Rychlejší přístup než prohlížeči!
74 vztahy: Achtyrka, Alexejevka (Bělgorodská oblast), Arméni, Útok na Bělgorodskou oblast, Azerové, Šebekino, Čerňanka, Bělgorod, Bělgorodská gubernie, Bělorusové, Birjuč, Borisovka (Belgorodská oblast), Brestlitevský mír, Centrální federální okruh, Charkov, Charkovská oblast, Dněpr, Don, Federální subjekty Ruska, Grajvoron, Gubernátor, Gubkin, Ivňa, Kozáci, Krasnaja Jaruga, Krym, Krymští Tataři, Kurská oblast, Luhanská oblast, Majskij (Bělgorodská oblast), Mičurinsk, Moldavané, Moskva, Němci, Novyj Oskol, Oblasti v Rusku, Okťabrskij (Belgorodská oblast), Oskol, Polsko, Pravoslaví, Prochorovka, Proletarskij (Bělgorodská oblast), Psel, Rajón, Rakitnoje, Razumnoje, Roveňki (Bělgorodská oblast), Ruština, Ruská invaze na Ukrajinu, Ruské carství, ..., Rusko, Rusko-ukrajinská válka, Rusové, Severní Doněc, Severnyj (Belgorodská oblast), Sovětský svaz, Staryj Oskol, Středoruská vysočina, Stroitěl (město), Sumská oblast, Tataři, Tomarovka, Turci, Ukrajina, Ukrajinci, Ukrajinský stát, UTC+03:00, Valujki, Vejdělevka, Volokonovka, Voroněžská oblast, Vorskla, Záseky, 1954. Rozbalte index (24 více) »
Achtyrka
#přesměruj Ochtyrka.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Achtyrka · Vidět víc »
Alexejevka (Bělgorodská oblast)
Alexejevka je město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Alexejevka (Bělgorodská oblast) · Vidět víc »
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Arméni · Vidět víc »
Útok na Bělgorodskou oblast
Útok na Bělgorodskou oblast je probíhající konflikt mezi dvěma partyzánskými jednotkami sídlícími na Ukrajině a Ozbrojenými silami Ruské federace v Grajvoronském rajónu, Bělgorodské oblasti.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Útok na Bělgorodskou oblast · Vidět víc »
Azerové
Azerové neboli Ázerbájdžánci jsou turkický národ žijící především v Ázerbájdžánu, Gruzii, severozápadním Íránu a roztroušeně po celém bývalém SSSR.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Azerové · Vidět víc »
Šebekino
Šebekino je město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Šebekino · Vidět víc »
Čerňanka
Čerňanka je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Čerňanka · Vidět víc »
Bělgorod
Bělgorod je město v evropské části Ruska, 30 km severně od ukrajinských hranic ve směru od Charkova.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Bělgorod · Vidět víc »
Bělgorodská gubernie
Mapa gubernie z roku 1745 Bělgorodská gubernie byla jedna z gubernií carského Ruska v letech 1727–1779 vytvořená ze tří provincií – Orlovské, Sevské a Belgorodské.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Bělgorodská gubernie · Vidět víc »
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Bělorusové · Vidět víc »
Birjuč
Birjuč je město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Birjuč · Vidět víc »
Borisovka (Belgorodská oblast)
Borisovka je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Borisovka (Belgorodská oblast) · Vidět víc »
Brestlitevský mír
Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Brestlitevský mír · Vidět víc »
Centrální federální okruh
Centrální federální okruh Ruské federace je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Centrální federální okruh · Vidět víc »
Charkov
Charkov je druhé největší město Ukrajiny (žije zde přibližně 1,42 milionů obyvatel).
Nový!!: Bělgorodská oblast a Charkov · Vidět víc »
Charkovská oblast
Charkovská oblast (nebo též, Charkivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Charkovská oblast · Vidět víc »
Dněpr
Dněpr (v antice Borysthenés) je řeka na východě Evropy.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Dněpr · Vidět víc »
Don
Don (starořecky Tanaïs) je řeka v Tulské, v Lipecké, ve Voroněžské, ve Volgogradské a v Rostovské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Don · Vidět víc »
Federální subjekty Ruska
autonomní okruhy Podle ústavy z roku 1993 a pozdějších změn sestává Ruská federace k 1. říjnu 2022 z 89 subjektů (rusky: субъекты, j. č. субъект), které se dělí do 6 kategorií obdařených různým stupněm politické autonomie; v Radě federace (Senátu, horní komoře Federálního shromáždění) mají ale všechny subjekty rovné zastoupení dvěma poslanci.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Federální subjekty Ruska · Vidět víc »
Grajvoron
Grajvoron je město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Grajvoron · Vidět víc »
Gubernátor
Gubernátor (ze starořeckého κυβερνητική / kybernetiké – „umění řízení“, z κυβερνάω / kybernao – „řídit“, z κυβερνήτης / kybernētēs – „kormidelník“) je označení hlavního představitele velké administrativně-územní, federativní jednotky – gubernie.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Gubernátor · Vidět víc »
Gubkin
Gubkin je město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Gubkin · Vidět víc »
Ivňa
Ivňa je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Ivňa · Vidět víc »
Kozáci
dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Kozáci · Vidět víc »
Krasnaja Jaruga
Krasnaja Jaruga je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Krasnaja Jaruga · Vidět víc »
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Krym · Vidět víc »
Krymští Tataři
Krymští Tataři (v ruštině a ukrajinštině označovaní těž jako Krymci) jsou národ turkického původu, obývající především Krymský poloostrov.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Krymští Tataři · Vidět víc »
Kurská oblast
Kurská oblast je federální subjekt Ruské federace.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Kurská oblast · Vidět víc »
Luhanská oblast
Luhanská oblast (též) je nejvýchodnější samosprávná oblast Ukrajiny.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Luhanská oblast · Vidět víc »
Majskij (Bělgorodská oblast)
Majskij je osada v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Majskij (Bělgorodská oblast) · Vidět víc »
Mičurinsk
Mičurinsk je město v Tambovské oblasti Ruské federace.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Mičurinsk · Vidět víc »
Moldavané
Moldavané (moldavsky/rumunsky Moldoveni; cyrilicí oficiálně používanou pouze v separatistickém Podněstří Молдовень) jsou východorománský národ žijící v jihovýchodní Evropě, jehož dějiny jsou úzce spjaté s dějinami Rumunů, s nimiž bývá často ztotožňován; některé státy, instituce, úřady či vědecké studie (především rumunské) rumunskou a moldavskou národnost nerozlišují.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Moldavané · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Bělgorodská oblast a Moskva · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Němci · Vidět víc »
Novyj Oskol
Novyj Oskol je město v Bělgorodské oblasti v Rusku, žije zde 18 359 obyvatel (2021).
Nový!!: Bělgorodská oblast a Novyj Oskol · Vidět víc »
Oblasti v Rusku
Ruská Federace je rozdělena na 83 administrativních subjektů, z nichž 46 nese název oblast.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Oblasti v Rusku · Vidět víc »
Okťabrskij (Belgorodská oblast)
Okťabrskij je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Okťabrskij (Belgorodská oblast) · Vidět víc »
Oskol
Oskol je řeka v Kurské a Bělgorodské oblasti v Rusku a v Charkovské oblasti na Ukrajině.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Oskol · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Polsko · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Pravoslaví · Vidět víc »
Prochorovka
Prochorovka je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti, které leží 50 km severně od Bělgorodu a 80 km jižně od Kurska.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Prochorovka · Vidět víc »
Proletarskij (Bělgorodská oblast)
Proletarskij je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Proletarskij (Bělgorodská oblast) · Vidět víc »
Psel
Psel také zvaná Psjol, Pesl, Pesel, Psiol nebo Pslo (nebo,, nebo) je řeka v Bělgorodské a Kurské oblasti v Rusku a v Sumské a Poltavské oblasti na Ukrajině.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Psel · Vidět víc »
Rajón
Rajón (rusky a ukrajinsky райо́н, bělorusky раён; azersky rayon, lotyšsky rajons, gruzínsky რაიონი, raioni; moldavsky: raionul/районул; slovo bylo přejato z francouzského rayon) je ruské pojmenování územněsprávní jednotky, používané v řadě zemí bývalého Sovětského svazu (Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko, Lotyšsko, Moldavsko a Ázerbájdžán), odpovídající českému okresu či městskému obvodu (ve městech).
Nový!!: Bělgorodská oblast a Rajón · Vidět víc »
Rakitnoje
Rakitnoje je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Rakitnoje · Vidět víc »
Razumnoje
Razumnoje je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Razumnoje · Vidět víc »
Roveňki (Bělgorodská oblast)
Roveňki je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Roveňki (Bělgorodská oblast) · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Ruština · Vidět víc »
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu neboli rusko-ukrajinská válka (běžně též ruská agrese na Ukrajině, válka na Ukrajině či Putinova válka), v Rusku pouze pod legálním označením „speciální vojenská operace na Ukrajině“, je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Ruská invaze na Ukrajinu · Vidět víc »
Ruské carství
Ruské carství (Russkoje tsarstvo, později změněno na, Rossijskoje tsarstvo) byl oficiální název pro ruský stát pod vládou Rurikovců mezi rokem 1547, kdy si Ivan Hrozný z rodu Rurikovců přisvojil titul car vší Rusi, a rokem 1721, kdy Petr Veliký založil Ruské impérium.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Ruské carství · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Rusko · Vidět víc »
Rusko-ukrajinská válka
Rusko-ukrajinská válka je označení pro činnost Ozbrojených sil Ruské federace, která od roku 2014 probíhá na území Ukrajiny. Válka je vyústěním ukrajinské krize, jejíž podstatou byla otázka zahraniční orientace Ukrajiny a odhodlání Ruska vměšovat se do jejích vnitřních záležitostí. Konflikt propukl v reakci na ukrajinské události, které vedly k sesazení proruských představitelů země a jsou známy pod označením Euromajdan. Rusko vojensky ovládlo ukrajinský poloostrov Krym a na základě uspořádaného referenda jej anektovalo. Současně také propukla válka na východní Ukrajině, kde proruští separatisté vyhlásili samostatnou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a která se proměnila ve vleklý konflikt. Rusko účast v obou případech popíralo. Do nové fáze se válka dostala v únoru 2022, kdy Rusko uznalo obě samozvané republiky a zahájilo invazi na Ukrajinu, částečně i z území Běloruska. Oficiálním cílem invaze je „denacifikace a demilitarizace Ukrajiny“, což prozápadní média interpretují jako přetvoření v loutkový stát dosazením proruské vlády a zbavení možnosti se vojensky bránit dalším intervencím.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Rusko-ukrajinská válka · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Rusové · Vidět víc »
Severní Doněc
Severní Doněc, nebo řidčeji Severský Doněc, též zkráceně Doněc, Donec (– Severskij Doněc; – Siverskyj Donec), je řeka, jejíž pramen (Bělgorodská oblast) i ústí (Rostovská oblast) leží v jihozápadním Rusku, nejdelší část toku však leží na Ukrajině (Charkovská, Doněcká, Luhanská oblast).
Nový!!: Bělgorodská oblast a Severní Doněc · Vidět víc »
Severnyj (Belgorodská oblast)
Severnyj je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Severnyj (Belgorodská oblast) · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Sovětský svaz · Vidět víc »
Staryj Oskol
Staryj Oskol je město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Staryj Oskol · Vidět víc »
Středoruská vysočina
Středoruská vysočina je vysočina rozkládající se ve středozápadních oblastech evropské části Ruska a zasahující též na severovýchod Ukrajiny.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Středoruská vysočina · Vidět víc »
Stroitěl (město)
Stroitěl je město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Stroitěl (město) · Vidět víc »
Sumská oblast
Sumská oblast (někdy též Сумщина / Sumščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Sumská oblast · Vidět víc »
Tataři
V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Tataři · Vidět víc »
Tomarovka
Tomarovka je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Tomarovka · Vidět víc »
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Nový!!: Bělgorodská oblast a Turci · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Ukrajina · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Ukrajinci · Vidět víc »
Ukrajinský stát
Ukrajinský stát (ukrajinsky Українська держава Ukrajinska deržava), nazývaný také Hejtmanát (ukrajinsky Гетьманат Het'manat), byl krátkotrvající ukrajinský stát. Vznikl během první světové války 29.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Ukrajinský stát · Vidět víc »
UTC+03:00
obrys.
Nový!!: Bělgorodská oblast a UTC+03:00 · Vidět víc »
Valujki
Valujki česky též Valujky jsou město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Valujki · Vidět víc »
Vejdělevka
Vejdělevka je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Vejdělevka · Vidět víc »
Volokonovka
Volokonovka je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Volokonovka · Vidět víc »
Voroněžská oblast
Voroněžská oblast je jedna z oblastí v Rusku.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Voroněžská oblast · Vidět víc »
Vorskla
Vorskla (a) je řeka v Bělgorodské oblasti v Rusku a v Sumské a v Poltavské oblasti na Ukrajině.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Vorskla · Vidět víc »
Záseky
Záseky mají udržet blížícího se nepřítele co nejdéle pod palbou Unie v Petersburgu v roce 1865 Záseky (též v jednotném čísle záseka) jsou polní opevnění tvořené obvykle kmeny nebo větvemi stromů a keřů položenými tak, aby jejich vrcholy mířily směrem k nepříteli.
Nový!!: Bělgorodská oblast a Záseky · Vidět víc »
1954
1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Bělgorodská oblast a 1954 · Vidět víc »
