří k nejznámějším důsledkům studené války mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války.
Nový!!: Berlin Friedrichstraße a Rozdělení Berlína · Vidět víc »
S-Bahn
Jednotky ř. ET 165, později ř. 475 z let 1928–1932 byly první masově nasazenou řadou vozidel S-Bahnu. V berlínské síti sloužily až do roku 1997. S-Bahn je označení specifického systému městské nebo příměstské železnice, tvořícího součást systému příměstské a městské hromadné dopravy.
Nový!!: Berlin Friedrichstraße a S-Bahn · Vidět víc »
U-Bahn v Berlíně
U-Bahn (zkr. Untergrundbahn) představuje v Berlíně páteř zdejší městské hromadné dopravy.
Nový!!: Berlin Friedrichstraße a U-Bahn v Berlíně · Vidět víc »
Východní Berlín
Východní Berlín je neoficiální označení východní části Berlína, sovětského sektoru po druhé světové válce.
Nový!!: Berlin Friedrichstraße a Východní Berlín · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Berlin Friedrichstraße a 1882 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Berlin Friedrichstraße a 1914 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Berlin Friedrichstraße a 1925 · Vidět víc »
