Rychlejší přístup než prohlížeči!
50 vztahy: Aetius, Alamani, Ariánství, Aristokracie, Ženevské jezero, Římskokatolická církev, Baltské moře, Burgundština, Burgundština (germánský jazyk), Chlodvík I., Dědičná monarchie, Epos, Foederati, Frankové, Franská říše, Galie, Hunové, Katolicismus, Království, Latina, Lužice, Lugdunum, Mohuč, Německo, Odra, Ohře, Panovník, Píseň o Nibelunzích, První Burgundské království, Rýn, Starověký Řím, Svatý Zikmund, Východní Germáni, Visla, Vojevůdce, Vulgární latina, Worms, 3. století, 411, 413, 435, 437, 443, 457, 476, 5. století, 500, 516, 524, 534.
Aetius
Flavius Aetius (kolem roku 396 v Durostoru – 454 v Římě) nebo také Aëtius byl význačným západořímským vojevůdcem a politikem.
Nový!!: Burgundi a Aetius · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Burgundi a Alamani · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Burgundi a Ariánství · Vidět víc »
Aristokracie
Aristokracie (z řec. aristos, nejlepší a kratos, vláda) je forma vlády, kde je moc v rukou elity, skupiny urozených lidí.
Nový!!: Burgundi a Aristokracie · Vidět víc »
Ženevské jezero
Ženevské jezero (řidčeji, řidčeji) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií.
Nový!!: Burgundi a Ženevské jezero · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Burgundi a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Burgundi a Baltské moře · Vidět víc »
Burgundština
Burgundština je název pro dva rozdílné jazyky.
Nový!!: Burgundi a Burgundština · Vidět víc »
Burgundština (germánský jazyk)
Burgundština je mrtvý východogermánský jazyk, kterým hovořil germánský kmen Burgundů, původně sídlící u Baltského moře.
Nový!!: Burgundi a Burgundština (germánský jazyk) · Vidět víc »
Chlodvík I.
Chlodvík I. také Hlōdowig, Chlodovech či Clovis (465–511) byl franský král z rodu Merovejců v letech 481 až 511.
Nový!!: Burgundi a Chlodvík I. · Vidět víc »
Dědičná monarchie
#PŘESMĚRUJ Monarchie#Dědičná monarchie Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Burgundi a Dědičná monarchie · Vidět víc »
Epos
Homér, autor eposů Illias a Odyssea Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň.
Nový!!: Burgundi a Epos · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Burgundi a Foederati · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Burgundi a Frankové · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Burgundi a Franská říše · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Burgundi a Galie · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Burgundi a Hunové · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Burgundi a Katolicismus · Vidět víc »
Království
Království je stát s monarchistickým státním zřízením, v jehož čele stojí král nebo královna.
Nový!!: Burgundi a Království · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Burgundi a Latina · Vidět víc »
Lužice
Lužice (německy Lausitz, polsky Łużyce, hornolužickosrbsky Łužica, dolnolužickosrbsky Łužyca, latinsky Lusatia) je historické území rozdělené dnes mezi Německo (většina území), Polsko a Česko.
Nový!!: Burgundi a Lužice · Vidět víc »
Lugdunum
Pozůstatky lugdunského amfiteátru Lugdunum, plným názvem Colonia Copia Claudia Augusta Lugdunum (nynější Lyon) byla důležitým římským městem v Galii.
Nový!!: Burgundi a Lugdunum · Vidět víc »
Mohuč
Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.
Nový!!: Burgundi a Mohuč · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Burgundi a Německo · Vidět víc »
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Nový!!: Burgundi a Odra · Vidět víc »
Ohře
Ohře (někdy také Ohara, Oharka) je řeka v Německu a na severozápadě České republiky, levostranný přítok Labe.
Nový!!: Burgundi a Ohře · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Burgundi a Panovník · Vidět víc »
Píseň o Nibelunzích
První strana rukopisu C. Píseň o Nibelunzích je dvoudílný středověký hrdinský epos, který vznikl ve 13. století a je napsán tehdejším lidovým jazykem – střední horní němčinou.
Nový!!: Burgundi a Píseň o Nibelunzích · Vidět víc »
První Burgundské království
První Burgundské království (Regnum Burgundes, Royaume de Bourgogne) byl státní útvar existující na jihovýchodě dnešní Francie, v letech 534 až 843 se jednalo o podřízené království Franské říše.
Nový!!: Burgundi a První Burgundské království · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Burgundi a Rýn · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Burgundi a Starověký Řím · Vidět víc »
Svatý Zikmund
Busta svatého Zikmunda v katedrále v Płocku Zikmund také Zikmund Burgundský (475 – 1. května 524 Aurelianum) byl králem Burgundů od roku 516 až do své smrti.
Nový!!: Burgundi a Svatý Zikmund · Vidět víc »
Východní Germáni
Území obývaná východními Germány mezi lety 100 př. n. l. až 300 n. l. Germánské kmeny, označované jako východogermánské, vznikly vlnou migrací ze Skandinávie do oblastí mezi řekami Odra a Visla mezi roky 600 př. n. l. - 300 př. n. l. Později dále pokračovali směrem na jih Evropy.
Nový!!: Burgundi a Východní Germáni · Vidět víc »
Visla
Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.
Nový!!: Burgundi a Visla · Vidět víc »
Vojevůdce
Vojevůdce je osoba, která vede vojsko do bitvy buďto jako vrchní velitel, nebo jako velitel se značnou mírou samostatnosti jednání.
Nový!!: Burgundi a Vojevůdce · Vidět víc »
Vulgární latina
Nápisy v Pompejích Vulgární latina nebo lidová latina (latinsky sermo vulgaris tedy lidový jazyk) je všeobecné označení pro mluvené nářečí latiny v Římské říši (hlavně v západních provinciích) zhruba až do období 9. století, kdy se z jednotlivých nářečí vyvinuly románské jazyky.
Nový!!: Burgundi a Vulgární latina · Vidět víc »
Worms
Worms (keltsky: Borbetomagus, ve starověku latinsky: Civitas Vangonium, jidiš: Vermayze) je město na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Porýní-Falc.
Nový!!: Burgundi a Worms · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Burgundi a 3. století · Vidět víc »
411
Bez popisu.
Nový!!: Burgundi a 411 · Vidět víc »
413
Bez popisu.
Nový!!: Burgundi a 413 · Vidět víc »
435
Bez popisu.
Nový!!: Burgundi a 435 · Vidět víc »
437
Bez popisu.
Nový!!: Burgundi a 437 · Vidět víc »
443
Bez popisu.
Nový!!: Burgundi a 443 · Vidět víc »
457
Bez popisu.
Nový!!: Burgundi a 457 · Vidět víc »
476
Bez popisu.
Nový!!: Burgundi a 476 · Vidět víc »
5. století
5.
Nový!!: Burgundi a 5. století · Vidět víc »
500
Bez popisu.
Nový!!: Burgundi a 500 · Vidět víc »
516
Bez popisu.
Nový!!: Burgundi a 516 · Vidět víc »
524
Bez popisu.
Nový!!: Burgundi a 524 · Vidět víc »
534
Bez popisu.
Nový!!: Burgundi a 534 · Vidět víc »
