Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

294x294px 428x428px Buňka (lat. cellula) je základní, stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy.

134 vztahy: Adenosintrifosfát, Aktin, Amitóza, Anabolismus, Archea, Autotrofie, Šlechtění rostlin, Živná půda, Červená krvinka, Čistá kultura (biologie), Řasinka, Bakterie, Bičík, Binární dělení, Biologie, Biotechnologie, Botanik, Buněčná membrána, Buněčná stěna, Buněčná teorie, Buněčné dýchání, Buněčné dělení, Buněčné jádro, Buněčný cyklus, Celulóza, Chemická energie, Chloroplast, Chromozom, Cytogenetika, Cytologie, Cytoplazma, Cytoskelet, Dědičnost, Deplazmolýza, DNA, Doba zdvojení, Doména (biologie), Druh, Dvoušroubovice, Endomembránový systém, Endoplazmatické retikulum, Enzym, Escherichia coli, Eukaryogeneze, Eukaryota, Eukaryotická buňka, Evoluce, Flagelin, Fosfolipid, Fotosyntéza, ..., Fototrofie, Fylogeneze, Fyziologie, Genetický kód, Genom, Golgiho aparát, Heterocyt, Histon, Houby, Jaderný dualismus, Jednobuněčný organismus, Katabolismus, Katalyzátor, Kolonie (biologie), Kostní tkáň, Latina, Lýza, Lipidy, Lipozom, Matthias Jacob Schleiden, Meióza, Metabolismus, Mikrobiologie, Mikrofilamentum, Mikrometr, Mikrotubulus, Mitóza, Mitochondrie, Mnohobuněčnost, MRNA, Nebuněčné organismy, Nikotinamidadenindinukleotidfosfát, Nukleoid, Nukleová kyselina, Organela, Organismus, Osmotický tlak, Osteoklast, Oxid uhličitý, Přirozený výběr, Plastid, Plazmodium, Plazmolýza, Plazmoptýza, Ploidie, Pohlavní buňka, Pohlavní rozmnožování, Pokožka (rostliny), Polopropustná membrána, Prokaryota, Prokaryotická buňka, Protoplast, Prvoci, Pučení, Rakovina, Replikace DNA, Ribozom, RNA, RNA svět, Rostlinné pletivo, Rostliny, Roztok, Sacharidy, Sekvence DNA, Semiautonomní organela, Seznam buněčných typů v lidském těle, Sinice, Sluneční energie, Svedberg, Symbióza, Syncytium, Taxon, Theodor Schwann, Tkáň, Tonicita, Transkripce (DNA), Translace (biologie), Tubulin, Vakuola, Viroid, Virus, Virusoid, Vyšší rostliny, 1838. Rozbalte index (84 více) »

Adenosintrifosfát

Adenosintrifosfát (ATP, zkratka z angl. adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku.

Nový!!: Buňka a Adenosintrifosfát · Vidět víc »

Aktin

ADP Aktin je globulární strukturní protein, který polymeruje v dlouhá vlákna zvaná mikrofilamenta (F-aktin).

Nový!!: Buňka a Aktin · Vidět víc »

Amitóza

Amitóza je přímé dělení buňky (nebo jen buněčného jádra u vícejaderných buněk) bez vytváření chromozomů a dělícího vřeténka.

Nový!!: Buňka a Amitóza · Vidět víc »

Anabolismus

Anabolismus je soubor syntetických reakcí (asimilačních), při kterých z látek jednodušších vznikají látky složitější (stavební a zásobní látky – bílkoviny).

Nový!!: Buňka a Anabolismus · Vidět víc »

Archea

Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.

Nový!!: Buňka a Archea · Vidět víc »

Autotrofie

Autotrofie (z řec. autos - sám a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek u autotrofních organismů (resp. producentů).

Nový!!: Buňka a Autotrofie · Vidět víc »

Šlechtění rostlin

Šlechtění rostlin je cílevědomá lidská činnost zabývající se vytvářením (šlechtěním) nových odrůd zemědělských, okrasných i lesních plodin, případně zlepšováním již stávajících odrůd.

Nový!!: Buňka a Šlechtění rostlin · Vidět víc »

Živná půda

krevním agaru Živná půda (též růstové médium nebo kultivační médium) je substrát poskytující výživu a další vhodné podmínky organismům a jejich částem pěstovaným in vitro.

Nový!!: Buňka a Živná půda · Vidět víc »

Červená krvinka

Lidské červené krvinky Červená krvinka čili erytrocyt (z řec. erythros – červený a kytos – buňka) je nejběžnější krevní buňka.

Nový!!: Buňka a Červená krvinka · Vidět víc »

Čistá kultura (biologie)

Čistá kultura je biologický pojem, kterým se rozumí pomnožení jedné buňky nejčastěji in vitro.

Nový!!: Buňka a Čistá kultura (biologie) · Vidět víc »

Řasinka

plic Řasinka, také brva či cilium, je buněčná struktura, která se nachází v některých eukaryotických buňkách.

Nový!!: Buňka a Řasinka · Vidět víc »

Bakterie

Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.

Nový!!: Buňka a Bakterie · Vidět víc »

Bičík

Počet a uspořádání bakteriálních bičíků: A. monotricha, B. lofotricha, C. amfitricha, D. peritricha Bičík je podlouhlá buněčná struktura, která slouží k pohybu (taxi) jednobuněčných bičíkovců, některých menších mnohobuněčných organismů a některých buněk mnohobuněčných organismů.

Nový!!: Buňka a Bičík · Vidět víc »

Binární dělení

Binární dělení prokaryot Binární dělení je nepohlavní rozmnožování typické pro mnohé jednobuněčné organismy, při němž se jedna mateřská buňka rozdělí na dvě dceřiné, navzájem stejných rozměrů.

Nový!!: Buňka a Binární dělení · Vidět víc »

Biologie

Biologie (z řeckého jako život a jako věda – tedy životověda – věda zkoumající život) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v organismech probíhajících na úrovni atomů a molekul, až po celé ekosystémy – tedy společenstva mnoha populací různých organismů a jejich vzájemné vztahy i vztahy k jejich životnímu prostředí.

Nový!!: Buňka a Biologie · Vidět víc »

Biotechnologie

Struktura inzulinu Biotechnologie jsou technologie založené na využívání poznatků z biologie, využívá se v zemědělství, potravinářství a medicíně.

Nový!!: Buňka a Biotechnologie · Vidět víc »

Botanik

Botanička při práci v terénu Květní diagram Botanik je vědec zabývající se botanikou, studuje rostliny, včetně krytosemenných, mechů a mořských řas a to jak v terénu (in situ), tak v laboratoři (ex situ).

Nový!!: Buňka a Botanik · Vidět víc »

Buněčná membrána

Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce.

Nový!!: Buňka a Buněčná membrána · Vidět víc »

Buněčná stěna

Buněčná stěna je pevná struktura, která vzniká na povrchu buněk bakterií, archeí, hub, rostlin a řas.

Nový!!: Buňka a Buněčná stěna · Vidět víc »

Buněčná teorie

Buněčná teorie je vědecká teorie, která je jedním ze základních kamenů biologie.

Nový!!: Buňka a Buněčná teorie · Vidět víc »

Buněčné dýchání

Buněčné dýchání (respirace) je biochemický proces, při kterém se uvolňuje chemická energie vazeb organických sloučenin (typicky sacharidů) za vzniku pohotového energetického zdroje pro buňku (ATP).

Nový!!: Buňka a Buněčné dýchání · Vidět víc »

Buněčné dělení

Tři základní typy buněčného dělení, mitóza a meióza jsou však výhradně u eukaryot Buněčné dělení je proces, při kterém z jedné mateřské buňky vzniká několik buněk dceřiných.

Nový!!: Buňka a Buněčné dělení · Vidět víc »

Buněčné jádro

interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon - jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.

Nový!!: Buňka a Buněčné jádro · Vidět víc »

Buněčný cyklus

Grafické znázornění buněčného cyklu a jeho fází s důrazem na zachování poměru jednotlivých fází Buněčný cyklus Buněčný cyklus je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení.

Nový!!: Buňka a Buněčný cyklus · Vidět víc »

Celulóza

Celulóza (dříve běžně celulosa) je polysacharid sestávající z beta-D-glukózy.

Nový!!: Buňka a Celulóza · Vidět víc »

Chemická energie

Změna potenciální energie u látek vstupujících do reakce (vlevo) a produktů reakce (vpravo) u exotermické reakce Chemická energie je energie vázaná ve formě chemických vazeb mezi atomy a lze ji uvolňovat nebo naopak vázat pomocí chemických reakcí.

Nový!!: Buňka a Chemická energie · Vidět víc »

Chloroplast

měříku příbuzného v optickém mikroskopu. Chloroplast je zelená buněčná organela patřící mezi plastidy.

Nový!!: Buňka a Chloroplast · Vidět víc »

Chromozom

Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.

Nový!!: Buňka a Chromozom · Vidět víc »

Cytogenetika

Lidská krev pod elektronovým mikroskopem. Cytogenetika je podobor genetiky zabývající se buňkou a jejími strukturami.

Nový!!: Buňka a Cytogenetika · Vidět víc »

Cytologie

skenovacího laserového konfokálního mikroskopu, barevný obraz a kontrast je vylepšen počítačovou technikou. Cytologie (řecky kytos - buňka + lat. logos - věda), též buněčná biologie je věda zabývající se studiem buněk.

Nový!!: Buňka a Cytologie · Vidět víc »

Cytoplazma

Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplasmatickou membránou, s výjimkou jádra.

Nový!!: Buňka a Cytoplazma · Vidět víc »

Cytoskelet

Mikroskopická keratinová vlákna uvnitř buněk Cytoskelet je dynamický systém proteinových vláken a tubulů, jejichž hlavní funkcí je transport látek a buněčných komponent, opora buňky a účast na jejím dělení (u živočichů za vytvoření tzv. dělícího vřeténka).

Nový!!: Buňka a Cytoskelet · Vidět víc »

Dědičnost

Dědičnost je schopnost organismu, díky které potomek získává vlastnosti nebo predispozice k vlastnostem rodičovské buňky nebo organismu.

Nový!!: Buňka a Dědičnost · Vidět víc »

Deplazmolýza

Deplazmolýza je proces, při kterém se protoplast rostlinné buňky vlivem vstupu vody rozšiřuje a připojuje se zpět k buněčné stěně.

Nový!!: Buňka a Deplazmolýza · Vidět víc »

DNA

Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).

Nový!!: Buňka a DNA · Vidět víc »

Doba zdvojení

Doba zdvojení je termím používaný v mikrobiologii pro dobu za kterou dojde ke zdvojnásobení buněk populace.

Nový!!: Buňka a Doba zdvojení · Vidět víc »

Doména (biologie)

Fylogenetický stromzachycující tři domény života Doména nebo také nadříše (či zřídka impérium) je obvykle nejvyšší používaná taxonomická kategorie (vyjma někdy užívané superdomény Neomura).

Nový!!: Buňka a Doména (biologie) · Vidět víc »

Druh

Druh (species, zkratka sp.) je základní kategorie biologické nomenklatury.

Nový!!: Buňka a Druh · Vidět víc »

Dvoušroubovice

Dvoušroubovice je složená ze dvou řetězců, které jsou znázorněny odlišnými barvami. B-DNA, struktura dvoušroubovice Dvoušroubovice (dvojitá šroubovice, anglicky double helix) je geometrický útvar, který se skládá ze dvou šroubovic se společnou osou (osou šroubovice) a shodnou vzdáleností od této osy, úhlem stoupání a chiralitou, které mají vzájemně posunutou fázi stoupání (někdy se implicitně předpokládá speciální, symetrický případ, kdy jedna šroubovice je souměrná ke druhé vzhledem k ose šroubovice).

Nový!!: Buňka a Dvoušroubovice · Vidět víc »

Endomembránový systém

Endomembránový systém Endomembránový systém je souhrnné označení pro všechny membrány uvnitř eukaryotických buněk.

Nový!!: Buňka a Endomembránový systém · Vidět víc »

Endoplazmatické retikulum

membránové buněčné struktury Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk.

Nový!!: Buňka a Endoplazmatické retikulum · Vidět víc »

Enzym

''S''-hexylglutathion Enzym je jednoduchá či složená bílkovina s katalytickou aktivitou.

Nový!!: Buňka a Enzym · Vidět víc »

Escherichia coli

Escherichia coli (původním názvem Bacterium coli) je gramnegativní fakultativně anaerobní spory netvořící tyčinkovitá bakterie pohybující se pomocí bičíků.

Nový!!: Buňka a Escherichia coli · Vidět víc »

Eukaryogeneze

hladké endoplazmatické retikulum; 9 - mitochondrie; 10 - vakuola; 11 - cytosol; 12 - lysozom; 13 - centriola Eukaryogeneze je evoluční proces vzniku eukaryotické buňky, která na rozdíl od prokaryotické obsahuje množství vnitřních membrán a složité organely (mitochondrie a podobně).

Nový!!: Buňka a Eukaryogeneze · Vidět víc »

Eukaryota

Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je velká skupina (doména) jednobuněčných a mnohobuněčných organismů, jako jsou například živočichové, rostliny, houby nebo prvoci.

Nový!!: Buňka a Eukaryota · Vidět víc »

Eukaryotická buňka

hladké endoplazmatické retikulum; 9 - mitochondrie; 10 - vakuola; 11 - cytosol; 12 - lysozom; 13 - centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.

Nový!!: Buňka a Eukaryotická buňka · Vidět víc »

Evoluce

Schéma vysvětlující základní princip biologické evoluce z Darwinovy knihy ''O původu druhů''. Biologická evoluce je dlouhodobý a samovolný proces, v jehož průběhu se rozvíjí a diverzifikuje pozemský život.

Nový!!: Buňka a Evoluce · Vidět víc »

Flagelin

''Helicobacter pylori'' s bičíky Flagelin je protein tvaru dutého válce, který tvoří šroubovicová vlákna v bakteriálním bičíku, a proto je hojně procentuálně zastoupen v buňkách bičíkatých bakterií.

Nový!!: Buňka a Flagelin · Vidět víc »

Fosfolipid

Fosfolipid Fosfolipidy patří mezi složené lipidy obsahující fosfor a jsou hlavní částí všech buněčných membrán spolu s glykolipidy, cholesteroly a bílkovinami.

Nový!!: Buňka a Fosfolipid · Vidět víc »

Fotosyntéza

Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.

Nový!!: Buňka a Fotosyntéza · Vidět víc »

Fototrofie

Fototrofie je způsob získávání energie pro budování organických sloučenin u fototrofních organismů.

Nový!!: Buňka a Fototrofie · Vidět víc »

Fylogeneze

Fylogeneze (z řec. fylé.

Nový!!: Buňka a Fylogeneze · Vidět víc »

Fyziologie

Fyziologie (z řeckého φύσις fýsis ‚živá příroda‘ a λόγος lógos ‚nauka‘, ‚věda‘) je biologický a lékařský vědní obor, který studuje fungování živých organismů a procesy, jež v nich probíhají na úrovni buněk, tkání resp.

Nový!!: Buňka a Fyziologie · Vidět víc »

Genetický kód

RNA kodony - bílkovina Genetický kód představuje soubor pravidel, podle kterých se genetická informace uložená v DNA (respektive RNA) převádí na primární strukturu bílkovin - tj.

Nový!!: Buňka a Genetický kód · Vidět víc »

Genom

Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) konkrétního organismu.

Nový!!: Buňka a Genom · Vidět víc »

Golgiho aparát

ER (3, 4) - GA (10) membránové buněčné struktury Golgiho aparát (resp. Golgiho komplex, především u rostlinné buňky také diktyozom) je soustava buněčných váčků, které slouží k transportu a úpravě bílkovin.

Nový!!: Buňka a Golgiho aparát · Vidět víc »

Heterocyt

Heterocyty (heterocysty) jsou specializované buňky sinic vytvářené vegetativními buňkami v případě nutnosti syntézy vlastního enzymatického aparátu, zejména nitrogenázy striktně vyžadující anaerobní prostředí (samotná příčina procesu), z důvodu fixace molekulárního dusíku z atmosféry.

Nový!!: Buňka a Heterocyt · Vidět víc »

Histon

Stavba nukleozomu; šedě DNA a barevně uvnitř histony Jednotlivé histony Histony jsou malé bazické nukleoproteiny, které se podílí na výstavbě chromatinu zejména v jádře eukaryotních buněk.

Nový!!: Buňka a Histon · Vidět víc »

Houby

Houby (Fungi, dříve Mycophyta) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám, ale nyní vyčleněnou jako samostatnou říši.

Nový!!: Buňka a Houby · Vidět víc »

Jaderný dualismus

Stavba buňky nálevníka; pod číslem 3 je makronukleus, pod číslem 4 je mikronukleus Jaderný dualismus je přítomnost dvou typů buněčných jader v jedné buňce, přičemž obě jádra obsahují stejnou genetickou informaci, ale zpravidla vypadají odlišně.

Nový!!: Buňka a Jaderný dualismus · Vidět víc »

Jednobuněčný organismus

Paramecium aurelia Jednobuněčný organismus je takový organismus, který se skládá jen z jedné buňky.

Nový!!: Buňka a Jednobuněčný organismus · Vidět víc »

Katabolismus

Katabolismus je soubor rozkladných dějů, tj.

Nový!!: Buňka a Katabolismus · Vidět víc »

Katalyzátor

Katalyzátor (z řeckého καταλύτης katalýtés) je látka, vstupující do chemické reakce, urychluje ji (nebo zpomaluje) do rovnovážného stavu, a přitom z ní vystupuje nezměněná.

Nový!!: Buňka a Katalyzátor · Vidět víc »

Kolonie (biologie)

right Výraz kolonie se v biologii používá pro organismy podobného nebo stejného druhu žijící na určitém místě pohromadě a obývajících stejné prostředí.

Nový!!: Buňka a Kolonie (biologie) · Vidět víc »

Kostní tkáň

Kostní tkáň rozlišujeme na kompaktní a houbovitou kostní tkáň.

Nový!!: Buňka a Kostní tkáň · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua latina) je mrtvý indoevropský jazyk.

Nový!!: Buňka a Latina · Vidět víc »

Lýza

Lýza (lyze, z řec. lysis – rozpouštění) je rozklad či destrukce, a to nejčastěji smrt buněk v důsledku rozpadu jejich vnější membrány.

Nový!!: Buňka a Lýza · Vidět víc »

Lipidy

strukturní vzorec triacylglycerolů Lipidy (z řeckého lipos tj. tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu.

Nový!!: Buňka a Lipidy · Vidět víc »

Lipozom

Lipozom je uměle vzniklá kulovitá struktura vytvořená z lipidové dvouvrstvy.

Nový!!: Buňka a Lipozom · Vidět víc »

Matthias Jacob Schleiden

Matthias Jacob Schleiden (5. dubna 1804, Hamburk – 23. června 1881, Frankfurt am Main) byl německý botanik.

Nový!!: Buňka a Matthias Jacob Schleiden · Vidět víc »

Meióza

Meióza (meiotické dělení, redukční dělení) je jaderné, resp.

Nový!!: Buňka a Meióza · Vidět víc »

Metabolismus

Metabolismus (z řec. meta – přes, balló – házím) neboli látková přeměna je soubor všech enzymových reakcí (tzv. metabolických drah), při nichž dochází k přeměně látek a energií v buňkách a v živých organismech.

Nový!!: Buňka a Metabolismus · Vidět víc »

Mikrobiologie

živném médiu – agaru Mikrobiologie (z řeckého micron.

Nový!!: Buňka a Mikrobiologie · Vidět víc »

Mikrofilamentum

Fluorescenčně značené endoteliální buňky. Mikrofilamenta jsou zviditelněna faloidinem s navázaným červeným fluoroforem TRITC. Mikrofilamentum (množ. č. mikrofilamenta) je cytoskeletální proteinové vlákno podílející se zásadně na udržování tvaru a vnitřní organizace buňky.

Nový!!: Buňka a Mikrofilamentum · Vidět víc »

Mikrometr

Mikrometr (symbol µm) je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné milióntiny metru (0,000 001 metru).

Nový!!: Buňka a Mikrometr · Vidět víc »

Mikrotubulus

Schéma mikrotubulu. Odstínem jsou odlišeny jednotky alfa-tubulinu a beta-tubulinu; v levé dolní části obrázku je schematický příčný řez mikrotubulem, na kterém je patrné, že se jedná o dutý útvar. Mikrotubuly jsou jedny z vláken cytoskeletu, která slouží především k transportu různých struktur a látek uvnitř buňky.

Nový!!: Buňka a Mikrotubulus · Vidět víc »

Mitóza

Mitóza (mitotické dělení) je typ buněčného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám.

Nový!!: Buňka a Mitóza · Vidět víc »

Mitochondrie

matrix(transmisní elektronový mikroskop) Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.

Nový!!: Buňka a Mitochondrie · Vidět víc »

Mnohobuněčnost

url.

Nový!!: Buňka a Mnohobuněčnost · Vidět víc »

MRNA

Procesy související s mRNA mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu.

Nový!!: Buňka a MRNA · Vidět víc »

Nebuněčné organismy

Typ viru - tzv. bakteriofág Nebuněčné, respektive subcelulární organismy (Acytota syn. AphanobiontaBioLib) jsou různorodou skupinou struktur nacházejících se na pomezí živých a neživých systémů.

Nový!!: Buňka a Nebuněčné organismy · Vidět víc »

Nikotinamidadenindinukleotidfosfát

Nikotinamidadenindinukleotidfosfát (NADP+) je koenzym vyskytující se jako součást metabolismu organismů.

Nový!!: Buňka a Nikotinamidadenindinukleotidfosfát · Vidět víc »

Nukleoid

prokaryotické buňky, uprostřed prokaryotické je kruhovitý nukleoid. Nukleoid (nukleoplazmatická oblast, centrální oblast, genofor, atp.) je dvoušroubovicová kruhová molekula DNA, která je charakteristická pro prokaryotické buňky bakterií a archeí.

Nový!!: Buňka a Nukleoid · Vidět víc »

Nukleová kyselina

Nukleová kyselina je biochemická makromolekulární látka tvořená polynukleotidovým řetězcem, který ve své struktuře uchovává genetickou informaci.

Nový!!: Buňka a Nukleová kyselina · Vidět víc »

Organela

ER, (9) mitochondrie, (10) vakuola, (11) cytoplazma, (12) lysozom, (13) centriola Organely jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů.

Nový!!: Buňka a Organela · Vidět víc »

Organismus

Organismus je v biologii i ekologii živá bytost.

Nový!!: Buňka a Organismus · Vidět víc »

Osmotický tlak

práci proti síle gravitační nazýváme osmotickou silou. Tato síla je funkcí chemických vlastností systému. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly. Osmotický tlak je tlak toku rozpouštědla pronikajícího přes semipermeabilní (polopropustnou) membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštěných molekul nebo iontů.

Nový!!: Buňka a Osmotický tlak · Vidět víc »

Osteoklast

Osteoklast je velká rozvětvená kostní buňka schopná pohybu.

Nový!!: Buňka a Osteoklast · Vidět víc »

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Nový!!: Buňka a Oxid uhličitý · Vidět víc »

Přirozený výběr

Přirozený výběr je proces, který dle rozmanitých kritérií vybírá z různorodé skupiny jedinců ty, které potlačuje nebo naopak zvýhodňuje.

Nový!!: Buňka a Přirozený výběr · Vidět víc »

Plastid

měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).

Nový!!: Buňka a Plastid · Vidět víc »

Plazmodium

plazmodium hlenky Fuligo septica Plazmodium je buněčná masa obklopená membránou s mnoha jádry, které vzniká dělením jader bez následujícího dělení buňky.

Nový!!: Buňka a Plazmodium · Vidět víc »

Plazmolýza

izotonickém prostředí, vpravo plazmoptýza. Plazmolýza je osmotický jev, který spočívá v osmotické ztrátě vody z rostlinné buňky, která se nachází v hypertonickém prostředí (prostředí s větším osmotickým potenciálem než vakuoly dané buňky).

Nový!!: Buňka a Plazmolýza · Vidět víc »

Plazmoptýza

izotonickém prostředí, vpravo zvýšený turgor, plazmoptýza. Plazmoptýza (cytolýza) je stav živočišné buňky, kdy je koncentrace iontů rozpuštěných ve vodě nižší, než jaká je koncentrace v izotonickém roztoku.

Nový!!: Buňka a Plazmoptýza · Vidět víc »

Ploidie

Ploidie je počet homologních sad chromozomů v živé buňce.

Nový!!: Buňka a Ploidie · Vidět víc »

Pohlavní buňka

Lidské vajíčko – zona pellucida (šeda prstencová vrstva) zvnitřku naléhající na buňky ''corony radiaty''. Mezi zonou pellucidou a vlastní cytopl. membránou vajíčka (oolemmou) je perivitellinní prostor (bílá oblast) Pohlavní buňka, neboli gameta (z řec. γαμετης), je zvláštní typ buňky, jejímž úkolem je umožnit vznik nového jedince v procesu pohlavního rozmnožování.

Nový!!: Buňka a Pohlavní buňka · Vidět víc »

Pohlavní rozmnožování

Pestřenky na květu zachycení během kopulace, důležité fáze pohlavního rozmnožování Pohlavní rozmnožování je biologický proces, během nějž vzniká nový jedinec splynutím pohlavních buněk zpravidla dvou různých organismů (výjimečně jednoho).

Nový!!: Buňka a Pohlavní rozmnožování · Vidět víc »

Pokožka (rostliny)

Pokožka s průduchem Pokožka (epidermis) rostlin je jednovrstevné krycí pletivo, která zvnějšku chrání rostlinu, především listy, stonek a kořeny.

Nový!!: Buňka a Pokožka (rostliny) · Vidět víc »

Polopropustná membrána

hemodialýzy Semipermeabilní membrána (polopropustná membrána) je membrána, která propouští pouze některé molekuly nebo ionty.

Nový!!: Buňka a Polopropustná membrána · Vidět víc »

Prokaryota

Řez prokaryotní buňkou Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní nebo předjaderní, je označení pro evolučně velmi staré organismy, které vznikly před 3–3,5 miliardami let.

Nový!!: Buňka a Prokaryota · Vidět víc »

Prokaryotická buňka

Řez prokaryotní buňkou Prokaryotická buňka je typ buňky charakteristický pro bakterie a archea (tedy souhrnně Prokaryota).

Nový!!: Buňka a Prokaryotická buňka · Vidět víc »

Protoplast

Protoplast je (převážná) část buňky, kterou obaluje cytoplazmatická membrána.

Nový!!: Buňka a Protoplast · Vidět víc »

Prvoci

Prvoci (Protozoa) je souhrnné označení pro jednobuněčné eukaryotní heterotrofní (či mixotrofní) organismy, které byly dříve řazeny do říše živočichové (Animalia) pro svou pohyblivost a neschopnost fotosyntézy.

Nový!!: Buňka a Prvoci · Vidět víc »

Pučení

Pučení (gemace) je typ nepohlavního rozmnožování, při němž vzniká nový jedinec z výčnělku těla jiného jedince.

Nový!!: Buňka a Pučení · Vidět víc »

Rakovina

Normální buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí – apoptózou. Nádorové buňky jsou k mechanizmům apoptózy jen omezeně vnímavé Rakovina nebo též nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá populace vlastních buněk organismu se vymkne kontrole a začne relativně autonomně růst, ačkoli za normálních okolností jsou buňky schopny svou mutaci detekovat a opravit, anebo se případně alespoň seberozložit apoptózou.

Nový!!: Buňka a Rakovina · Vidět víc »

Replikace DNA

Replikovaná DNA musí být nejprve rozdělena na 2 jednovláknové řetězce Replikace DNA je proces tvorby kopií molekuly deoxyribonukleové kyseliny (DNA), čímž se genetická informace přenáší z jedné molekuly DNA (templát, matrice) do jiné molekuly stejného typu (tzv. replika).

Nový!!: Buňka a Replikace DNA · Vidět víc »

Ribozom

Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.

Nový!!: Buňka a Ribozom · Vidět víc »

RNA

Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.

Nový!!: Buňka a RNA · Vidět víc »

RNA svět

Rozdíl ve struktuře RNA a DNA RNA svět je hypotetická představa o jedné z fází vzniku života na Zemi.

Nový!!: Buňka a RNA svět · Vidět víc »

Rostlinné pletivo

vakuol kukuřice) Rostlinné pletivo je soubor buněk společného původu, stejné stavby a funkce (podobně jako u živočichů tkáně).

Nový!!: Buňka a Rostlinné pletivo · Vidět víc »

Rostliny

Rostliny (Plantae, též nově Archaeplastida či Primoplantae) je říše eukaryotických a převážně fotosyntetických organismů.

Nový!!: Buňka a Rostliny · Vidět víc »

Roztok

Roztok je homogenní nebo zdánlivě homogenní, většinou kapalná, může být však i pevná (slitiny) i plynná (vzduch...), směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky.

Nový!!: Buňka a Roztok · Vidět víc »

Sacharidy

Sacharidy (z lat. saccharum.

Nový!!: Buňka a Sacharidy · Vidět víc »

Sekvence DNA

část sekvence DNA Sekvence DNA nebo genetická sekvence je posloupnost písmen představujících primární strukturu reálné nebo hypotetické molekuly či vlákna DNA, které má kapacitu nést informaci.

Nový!!: Buňka a Sekvence DNA · Vidět víc »

Semiautonomní organela

Semiautonomní organely jsou buněčné organely s vlastní genetickou informací, a to ve formě DNA prokaryotního uspořádání (DNA v kruhovém uspořádání a v plazmidech), u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými.

Nový!!: Buňka a Semiautonomní organela · Vidět víc »

Seznam buněčných typů v lidském těle

Pohlavní buňky představují vysoce specializované buněčné typy lidského těla. Ilustrují rozmanitost tvarů a velikostí, jež na sebe mohou lidské buňky brát Seznam buněčných typů v lidském těle zahrnuje více než 200 typů buněk.

Nový!!: Buňka a Seznam buněčných typů v lidském těle · Vidět víc »

Sinice

Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.

Nový!!: Buňka a Sinice · Vidět víc »

Sluneční energie

upright.

Nový!!: Buňka a Sluneční energie · Vidět víc »

Svedberg

Svedberg (zkratka S či Sv), též Svedbergova jednotka, je odvozená jednotka fyzikální veličiny známé jako sedimentační koeficient.

Nový!!: Buňka a Svedberg · Vidět víc »

Symbióza

sasankou velkolepou (''Heteractis magnifica''). Protože z tohoto vztahu mají výhodu oba druhy, nazýváme tuto symbiózu mutualismus. vydavatel.

Nový!!: Buňka a Symbióza · Vidět víc »

Syncytium

Syncytium vzniklé napadením buněk virem HIV Syncytium (soubuní) je mnohojaderný buněčný útvar, který vznikne rozrušením buněčných membrán několika sousedních buněk a dojde ke splynutí jejich cytoplazem.

Nový!!: Buňka a Syncytium · Vidět víc »

Taxon

Taxon neboli systematická jednotka neboli taxonomická jednotka je skupina konkrétních (žijících nebo vymřelých) organismů, které mají společné určité znaky (nejčastěji jsou příbuzné) a tím se odlišují od ostatních taxonů.

Nový!!: Buňka a Taxon · Vidět víc »

Theodor Schwann

Theodor Schwann (7. prosince 1810 Neuss, Prusko – 11. ledna 1882 Kolín nad Rýnem) byl německý fyziolog, histolog a cytolog.

Nový!!: Buňka a Theodor Schwann · Vidět víc »

Tkáň

epitelovými buňkami Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci.

Nový!!: Buňka a Tkáň · Vidět víc »

Tonicita

Erytrocyty v různých prostředích Tonicita je míra gradientu efektivního osmotického tlaku dvou roztoků oddělených polopropustnou membránu.

Nový!!: Buňka a Tonicita · Vidět víc »

Transkripce (DNA)

Vlákno DNA, od něhož vybíhají jednotlivé provazce právě vznikající ribozomální RNA(elektronový mikroskop, 40 000x) Transkripce („přepis“) je proces, při němž je podle genetické informace zapsané v řetězci DNA vyráběn řetězec RNA.

Nový!!: Buňka a Transkripce (DNA) · Vidět víc »

Translace (biologie)

Diagram zachycující translaci (anglicky) Translace je sekundární proces syntézy bílkovin (část procesu genové exprese).

Nový!!: Buňka a Translace (biologie) · Vidět víc »

Tubulin

Tubulin je dimerní protein, skládající se z dvou podjednotek - alfa-tubulinu a beta-tubulinu.

Nový!!: Buňka a Tubulin · Vidět víc »

Vakuola

Obarvené vakuoly v pletivu podeňky různobarvé (rhoeo discolor) Vakuola je jednoduchou membránou ohraničený prostor v buňkách rostlin, protist, kvasinek a některých živočichů.

Nový!!: Buňka a Vakuola · Vidět víc »

Viroid

Viroid je malá infekční cirkulární autokatalytická ribonukleová kyselina (RNA) nekódující žádný protein.

Nový!!: Buňka a Viroid · Vidět víc »

Virus

Virus (z lat. „virus“ – jed) je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na pomezí mezi živým a neživým.

Nový!!: Buňka a Virus · Vidět víc »

Virusoid

Virusoid je infekční agens tvořené jednořetězcovou ribonukleovou kyselinou (RNA, RNK) napadající rostliny.

Nový!!: Buňka a Virusoid · Vidět víc »

Vyšší rostliny

Vyšší rostliny (Embryophyta, Cormobionta, Embryobionta, Telomophyta) je podříše mnohobuněčných zelených rostlin, přizpůsobených životu na souši.

Nový!!: Buňka a Vyšší rostliny · Vidět víc »

1838

1838 (MDCCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Buňka a 1838 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Buněčná struktura, Buňky, Cellula.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »