26 vztahy: Aristotelés, Živočichové, Emmanuel Lévinas, Existence, Fenomén, Fenomenologie, Filosofie, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Gottfried Wilhelm Leibniz, Hans Jonas, Jsoucno, Martin Heidegger, Metafyzika, Odpovědnost, Ontologie, Přítomnost, Platón, Pobyt, Podstata, Rozmnožování, Scholastika, Smrt, Smysl (filozofie), Spona (sloveso), Védy, Zkušenost.
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Nový!!: Bytí a Aristotelés · Vidět víc »
Živočichové
Živočichové (Metazoa, Animalia) je říše mnohobuněčných heterotrofních organismů, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub.
Nový!!: Bytí a Živočichové · Vidět víc »
Emmanuel Lévinas
#PŘESMĚRUJ Emmanuel Levinas.
Nový!!: Bytí a Emmanuel Lévinas · Vidět víc »
Existence
Existence (z latinského existentia Scholastická filozofie přiřazuje existenci význam toho, co náleží k vnějšímu světu, tedy světu skutečnému či reálnému. Pojem je tedy spojován s objektivitou a realitou jako něco, co nenáleží pouze do světa fantazie: To, co existuje, lze popsat také jako to, co je nadáno vlastní činností: Středověká filosofie rozvinula protiklad existence jako aktuálního bytí zde a podstaty, esence, jako ideálního a obecného určení bytosti či jsoucna. Tento strom zde je jednotlivou existence (moderně řečeno výskytem) esence stromu. I v Hegelově filosofii je existence zvnějšněním podstaty ducha. V moderní filosofii přechází důraz na jednotlivou, konkrétní existence, zejména člověka (S. Kierkegaard). Právě lidská (tj. naše) existence je východiskem veškerého poznání, zkušenosti, ale i usilování (intence, E. Husserl) a svobody. Existence člověka přitom není jen nějakým „výskytem“ předmětu (M. Heidegger), nýbrž pobytem (Dasein), údělem bytosti, jíž na jejím bytí záleží a která ví, že je konečná, smrtelná. Existence není izolovaný a svrchovaný „subjekt“, nýbrž je pobytem na světě, který přehlíží, přičítá si svoji minulost a je neustálou starostí o budoucí. Dramatičnost lidské existence jako prázdné svobody ke tvoření sebe sama zdůrazní existencialismus (Sartre, Camus), současná filosofie staví do popředí otázky odpovednosti, existence jako východiska vztahů ke druhému („já a ty“, M. Buber) a etiky vůbec (E. Lévinas).
Nový!!: Bytí a Existence · Vidět víc »
Fenomén
Fenomén (z řec. fainomenon od fainomai, jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam.
Nový!!: Bytí a Fenomén · Vidět víc »
Fenomenologie
Fenomenologie (fenomén, jev a, důvod) znamená obecně přesné zkoumání jevů.
Nový!!: Bytí a Fenomenologie · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Bytí a Filosofie · Vidět víc »
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl filosof, představitel německého idealismu.
Nový!!: Bytí a Georg Wilhelm Friedrich Hegel · Vidět víc »
Gottfried Wilhelm Leibniz
Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.
Nový!!: Bytí a Gottfried Wilhelm Leibniz · Vidět víc »
Hans Jonas
Hans Jonas (10. května 1903 Mönchengladbach – 5. února 1993 New York) byl židovský filosof německého původu.
Nový!!: Bytí a Hans Jonas · Vidět víc »
Jsoucno
Jsoucno je obecné filosofické označení pro cokoliv, co jest, nejčastěji pro jednotlivé věci, které se kolem nás vyskytují.
Nový!!: Bytí a Jsoucno · Vidět víc »
Martin Heidegger
Martin Heidegger (26. září 1889, Meßkirch – 26. května 1976, Freiburg im Breisgau) byl německý fenomenologický filosof, žák Edmunda Husserla.
Nový!!: Bytí a Martin Heidegger · Vidět víc »
Metafyzika
Metafyzika (z řeckého τὰ μετὰ τὰ φύσικα ta meta ta fysika to, co je za fyzickým) je filosofická disciplína, která zkoumá základní kategorie, jsoucno a bytí v jeho obecnosti, až po bytí nejvyššího jsoucna – Boha (přirozená teologie).
Nový!!: Bytí a Metafyzika · Vidět víc »
Odpovědnost
Odpovědnost (někdy také zodpovědnost) je široký právní, morální a etický pojem, který označuje ručení osoby X za nějakou věc či jednání Y, případně před nějakou instancí Z. Je třeba rozlišovat mezi odpovědností retrospektivní – odpovědností za něco, co se už stalo, jako je tomu u odpovědnosti právní – a odpovědností prospektivní, jež osobě X něco ukládá do budoucnosti.
Nový!!: Bytí a Odpovědnost · Vidět víc »
Ontologie
Ontologie (z řeckého ὤν jsoucí + λόγος, logos slovo, řeč) je filosofická disciplína, která se zabývá jsoucnem, bytím jako takovým a základními pojmy.
Nový!!: Bytí a Ontologie · Vidět víc »
Přítomnost
Přítomnost, to „při čem“ každý člověk právě je, je složitý fenomén, který zkoumá fenomenologie.
Nový!!: Bytí a Přítomnost · Vidět víc »
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Nový!!: Bytí a Platón · Vidět víc »
Pobyt
Pobyt může označovat.
Nový!!: Bytí a Pobyt · Vidět víc »
Podstata
Podstata čili substance (z latinského sub-stantia, podloží, základ; kalk řeckého hypo-stasis) je filosofický pojem, který chce zachytit stálou a neměnnou stránku jsoucna, to, co věc činí tím, čím je (lišku liškou, stůl stolem atd.) Na rozdíl od akcidentů či případků (např. velký, červený), které patří vždy nějaké substanci, substance existuje sama o sobě a svou existencí nezávisí na ničem jiném.
Nový!!: Bytí a Podstata · Vidět víc »
Rozmnožování
pohlavním rozmnožování kolopejky (''Kalanchoe pinnata'') Rozmnožování (reprodukce) je proces tvorby potomstva.
Nový!!: Bytí a Rozmnožování · Vidět víc »
Scholastika
Pojem scholastika vychází z latinského slova scholasticus (resp. řeckého σχολαστικός), což znamená „školský, patřící škole“, popř.
Nový!!: Bytí a Scholastika · Vidět víc »
Smrt
Lidská lebka, běžně používaná jako symbol smrti Smrt, úmrtí, skon, latinsky exitus, je (z biologického a lékařského hlediska) zastavení životních funkcí v organismu spojené s nevratnými změnami, které obnovení životních funkcí znemožňují.
Nový!!: Bytí a Smrt · Vidět víc »
Smysl (filozofie)
Smysl je slovo s velmi širokým významem, a přitom tak základní, že se obtížně vymezuje.
Nový!!: Bytí a Smysl (filozofie) · Vidět víc »
Spona (sloveso)
Sponová slovesa (také kopula) se využívají v přísudku slovesně-jmenném (přísudek jmenný se sponou), kde jsou doplněna jménem.
Nový!!: Bytí a Spona (sloveso) · Vidět víc »
Védy
Rukopis ''Rgvédy'' psaný v ''dévanágarí'' začátkem 19. století Védy (sanskrtsky वेद véda „vědění“, singulár maskulina) jsou rozsáhlý soubor náboženských textů sepsaný ve védském sanskrtu ve védském metru.
Nový!!: Bytí a Védy · Vidět víc »
Zkušenost
Zkušenost (od „zkusiti“) se používá v několika významech.
Nový!!: Bytí a Zkušenost · Vidět víc »