Rychlejší přístup než prohlížeči!
20 vztahy: Alexandr Vasiljevič Kolčak, Anton Ivanovič Děnikin, Baltští Němci, Bělogvardějci, Berlín, Bolševici, Jelgava, Kňaz, Kuronsko, Litevská armáda, Litva, Lotyšská válka za nezávislost, Nikolaj Judenič, Orel (město), Pavel Bermondt-Avalov, Petrohrad, Riga, Rudá armáda, Ruská občanská válka, Západoruská dobrovolnická armáda.
Alexandr Vasiljevič Kolčak
Admirál Alexandr Vasiljevič Kolčak (Petrohrad – 7. února 1920, Irkutsk) byl ruský admirál (od roku 1917) a jeden z vůdců bílých v ruské občanské válce.
Nový!!: Bermontiáda a Alexandr Vasiljevič Kolčak · Vidět víc »
Anton Ivanovič Děnikin
Anton Ivanovič Děnikin (16. prosince 1872, Włocławek – 8. srpna 1947, Ann Arbor) byl generál ruské carské armády a v době občanské války v Rusku jeden z bílých generálů.
Nový!!: Bermontiáda a Anton Ivanovič Děnikin · Vidět víc »
Baltští Němci
Vlajka baltských Němců Mapa ruských pobaltských gubernií s německými zeměpisnými názvy Baltští Němci (Deutsch-Balten nebo Baltendeutsche, nebo či – odvozeno od – německého jména Baltského moře) je označení užívané pro německé obyvatelstvo obývající od středověku do 40.
Nový!!: Bermontiáda a Baltští Němci · Vidět víc »
Bělogvardějci
Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství.
Nový!!: Bermontiáda a Bělogvardějci · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Bermontiáda a Berlín · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Bermontiáda a Bolševici · Vidět víc »
Jelgava
Jelgava (starší názvy jsou také) je město ve středním Lotyšsku, 41 km jihozápadně od Rigy, na březích řeky Lielupe, původně s centrem na břehu levém.
Nový!!: Bermontiáda a Jelgava · Vidět víc »
Kňaz
Trubeckých. Kňaz (князь, княз) je archaické označení někdejších panovníků či vůdců slovanských feudálních monarchií nebo i jiného politického zřízení (údělné knížectví) v 9.–16. stoletích u Slovanů a některých dalších národů.
Nový!!: Bermontiáda a Kňaz · Vidět víc »
Kuronsko
Sélsko Kuronsko (Kurzeme;: Kurland;: Kuršas;: Kurlandia, latinsky: Curonia) je historické území v Pobaltí.
Nový!!: Bermontiáda a Kuronsko · Vidět víc »
Litevská armáda
Korveta LNS Aukštaitis litevského námořnictva Litevská armáda (Lietuvos ginkluotosios pajėgos) jsou ozbrojené síly Litvy.
Nový!!: Bermontiáda a Litevská armáda · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Bermontiáda a Litva · Vidět víc »
Lotyšská válka za nezávislost
#PŘESMĚRUJ Lotyšská osvobozenecká válka.
Nový!!: Bermontiáda a Lotyšská válka za nezávislost · Vidět víc »
Nikolaj Judenič
Nikolaj Nikolajevič Judenič (– 5. října 1933) byl ruský generál a jeden z nejúspěšnějších generálů ruské carské armády během první světové války.
Nový!!: Bermontiáda a Nikolaj Judenič · Vidět víc »
Orel (město)
Orel, též Orjol (výslovnost) je město v západním Rusku, 325 km jižně od Moskvy a 160 km od rusko-ukrajinské hranice.
Nový!!: Bermontiáda a Orel (město) · Vidět víc »
Pavel Bermondt-Avalov
Pavel Rafalovič Bermon(d)t-Avalov (Avališvili) byl ussurijský kozák, voják carské armády a jeden z bělogvardějských generálů v průběhu ruské občanské války.
Nový!!: Bermontiáda a Pavel Bermondt-Avalov · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Bermontiáda a Petrohrad · Vidět víc »
Riga
Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.
Nový!!: Bermontiáda a Riga · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Bermontiáda a Rudá armáda · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Bermontiáda a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Západoruská dobrovolnická armáda
Vlajka Západoruské dobrovolnické armády Západoruská dobrovolnická armáda, jinak nazývaná podle svého generála Pavla Bermondt-Avalova Bermontovci, byla bělogvardějská armáda působící v Pobaltí v během Ruské občanské války v roce 1919.
Nový!!: Bermontiáda a Západoruská dobrovolnická armáda · Vidět víc »
