Rychlejší přístup než prohlížeči!
86 vztahy: Alexandr Iljič Jegorov, Berlín, Białystok, Bible, Bitva na řece Němen, Brest (Bělorusko), Dělení Polska, Dęblin, Druhá polská republika, Dubno (Ukrajina), Evropa, Francie, Franciszek Latinik, Gdaňsk, Genesis, Grodno, Ivan Paskevič, Józef Haller, Józef Piłsudski, Josif Vissarionovič Stalin, Komunismus, Komunistická strana Sovětského svazu, Kyjev, Latina, Listopadové povstání, Lubartów, Lvov, Maďarská republika rad, Maďarsko, Międzymorze, Michail Tuchačevskij, Minsk, Moskevské procesy, Německo, Paříž, Příměří, Pevnost Modlin, Pius XI., Poláci, Polština, Polsko, Polsko-sovětská válka, Polsko-ukrajinská válka, Povstání spartakovců, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Rižský mír, Riga, Rudá armáda, Ruská občanská válka, ..., Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ruské impérium, Rusko, Sanace (Polsko), Semjon Michajlovič Buďonnyj, Sergej Kameněv, Slované, Státní převrat, Tadeusz Rozwadowski, Ternopil, Toruň, Ukrajinská lidová republika, Varšava, Východní Prusko, Velká ruská encyklopedie, Visla, Vladimir Iljič Lenin, Władysław Sikorski, Włocławek, Włodawa, Wkra, Západní Bělorusko, Západní Bug, Západní Ukrajina, 1. jízdní armáda (SSSR), 13. srpen, 1772, 1795, 1831, 1918, 1919, 1920, 1921, 1926, 1936, 25. srpen. Rozbalte index (36 více) »
Alexandr Iljič Jegorov
Alexandr Iljič Jegorov (1883, Buzuluk – 22. února 1939, Moskva) byl sovětský armádní velitel a oběť Stalinských čistek.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Alexandr Iljič Jegorov · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Berlín · Vidět víc »
Białystok
#PŘESMĚRUJ Bělostok.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Białystok · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Bible · Vidět víc »
Bitva na řece Němen
Bitva na řece Němen (polsky Bitwa nad Niemnemy, 20. – 25. září 1920) byla druhou největší bitvou rusko-polské války.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Bitva na řece Němen · Vidět víc »
Brest (Bělorusko)
Brest, Brest-Litovsk (česky také Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце, rusky: Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Brest (Bělorusko) · Vidět víc »
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Dělení Polska · Vidět víc »
Dęblin
Dęblin je polské město a městská gmina v okrese Ryki v Lublinském vojvodství.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Dęblin · Vidět víc »
Druhá polská republika
#PŘESMĚRUJ Druhá Polská republika.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Druhá polská republika · Vidět víc »
Dubno (Ukrajina)
Dubno je město na západní Ukrajině; leží na Volyni v Rovenské oblasti na železniční trati spojující Lvov s Kyjevem a na dálkových silnicích E40 a E85.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Dubno (Ukrajina) · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Evropa · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Francie · Vidět víc »
Franciszek Latinik
Franciszek Ksawery Latinik (17. července 1864, Tarnów – 29. srpna 1949, Krakov) byl rakousko-uherský a polský generál.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Franciszek Latinik · Vidět víc »
Gdaňsk
Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Gdaňsk · Vidět víc »
Genesis
Stránka z Geneze z hebrejské bible Geršoma ben Mošeho Soncina, Brest, 1494 Genesis (Berešit, značka Gn nebo Gen, případně 1M), též První kniha Mojžíšova, je první knihou hebrejské i křesťanské bible.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Genesis · Vidět víc »
Grodno
Grodno ((v taraškevici Горадня, Horadňa)) je historické město v západním Bělorusku, velmi blízko hranic s Polskem a nedaleko hranic s Litvou.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Grodno · Vidět víc »
Ivan Paskevič
#PŘESMĚRUJ Ivan Fjodorovič Paskevič.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Ivan Paskevič · Vidět víc »
Józef Haller
#PŘESMĚRUJ Józef Haller de Hallenburg.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Józef Haller · Vidět víc »
Józef Piłsudski
Józef Klemens Piłsudski (5. prosince 1867 Zułów – 12. května 1935 Varšava) byl polský socialistický aktivista, bojovník za nezávislost, politik, státník, náčelník státu v letech 1918–1922, vrchní velitel polských ozbrojených sil od 11.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Józef Piłsudski · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Komunismus · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Kyjev · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Latina · Vidět víc »
Listopadové povstání
Listopadové povstání je vžitý název pro povstání polského lidu, armády a pokrokové inteligence proti ruské nadvládě, které probíhalo na přelomu let 1830 a 1831.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Listopadové povstání · Vidět víc »
Lubartów
Lubartów je město v Polsku s obyvateli.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Lubartów · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Lvov · Vidět víc »
Maďarská republika rad
Vyhlášení Maďarské republiky rad 21. března 1919 Maďarská republika rad nebo Maďarská sovětská republika (Maďarsky: Magyarországi Tanácsköztársaság) byla dočasným státním útvarem existujícím od 21. března do 1. srpna 1919.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Maďarská republika rad · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Maďarsko · Vidět víc »
Międzymorze
#PŘESMĚRUJ Mezimoří.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Międzymorze · Vidět víc »
Michail Tuchačevskij
Michail Nikolajevič Tuchačevskij (Alexandrovskoje – 12. června 1937 Moskva) byl ruský a posléze sovětský vojenský velitel.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Michail Tuchačevskij · Vidět víc »
Minsk
Minsk (bělorusky:; ukrajinsky: Мінськ; rusky:; polsky) je hlavní a největší město Běloruska.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Minsk · Vidět víc »
Moskevské procesy
Moskevské procesy (též Stalinské procesy) byla čtveřice vykonstruovaných politických procesů, která se v Sovětském svazu uskutečnila koncem 30. let 20. století.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Moskevské procesy · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Německo · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Paříž · Vidět víc »
Příměří
Příměří (angl. armistice) je dohoda o zastavení válečných akcí.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Příměří · Vidět víc »
Pevnost Modlin
Pevnost Modlin leží v Polsku na soutoku Visly a Narewu.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Pevnost Modlin · Vidět víc »
Pius XI.
Pius XI. před zvolením Ambrogio Damiano Achille Ratti (31. května 1857 Desio – 10. února 1939 Vatikán) byl papežem katolické církve (od roku 1922) a suverénem státu Vatikán. Některými historiky je považován za největšího papeže 20. století.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Pius XI. · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Poláci · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Polština · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Polsko · Vidět víc »
Polsko-sovětská válka
Polsko-sovětská válka (polsky wojna polsko-bolszewicka; též polsko-ruská válka, únor 1919 – březen 1921) představovala střetnutí mezi sovětským Ruskem a po první světové válce obnoveným Polskem.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Polsko-sovětská válka · Vidět víc »
Polsko-ukrajinská válka
Polsko-ukrajinská válka bylo vojenské střetnutí Polska a Západoukrajinské lidové republiky (ZUNR) o území dnešní západní Ukrajiny (která byla etnicky nepolská, ale s polským jazykovým ostrovem ve Lvově, který byl navíc významným polským kulturním centrem), probíhající od listopadu 1918 do července 1919.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Polsko-ukrajinská válka · Vidět víc »
Povstání spartakovců
Povstání spartakovců, také známé jako lednové povstání, bylo pokusem o revoluci ve Výmarské republice v chaosu po porážce Německa v první světové válce (viz Listopadová revoluce).
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Povstání spartakovců · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rižský mír
Hranice mezi Polskem a Ruskem po uzavření Rižského míru Rižský mír neboli Rižská smlouva (polsky: Traktat Ryski) byl podepsán v lotyšské Rize 18.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Rižský mír · Vidět víc »
Riga
Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Riga · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Rudá armáda · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Ruská sovětská federativní socialistická republika · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Rusko · Vidět víc »
Sanace (Polsko)
Józef Piłsudski Sanace (polsky sanacja, z latiny sanatio – uzdravení) je hovorové označení vládnoucího tábora stoupenců Józefa Piłsudského (v polštině piłsudczycy, pilsudčíci) v letech 1926–1939.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Sanace (Polsko) · Vidět víc »
Semjon Michajlovič Buďonnyj
Semjon Michajlovič Buďonnyj (Platovskaja, Ruské impérium, dnes v Rostovské oblasti – 26. října 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce a maršál Sovětského svazu.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Semjon Michajlovič Buďonnyj · Vidět víc »
Sergej Kameněv
Sergej Sergejevič Kameněv ( Kyjev – 25. srpna 1936 Moskva) byl sovětský vojenský velitel.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Sergej Kameněv · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Slované · Vidět víc »
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Státní převrat · Vidět víc »
Tadeusz Rozwadowski
Tadeusz Jordan-Rozwadowski (19. května 1866 – říjen 1928, Varšava) byl jeden z generálů Rakousko-Uherska a Polska.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Tadeusz Rozwadowski · Vidět víc »
Ternopil
Ternopil (česky a či) je město ležící v západní části Ukrajiny na řece Seret.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Ternopil · Vidět víc »
Toruň
Toruň (polsky Toruń (rod mužský), německy Thorn, latinsky Thorunia) je polské město v Kujavsko-pomořském vojvodství, je jedním z hlavních měst tohoto vojvodství (druhé je Bydhošť, polsky Bydgoszcz).
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Toruň · Vidět víc »
Ukrajinská lidová republika
Ukrajinská lidová republika (ukrajinsky Українська Народна Республіка, Ukrajinska Narodna Respublika), zkráceně ULR (УНР, UNR), byla větší ze dvou ukrajinských republik, které vzešly z 1. světové války a Říjnové revoluce.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Ukrajinská lidová republika · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Varšava · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Východní Prusko · Vidět víc »
Velká ruská encyklopedie
Velká ruská encyklopedie (rus. Большая российская энциклопедия, zkr. БРЭ) je všeobecná ruskojazyčná encyklopedie.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Velká ruská encyklopedie · Vidět víc »
Visla
Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Visla · Vidět víc »
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »
Władysław Sikorski
Władysław Sikorski Władysław Sikorski (20. května 1881 Tuszów Narodowy – 4. července 1943 Gibraltar) byl polský generál a předseda polské exilové vlády.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Władysław Sikorski · Vidět víc »
Włocławek
Włocławek (výslovnost,,Ottův slovník naučný. Díl dvacátýsedmý. Praha: J. Otto, 1906. S. 274.) je polské město v Kujavsko-pomořském vojvodství na soutoku řek Visla a Zgłowiączka.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Włocławek · Vidět víc »
Włodawa
Włodawa (Володава) je město ve východním Polsku, ležící na řece Západní Bug poblíž státní hranice s Běloruskem a Ukrajinou.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Włodawa · Vidět víc »
Wkra
Wkra je řeka v severovýchodním Polsku.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Wkra · Vidět víc »
Západní Bělorusko
Správní rozdělení Běloruské SSR (zelená) před druhou světovou válkou s územími připojenými k SSSR na úkor Polska v roce 1939 (odstíny oranžové) s hranicemi dnešního Běloruska první světové válce součástí Sovětského svazu Západní Bělorusko (Zachodniaja Biełaruś;;: Zapadnaja Belorussija) je název území, které bylo do roku 1917 součástí Ruské říše.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Západní Bělorusko · Vidět víc »
Západní Bug
Západní Bug (– Zachodni Buh, – Zachidnyj Buh) je řeka na severozápadě Ukrajiny (Lvovská a Volyňská oblast) a v jihovýchodním Polsku, přičemž částečně tvoří jejich vzájemnou hranici a také hranici Polska s Běloruskem (Brestská oblast).
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Západní Bug · Vidět víc »
Západní Ukrajina
Oranžová - občas zahrnováno Západní Ukrajina je geografický a historický termín používaný s odkazem na západní území Ukrajiny.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a Západní Ukrajina · Vidět víc »
1. jízdní armáda (SSSR)
Propagandistický plakát vyzývající ke vstupu do jezdectva První jízdní armáda (rusky Первая Конная армия, 1-я Конная армия, zkráceně Конармия) byla kavaleristická armáda Rudé armády účastnící se bojů ruské občanské a polsko-sovětské války.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 1. jízdní armáda (SSSR) · Vidět víc »
13. srpen
13.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 13. srpen · Vidět víc »
1772
1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 1772 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 1795 · Vidět víc »
1831
1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 1831 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 1918 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 1919 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 1920 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 1921 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 1926 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 1936 · Vidět víc »
25. srpen
25.
Nový!!: Bitva u Varšavy (1920) a 25. srpen · Vidět víc »
