Rychlejší přístup než prohlížeči!
26 vztahy: Architektonická soutěž, Říšský sněm (Německo), Berlín, Bitva o Berlín, Komunismus, Kupole, Marinus van der Lubbe, Německá říše, Německá marka, Německý spolkový sněm, Německo, Nizozemsko, Norman Foster, Novorenesance, Parlament, Požár Říšského sněmu, Prezident Německa, Rozhledna, Sovětský svaz, Spolkové shromáždění, Studená válka, Vztyčení vlajky nad Reichstagem, Západní Berlín, Znovusjednocení Německa, 1894, 1999.
Architektonická soutěž
Opera v Sydney, jeden z nejznámějších příkladů stavby pocházející z architektonické soutěže Architektonická soutěž je pojem vyhrazený pro specifický a osvědčený typ soutěže formovaný dlouhou tradicí.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Architektonická soutěž · Vidět víc »
Říšský sněm (Německo)
350x350pixelů Říšský sněm, německy Reichstag, je označení několika historických parlamentů v Německu.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Říšský sněm (Německo) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Berlín · Vidět víc »
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Bitva o Berlín · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Komunismus · Vidět víc »
Kupole
Řez kupolí s lucernou nad kaplí ''Cappella del Presepio'' v bazilice ''Santa Maria Maggiore'' v Římě) Kupole nebo kopule (z, vypouklina, sud, a, kupole) je zhruba sférická klenba tvořená částí kulové nebo jiné rotační plochy nad kruhovým, čtvercovým či polygonálním prostorem.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Kupole · Vidět víc »
Marinus van der Lubbe
Marinus van der Lubbe (13. ledna 1909 Leiden – 10. ledna 1934 Lipsko) byl nizozemský levicový aktivista, popravený za údajné podpálení berlínského Říšského sněmu.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Marinus van der Lubbe · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Německá říše · Vidět víc »
Německá marka
Německá marka (či hovorově, oficiální zkratka DEM, jindy také používáno DM) byla oficiálním platidlem v Západním Německu (1948–1990) a později ve znovusjednocené Spolkové republice Německo (1990–2002) až do nahrazení eurem.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Německá marka · Vidět víc »
Německý spolkový sněm
Německý spolkový sněm (německy) je fakticky dolní komora parlamentu Spolkové republiky Německo se sídlem v Berlíně; formálně jde o samostatný zákonodárný sbor.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Německý spolkový sněm · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Německo · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Nizozemsko · Vidět víc »
Norman Foster
Norman Robert Foster (Lord Foster of Thames Bank) (* 1. června 1935, Manchester, Spojené království) je britský architekt a designér.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Norman Foster · Vidět víc »
Novorenesance
Novorenesanční radnice na Masarykově náměstí v Náchodě z roku 1904 Novorenesance (neorenesance) je historizující umělecký sloh 2. poloviny 19. století, který vychází z renesance.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Novorenesance · Vidět víc »
Parlament
Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Parlament · Vidět víc »
Požár Říšského sněmu
Jako požár Říšského sněmu nebo požár Reichstagu označuje požár, který zničil budovu Říšského sněmu v Berlíně 27. února roku 1933.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Požár Říšského sněmu · Vidět víc »
Prezident Německa
Prezident Spolkové republiky Německo je hlava státu Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Prezident Německa · Vidět víc »
Rozhledna
Jarník Rozhledna je vyhlídková stavba s vyhlídkovým prostorem vyvýšeným nad okolním terénem, přístupná veřejnosti.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Rozhledna · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spolkové shromáždění
Spolkové shromáždění (Bundesversammlung) je německý ústavní orgán, jehož jediným účelem je zvolení spolkového prezidenta.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Spolkové shromáždění · Vidět víc »
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Studená válka · Vidět víc »
Vztyčení vlajky nad Reichstagem
''Vztyčení vlajky nad Reichstagem (původní neretušovaný snímek)'' Vztyčení sovětské vlajky nad Reichstagem je jedna z významných historických fotografií.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Vztyčení vlajky nad Reichstagem · Vidět víc »
Západní Berlín
Západní Berlín je označení pro západní část Berlína od rozdělení města v letech 1948–1949 do sjednocení Německa v roce 1990.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Západní Berlín · Vidět víc »
Znovusjednocení Německa
Německé znovusjednocení je proces připojení Německé demokratické republiky (NDR) včetně Východního Berlína ke Spolkové republice Německo (SRN), završený 3. října 1990.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a Znovusjednocení Německa · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a 1894 · Vidět víc »
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Budova Říšského sněmu v Berlíně a 1999 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Budova Reichstagu, Říšský sněm (budova).
