Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Bitva u Drážďan

Index Bitva u Drážďan

Bitva u Drážďan se uskutečnila 26. a 27. srpna 1813 u saského města Drážďany.

34 vztahy: Alexandr I. Pavlovič, Auguste Marmont, Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier, Bitva u Chlumce (1813), Bitva u Lipska, Colloredové, Dominique Joseph Vandamme, Drážďany, František I. Rakouský, Fridrich Vilém III., Italské království (1805–1814), Jean-Baptiste Drouet, Jean-Victor Moreau, Joachim Murat, Karel Filip Schwarzenberg, Klemens Wenzel von Metternich, Laurent Gouvion de Saint-Cyr, Michail Andrejevič Miloradovič, Michail Bogdanovič Barclay de Tolly, Michel Ney, Napoleon Bonaparte, Napoleonské války, Neapolské království, Příměří, Prusko, První Francouzské císařství, Rakouské císařství, Rýnský spolek, Ruské impérium, Saské království, Václav Jan Frierenberger, 1813, 26. srpen, 27. srpen.

Alexandr I. Pavlovič

Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777 – 1. prosince 1825) byl ruský car vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »

Auguste Marmont

Auguste-Frédéric-Louis Viesse de Marmont, vévoda z Ragusy (1774–1852), francouzský generál a maršál Francie Auguste-Frédéric-Louis Viesse de Marmont, vévoda z Ragusy (Dubrovníku) (20. července 1774, Châtillon-sur-Seine – 2. března 1852, Benátky), byl francouzský maršál.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Auguste Marmont · Vidět víc »

Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier

Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier (13. února 1768 v Le Cateau-Cambrésis – 28. července 1835 v Paříži) byl francouzský maršál a později získal titul vévoda z Trevisa.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier · Vidět víc »

Bitva u Chlumce (1813)

Bitva u Chlumce se odehrála ve dnech 29. a 30. srpna 1813 u obcí Chlumec a Přestanov v severních Čechách.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Bitva u Chlumce (1813) · Vidět víc »

Bitva u Lipska

Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Bitva u Lipska · Vidět víc »

Colloredové

Zámek ve Zbirohu Colloredové (později Colloredové z Wallsee a Colloredo-Mannsfeldové) jsou starý italsko-rakouský rod.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Colloredové · Vidět víc »

Dominique Joseph Vandamme

Dominique Joseph René Vandamme, hrabě z Unebourgu, event.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Dominique Joseph Vandamme · Vidět víc »

Drážďany

Drážďany (německy Dresden, lužickosrbsky Drježdźany) jsou zemské hlavní město (Landeshauptstadt) Svobodného státu Sasko (Freistaat Sachsen).

Nový!!: Bitva u Drážďan a Drážďany · Vidět víc »

František I. Rakouský

František I. (12. února 1768 Florencie – 2. března 1835 Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský a český a markrabě moravský, v letech 1804–1835 císař rakouský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské národa německého.

Nový!!: Bitva u Drážďan a František I. Rakouský · Vidět víc »

Fridrich Vilém III.

Fridrich Vilém III. (3. srpen 1770, Postupim, Prusko - 7. červen 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »

Italské království (1805–1814)

Italské království (italsky Regno d'Italia, francouzsky Royaume d'Italie) byl státní útvar, který se v letech 1805–1814 rozkládal na severu Itálie.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Italské království (1805–1814) · Vidět víc »

Jean-Baptiste Drouet

Jean-Baptiste Drouet (8. ledna 1763, Sainte-Menehould – 10. dubna 1824, Mâcon) byl francouzský poštmistr v Sainte-Menehould, jehož dcerka podle portrétu na minci poznala krále Ludvíka XVI., když v červnu 1791 prchal z Francie, a poté, kdy vzbouřil obyvatele místní i v sousedním Verennes včetně Národní gardy, byl tam král s rodinou zatčen, držen v domě notáře a předán poslancům Konventu, vyslaným z metropole, kteří je dali s eskortou převézt zpět do Paříže.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Jean-Baptiste Drouet · Vidět víc »

Jean-Victor Moreau

Jean-Victor-Marie Moreau (14. února 1763 v Morlaix, Finistère; Francie – 2. září 1813 v Lounech, Čechy) byl jedním z nejvýznamnějších generálů období revoluce a konsulátu.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Jean-Victor Moreau · Vidět víc »

Joachim Murat

Joachim-Napoléon Murat (25. března 1767, La Bastide-Fortunière – 13. října 1815) byl francouzský maršál, kníže Murat, velkovévoda z Bergu a Kleve, v letech 1808–1815 neapolský král.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Joachim Murat · Vidět víc »

Karel Filip Schwarzenberg

Karel I. Filip ze Schwarzenbergu, německy, (15. dubna 1771, Vídeň – 15. října 1820, Lipsko) byl český šlechtic, kníže z rodu Schwarzenbergů a polní maršál, jenž se proslavil v bojích proti republikánské i císařské Francii a Napoleonovi, a zároveň diplomat u carského dvora v Rusku a ve Francii u téhož císaře Napoleona.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Karel Filip Schwarzenberg · Vidět víc »

Klemens Wenzel von Metternich

T. Lawrence: Klemens Wenzel von Metternich (asi 1835) Metternich utíká z Vídně (karikatura, 1848) Klemens Metternich (po 1850) Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od r. 1814 kníže (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Klemens Wenzel von Metternich · Vidět víc »

Laurent Gouvion de Saint-Cyr

Laurent, markýz Gouvion de Saint-Cyr (13. dubna 1764 v Toul, Francie – 17. března 1830 Hyères, Francie) byl francouzský generál, maršál Francie v době prvního císařství a ministr války i ministr námořnictva Francie v době restaurace.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Laurent Gouvion de Saint-Cyr · Vidět víc »

Michail Andrejevič Miloradovič

Michail Andrejevič Miloradovič (12. říjnagreg. 1771 Petrohrad – 27. prosincegreg. 1825 tamtéž) byl ruský generál srbského původu, jeden z velitelů ve Vlastenecké válce 1812, vojenský velitel Petrohradu a člen Státní rady (1818).

Nový!!: Bitva u Drážďan a Michail Andrejevič Miloradovič · Vidět víc »

Michail Bogdanovič Barclay de Tolly

Michail Bogdanovič Barclay de Tolly (Pamūšis, Kuronské a zemgalské vévodství, dnes Litva – Insterburg, Východní Prusko) byl ruský generál, který v době napoleonských válek zmodernizoval carskou armádu a zrealizoval ve své době kontroverzní strategii, která při Vlastenecké válce v roce 1812 nesporně přispěla k porážce Napoleonovy půlmilionové armády.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Michail Bogdanovič Barclay de Tolly · Vidět víc »

Michel Ney

Michel Ney, vévoda z Elchingen, kníže moskevský (10. ledna 1769, Saarlouis – 7. prosince 1815, Paříž) byl francouzský maršál doby Prvního císařství.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Michel Ney · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

BUBEN, Milan: ''Encyklopedie heraldiky'' (Libri 1997, ISBN 80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Napoleonské války

Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Napoleonské války · Vidět víc »

Neapolské království

Neapolské království (latinsky Regnum Neapolitanum; italsky Regno di Napoli) bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova v letech 1282–1816.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Neapolské království · Vidět víc »

Příměří

Příměří (angl. armistice) je dohoda o zastavení válečných akcí.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Příměří · Vidět víc »

Prusko

Prusko, zastarale Prusy (německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Prajsko) byl historický státní útvar ve střední Evropě.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Prusko · Vidět víc »

První Francouzské císařství

První Francouzské císařství (francouzsky Empire Français), také známo jako napoleonská Francie, bylo císařství vybudované Napoleonem Bonapartem.

Nový!!: Bitva u Drážďan a První Francouzské císařství · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Nový!!: Bitva u Drážďan a Rakouské císařství · Vidět víc »

Rýnský spolek

Rýnský spolek, oficiální název však byl Konfederované státy rýnské z doslovné francouzštiny (běžně také), vznikl v západní části bývalé Svaté říše římské, která zanikla po 844 letech v roce 1806.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Rýnský spolek · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium, také Ruská říše (rusky Российская империя, v předreformní podobě Pоссiйская Имперiя) byl státní útvar existující v letech 1721–1917; jedná se o třetí územně nejrozsáhlejší říši v dějinách lidstva.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Ruské impérium · Vidět víc »

Saské království

Saské království (německy Königreich Sachsen) byl státní útvar na většině území dnešní spolkové země Sasko v letech 1806–1918.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Saské království · Vidět víc »

Václav Jan Frierenberger

Jan Václav Josef Frierenberger, německy Johann Wenzel Joseph Ritter von Frierenberger (2. září 1759, Český Krumlov – 11. února 1823, Kroměříž) byl generál armády rakouského císařství z období napoleonských válek.

Nový!!: Bitva u Drážďan a Václav Jan Frierenberger · Vidět víc »

1813

1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Bitva u Drážďan a 1813 · Vidět víc »

26. srpen

26.

Nový!!: Bitva u Drážďan a 26. srpen · Vidět víc »

27. srpen

27.

Nový!!: Bitva u Drážďan a 27. srpen · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »