Rychlejší přístup než prohlížeči!
55 vztahy: Abdikace, Absolutismus, Alžběta Petrovna, Anna Ivanovna, Anna Leopoldovna, August III. Polský, Baltští Němci, Berlín, Chvalkovice (okres Náchod), Deputace, Dolní Slezsko, Dorothea von Medem, Ernst Johann von Biron, Exil, Gubernie, Interregnum, Ivan VI. Antonovič, Jaroslavl, Jelgava, Kateřina II. Veliká, Kateřina Vilemína Zaháňská, Kettlerové, Kuronské a zemgalské vévodství, Lotyšsko, Náchodské panství, Němčina, Petr Biron, Petr III. Ruský, Petrohrad, Polní maršál, Praha, Pruské Slezsko, Prusko, Regent, Rundāle, Ruské impérium, Seznam kuronských a zemgalských vévodů, Seznam polských panovníků, Sibiř, Syców, Tobolsk, Výsost, Volha, Zaháňské knížectví, Zletilost, 13. červenec, 17. říjen, 1740, 1741, 1762, ..., 1763, 1769, 1795, 18. století, 9. listopad. Rozbalte index (5 více) »
Abdikace
Napoleonova abdikace Abdikace (z lat. abdicatio – odřeknutí) je odstoupení hlavy státu.
Nový!!: Bironové a Abdikace · Vidět víc »
Absolutismus
Hyacinta Rigauda (ca 1700). Vladař je představen s odznaky svého majestátu v póze, která má kořeny už v antice. Obraz se stal příkladem pro panovnické portréty v celé Evropě. Absolutismus (z lat. absolutus – úplný, osvobozený, neomezený; absolvere – osvobodit, uvolnit, dokončit, ale také splatit) je historiografický termín označující formu vlády tradičně charakterizovanou ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve.
Nový!!: Bironové a Absolutismus · Vidět víc »
Alžběta Petrovna
Alžběta Petrovna (Jelizavěta Petrovna;, Moskva – tamtéž) byla ruská carevna v letech 1741–1762.
Nový!!: Bironové a Alžběta Petrovna · Vidět víc »
Anna Ivanovna
Anna Ivanovna Romanovová (též Anna Ioannovna, rusky Анна Иоанновна, 7. února 1693, Moskva – 28. října 1740, Petrohrad) byla vévodkyně kuronská a zemgalská v letech 1711–1731 a v letech 1730–1740 ruská carevna, dcera cara Ivana V. a Praskovji Fjodorovny Saltykovové.
Nový!!: Bironové a Anna Ivanovna · Vidět víc »
Anna Leopoldovna
Anna Leopoldovna, rozená jako Elisabeth Katharina Christine, princezna von Mecklenburg-Schwerin (18. prosince 1718, Rostock – 19. března 1746, Cholmogory), byla dcera meklenburského knížete Karla Leopolda a Kateřiny Ivanovny (neteře ruského cara Petra Velikého).
Nový!!: Bironové a Anna Leopoldovna · Vidět víc »
August III. Polský
August III. (17. října 1696, Drážďany – 5. října 1763, Drážďany), nazývaný také August III.
Nový!!: Bironové a August III. Polský · Vidět víc »
Baltští Němci
Vlajka baltských Němců Mapa ruských pobaltských gubernií s německými zeměpisnými názvy Baltští Němci (Deutsch-Balten nebo Baltendeutsche, nebo či – odvozeno od – německého jména Baltského moře) je označení užívané pro německé obyvatelstvo obývající od středověku do 40.
Nový!!: Bironové a Baltští Němci · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Bironové a Berlín · Vidět víc »
Chvalkovice (okres Náchod)
Obec Chvalkovice se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký.
Nový!!: Bironové a Chvalkovice (okres Náchod) · Vidět víc »
Deputace
Deputace (z lat.) je poselstvo, skupina mluvčích, kterou si ze svého středu vyvolí nějaká skupina, aby jejím jménem přednesla určitou prosbu či žádost.
Nový!!: Bironové a Deputace · Vidět víc »
Dolní Slezsko
Dolní Slezsko (slezsky Dolny Ślůnsk nebo Dolny Ślōnsk, slezskoněmecky Niederschläsing, německy Niederschlesien, polsky Dolny Śląsk, latinsky Silesia Inferior) je severozápadní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Horního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Nový!!: Bironové a Dolní Slezsko · Vidět víc »
Dorothea von Medem
Dorothea von Medem (Anna Šarlota Dorothea von Medem, 3. února 1761, Mežotne – 20. srpna 1821, Löbichau) se narodila v Mežotne v tehdejším Kuronsko-zemgalském vévodství.
Nový!!: Bironové a Dorothea von Medem · Vidět víc »
Ernst Johann von Biron
Arnošt Jan Biron (německy Ernst Johann von Biron, původně Ernest Johann Bühren, lotyšsky Ernests Johans Bīrons, rusky Эрнст Иоганн Бирон, 23. listopadu 1690, Kalnciems – 29. prosince 1772, Jelgava) byl baltsko-německý říšský hrabě, vévoda kuronský a zemgalský v letech 1737–1741 a 1763–1769, pan sycovský od 1734, favorit a rádce ruské carevny Anny Ivanovny.
Nový!!: Bironové a Ernst Johann von Biron · Vidět víc »
Exil
Svatá Helena (autor François Joseph Sandmann) Exil (z latinského exilium – vyhnanství a exul – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsunu, deportace, ztráty občanství, hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.
Nový!!: Bironové a Exil · Vidět víc »
Gubernie
Gubernie byla vyšší administrativně-územní jednotka Ruského impéria, zavedená carem Petrem I. Velikým při oblastní reformě roku 1708.
Nový!!: Bironové a Gubernie · Vidět víc »
Interregnum
Interregnum v Polsku Interregnum čili mezivládí (z lat. inter- mezi a regnum vláda) je období, kdy původní mandát k vládnutí (resp. obecněji výkonu určité funkce) již zanikl a nový dosud nevznikl.
Nový!!: Bironové a Interregnum · Vidět víc »
Ivan VI. Antonovič
Ivan VI.
Nový!!: Bironové a Ivan VI. Antonovič · Vidět víc »
Jaroslavl
Jaroslavl (řidčeji také Jaroslav) je město v Rusku, ležící 250 km severovýchodně od Moskvy.
Nový!!: Bironové a Jaroslavl · Vidět víc »
Jelgava
Jelgava (starší názvy jsou také) je město ve středním Lotyšsku, 41 km jihozápadně od Rigy, na březích řeky Lielupe, původně s centrem na břehu levém.
Nový!!: Bironové a Jelgava · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Bironové a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Kateřina Vilemína Zaháňská
Kateřina Vilemína Zaháňská v 18 letech (1799) Vévodkyně Kateřina Frederika Vilemína Benigna Zaháňská (8. února 1781, Mitava, zámek Jelgava, Kuronské a zemgalské vévodství – 29. listopadu 1839 Vídeň, Rakousko), rozená princezna Katharina Friederike Wilhelmine Benigna von Kurland, byla rakouská a slezská šlechtična a politička.
Nový!!: Bironové a Kateřina Vilemína Zaháňská · Vidět víc »
Kettlerové
Kettlerové (Kettler nebo Ketteler) byla šlechtická rodina baltských Němců původem z Vestfálska.
Nový!!: Bironové a Kettlerové · Vidět víc »
Kuronské a zemgalské vévodství
Kuronsko-zemgalské vévodství, pod vlivem polštiny někdy knížectví, (latinsky Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ; polsky Księstwo Kurlandii i Semigalii; německy Herzogtum Kurland und Semgallen; lotyšsky Kurzemes un Zemgales hercogiste), zkráceně též Kuronské vévodství/knížectví (Ducatus Curlandiæ; Księstwo Kurlandii; Herzogtum Kurland; Kurzemes hercogiste) byl státní útvar v Pobaltí, který existoval od roku 1562 do roku 1791 jako lenní území Litevského velkoknížectví a později Republiky obou národů.
Nový!!: Bironové a Kuronské a zemgalské vévodství · Vidět víc »
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Nový!!: Bironové a Lotyšsko · Vidět víc »
Náchodské panství
Náchodský zámek Náchodské panství nebo též panství Náchod, po roce 1850 také jako velkostatek Náchod, resp.
Nový!!: Bironové a Náchodské panství · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Bironové a Němčina · Vidět víc »
Petr Biron
Petr Biron (německy Peter von Biron, 15. února 1724, Mitava – 13. ledna 1800, Gellenau,od roku 1945 polsky Jeleniów, Okres Kladsko Kladské hrabství) byl říšský hrabě, vévoda kuronský a zemgalský v letech 1769–1795 a vévoda zaháňský v letech 1786–1800.
Nový!!: Bironové a Petr Biron · Vidět víc »
Petr III. Ruský
Petr III.
Nový!!: Bironové a Petr III. Ruský · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Bironové a Petrohrad · Vidět víc »
Polní maršál
Polní maršál Josef Václav Radecký z Radče rakousko-uherské armády, s maršálskou hůlkou na fotografii z roku 1918 Polní maršál (Feldmarschall nebo Generalfeldmarschall, Field Marshal, maresciallo di campo) je vojenská hodnost užívaná v některých zemích.
Nový!!: Bironové a Polní maršál · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Bironové a Praha · Vidět víc »
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Nový!!: Bironové a Pruské Slezsko · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Bironové a Prusko · Vidět víc »
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Nový!!: Bironové a Regent · Vidět víc »
Rundāle
Zámek Rundāle (lotyšsky Rundāles pils, německy Schloss Ruhental nebo Ruhenthal, Ruhendahl) je barokní zámek v Pilsrundāle poblíž městečka Bauska v Lotyšsku, někdejší rezidence rodu Bironů.
Nový!!: Bironové a Rundāle · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Bironové a Ruské impérium · Vidět víc »
Seznam kuronských a zemgalských vévodů
Znak Kuronsko-zemgalského vévodství Toto je seznam vévodů Kuronsko-Zemgalska, historického vévodství v Pobaltí.
Nový!!: Bironové a Seznam kuronských a zemgalských vévodů · Vidět víc »
Seznam polských panovníků
Jagellonců, kolem roku 1500 Polsko-litevské unie (1569–1795) Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.
Nový!!: Bironové a Seznam polských panovníků · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Bironové a Sibiř · Vidět víc »
Syców
Syców (počeštěně Sycov,, před rokem 1888 Polnisch Wartenberg) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Olešnice, sídlo stejnojmenné městsko-vesnické gminy.
Nový!!: Bironové a Syców · Vidět víc »
Tobolsk
Tobolsk (Тобольск) je sibiřské město v Ruské federaci.
Nový!!: Bironové a Tobolsk · Vidět víc »
Výsost
Výsost (obvykle předchází Jeho nebo Její) je šlechtický, resp.
Nový!!: Bironové a Výsost · Vidět víc »
Volha
Volha ((Volga),, nebo, mordvinsky Рав) je veletok, největší řeka Evropy.
Nový!!: Bironové a Volha · Vidět víc »
Zaháňské knížectví
Zaháňské knížectví bylo jedno ze slezských knížectví v Dolním Slezsku.
Nový!!: Bironové a Zaháňské knížectví · Vidět víc »
Zletilost
16 Zletilost neboli plnoletost označuje věk, jehož dosažením člověk nabývá plné svéprávnosti.
Nový!!: Bironové a Zletilost · Vidět víc »
13. červenec
13.
Nový!!: Bironové a 13. červenec · Vidět víc »
17. říjen
17.
Nový!!: Bironové a 17. říjen · Vidět víc »
1740
1740 (MDCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Bironové a 1740 · Vidět víc »
1741
1741 (MDCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bironové a 1741 · Vidět víc »
1762
1762 (MDCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Bironové a 1762 · Vidět víc »
1763
1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bironové a 1763 · Vidět víc »
1769
1769 (MDCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bironové a 1769 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bironové a 1795 · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Bironové a 18. století · Vidět víc »
9. listopad
9.
Nový!!: Bironové a 9. listopad · Vidět víc »
