Rychlejší přístup než prohlížeči!
63 vztahy: Arizace, Židé, Čechy, Česko-moravská hranice, Římskokatolická farnost Březová nad Svitavou, Březová nad Svitavou, Bystré (okres Svitavy), Chrastová Lhota, Eduard Vojan, Evangelický kostel (Moravská Chrastová), František Ženíšek, František Bartoš (skladatel), Granátníci, Gross-Rosen, Karel Hostaša, Katastrální území, Kozáci, Městské divadlo Brno, Morava, Moravská Chrastová, Mušketýři, Nacistické Německo, Němčina, Obec, Ochotnické divadlo, Okres Svitavy, Olomouc, Oskar Schindler, Papírna, Pardubický kraj, Píka, Podlesí (Brněnec), Polička, Rakousko-uherský zlatý, Rudá armáda, Ruské impérium, Sbor dobrovolných hasičů, Schindlerova továrna, Slezsko, Stolní tenis, Svitavy, Svojanov, Tělovýchovná jednota, Vídeň, Základní sídelní jednotka, 1557, 1789, 1804, 1814, 1854, ..., 1935, 1938, 1940, 1944, 1945, 1958, 1969, 1976, 1977, 1985, 1990, 1991, 8. květen. Rozbalte index (13 více) »
Arizace
Arizace (z německého výrazu Arisierung) znamenala v nacistickém Německu a jím ovládaných zemích vyvlastnění majetku osob, které byly židovského původu a jeho převedení do rukou nežidovských (tzv. árijských) správců a posléze majitelů.
Nový!!: Brněnec a Arizace · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Brněnec a Židé · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Brněnec a Čechy · Vidět víc »
Česko-moravská hranice
České republiky Česko-moravská hranice je historickou (reliktní), v aktuální správní praxi neužívanou, hranicí mezi historickými zeměmi Čechy a Morava vedoucí konkrétním krajinným terénem přibližně od Králického Sněžníku na severovýchodě k trojmezí Čechy-Morava-Dolní Rakousko západně od Slavonic na jihozápadě.
Nový!!: Brněnec a Česko-moravská hranice · Vidět víc »
Římskokatolická farnost Březová nad Svitavou
Římskokatolická farnost Březová nad Svitavou je jedno z územních společenství římských katolíků v děkanátu Svitavy s farním kostelem svatého Bartoloměje.
Nový!!: Brněnec a Římskokatolická farnost Březová nad Svitavou · Vidět víc »
Březová nad Svitavou
Březová nad Svitavou (do roku 1949 jen Březová, německy Brüsau) je malé město v okresu Svitavy v Pardubickém kraji.
Nový!!: Brněnec a Březová nad Svitavou · Vidět víc »
Bystré (okres Svitavy)
Bystré je město nacházející se na východním okraji Čech v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, zhruba 12 km jihovýchodně od Poličky.
Nový!!: Brněnec a Bystré (okres Svitavy) · Vidět víc »
Chrastová Lhota
Chrastová Lhota (německy Chrostau Öhlhütten) je částí obce Brněnec v okrese Svitavy.
Nový!!: Brněnec a Chrastová Lhota · Vidět víc »
Eduard Vojan
Eduard Vojan - reliéf Eduard Vojan (5. května 1853 Praha-Malá Strana – 31. května 1920 Praha) byl český herec, člen Národního divadla, v němž vyvrcholilo české mimické umění na rozhraní 19.
Nový!!: Brněnec a Eduard Vojan · Vidět víc »
Evangelický kostel (Moravská Chrastová)
Evangelický kostel v Moravské Chrastové z 19. století je kostelem ve správě a užívání Farního sboru Českobratrské církve evangelické ve Vanovicích, který má v Moravské Chrastové kazatelskou stanici.
Nový!!: Brněnec a Evangelický kostel (Moravská Chrastová) · Vidět víc »
František Ženíšek
František Ženíšek na sklonku života František Ženíšek (25. května 1849 Praha-Nové Město farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 15. listopadu 1916 Praha farnost při kostele sv.
Nový!!: Brněnec a František Ženíšek · Vidět víc »
František Bartoš (skladatel)
František Bartoš (13. června 1905 Brněnec – 21. května 1973 Praha) byl český hudební skladatel.
Nový!!: Brněnec a František Bartoš (skladatel) · Vidět víc »
Granátníci
#PŘESMĚRUJ Granátník.
Nový!!: Brněnec a Granátníci · Vidět víc »
Gross-Rosen
#PŘESMĚRUJ Koncentrační tábor Gross-Rosen.
Nový!!: Brněnec a Gross-Rosen · Vidět víc »
Karel Hostaša
Škpt.
Nový!!: Brněnec a Karel Hostaša · Vidět víc »
Katastrální území
Prahy Brna Katastrální území je typ územního a katastrálního členění používaný převážně v zemích na území bývalé Habsburské monarchie: V Česku, na Slovensku, v Rakousku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Jižním Tyrolsku a také v Nizozemsku.
Nový!!: Brněnec a Katastrální území · Vidět víc »
Kozáci
dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.
Nový!!: Brněnec a Kozáci · Vidět víc »
Městské divadlo Brno
Městské divadlo Brno (zkratka MdB) je divadlo v Brně, repertoárově zaměřené na činoherní a hudební (především muzikálovou) produkci. Divadlo se nachází v Lidické ulici, v městské části Brno-střed a má dva „hrací“ prostory: Činoherní scénu, s maximální kapacitou 365 míst, a Hudební scénu, s maximální kapacitou 680 míst. Ředitelem divadla je Stanislav Moša, šéfem činohry Stano Slovák, šéfem muzikálu Petr Gazdík a šéfem zpěvohry Igor Ondříček. Divadlo má vlastní orchestr, který je využíván zejména při muzikálových představeních. Před budovou Činoherní scény je umístěn brněnský chodník slávy s otisky dlaní některých herců divadla. K roku 2012 bylo divadlo třetím nejnavštěvovanějším divadlem v České republice. Podle ankety serveru i-divadlo.cz se MdB umístilo na první příčce jako nejoblíbenější divadlo v letech 2013 a 2014. Počátky divadla sahají do roku 1945, kdy tehdejší absolventi brněnské konzervatoře založili Svobodné divadlo. V roce 1954 bylo divadlo přejmenováno na Divadlo bratří Mrštíků a roku 1965 bylo přesunuto z Jakubského náměstí do Lidické ulice. Ke konci osmdesátých let zasahovali do jeho chodu velkou měrou představitelé města, kteří spojili tři soubory, Divadlo bratří Mrštíků, Satirické divadlo Večerní Brno a Loutkové divadlo Radost, do jednoho souboru. Toto spojení však nefungovalo a 1. února 1991 se Divadlo bratří Mrštíků osamostatnilo. Roku 1992 se stal ředitelem současný ředitel Stanislav Moša. Dnešní název Městské divadlo Brno získalo divadlo 25. června 1996, od roku 1993 do 1996 se používal přechodný název Městské divadlo Brno – Divadlo bratří Mrštíků. K významným tvůrcům, režisérům a dramaturgům divadla patří, mj., Rudolf Walter, Václav Renč, režisérské trio Zdeněk Dopita, Libor Pleva a Ladislav Panovec či Antonín Kurš. Podle Zdeňka Srny byl nejvýznamnějším scénografem Milan Zezula. V divadle začínali v minulosti herci, jako Josef Somr, Pavel Trávníček, Jiří Tomek, Eva Gorčicová, Karel Janský, Dagmar Pistorová, Jiřina Prokšová nebo Jana Hliňáková. V současnosti noví herci přicházejí hlavně z brněnské JAMU. Hned několik herců získalo za svůj výkon Cenu Thálie, např. Alena Antalová, Radka Coufalová, Stano Slovák, Dušan Vitázek, Ivana Vaňková či Petr Gazdík. Divadlo ve své historii uvádělo činoherní představení i muzikály. Ve čtyřicátých letech 20. století se uplatňovala hlavně Waltrova škola patetického realismu. Na repertoáru byla zejména česká dramata, od Klicpery, Šrámkovo Léto, Vrchlického Soud lásky nebo Skochova Naše babička. V letech 1949 až 1957 se musel repertoár divadla přizpůsobovat venkovskému publiku, protože se divadlo stalo zájezdovým. V šedesátých letech v Divadle bratří Mrštíků vynikla zejména dramatizace Evžena Oněgina od Evžena Sokolovského. Výraznou hrou v 60–70. letech 20. století byla také féerie bratří Čapků Ze života hmyzu, kterou režíroval Milan Pásek. I v období přelomu 20. a 21. století se divadlo zabývalo mj. činoherní produkcí. Ve 21. století produkuje činoherní představení, jako Brouk v hlavě, Dokonalá svatba, Charleyova teta, Zkrocení zlé ženy, Sluha dvou pánů nebo Škola základ života. Městské divadlo je především známé muzikálovými představeními. Jako první byly uváděny hry Osvobozeného divadla. Divadlo provádí zejména vlastní produkce světových muzikálů, příkladem jsou Čarodějky z Eastwicku, Bídníci nebo Mary Poppins.
Nový!!: Brněnec a Městské divadlo Brno · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Brněnec a Morava · Vidět víc »
Moravská Chrastová
Moravská Chrastová je vesnice a katastrální území ležící na levém (východním) břehu Svitavy podél hlavní silnice od Svitav na Brno, tvořící nejlidnatější místní část obce Brněnce.
Nový!!: Brněnec a Moravská Chrastová · Vidět víc »
Mušketýři
#PŘESMĚRUJ Mušketýr.
Nový!!: Brněnec a Mušketýři · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Brněnec a Nacistické Německo · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Brněnec a Němčina · Vidět víc »
Obec
Obec Obec, též municipalita (z lat. municipalis), je veřejnoprávní korporace, tedy právnická osoba, která je základní jednotkou veřejné správy, územní samosprávný celek základního stupně.
Nový!!: Brněnec a Obec · Vidět víc »
Ochotnické divadlo
Ochotnické divadlo nebo amatérské divadlo je divadlo hrané amatérskými herci, tzv.
Nový!!: Brněnec a Ochotnické divadlo · Vidět víc »
Okres Svitavy
Přehled obecních znaků okresu Svitavy okres Svitavy II. část Okres Svitavy je okresem v Pardubickém kraji.
Nový!!: Brněnec a Okres Svitavy · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Brněnec a Olomouc · Vidět víc »
Oskar Schindler
Oskar Schindler (28. dubna 1908 SvitavySOA Zámrsk, Matrika narozených 1904-1909 ve Svitavách, sign.M-30 5850, ukn.9413, str.281. Dostupné online – 9. října 1974 Hildesheim) byl moravský obchodník německé národnosti, známý tím, že zachránil 1200 Židů před smrtí v koncentračním nebo vyhlazovacím táboře.
Nový!!: Brněnec a Oskar Schindler · Vidět víc »
Papírna
Velkých Losinách, založená roku 1550 Papírna je řemeslný nebo průmyslový závod, zabývající se zpracováním celulózy a výrobou papíru.
Nový!!: Brněnec a Papírna · Vidět víc »
Pardubický kraj
Pardubický kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož územím je jižní část Východočeského kraje (bez okresu Havlíčkův Brod).
Nový!!: Brněnec a Pardubický kraj · Vidět víc »
Píka
Dvě řady pikenýrů Píka je dlouhá pěchotní dřevcová bodná zbraň, používaná v boji s nepřátelskou pěchotou i při obraně před jízdním útokem.
Nový!!: Brněnec a Píka · Vidět víc »
Podlesí (Brněnec)
Řeka Svitava v Podlesí Podlesí (německy Unterwald) je skupina domů podél řeky Svitavy, část obce Brněnec.
Nový!!: Brněnec a Podlesí (Brněnec) · Vidět víc »
Polička
Polička (Politz (1265), Politz am Weissbach) je město, které se nachází v okrese Svitavy ve východní části Čech, v blízkosti zemské hranice s Moravou, v kotlině při Bílém potoku, asi 17 km západně od Svitav.
Nový!!: Brněnec a Polička · Vidět víc »
Rakousko-uherský zlatý
Rakouský zlatý, od roku 1867 rakousko-uherský zlatý nebo též zlatka, florin či gulden byla měna používaná v letech 1754 až 1892 na území habsburské monarchie včetně českých zemí a později rakouského císařství a Rakousko-Uherska.
Nový!!: Brněnec a Rakousko-uherský zlatý · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Brněnec a Rudá armáda · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Brněnec a Ruské impérium · Vidět víc »
Sbor dobrovolných hasičů
Cvičení dobrovolných hasičů v Adamově Dobrovolní hasiči v Německu Sbor dobrovolných hasičů (SDH) je obecné označení dobrovolnického hasičského sboru a zároveň součást názvu většiny konkrétních dobrovolných hasičských sborů.
Nový!!: Brněnec a Sbor dobrovolných hasičů · Vidět víc »
Schindlerova továrna
„Schindlerova továrna“ je označení, pod kterým je znám průmyslový areál původně Löw-Beerovy textilní továrny v Brněnci.
Nový!!: Brněnec a Schindlerova továrna · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Brněnec a Slezsko · Vidět víc »
Stolní tenis
Stolní tenis Stolní tenis (dříve též ping pong, hovorově pinec, pinčes;, pinyin: pīngpāng qiú, český přepis: pching pchang čchiou) je bezkontaktní míčový sport hraný s pálkou.
Nový!!: Brněnec a Stolní tenis · Vidět víc »
Svitavy
Svitavy jsou město ležící v Pardubickém kraji v okrese Svitavy, 59 km severozápadně od Olomouce.
Nový!!: Brněnec a Svitavy · Vidět víc »
Svojanov
Svojanov (německy Swojanow) je městys v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, zhruba 15 km jihovýchodně od Poličky.
Nový!!: Brněnec a Svojanov · Vidět víc »
Tělovýchovná jednota
#PŘESMĚRUJ Sportovní klub.
Nový!!: Brněnec a Tělovýchovná jednota · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Brněnec a Vídeň · Vidět víc »
Základní sídelní jednotka
Základní sídelní jednotka (ZSJ) je v Česku a na Slovensku základní skladebnou částí sídelního útvaru, tvoří ji sídelní jednotka nebo urbanistický obvod.
Nový!!: Brněnec a Základní sídelní jednotka · Vidět víc »
1557
Bez popisu.
Nový!!: Brněnec a 1557 · Vidět víc »
1789
1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Brněnec a 1789 · Vidět víc »
1804
1804 (MDCCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Brněnec a 1804 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Brněnec a 1814 · Vidět víc »
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Brněnec a 1854 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Brněnec a 1935 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Brněnec a 1938 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Brněnec a 1940 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Brněnec a 1944 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Brněnec a 1945 · Vidět víc »
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Brněnec a 1958 · Vidět víc »
1969
1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Brněnec a 1969 · Vidět víc »
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Nový!!: Brněnec a 1976 · Vidět víc »
1977
1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Brněnec a 1977 · Vidět víc »
1985
1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Brněnec a 1985 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Brněnec a 1990 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Brněnec a 1991 · Vidět víc »
8. květen
8.
Nový!!: Brněnec a 8. květen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Brněnec (okres Svitavy), Brněnec (část obce), Brünnlitz.
