Rychlejší přístup než prohlížeči!
88 vztahy: Antonín Dvořák, Arthur Nikisch, Španělský sál, Češi, Béla Bartók, Berlín, Berlínská filharmonie, Biblické písně, Bohuslav Martinů, Claudio Abbado, Daniel Barenboim, Deutsche Grammophon, Dirigent, Druhá světová válka, Fagot, Flétna, Francie, Gioacchino Rossini, Gustav Mahler, Hans Richter, Hans von Bülow, Hector Berlioz, Herbert von Karajan, Hermann Levi, Hoboj, Housle, Hudebník, Ivo Kahánek, Johann Strauss mladší, Johannes Brahms, Kirill Petrenko, Klarinet, Klasická hudba, Koncert, Kontrabas, Kontrafagot, Kult, Leo Borchard, Lesní roh, Ludwig van Beethoven, Ludwig von Brenner, Magdalena Kožená, Nacistické Německo, Obecní dům, Opera, Orchestr, Petr Iljič Čajkovskij, Pozoun, Pražské jaro (festival), Pražský filharmonický sbor, ..., Radek Baborák, Ralph Vaughan Williams, Richard Strauss, Richard Wagner, Rudolf Firkušný, Rudolfinum, Sametová revoluce, Sergiu Celibidache, Simon Rattle, Smetanova síň, Spojené státy americké, Stavovské divadlo, Symfonie č. 3 (Beethoven), Symfonie č. 6 (Beethoven), Symfonie č. 8 (Beethoven), Symfonie č. 8 (Mahler), Symfonie č. 9 (Beethoven), Trubka, Tuba, Varšava, Václav Vonášek, Vídeňští filharmonikové, Viola, Violoncello, Wilhelm Furtwängler, Wolfgang Amadeus Mozart, 1882, 1887, 1895, 1923, 1945, 1947, 1954, 1989, 1998, 2002, 2003, 2008. Rozbalte index (38 více) »
Antonín Dvořák
Podpis Antonína Dvořáka na autografu 9. symfonie Antonín Leopold Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů a je světově nejhranějším českým skladatelem vůbec.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Antonín Dvořák · Vidět víc »
Arthur Nikisch
Arthur Nikisch (maďarsky: Nikisch Artúr; 12. října 1855 Lébény Szentmiklós, nyní Mosonszentmiklós – 23. ledna 1922 Lipsko) byl maďarský dirigent a houslista.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Arthur Nikisch · Vidět víc »
Španělský sál
Německý sál Pražského hradu, foto Ivan Pinkava (2019) Prašného mostu Španělský sál je největším slavnostním prostorem Pražského hradu v severním křídle Nového královského paláce nad vstupní branou směrem od Prašného mostu.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Španělský sál · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Češi · Vidět víc »
Béla Bartók
Béla Bartók, celým jménem Béla Viktor János Bartók, (25. března 1881 Nagyszentmiklós – 26. září 1945 New York) byl světově proslulý maďarský hudební skladatel 20. století.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Béla Bartók · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Berlín · Vidět víc »
Berlínská filharmonie
Berlínská filharmonie je významná kulturní stavba v Berlíně.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Berlínská filharmonie · Vidět víc »
Biblické písně
Praze Biblické písně (op. 99 (B. 185)) jsou hudební cyklus deseti zpěvů pro sólový hlas s průvodem klavíru na texty z Knihy žalmů v překladu Bible kralické, který složil Antonín Dvořák.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Biblické písně · Vidět víc »
Bohuslav Martinů
Bohuslav Jan Martinů (8. prosince 1890 PoličkaSOA Zámrsk, Matrika narozených 1888-1909 v Poličce, sign.7585, ukn.7579, str.37. Dostupné online – 28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko) byl český hudební skladatel klasické hudby.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Bohuslav Martinů · Vidět víc »
Claudio Abbado
Claudio Abbado (26. června 1933, Milán, Itálie – 20. ledna 2014, Bologna) byl italský dirigent.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Claudio Abbado · Vidět víc »
Daniel Barenboim
Daniel Barenboim, KBE (* 15. listopadu 1942, Buenos Aires, Argentina) je proslulý argentinsko-izraelský pianista a dirigent ruského původu.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Daniel Barenboim · Vidět víc »
Deutsche Grammophon
Deutsche Grammophon (DGG) je německé hudební vydavatelství klasické hudby.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Deutsche Grammophon · Vidět víc »
Dirigent
barokní taktovkou) Mezinárodním hudebním festivalu Špilberk (srpen 2013) Dirigent (z latiny, 1. příčestí (.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Dirigent · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Druhá světová válka · Vidět víc »
Fagot
Fagot je dechový dřevěný hudební nástroj se strojkem z dvojitého třtinového plátku.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Fagot · Vidět víc »
Flétna
Barokní flétny John William Godward: ''Sladká siesta letního dne'', 1891 Flétna je dechový hudební nástroj.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Flétna · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Francie · Vidět víc »
Gioacchino Rossini
Gioacchino Antonio Rossini, někdy i Gioachino Antonio Rossini (29. února 1792 Pesaro, Itálie – 13. listopadu 1868 Passy, Francie) byl italský hudební skladatel, který je známý především díky svým operní dílům, v tomto žánru ustanovil nové standardy.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Gioacchino Rossini · Vidět víc »
Gustav Mahler
Gustav Mahler (7. července 1860 Kaliště – 18. května 1911 Vídeň) byl česko-rakouský hudební skladatel a dirigent židovského původu.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Gustav Mahler · Vidět víc »
Hans Richter
Hans Richter (4. dubna 1843 Győr – 5. prosince 1916 Bayreuth) byl rakouský dirigent, jeden z nejvýznamnějších dirigentů své doby.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Hans Richter · Vidět víc »
Hans von Bülow
Baron Hans Guido von Bülow (8. ledna 1830 Drážďany – 12. února 1894 Káhira) byl německý dirigent, klavírista a hudební skladatel období romantismu.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Hans von Bülow · Vidět víc »
Hector Berlioz
Louis-Hector Berlioz (11. prosince 1803 La Côte-Saint-André (Isère) – 8. března 1869 Paříž) byl francouzský skladatel, spisovatel a hudební kritik.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Hector Berlioz · Vidět víc »
Herbert von Karajan
Herbert von Karajan, (5. dubna 1908, Salcburk – 16. července 1989, Anif, Rakousko) byl rakouský dirigent.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Herbert von Karajan · Vidět víc »
Hermann Levi
Hermann Levi (7. listopadu 1839 Gießen – 13. května 1900 Mnichov) byl německý dirigent.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Hermann Levi · Vidět víc »
Hoboj
Hoboj (z francouzského hautbois – „vysoké dřevo“) je dvojplátkový dřevěný dechový nástroj laděný v C. Má široké uplatnění v klasické hudbě – je součástí symfonických i komorních orchestrů a mnoha dechových komorních souborů.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Hoboj · Vidět víc »
Housle
Housle jsou strunný smyčcový nástroj se čtyřmi strunami laděnými v čistých kvintách: g, d¹, a¹, e².
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Housle · Vidět víc »
Hudebník
Hudebník je v běžném významu člověk, který provozuje hudbu pomocí hudebního nástroje.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Hudebník · Vidět víc »
Ivo Kahánek
Ivo Kahánek (* 23. května 1979 Frýdek-Místek) je český pianista a hudební pedagog.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Ivo Kahánek · Vidět víc »
Johann Strauss mladší
Johann Baptist Strauss, také znám jako Johann Strauss mladší, Johann Strauss syn (25. října 1825 Sankt Ulrich (dnes součást Vídně) – 3. června 1899 Vídeň) byl rakouský hudební skladatel.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Johann Strauss mladší · Vidět víc »
Johannes Brahms
Johannes Brahms (7. května 1833, Hamburk – 3. dubna 1897, Vídeň) byl německý hudební skladatel, klavírista a dirigent.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Johannes Brahms · Vidět víc »
Kirill Petrenko
Kirill Garrijevič Petrenko (rusky: Кирилл Гарриевич Петренко; * 11. února 1972, Omsk, Sovětský svaz) je ruský dirigent.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Kirill Petrenko · Vidět víc »
Klarinet
1. hubička, 2. soudek, 3. horní díl, 4. spodní díl, 5. ozvučník Klarinet je jednoplátkový dřevěný dechový hudební nástroj.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Klarinet · Vidět víc »
Klasická hudba
Montáž portrétů skladatelů klasické hudby. Zleva doprava. '''první řada''': Antonio Vivaldi, Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel, Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven '''druhá řada''': Gioacchino Rossini, Felix Mendelssohn-Bartholdy, Fryderyk Chopin, Richard Wagner, Giuseppe Verdi '''třetí řada''': Johann Strauss mladší, Johannes Brahms, Georges Bizet, Petr Iljič Čajkovskij, Antonín Dvořák '''čtvrtá řada''': Edvard Grieg, Edward Elgar, Sergej Rachmaninov, George Gershwin, Aram Chačaturjan. Wolfganga Amadea Mozarta Klasická hudba, někdy také vážná hudba nebo artificiální hudbaSlovník české hudební kultury, s. 48.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Klasická hudba · Vidět víc »
Koncert
Lipsku. Rolling Stones ve Stockholmu Koncert (z ital. concerto, koncert, dohoda) je veřejná nebo společenská hudební produkce se živou hudbou.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Koncert · Vidět víc »
Kontrabas
Kontrabas (hovorově basa či barbora) je obvykle čtyřstrunný smyčcový nástroj se strunami laděnými v čistých kvartách: (C/D), E1, A1, D, G (na rozdíl od většiny moderních smyčcových nástrojů, které jsou laděny v kvintách).
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Kontrabas · Vidět víc »
Kontrafagot
Kontrafagot je dvouplátkový dechový dřevěný nástroj; má dvakrát delší trubici než fagot, proto zní o oktávu níže (od této jeho vlastnosti je odvozeno jedno z anglických pojmenování kontrafagotu: double bassoon, neboli dvojitý fagot).
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Kontrafagot · Vidět víc »
Kult
Kult je označení pro určité pojetí vztahu člověka k bohu, člověku, bytosti či předmětu, které se projevuje jeho velebením, uctíváním nebo zbožněním toho, co boha představuje, symbolizuje.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Kult · Vidět víc »
Leo Borchard
Leo Borchard (31. května 1899 – 23. srpna 1945) byl německý dirigent.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Leo Borchard · Vidět víc »
Lesní roh
Lesní roh je žesťový hudební nástroj s kónickou trubicí, pevné místo v orchestrech má již od 18. století.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Lesní roh · Vidět víc »
Ludwig van Beethoven
Ludwig van Beethoven (pokřtěn 17. prosince 1770 Bonn – 26. března 1827 Vídeň–Alservorstadt) byl německý hudební skladatel a klavírista, jehož dílo pokrývá přechod od hudebního klasicismu k romantismu.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Ludwig van Beethoven · Vidět víc »
Ludwig von Brenner
Ludwig von Brenner (19. září 1833, Lipsko – 9. února 1902, Berlín) byl německý dirigent a hudební skladatel.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Ludwig von Brenner · Vidět víc »
Magdalena Kožená
Magdalena Kožená (* 26. května 1973 Brno) je česká operní pěvkyně, mezzosopranistka.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Magdalena Kožená · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Nacistické Německo · Vidět víc »
Obecní dům
Obecní dům (původním názvem Obecní dům Král. hl. města Prahy, nazývaný též např. Obecní dům u Prašné brányJak vyplývá z Věstníku hl. m. z roku 1913, byl přinejmenším v tomto roce považován název Obecní dům u Prašné brány považován za oficiální. Přitom název Obecní dům u Prašné věže byl označen za germanismus. nebo Reprezentační dům hlavního města Prahy) čp.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Obecní dům · Vidět víc »
Opera
Bedřicha Smetany z roku 1919 Opera (z italského opera in musica, hudební dílo) je umělecká forma spojující dramatické divadelní představení s hudbou tak, že herci text (libreto) zcela či zčásti zpívají za instrumentálního doprovodu.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Opera · Vidět víc »
Orchestr
Orchestr je označení pro početnější hudební instrumentální těleso, v němž jsou alespoň hlavní nástroje zastoupeny více než jedním hráčem.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Orchestr · Vidět víc »
Petr Iljič Čajkovskij
Čajkovského rodina v roce 1848: Sedící rodiče s Alexandrou a Hyppolitem, stojící zleva Petr, Zinajda a Nikolaj Petr Iljič Čajkovskij, také Čajkovský (Votkinsk – Petrohrad) byl ruský hudební skladatel.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Petr Iljič Čajkovskij · Vidět víc »
Pozoun
Trombon či pozoun je žesťový hudební nástroj.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Pozoun · Vidět víc »
Pražské jaro (festival)
Pražské jaro je mezinárodní hudební festival, na němž se představují symfonické orchestry i komorní tělesa.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Pražské jaro (festival) · Vidět víc »
Pražský filharmonický sbor
Pražský filharmonický sbor je český smíšený pěvecký sbor, nejstarší profesionální sbor v historii Československa a České republiky.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Pražský filharmonický sbor · Vidět víc »
Radek Baborák
Radek Baborák (* 11. března 1976 v Pardubicích) je přední český hornista, žák vynikajícího českého hornisty a pedagoga Bedřicha Tylšara a vítěz mnoha mezinárodních interpretačních soutěží.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Radek Baborák · Vidět víc »
Ralph Vaughan Williams
Ralph Vaughan Williams (12. října 1872, Down Ampney, Gloucestershire – 26. srpna 1958, Londýn) byl vlivný anglický hudební skladatel.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Ralph Vaughan Williams · Vidět víc »
Richard Strauss
Richard Strauss (11. června 1864, Mnichov, Německo – 8. září 1949, Garmisch-Partenkirchen, Německo) byl německý hudební skladatel pozdější éry romantismu, který se proslul zvláště svými symfonickými básněmi a operami; byl také známým dirigentem.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Richard Strauss · Vidět víc »
Richard Wagner
Wilhelm Richard Wagner (22. května 1813, Lipsko – 13. února 1883, Benátky) byl německý hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel, divadelní režisér a dirigent, výrazný představitel hudebního romantismu.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Richard Wagner · Vidět víc »
Rudolf Firkušný
Hrob Rudolfa Firkušného Rudolf Firkušný (11. února 1912 Napajedla farnost Napajedla – 19. července 1994 Staatsburg, stát New York, USA) byl český klavírista světového jména.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Rudolf Firkušný · Vidět víc »
Rudolfinum
Rudolfinum je novorenesanční kulturní budova na náměstí Jana Palacha při pravém břehu řeky Vltavy na Starém Městě v Praze.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Rudolfinum · Vidět víc »
Sametová revoluce
Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Sametová revoluce · Vidět víc »
Sergiu Celibidache
Sergiu Celibidache (28. červnajul. / 11. červencegreg. 1912 Roman, Rumunsko – 14. srpna 1996 La Neuville-sur-Essonne, Francie) byl rumunský dirigent a hudební skladatel.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Sergiu Celibidache · Vidět víc »
Simon Rattle
Sir Simon Rattle, OM CBE (* 19. ledna 1955 Liverpool) je britský dirigent.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Simon Rattle · Vidět víc »
Smetanova síň
Smetanova síň Obecního domu hlavního města Prahy na Náměstí Republiky je secesní koncertní sál pro 1200 diváků, jenž je také hlavním koncertním sálem Symfonického orchestru hlavního města Prahy - FOK.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Smetanova síň · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Spojené státy americké · Vidět víc »
Stavovské divadlo
Stavovské divadlo (původní název Hraběcí Nosticovo národní divadlo, Gräflich Nostitzsches Nationaltheater, za socialismu Tylovo divadlo) je divadlo v Praze na Starém Městě, budova čp.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Stavovské divadlo · Vidět víc »
Symfonie č. 3 (Beethoven)
Symfonie č.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Symfonie č. 3 (Beethoven) · Vidět víc »
Symfonie č. 6 (Beethoven)
Symfonie č.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Symfonie č. 6 (Beethoven) · Vidět víc »
Symfonie č. 8 (Beethoven)
Symfonie č.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Symfonie č. 8 (Beethoven) · Vidět víc »
Symfonie č. 8 (Mahler)
Alfredem Rollerem Mnichov, září 1910: Závěrečná zkouška na světovou premiéru Mahlerovy symfonie č. 8 v Neue Musik-Festhalle Symfonie č. 8 Es dur Gustava Mahlera je jedním z nejrozsáhlejších sborových děl klasického koncertního repertoáru.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Symfonie č. 8 (Mahler) · Vidět víc »
Symfonie č. 9 (Beethoven)
Symfonie č.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Symfonie č. 9 (Beethoven) · Vidět víc »
Trubka
Trubka (pro českou etymologii viz) je dechový žesťový nástroj, ze všech v současnosti používaných žesťových nástrojů dosahuje vůbec nejvyšších tónů (nepočítaje její menší variantu, piccolo trubku).
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Trubka · Vidět víc »
Tuba
Tuba je basový žesťový dechový nástroj, někdy zván jen „bas“.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Tuba · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Varšava · Vidět víc »
Václav Vonášek
Václav Vonášek (* 1980) je český kontrafagotista.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Václav Vonášek · Vidět víc »
Vídeňští filharmonikové
Vídeňští filharmonikové na koncertu pod širým nebem u zámku Schönbrunn v roce 2009 Vídeňští filharmonikové, někdy také Vídeňská filharmonie nebo Vídeňští filharmonici (Wiener Philharmoniker), je jeden z nejuznávanějších symfonických orchestrů klasické hudby na světě.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Vídeňští filharmonikové · Vidět víc »
Viola
Viola (zastarale nebo zřídka bráč) je strunný smyčcový hudební nástroj se čtyřmi strunami laděnými v čistých kvintách: c, g, d¹, a¹.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Viola · Vidět víc »
Violoncello
Violoncello (hovorově cello) je strunný smyčcový nástroj se strunami laděnými v čistých kvintách: (C, G, d, a), tedy o oktávu níže než viola.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Violoncello · Vidět víc »
Wilhelm Furtwängler
Gustav Heinrich Ernst Martin Wilhelm Furtwängler (25. ledna 1886 Berlín, Německá říše – 30. listopadu 1954 Baden-Baden, Spolková republika Německo) byl německý dirigent a hudební skladatel.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Wilhelm Furtwängler · Vidět víc »
Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfgang Amadeus Mozart, jméno podle křestního záznamu Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart (27. ledna 1756, Salcburk – 5. prosince 1791, Vídeň) byl rakouskýJe též považován za Němce, a to zejména v Německu.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a Wolfgang Amadeus Mozart · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 1882 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 1887 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 1895 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 1923 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 1945 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 1947 · Vidět víc »
1954
1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 1954 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 1989 · Vidět víc »
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 1998 · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 2002 · Vidět víc »
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 2003 · Vidět víc »
2008
Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Berlínští filharmonikové a 2008 · Vidět víc »
