20 vztahy: Aramejci, Asýrie, Babylonie, Bible, Chaldea, Chetité, Eufrat, Karchemiš, Kniha Ámos, Kniha Izajáš, Městský stát, Mezopotámie, Nabopolasar, Novoasyrská říše, Posádka, Salmanassar III., Sýrie, 10. století př. n. l., 2. kniha královská, 611 př. n. l..
Aramejci
Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).
Nový!!: Bit-Adini a Aramejci · Vidět víc »
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Nový!!: Bit-Adini a Asýrie · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Bit-Adini a Babylonie · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Bit-Adini a Bible · Vidět víc »
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Nový!!: Bit-Adini a Chaldea · Vidět víc »
Chetité
Chetité (někdy také Hetejci) byli indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny.
Nový!!: Bit-Adini a Chetité · Vidět víc »
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Nový!!: Bit-Adini a Eufrat · Vidět víc »
Karchemiš
Karchemiš (chetitsky: Kargamiš; řecky: Εὔρωπος; Latinsky: Europus) bylo důležitým starověkým městem za mitannské i chetitské říše a rozkládalo se na dnešní hranici mezi Tureckem a Sýrií.
Nový!!: Bit-Adini a Karchemiš · Vidět víc »
Kniha Ámos
Kniha Ámos či Kniha proroka Ámose (Amos) je jednou z prorockých knih Starého zákona.
Nový!!: Bit-Adini a Kniha Ámos · Vidět víc »
Kniha Izajáš
náhled Kniha Izajáš (Sefer Ješa'jahu) je kniha Starého zákona sepsaná ve složité poetické hebrejštině, která obsahuje proroctví připisovaná proroku Izajáši.
Nový!!: Bit-Adini a Kniha Izajáš · Vidět víc »
Městský stát
Na Dubrovníku je dodnes vidět, že byl samostatným městským státem s omezeným prostorem pro výstavbu. Mapa Vatikánu, nejmenšího státu na světě Městský stát je označení nezávislého státu (suverénního správního území), který je však svým rozsahem (počtem obyvatelstva a rozlohou) tvořen jedním městem.
Nový!!: Bit-Adini a Městský stát · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Bit-Adini a Mezopotámie · Vidět víc »
Nabopolasar
Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur – Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. – 605 př. n. l..
Nový!!: Bit-Adini a Nabopolasar · Vidět víc »
Novoasyrská říše
Novoasyrská říše (klínové písmo 70px; mat Aš-šur, tj. „Země města boha Ašura“) byl státní útvar, který dominoval v oblasti Mezopotámie mezi roky 934 a 609 př. n. l. V tomto období se Asýrie dostala do pozice (nejen) regionální velmoci a uspěla v souboji s Babylonií a jinými říšemi Blízkého Východu o dominanci v tomto regionu.
Nový!!: Bit-Adini a Novoasyrská říše · Vidět víc »
Posádka
Nižněnovgorodském kremlu v roce 1914 Posádka (dříve též garnizón či garnizóna) jsou veškeré jednotky ozbrojených sil, jež jsou „přidělené k základně nebo určitému prostoru pro obranu, budování provoz a údržbu zařízení“.
Nový!!: Bit-Adini a Posádka · Vidět víc »
Salmanassar III.
Salmanassar III., nazývaný také Šulmánu-ašaridu, vládl asyrské říši od roku 858 př. n. l. do roku 824 př. n. l. po svém otci Aššurnasirpalovi II., který mu zanechal rozsáhlou říši na vrcholu své moci.
Nový!!: Bit-Adini a Salmanassar III. · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Bit-Adini a Sýrie · Vidět víc »
10. století př. n. l.
border.
Nový!!: Bit-Adini a 10. století př. n. l. · Vidět víc »
2. kniha královská
Biblická ilustrace Druhá kniha Královská 24. kapitola 2.
Nový!!: Bit-Adini a 2. kniha královská · Vidět víc »
611 př. n. l.
#přesměruj 619–610 př. n. l.
Nový!!: Bit-Adini a 611 př. n. l. · Vidět víc »