Rychlejší přístup než prohlížeči!
91 vztahy: Alexander von Koller, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandr Mensdorff-Pouilly, Španělsko, Štěpánka Belgická, Štiřín, Žofie Chotková, Žofie z Hohenbergu, České místodržitelství, Český zemský sněm, Řád Albrechtův, Řád železné koruny, Řád Františka Josefa, Řád hvězdového kříže, Řád Karla III., Řád koruny (Prusko), Řád sv. Anny (Rusko), Řád sv. Stanislava, Bádensko-Württembersko, Bedřich Karel Kinský, Belgie, Berlín, Brigitte Hamannová, Carské Rusko, Císařský komorník, Císařský rakouský řád Leopoldův, Chotkové z Chotkova, Chotkovská hrobka (Valtířov), Dvorní rada, Emanuel Ludolf, Ernst Hohenberg, Felix Schwarzenberg, Ferdinand Langenau, Ferdinand Maria Chotek, František Ferdinand d'Este, František Josef I., Friedrich Revertera, Görlitz, Generálmajor, Halle (Saale), Hradčany, Jan Nepomuk Chotek, Jan Rudolf Chotek z Chotkova, Jaroslav Thun-Hohenstein, Jílové (okres Děčín), Jindřiška Chotková, Jindřich Lützow, Karel Chotek, Karl Sigmund von Hohenwart, Kinští, ..., Korunní princ Rudolf, Kostelec nad Orlicí, Ladislaus Karnicki, Lipsko, Londýn, Maltézský řád, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Maxmilián z Hohenbergu, Nakladatelství Lidové noviny, Nakladatelství Odeon, Nejvyšší purkrabí, Otto Walterskirchen, Palácová dáma, Panská sněmovna, Pardubice, Přidělenec, Philip de László, Praha, Prusko-rakouská válka, Rakousko-Uhersko, Rudolf Khevenhüller-Metsch, Sarajevo, Saské království, Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku, Staré Čívice, Stuttgart, Tajný rada, Univerzita Karlova, Velké Březno (nový zámek), Volfgang Chotek z Chotkova, Württemberské království, 11. říjen, 1829, 1866, 1869, 1871, 1872, 1888, 1895, 1896, 4. červenec. Rozbalte index (41 více) »
Alexander von Koller
Alexander svobodný pán von Koller (3. června 1813 Praha – 29. května 1890 Baden) byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1874–1876 ministr války Rakouska-Uherska, na přelomu 60.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Alexander von Koller · Vidět víc »
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »
Alexandr Mensdorff-Pouilly
Alexander hrabě Mensdorff-Pouilly, od roku 1868 první kníže z Ditrichštejna na Mikulově (4. srpna 1813 Coburg – 14. února 1871 Praha) byl rakouský státník a ministr zahraničí; český místodržitel.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Alexandr Mensdorff-Pouilly · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Španělsko · Vidět víc »
Štěpánka Belgická
Štěpánka Belgická (uváděná i jako Štěpánka či Stefanie Rakouská, celým rodným jménem Stéphanie Clotilde Louise Herminie Marie Charlotte de Belgique; 21. května 1864 Laken – 23. srpna 1945 Pannonhalma) byla rodem belgická princezna a v letech 1881–1889 korunní princezna rakousko-uherská, manželka následníka trůnu Rudolfa.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Štěpánka Belgická · Vidět víc »
Štiřín
Štiřín, patřící k obci Kamenice, leží přibližně 20 km jihovýchodně od Prahy a nachází se v těsném sousedství vesnic Struhařov, Všedobrovice a Želivec.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Štiřín · Vidět víc »
Žofie Chotková
Žofie Marie Josefína Albína roz.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Žofie Chotková · Vidět víc »
Žofie z Hohenbergu
Žofie z Hohenbergu (celým jménem Žofie Marie Františka Antonie Ignacie Alberta kněžna z Hohenbergu, Sophie Marie Franziska Antonia Ignatia Alberta Fürstin von Hohenberg, po sňatku též jako Sophie Nostitz-Rieneck, 24. července 1901 Konopiště – 27. října 1990 Thannhausen, Štýrsko) byla jediná dcera a nejstarší dítě následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželky Žofie z Hohenbergu rozené Chotkové, kteří byli zavražděni 28. června 1914 v Sarajevu.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Žofie z Hohenbergu · Vidět víc »
České místodržitelství
České místodržitelství, respektive místodržitelství Království českého (německy Statthalterei für das Königreich Böhmen) bylo nejvyšším orgánem státní správy na území Českého království v letech 1850–1918.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a České místodržitelství · Vidět víc »
Český zemský sněm
Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Český zemský sněm · Vidět víc »
Řád Albrechtův
Řád Albrechtův byl saský řád.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Řád Albrechtův · Vidět víc »
Řád železné koruny
Řád železné koruny (italsky Ordine della Corona Ferrea, francouzsky Ordre de la Couronne de Fer, německy Österreichisch-Kaiserlicher Orden der Eisernen Krone, latinsky ordo coronae ferreae) byl původně napoleonský italský, později rakouský řád založený roku 1805 císařem Napoleonem I. a roku 1816 převzatý rakouským císařem Františkem I.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Řád železné koruny · Vidět víc »
Řád Františka Josefa
Řád Františka Josefa (kaiserlich österreichischer Franz Joseph-Orden) byl rakouský (po roce 1867 rakousko-uherský) všeobecně záslužný řád, který založil císař František Josef I. 2.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Řád Františka Josefa · Vidět víc »
Řád hvězdového kříže
Odznak řádu hvězdového kříže Řád hvězdového kříže (německy Sternkreuzorden, latinsky Ordo Stellatae Crucis) je habsburský ženský domácí řád udělovaný dodnes.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Řád hvězdového kříže · Vidět víc »
Řád Karla III.
Řád Karla III. (Real y Distinguida Orden Española de Carlos III) je vysoké španělské vyznamenání a řád, založené roku 1771 králem Karlem III. Řád je udělován za zásluhy o Španělsko.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Řád Karla III. · Vidět víc »
Řád koruny (Prusko)
Řád koruny byl pruský řád.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Řád koruny (Prusko) · Vidět víc »
Řád sv. Anny (Rusko)
Imperátorský Řád svaté Anny (rusky: Императорский орден Святой Анны) byl ruský řád založený původně holštýnsko-gottorpským vévodou Karlem Bedřichem v roce 1735 na paměť jeho manželky velkokněžny Anny Petrovny.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Řád sv. Anny (Rusko) · Vidět víc »
Řád sv. Stanislava
Řád svatého Stanislava nebo oficiálním celým jménem Imperátorský a carský řád svatého Stanislava (Императорский и Царский Орден Святого Станислава) byl původně polský záslužný řád založený králem Stanislavem II. Poniatowským 7.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Řád sv. Stanislava · Vidět víc »
Bádensko-Württembersko
Bádensko-Württembersko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Bádensko-Württembersko · Vidět víc »
Bedřich Karel Kinský
Bedřich Karel Kinský (18. února 1834 Vídeň – 23. září 1899 Kostelec nad Orlicí(přístupné po registraci na FamilySearch)) byl český šlechtic a politik z rodu Kinských, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Bedřich Karel Kinský · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Belgie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Berlín · Vidět víc »
Brigitte Hamannová
Brigitte Hamann (26. července 1940 Essen, Německo – 4. října 2016 Vídeň, Rakousko) byla rakouská spisovatelka a historička.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Brigitte Hamannová · Vidět víc »
Carské Rusko
Carské Rusko může být.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Carské Rusko · Vidět víc »
Císařský komorník
Císařský komorník, případně císařský komoří (německy kaiserlicher Kämmerer), později císařsko-královský komorník (většinou zapisovaný jako c. k. komorník), případně císařsko-královský komoří (c. k. komoří) byl dvorský úřad původně zajišťující obsluhu v císařských pokojích, který se však od 20.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Císařský komorník · Vidět víc »
Císařský rakouský řád Leopoldův
Císařský rakouský Leopoldův řád (Österreichisch-Kaiserlicher Leopold-Orden) byl záslužným řádem Rakouského císařství (později Rakousko-Uherska), který byl založen roku 1808 císařem Františkem I. na památku jeho otce císaře Leopolda II..
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Císařský rakouský řád Leopoldův · Vidět víc »
Chotkové z Chotkova
Chotkové z Chotkova a Vojnína byli starý český šlechtický rod původem ze západních Čech.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Chotkové z Chotkova · Vidět víc »
Chotkovská hrobka (Valtířov)
Chotkovská hrobka, také hrobka hrabat Chotků, případně zvaná podle spřízněného rodu Thun-Hohensteinů hrobní kaple rodiny Thunů je pohřebiště velkobřezenské linie šlechtického rodu Chotků z Chotkova a Vojnína a jejich příbuzných v severním cípu bývalého hřbitova nad vysokým srázem k pravému břehu Labe nedaleko kostela sv. Václava ve Valtířově (Waltirsche), součásti Velkého Března (Großpriesen) v okrese Ústí nad Labem.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Chotkovská hrobka (Valtířov) · Vidět víc »
Dvorní rada
Dvorní rada (německy Hofrat) byl čestný titul udělovaný v Německu a Rakousku.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Dvorní rada · Vidět víc »
Emanuel Ludolf
Emanuel hrabě Ludolf (Emanuel Konstantin Franz Graf von Ludolf) (3. října 1823, Linec, Rakousko – 17. května 1898, Vercelli, Itálie) byl rakousko-uherský diplomat.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Emanuel Ludolf · Vidět víc »
Ernst Hohenberg
#PŘESMĚRUJ Ernst z Hohenbergu.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Ernst Hohenberg · Vidět víc »
Felix Schwarzenberg
#PŘESMĚRUJ Felix ze Schwarzenbergu.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Felix Schwarzenberg · Vidět víc »
Ferdinand Langenau
Ferdinand svobodný pán von Langenau (8. února 1818, Linec – 19. ledna 1881, Vídeň) byl rakousko-uherský generál a diplomat.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Ferdinand Langenau · Vidět víc »
Ferdinand Maria Chotek
Ferdinand Maria Chotek (8. září 1781 Vídeň – 5. září 1836 Praha) byl příslušník starého českého šlechtického rodu Chotků z Vojnína, biskup tarnovský (1831–1832) a čtvrtý arcibiskup olomoucký (1832–1836).
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Ferdinand Maria Chotek · Vidět víc »
František Ferdinand d'Este
František Ferdinand Karel Ludvík Josef Maria arcivévoda Rakouský-Este (18. prosince 1863 Štýrský Hradec – 28. června 1914 Sarajevo) byl následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a František Ferdinand d'Este · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a František Josef I. · Vidět víc »
Friedrich Revertera
Friedrich hrabě Revertera de Salandra (Friedrich Karl Maria Graf Revertera von Salandra) (21. ledna 1827, Lvov, Halič – 27. dubna 1904, Brixen, Tyrolsko) byl rakousko-uherský diplomat ze šlechtické rodiny španělského původu.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Friedrich Revertera · Vidět víc »
Görlitz
alt.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Görlitz · Vidět víc »
Generálmajor
upright Hodnostní označení '''generálmajora''' (OF-7) Armády ČR Generálmajor je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Generálmajor · Vidět víc »
Halle (Saale)
Halle (Saale) (původně Halle an der Saale,, starší český název Dobrosol) je druhé největší město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Halle (Saale) · Vidět víc »
Hradčany
Hradčany jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy o rozloze 1,5 km², rozdělené mezi městské obvody a zároveň městské části Praha 1 a Praha 6.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Hradčany · Vidět víc »
Jan Nepomuk Chotek
Jan Nepomuk hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (24. února 1773 Vídeň – 8. dubna 1824 Praha) byl český šlechtic a mecenáš ze starobylého rodu Chotků.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Jan Nepomuk Chotek · Vidět víc »
Jan Rudolf Chotek z Chotkova
Jan Nepomuk Rudolf (říšský) hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (Johann Nepomuk Rudolf (Reichs)graf Chotek von Chotkowa und Wognin; 17. května 1748 Vídeň – 26. srpna 1824 Vídeň) byl český šlechtic, rakouský státník a mecenáš.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Jan Rudolf Chotek z Chotkova · Vidět víc »
Jaroslav Thun-Hohenstein
#PŘESMĚRUJ Jaroslav František z Thun-Hohensteinu.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Jaroslav Thun-Hohenstein · Vidět víc »
Jílové (okres Děčín)
Jílové (též Jílové u Děčína, dříve a česky Jílové u Podmokel) je město v okrese Děčín.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Jílové (okres Děčín) · Vidět víc »
Jindřiška Chotková
Jindřiška hraběnka Chotková, provdaná Nosticová (Marie Henrietta Leopoldina hraběnka Chotková z Chotkova a Vojnína, provdaná Nostic-Rieneck, Marie Henriette Leopoldina Gräfin Chotek von Chotkowa und Wognin, Gräfin von Nostitz-Rieneck) (9. července 1880 Kostelec nad Orlicí – 19. března 1964 Guttenberg, Rakousko) byla česká šlechtična z rodu Chotků, nejmladší sestra vévodkyně Žofie z Hohenbergu a švagrová arcivévody Františka Ferdinanda.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Jindřiška Chotková · Vidět víc »
Jindřich Lützow
Jindřich Josef Rudolf Gottfried hrabě Lützow (Heinrich Josef Rudolf Gottfried Graf Lützow zu Dreylützow und Seedorf) (11. září 1852, Baden – 8. listopadu 1935, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat ze šlechtické rodiny usazené v Čechách.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Jindřich Lützow · Vidět víc »
Karel Chotek
Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (Carl Bernhard Graf Chotek von Chotkowa und Wognin; 23. července 1783 Vídeň – 28. prosince 1868 Vídeň), příslušník staročeského šlechtického rodu Chotků z Chotkova, byl rakouský úředník, guvernér tyrolský a poslední nejvyšší purkrabí Českého království.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Karel Chotek · Vidět víc »
Karl Sigmund von Hohenwart
Karl Sigmund von Hohenwart (12. února 1824 Vídeň – 26. dubna 1899 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1871 předseda vlády Předlitavska (vláda Karla von Hohenwarta) a ministr vnitra Předlitavska.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Karl Sigmund von Hohenwart · Vidět víc »
Kinští
Rod Kinských (něm. Kinsky von Wchinitz und Tettau – Kinští z Vchynic a Tetova) je staročeský rytířský a později panský, hraběcí a knížecí šlechtický rod pocházející z počátku 13. století.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Kinští · Vidět víc »
Korunní princ Rudolf
Korunní princ Rudolf (21. srpna 1858 zámek Laxenburg u Vídně – 30. ledna 1889, Mayerling) byl jediný syn císaře Františka Josefa I. a jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské, rakouský arcivévoda (Erzherzog) a následník trůnu rakousko-uherské monarchie.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Korunní princ Rudolf · Vidět víc »
Kostelec nad Orlicí
Kostelec nad Orlicí je město, které se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, zhruba sedm kilometrů jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou a 29 kilometrů jihovýchodně od Hradce Králové.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Kostelec nad Orlicí · Vidět víc »
Ladislaus Karnicki
Ladislaus hrabě Karnicki von Karnice (Wladyslaw hrabia Siestrzanek-Karnicki z Karnic) (15. listopadu 1820 – 31. prosince 1883) byl rakouský diplomat z polské šlechtické rodiny.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Ladislaus Karnicki · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Lipsko · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Londýn · Vidět víc »
Maltézský řád
Řád maltézských rytířů (neboli běžně maltézský řád) je obecné pojmenování jednoho z velkých mezinárodních rytířských duchovních řádů, který vznikl v 11. století na území křesťanského Jeruzalémského království ve Svaté zemi jako Řád rytířů špitálu svatého Jana v Jeruzalémě (latinsky Ordo Fratrum Hospitalis Sancti Ioannis Hierosolymitani), známého jako Řád johanitů či hospitalitů (Fraternitas Hospitalaria).
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Maltézský řád · Vidět víc »
Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. (zkráceně MÚA AV ČR), je veřejná výzkumná instituce, jeden ze tří historických ústavů Akademie věd České republiky, sestávající ze dvou původně samostatných institucí (ke spojení došlo k 1. 1. 2006).
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky · Vidět víc »
Maxmilián z Hohenbergu
J.V. Maxmilián Karel František Michael Hubert Anton Ignác Josef Maria vévoda z Hohenbergu (* 29. září 1902 zámek Belvedere ve Vídni; † 8. ledna 1962) byl nejstarším synem hraběnky a vévodkyně z Hohenbergu Žofie Chotkové a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Maxmilián z Hohenbergu · Vidět víc »
Nakladatelství Lidové noviny
NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních a přírodních věd a jazykovědy.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Nakladatelství Lidové noviny · Vidět víc »
Nakladatelství Odeon
#PŘESMĚRUJ Odeon (nakladatelství).
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Nakladatelství Odeon · Vidět víc »
Nejvyšší purkrabí
Nejvyšší purkrabí Jaroslav Bořita z Martinic Nejvyšší purkrabí Království českého či také nejvyšší zemský purkrabí, původně pražský purkrabí nebo purkrabí Pražského hradu (německy Oberstburggraf, latinsky supremus burgravius nebo supremus Regni Bohemiae burgravius, případně supremus burgravius Pragensis) byl v období stavovského státu nejvýznamnějším zemským úředníkem Českého království.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Nejvyšší purkrabí · Vidět víc »
Otto Walterskirchen
Otto Vilém svobodný pán (od roku 1907 hrabě) von Walterskirchen (Otto Wilhelm Freiherr / Graf von Walterskirchen zu Wolsthal) (19. června 1833, Wolfsthal, Dolní Rakousy – 16. listopadu 1912, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat ze staré šlechtické rodiny.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Otto Walterskirchen · Vidět víc »
Palácová dáma
Palácová dáma (něm. Palastdame) je označení čestného úřadu dvorní dámy v habsburské monarchii a Rakousku (Rakousko-Uhersku) určeného výlučně pro šlechtičny.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Palácová dáma · Vidět víc »
Panská sněmovna
Budova rakousko-uherského parlamentu v Vídni Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Panská sněmovna · Vidět víc »
Pardubice
Pardubice jsou univerzitní a statutární město v okrese Pardubice na východě Čech, metropole Pardubického kraje s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Pardubice · Vidět víc »
Přidělenec
Přidělenec, také attaché, (z franc. attacher.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Přidělenec · Vidět víc »
Philip de László
Philip Alexius de László (maďarsky: László Fülöp Elek; 30. dubna 1869–22. listopadu 1937) byl anglo-uherský malíř, známý zejména pro své portréty královských a aristokratických osobností.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Philip de László · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Praha · Vidět víc »
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rudolf Khevenhüller-Metsch
Rudolf hrabě Khevenhüller-Metsch (Rudolf Ladislaus Johann Joseph Maria Graf von Khevenhüller-Metsch; 18. června 1844 Vídeň – 20. října 1910 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Rudolf Khevenhüller-Metsch · Vidět víc »
Sarajevo
Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Sarajevo · Vidět víc »
Saské království
Saské království (německy Königreich Sachsen) byl státní útvar na většině území dnešní spolkové země Sasko a na jihozápadě moderního Polska, existující v letech 1806–1918.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Saské království · Vidět víc »
Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku
Toto je chronologický přehled diplomatických zástupců habsburské monarchie v Ruském impériu od vzniku Rakouska-Uherska do začátku první světové války.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku · Vidět víc »
Staré Čívice
Staré Čívice (původně jen Čívice, německy Alt Cziwitz, v letech 1939–45 Alt Tschiwitz) jsou částí městského obvodu Pardubice VI, součástí města Pardubice se obec stala 30.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Staré Čívice · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Stuttgart · Vidět víc »
Tajný rada
Císařský tajný rada (německy kaiserlicher Geheimrat, starým pravopisem Geheimrath), později císařsko-královský tajný rada (většinou zapisovaný jako c. k. tajný rada) a konečně císařský a královský tajný rada (c. a k. tajný rada) byl původně rádcem císaře, členem dvorského úřadu zvaného tajná rada, který založil Ferdinand I. Habsburský (římským králem v letech 1531–1564, císařem od roku 1556) v roce 1527.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Tajný rada · Vidět víc »
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Univerzita Karlova · Vidět víc »
Velké Březno (nový zámek)
Nový zámek ve Velkém Březně stojí na svahu Zámeckého vrchu na okraji Velkého Března, v okrese Ústí nad Labem.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Velké Březno (nový zámek) · Vidět víc »
Volfgang Chotek z Chotkova
Volfgang (Wolfgang) hrabě Chotek z Chotkova (Volfgang Maria Karel Vilém Bohuslav Josef říšský hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína; 15. srpna 1860 Berlín, Německo – 10. prosince 1926 Linec, Rakousko) byl český šlechtic a rakouský státní úředník.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Volfgang Chotek z Chotkova · Vidět víc »
Württemberské království
Württemberské království (německy Königreich Württemberg) byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a Württemberské království · Vidět víc »
11. říjen
11.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a 11. říjen · Vidět víc »
1829
1829 (MDCCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a 1829 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a 1866 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a 1869 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a 1871 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a 1872 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a 1888 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a 1895 · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a 1896 · Vidět víc »
4. červenec
4.
Nový!!: Bohuslav Chotek z Chotkova a 4. červenec · Vidět víc »
