Rychlejší přístup než prohlížeči!
61 vztahy: Berlín, Berlínská blokáda, Berlínská stěna, Berlin Ostbahnhof, Beton, Braniborská brána, Checkpoint Charlie, Conrad Schumann, DIE ZEIT, East Side Gallery, Egon Krenz, Erich Honecker, Erich Mielke, Günter Schabowski, Gorbačov, Ich bin ein Berliner, IHned.cz, Jaltská konference, John Fitzgerald Kennedy, Landstreitkräfte, Leonid Iljič Brežněv, Moskva, Německá demokratická republika, Německo, Nikita Sergejevič Chruščov, Okupační zóny Německa, Ostnatý drát, Památník Berlín-Hohenschönhausen, Pád Berlínské zdi, Postupimské náměstí, Ronald Reagan, Rozdělení Berlína, Spréva, Status quo, Studená válka, Varšavská smlouva, Východní blok, Volkspolizei, Walter Ulbricht, Willi Stoph, Západní Berlín, Západní blok, Západní Německo, Zpravodajská služba, 11. srpen, 12. srpen, 13. srpen, 15. červenec, 16. srpen, 1948, ..., 1949, 1961, 1962, 1963, 1987, 1997, 23. červen, 23. květen, 3. srpen, 5. srpen, 7. říjen. Rozbalte index (11 více) »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Berlínská zeď a Berlín · Vidět víc »
Berlínská blokáda
Letecké koridory ze západních okupačních zón do Západního Berlína. letišti Tempelhof, 1948 Památník leteckého mostu během berlínské blokády před letištěm Tempelhof Berlínská blokáda je první větší krizí studené války, při které Sovětský svaz od 23. června 1948 do 12. května 1949 blokoval pozemní přístup do západní části rozděleného Berlína, který se nacházel uprostřed sovětské okupační zóny.
Nový!!: Berlínská zeď a Berlínská blokáda · Vidět víc »
Berlínská stěna
#PŘESMĚRUJ Záporové pažení.
Nový!!: Berlínská zeď a Berlínská stěna · Vidět víc »
Berlin Ostbahnhof
Berlin Ostbahnhof (Berlín východní nádraží) je jedno z velmi významných nádraží v Berlíně, ve čtvrti Friedrichshain, v obvodu Friedrichshain-Kreuzberg.
Nový!!: Berlínská zeď a Berlin Ostbahnhof · Vidět víc »
Beton
Řez blokem betonu Ukládání betonu Beton je kompozitní stavební materiál, sestávající z pojiva, plniva, vody, přísad a příměsí.
Nový!!: Berlínská zeď a Beton · Vidět víc »
Braniborská brána
Braniborská brána s kvadrigou Braniborská brána, Brandenburger Tor, patří k nejznámějším pamětihodnostem Berlína a k jeho významným symbolům.
Nový!!: Berlínská zeď a Braniborská brána · Vidět víc »
Checkpoint Charlie
Checkpoint Charlie v roce 2005, pohled do bývalého Východního Berlína „Opouštíte americký sektor“ Checkpoint Charlie byl hraniční přechod v Berlíně.
Nový!!: Berlínská zeď a Checkpoint Charlie · Vidět víc »
Conrad Schumann
To samé místo v roce 2007 Pomník události v Berlíně Hans Konrad Schumann (28. března 1942, Zschochau – 20. června 1998, Kipfenberg) byl jeden z nejznámějších uprchlíků z východního Německa v dobách vzniku Berlínské zdi.
Nový!!: Berlínská zeď a Conrad Schumann · Vidět víc »
DIE ZEIT
#PŘESMĚRUJDie Zeit.
Nový!!: Berlínská zeď a DIE ZEIT · Vidět víc »
East Side Gallery
Berlínská East Side Gallery je dnes jediným větším souvislým zbytkem bývalé Berlínské zdi, dříve dlouhé 165 km, svědčící o minulosti Berlína.
Nový!!: Berlínská zeď a East Side Gallery · Vidět víc »
Egon Krenz
Egon Rudi Ernst Krenz (* 19. března 1937 v Kolbergu, dnes Kołobrzeg v Polsku) je bývalý východoněmecký politik, poslední generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa (SED) a předposlední předseda Státní rady Německé demokratické republiky.
Nový!!: Berlínská zeď a Egon Krenz · Vidět víc »
Erich Honecker
Erich Ernst Paul Honecker (25. srpna 1912 Neunkirchen – 29. května 1994 Santiago de Chile) byl německý komunistický politik a generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa.
Nový!!: Berlínská zeď a Erich Honecker · Vidět víc »
Erich Mielke
Erich Fritz Emil Mielke (28. prosince 1907, Berlín – 21. května 2000, Berlín) byl od roku 1957 do 9.
Nový!!: Berlínská zeď a Erich Mielke · Vidět víc »
Günter Schabowski
Günter Schabowski (4. ledna 1929 v Anklamu – 1. listopadu 2015) byl jedním z předních funkcionářů SED v NDR, zejména jejích reformních části.
Nový!!: Berlínská zeď a Günter Schabowski · Vidět víc »
Gorbačov
#PŘESMĚRUJ Michail Gorbačov Kategorie:Přesměrování z příjmení.
Nový!!: Berlínská zeď a Gorbačov · Vidět víc »
Ich bin ein Berliner
Západním Berlíně, během něhož zazněly slavné věty „Ich bin ein Berliner“ a „Lass' sie nach Berlin kommen“ (26. červen 1963) Ich bin ein Berliner (německá výslovnost:; česky „Jsem Berlíňan“) je projev prezidenta Spojených států Johna F. Kennedyho, který pronesl 26.
Nový!!: Berlínská zeď a Ich bin ein Berliner · Vidět víc »
IHned.cz
#PŘESMĚRUJ HN.cz.
Nový!!: Berlínská zeď a IHned.cz · Vidět víc »
Jaltská konference
Jaltě Livadijský palác, místo konání konference Jaltská konference byla jedno ze setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie (Stalina, Roosevelta a Churchilla) během druhé světové války, které se konalo mezi 4. a 11. únorem 1945.
Nový!!: Berlínská zeď a Jaltská konference · Vidět víc »
John Fitzgerald Kennedy
John Fitzgerald Kennedy, známý jako Jack Kennedy či JFK, (29. května 1917 – 22. listopadu 1963) byl americký politik za demokratickou stranu, v letech 1961–1963 prezident Spojených států amerických, první římskokatolický.
Nový!!: Berlínská zeď a John Fitzgerald Kennedy · Vidět víc »
Landstreitkräfte
Pochodující čestná stráž Landstreitkräfte (celým názvem Landstreitkräfte der Nationalen Volksarmee – pozemní ozbrojené síly Národní lidové armády,zkráceně LaSK) byly součástí Nationale Volksarmee.
Nový!!: Berlínská zeď a Landstreitkräfte · Vidět víc »
Leonid Iljič Brežněv
Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.
Nový!!: Berlínská zeď a Leonid Iljič Brežněv · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Berlínská zeď a Moskva · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Berlínská zeď a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Berlínská zeď a Německo · Vidět víc »
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Nový!!: Berlínská zeď a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »
Okupační zóny Německa
Po skončení druhé světové války bylo území Německa (bez území, která připadla Polsku, resp. Sovětskému svazu) rozděleno do čtyř částí, takzvaných okupačních zón, spravovaných USA, Velkou Británií, Sovětským svazem a Francií.
Nový!!: Berlínská zeď a Okupační zóny Německa · Vidět víc »
Ostnatý drát
Žiletkový a ostnatý drát Detail ostnatého drátu Detail žiletkového ostnatého drátu Ostnatý drát je typ materiálu pro výstavbu drátěného oplocení.
Nový!!: Berlínská zeď a Ostnatý drát · Vidět víc »
Památník Berlín-Hohenschönhausen
Památník Berlín-Hohenschönhausen (německy Gedenkstätte Berlin-Hohenschönhausen) v Berlíně je věnován obětem stalinismu a komunistického režimu.
Nový!!: Berlínská zeď a Památník Berlín-Hohenschönhausen · Vidět víc »
Pád Berlínské zdi
Berlínská zeď roku 1989 Demontáž Zdi Pád Berlínské zdi (německy: Mauerfall) je označení událostí dne 9. listopadu 1989, při kterých obyvatelé Východního Berlína prolomili průchody v Berlínské zdi, která je od druhé berlínské krize roku 1961 oddělovala od Západního Berlína.
Nový!!: Berlínská zeď a Pád Berlínské zdi · Vidět víc »
Postupimské náměstí
Potsdamer Platz Postupimské náměstí (Potsdamer Platz) leží ve středu Berlína na někdejší hranici Západního a Východního Berlína.
Nový!!: Berlínská zeď a Postupimské náměstí · Vidět víc »
Ronald Reagan
Ronald Wilson Reagan (6. února 1911 Tampico, Illinois – 5. června 2004 Los Angeles, Kalifornie) byl 40.
Nový!!: Berlínská zeď a Ronald Reagan · Vidět víc »
Rozdělení Berlína
Schematická mapka rozdělení Berlína Rozdělení Berlína do čtyř sektorů, z nichž pak vznikl Západní Berlín a Východní Berlín, patří k nejznámějším důsledkům studené války mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války.
Nový!!: Berlínská zeď a Rozdělení Berlína · Vidět víc »
Spréva
Spréva je řeka ve východním Německu (Sasko, Braniborsko, Berlín), která na dvou místech krátce protéká i územím Česka (ve Šluknovském výběžku).
Nový!!: Berlínská zeď a Spréva · Vidět víc »
Status quo
Status quo je obrat pocházející z latiny a znamená stávající stav.
Nový!!: Berlínská zeď a Status quo · Vidět víc »
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Nový!!: Berlínská zeď a Studená válka · Vidět víc »
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Nový!!: Berlínská zeď a Varšavská smlouva · Vidět víc »
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
Nový!!: Berlínská zeď a Východní blok · Vidět víc »
Volkspolizei
Deutsche Volkspolizei (česky „Německá lidová policie“), běžně známá jako Volkspolizei nebo VoPo, byla národní policie Německé demokratické republiky od roku 1945 do roku 1990.
Nový!!: Berlínská zeď a Volkspolizei · Vidět víc »
Walter Ulbricht
Walter Ernst Paul Ulbricht (30. června 1893, Lipsko – 1. srpna 1973, Templin severně od Berlína) byl německý komunistický politik, generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa v letech 1950 až 1971, od roku 1960 do roku 1973 předseda Státní rady Německé demokratické republiky.
Nový!!: Berlínská zeď a Walter Ulbricht · Vidět víc »
Willi Stoph
Wilhelm Stoph (9. července 1914 Berlín-Schöneberg – 13. dubna 1999 Berlín) byl východoněmecký politik a armádní generál, který v letech 1964–1973 a znovu v rozmezí let 1976–1989 zastával v NDR funkci předsedy Rady ministrů (vlády), v letech 1973 až 1976 byl předsedou Státní rady NDR.
Nový!!: Berlínská zeď a Willi Stoph · Vidět víc »
Západní Berlín
Západní Berlín je označení pro západní část Berlína od rozdělení města v letech 1948–1949 do sjednocení Německa v roce 1990.
Nový!!: Berlínská zeď a Západní Berlín · Vidět víc »
Západní blok
355x355pixelů Západní blok (zkráceně Západ) bylo během studené války (1947–1991) označení pro státy vedené USA.
Nový!!: Berlínská zeď a Západní blok · Vidět víc »
Západní Německo
Západní Německo je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.
Nový!!: Berlínská zeď a Západní Německo · Vidět víc »
Zpravodajská služba
Zpravodajské služby či agentury jsou státní orgány, které zabezpečují (získávají, shromažďují a vyhodnocují) informace důležité pro.
Nový!!: Berlínská zeď a Zpravodajská služba · Vidět víc »
11. srpen
11.
Nový!!: Berlínská zeď a 11. srpen · Vidět víc »
12. srpen
12.
Nový!!: Berlínská zeď a 12. srpen · Vidět víc »
13. srpen
13.
Nový!!: Berlínská zeď a 13. srpen · Vidět víc »
15. červenec
15. červenec je 196. den roku podle gregoriánského kalendáře (197. v přestupném roce).
Nový!!: Berlínská zeď a 15. červenec · Vidět víc »
16. srpen
16.
Nový!!: Berlínská zeď a 16. srpen · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Berlínská zeď a 1948 · Vidět víc »
1949
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Berlínská zeď a 1949 · Vidět víc »
1961
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Berlínská zeď a 1961 · Vidět víc »
1962
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Berlínská zeď a 1962 · Vidět víc »
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Berlínská zeď a 1963 · Vidět víc »
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Berlínská zeď a 1987 · Vidět víc »
1997
1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Berlínská zeď a 1997 · Vidět víc »
23. červen
23.
Nový!!: Berlínská zeď a 23. červen · Vidět víc »
23. květen
23.
Nový!!: Berlínská zeď a 23. květen · Vidět víc »
3. srpen
3.
Nový!!: Berlínská zeď a 3. srpen · Vidět víc »
5. srpen
5.
Nový!!: Berlínská zeď a 5. srpen · Vidět víc »
7. říjen
7.
Nový!!: Berlínská zeď a 7. říjen · Vidět víc »
