Rychlejší přístup než prohlížeči!
69 vztahy: Achaia (římská provincie), Alamani, Ammianus Marcellinus, Antika, Athény, Aurelianus, Aureolus, Azovské moře, Černé moře, Řím, Římská říše, Římské provincie, Římský konzul, Balkán, Barbar, Bastarnové, Bithýnie, Bitva u Abrittu, Bojótie (historické území), Bospor, Byzantion, Byzantská říše, Chalkidiki, Claudius II., Constanța, Dalmácie (provincie), Dardanely, Dácie, Decius, Dněstr, Dunaj, Egejské moře, Epirus, Gallienus, Gótové, Gepidové, Germáni, Herulové, Historia Augusta, Ioannes Zonaras, Itálie, Konstantin I. Veliký, Korint, Kréta, Krize třetího století, Kypr, Kyzikos, Lémnos, Makedonie (provincie), Malá Asie, ..., Marmarské moře, Mesta (řeka), Milán, Moesie, Mor, Niš, Rhodos, Side, Skyros, Skythové, Soluň, Sparta, Srbsko, Stara planina, Starověký Řím, Thrákie, Zósimos, 268, 269. Rozbalte index (19 více) »
Achaia (římská provincie)
Achaia či Achaea byla římská provincie, která svým rozsahem zhruba odpovídala území dnešního jižního a středního Řecka, včetně Peloponésu.
Nový!!: Bitva u Naissu a Achaia (římská provincie) · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Bitva u Naissu a Alamani · Vidět víc »
Ammianus Marcellinus
Ammianus Marcellinus (pravděpodobně 330, Antiochie nad Orontem – asi 395 nejpozději 400, patrně v Římě) byl ve 4.
Nový!!: Bitva u Naissu a Ammianus Marcellinus · Vidět víc »
Antika
Polykleitův Doryforos v římské kopii Antika (z latinského antiquitas „dávné časy“) je v historiografii označení pro období starověku na území Řecka a Říma a jejich kulturu, na kterou navazoval a čerpal z ní Západní svět.
Nový!!: Bitva u Naissu a Antika · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Bitva u Naissu a Athény · Vidět víc »
Aurelianus
Lucius Domitius AurelianusJeho plné jméno se všemi čestnými a vítěznými tituly znělo Imperator Caesar Lucius Domitius Aurelianus Augustus, Germanicus Maximus, Gothicus Maximus, Parthicus Maximus, Restitutor Orientis, Restitutor Orbis.
Nový!!: Bitva u Naissu a Aurelianus · Vidět víc »
Aureolus
(Marcus Aelius?) Aureolus byl uzurpátor římského trůnu, který se v roce 268 n. l. vzbouřil proti císaři Gallienovi v Miláně.
Nový!!: Bitva u Naissu a Aureolus · Vidět víc »
Azovské moře
Azovské moře (/ Azovs’ke more, / Azovskoje more, krymskotatarsky Azaq deñizi) je považováno za část Černého moře, s nímž je spojeno Kerčským průlivem.
Nový!!: Bitva u Naissu a Azovské moře · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Bitva u Naissu a Černé moře · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Bitva u Naissu a Řím · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Bitva u Naissu a Římská říše · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Bitva u Naissu a Římské provincie · Vidět víc »
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Nový!!: Bitva u Naissu a Římský konzul · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Bitva u Naissu a Balkán · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Bitva u Naissu a Barbar · Vidět víc »
Bastarnové
Bastarnové byl indoevropský kmenový svaz, který zhruba v období od roku 200 př.
Nový!!: Bitva u Naissu a Bastarnové · Vidět víc »
Bithýnie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).
Nový!!: Bitva u Naissu a Bithýnie · Vidět víc »
Bitva u Abrittu
Bitva u Abrittu se odehrála v červnu 251 v provincii Dolní Moesie, v niž se střetly římské legie vedené císařem Deciem s Góty a Skyty vedenými germánským vůdcem Knivou.
Nový!!: Bitva u Naissu a Bitva u Abrittu · Vidět víc »
Bojótie (historické území)
Starověká Bojótie Attikou Bojótie, Boiótie nebo Boeotie (řecky Βοιωτια, Boiótia) je historické území ve starověkém Řecku.
Nový!!: Bitva u Naissu a Bojótie (historické území) · Vidět víc »
Bospor
Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.
Nový!!: Bitva u Naissu a Bospor · Vidět víc »
Byzantion
Byzantion (starořecky Βυζάντιον, latinsky Byzantium) je název původní antické osady umístěné na Thráckém Bosporu, průlivu mezi Černým a Marmarským mořem.
Nový!!: Bitva u Naissu a Byzantion · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Bitva u Naissu a Byzantská říše · Vidět víc »
Chalkidiki
Poloha v Řecku Chalkidiki je poloostrov tvořící jednu z řeckých regionálních jednotek.
Nový!!: Bitva u Naissu a Chalkidiki · Vidět víc »
Claudius II.
Marcus Aurelius Claudius, známý jako Claudius Gothicus či Claudius II. (10. května 213/214 – září 270 Sirmium), byl římský císař vládnoucí v letech 268–270.
Nový!!: Bitva u Naissu a Claudius II. · Vidět víc »
Constanța
Constanța (staršími názvy Kustendji, Kustendja, Köstence, Constantza, Tomis, česky Konstanca) je rumunské město na pobřeží Černého moře a největší rumunský přístav, 205 km východně od Bukurešti.
Nový!!: Bitva u Naissu a Constanța · Vidět víc »
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Bitva u Naissu a Dalmácie (provincie) · Vidět víc »
Dardanely
Dardanely (dříve známé jako Helléspont tedy „Hellénské moře“, v klasické literatuře různě nazýváno Hellespontium Pelagus, Rectum Hellesponticum a Fretum Hellesponticum), je úzký průliv v severozápadním Turecku spojující Egejské a Marmarské moře a oddělující evropskou (poloostrov Gallipoli) a asijskou část Turecka.
Nový!!: Bitva u Naissu a Dardanely · Vidět víc »
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Bitva u Naissu a Dácie · Vidět víc »
Decius
Gaius Messius Quintus Decius Valerianus, jako císař Gaius Messius Quintus Traianus Decius (patrně 200/201 Budalia u Sirmia v Dolní Panonii – první polovina června 251 u Abrittu), byl římský císař panující v letech 249–251, od roku 250 spolu se svými syny Deciem mladším a Hostilianem.
Nový!!: Bitva u Naissu a Decius · Vidět víc »
Dněstr
Seretem Dněstr Dněstr (/ Dnister,,, ve starověku a starořecky Danastris) je řeka na Ukrajině a v Moldavsku, přičemž částečně tvoří hranici mezi oběma státy.
Nový!!: Bitva u Naissu a Dněstr · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Bitva u Naissu a Dunaj · Vidět víc »
Egejské moře
Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.
Nový!!: Bitva u Naissu a Egejské moře · Vidět víc »
Epirus
Epirus (řecky Ήπειρος, albánsky Epiri, arumunsky Epiru) je geografická a historická oblast v jihovýchodní Evropě, nyní rozdělená mezi Řecko a Albánii.
Nový!!: Bitva u Naissu a Epirus · Vidět víc »
Gallienus
Publius Licinius Egnatius Gallienus (218 – září 268 u Milána) byl římský císař vládnoucí v letech 253–268.
Nový!!: Bitva u Naissu a Gallienus · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Bitva u Naissu a Gótové · Vidět víc »
Gepidové
západořímské říše v roce 476 n. l. Gepidové či Gepidé byli východogermánský kmen, původem zřejmě z jižní Skandinávie.
Nový!!: Bitva u Naissu a Gepidové · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Bitva u Naissu a Germáni · Vidět víc »
Herulové
dánských ostrovech. Herulové byli východogermánský kmen, pocházející zřejmě z jižní Skandinávie.
Nový!!: Bitva u Naissu a Herulové · Vidět víc »
Historia Augusta
Historia Augusta je latinsky psaná pozdně antická sbírka biografií třiceti římských císařů, jejich dědiců a uzurpátorů, od císaře Hadriána v roce 117 až po Numeriana s Carinem, kteří vládli do roku 284/285.
Nový!!: Bitva u Naissu a Historia Augusta · Vidět víc »
Ioannes Zonaras
Ioannes Zonaras byl byzantský kronikář, který zastával vysoké úřady na dvoře císaře Alexia I. Komnena a později se odebral do kláštera.
Nový!!: Bitva u Naissu a Ioannes Zonaras · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Bitva u Naissu a Itálie · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Bitva u Naissu a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Korint
Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.
Nový!!: Bitva u Naissu a Korint · Vidět víc »
Kréta
Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.
Nový!!: Bitva u Naissu a Kréta · Vidět víc »
Krize třetího století
Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n. l. Vnějšími znaky krize byla politická nestabilita (časté střídání císařů), ekonomický úpadek (inflace, deurbanizace) a snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (Germáni, perští Sásánovci).
Nový!!: Bitva u Naissu a Krize třetího století · Vidět víc »
Kypr
Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.
Nový!!: Bitva u Naissu a Kypr · Vidět víc »
Kyzikos
Kyzikos (latinsky Cyzicus) byl v řecké mytologii králem na poloostrově Kyzikos (dnešní Kapidaghi) v Propontis, dnešním Marmarském moři.
Nový!!: Bitva u Naissu a Kyzikos · Vidět víc »
Lémnos
Lémnos (druhý pád Lemnu, řecky: Λήμνος) je ostrov na severu Egejského moře patřící Řecku.
Nový!!: Bitva u Naissu a Lémnos · Vidět víc »
Makedonie (provincie)
Římská provincie Makedonie (latinsky Macedonia) byla oficiálně zřízena v roce 146 př. n. l. poté, co římský vojevůdce Quintus Caecilius Metellus v roce 148 př. n. l. zvítězil ve čtvrté makedonské válce nad vojskem samozvance Andriska.
Nový!!: Bitva u Naissu a Makedonie (provincie) · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Bitva u Naissu a Malá Asie · Vidět víc »
Marmarské moře
Marmarské moře je součástí strategicky významné vodní cesty spojující Černé moře přes Bospor a Středozemní moře přes Dardanely.
Nový!!: Bitva u Naissu a Marmarské moře · Vidět víc »
Mesta (řeka)
Mesta popř.
Nový!!: Bitva u Naissu a Mesta (řeka) · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Bitva u Naissu a Milán · Vidět víc »
Moesie
legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.
Nový!!: Bitva u Naissu a Moesie · Vidět víc »
Mor
Mor v širším, resp.
Nový!!: Bitva u Naissu a Mor · Vidět víc »
Niš
Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska.
Nový!!: Bitva u Naissu a Niš · Vidět víc »
Rhodos
Rhodos (druhý pád Rhodu, případně Rhodosu;, výslovnost) je řecký ostrov v Egejském moři, největší z Dodekanéských ostrovů, když dosahuje rozlohy 1400 km².
Nový!!: Bitva u Naissu a Rhodos · Vidět víc »
Side
Side je město antického původu v jihoturecké provincii Antalya v okrese Manavgat ležící na jižním pobřeží Turecka u Středozemního moře asi 75 km východně od Antalye.
Nový!!: Bitva u Naissu a Side · Vidět víc »
Skyros
Skyros (řecky Σκύρος) je řecký ostrov v Egejském moři.
Nový!!: Bitva u Naissu a Skyros · Vidět víc »
Skythové
#PŘESMĚRUJ Skytové.
Nový!!: Bitva u Naissu a Skythové · Vidět víc »
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Nový!!: Bitva u Naissu a Soluň · Vidět víc »
Sparta
Sparta (dórsky Σπάρτα; řecky Σπάρτη Sparté) byla starověká řecká obec a hlavní město stejnojmenného městského státu (polis) známého ve starověku jako Lakedaimón (dórsky Λακεδαίμων).
Nový!!: Bitva u Naissu a Sparta · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Bitva u Naissu a Srbsko · Vidět víc »
Stara planina
Stara planina (a) je dlouhé pásemné třetihorní pohoří ve východní části Balkánského poloostrova v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Bitva u Naissu a Stara planina · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Bitva u Naissu a Starověký Řím · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Bitva u Naissu a Thrákie · Vidět víc »
Zósimos
Zósimos (asi 490 – asi 510), byl byzantský historik.
Nový!!: Bitva u Naissu a Zósimos · Vidět víc »
268
Bez popisu.
Nový!!: Bitva u Naissu a 268 · Vidět víc »
269
Bez popisu.
Nový!!: Bitva u Naissu a 269 · Vidět víc »
