Rychlejší přístup než prohlížeči!
53 vztahy: Švédsko, Dánština, Dánsko, Dvojhláska, Faerština, Fonetika, Germánské jazyky, Henrik Wergeland, Indoevropské jazyky, Islandština, Jazyková rada (Norsko), Jmenný rod, Koncovka (mluvnice), Latinka, Množné číslo, Nářečí, Norština, Norsko, Nynorsk, Ohýbání, Oslo, Příčestí, Přízvuk, Přehláska, Pravopis, Préteritum, Samohláska, Severogermánské jazyky, Slovní zásoba, Slovník, Stará severština, Syntax, Tvarosloví, Závorky, 1397, 1808, 1814, 1835, 1845, 1852, 1885, 1890, 1905, 1907, 1917, 1929, 1938, 1951, 1959, 1972, ..., 1981, 20. století, 2005. Rozbalte index (3 více) »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Bokmål a Švédsko · Vidět víc »
Dánština
Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.
Nový!!: Bokmål a Dánština · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Bokmål a Dánsko · Vidět víc »
Dvojhláska
Dvojhláska neboli diftong je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.
Nový!!: Bokmål a Dvojhláska · Vidět víc »
Faerština
Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku).
Nový!!: Bokmål a Faerština · Vidět víc »
Fonetika
Fonetika (z řeckého φωνή phōnḗ, hlas, zvuk) je věda, která zkoumá zvukové projevy, zejména zvukovou stránku lidské řeči, fyziologický způsob artikulace (tvorby) těchto zvuků, jejich akustickou stránku a jejich vnímání.
Nový!!: Bokmål a Fonetika · Vidět víc »
Germánské jazyky
němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.
Nový!!: Bokmål a Germánské jazyky · Vidět víc »
Henrik Wergeland
Henrik Arnold Thaulow Wergeland (17. června 1808 Kristiansand – 12. července 1845 Christiania (nyní Oslo)) byl norský spisovatel a básník, syn Nikolaie Wergelanda (zasloužil se o nezávislost Norska v roce 1814).
Nový!!: Bokmål a Henrik Wergeland · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Bokmål a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Islandština
Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.
Nový!!: Bokmål a Islandština · Vidět víc »
Jazyková rada (Norsko)
Jazyková rada je poradní orgán norské vlády v záležitostech týkajících se norského jazyka a jazykového plánování.
Nový!!: Bokmål a Jazyková rada (Norsko) · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Bokmål a Jmenný rod · Vidět víc »
Koncovka (mluvnice)
Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění.
Nový!!: Bokmål a Koncovka (mluvnice) · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Bokmål a Latinka · Vidět víc »
Množné číslo
Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.
Nový!!: Bokmål a Množné číslo · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Bokmål a Nářečí · Vidět víc »
Norština
Norština je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové.
Nový!!: Bokmål a Norština · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Bokmål a Norsko · Vidět víc »
Nynorsk
neutrální Nynorsk (výslovnost nýnošk; doslova nová norština) je spolu s bokmålem jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.
Nový!!: Bokmål a Nynorsk · Vidět víc »
Ohýbání
Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.
Nový!!: Bokmål a Ohýbání · Vidět víc »
Oslo
Oslo (v norštině výslovnost přibližně Ušlu nebo Uslu, v letech 1624–1925 Christiánie a Kristiánie) je hlavní město Norska.
Nový!!: Bokmål a Oslo · Vidět víc »
Příčestí
Příčestí (participium, z lat. participare – „mít účast“; české označení vzniklo obrozeneckým převzetím ruského pričástije, což je částečný kalk z latiny) je neurčitý jmenný tvar slovesa, který má v jazyce různé funkce.
Nový!!: Bokmål a Příčestí · Vidět víc »
Přízvuk
Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.
Nový!!: Bokmål a Přízvuk · Vidět víc »
Přehláska
Přehláska je jazykový jev, při němž dojde ke změně samohlásky (vokálu) vlivem přilehlé hlásky.
Nový!!: Bokmål a Přehláska · Vidět víc »
Pravopis
Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.
Nový!!: Bokmål a Pravopis · Vidět víc »
Préteritum
Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.
Nový!!: Bokmål a Préteritum · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Bokmål a Samohláska · Vidět víc »
Severogermánské jazyky
Grónsku až do jejich zániku na konci 15. století. Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Bokmål a Severogermánské jazyky · Vidět víc »
Slovní zásoba
Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Nový!!: Bokmål a Slovní zásoba · Vidět víc »
Slovník
Slovník Slovník (zdrobnělina: slovníček, někdy též lexikon) je nejčastěji abecedně řazený seznam slovní zásoby, vysvětlující slova z různých hledisek.
Nový!!: Bokmål a Slovník · Vidět víc »
Stará severština
ostatní germánské jazyky Stará severština či staroseverština (švédsky fornnordiska, dánsky a norsky urnordisk, islandsky fornnorræna) byl germánský jazyk, z nějž se později vyvinuly dnešní severogermánské jazyky – dánština, švédština, norština, faerština a islandština.
Nový!!: Bokmål a Stará severština · Vidět víc »
Syntax
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).
Nový!!: Bokmål a Syntax · Vidět víc »
Tvarosloví
Tvarosloví neboli morfologie je lingvistická věda zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon.
Nový!!: Bokmål a Tvarosloví · Vidět víc »
Závorky
Závorky jsou interpunkční znaménka používaná v textu nejčastěji pro vyznačení vsuvek nebo vět vložených komentujících hlavní větu.
Nový!!: Bokmål a Závorky · Vidět víc »
1397
Bez popisu.
Nový!!: Bokmål a 1397 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Bokmål a 1808 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bokmål a 1814 · Vidět víc »
1835
1835 (MDCCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bokmål a 1835 · Vidět víc »
1845
1845 (MDCCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bokmål a 1845 · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bokmål a 1852 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bokmål a 1885 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bokmål a 1890 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bokmål a 1905 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bokmål a 1907 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bokmål a 1917 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bokmål a 1929 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bokmål a 1938 · Vidět víc »
1951
1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bokmål a 1951 · Vidět víc »
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bokmål a 1959 · Vidět víc »
1972
1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.
Nový!!: Bokmål a 1972 · Vidět víc »
1981
1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bokmål a 1981 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Bokmål a 20. století · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Bokmål a 2005 · Vidět víc »
