Rychlejší přístup než prohlížeči!
68 vztahy: Alexandr Vasiljevič Kolčak, Alexej Kaledin, Anarchismus, Anatolij Nikolajevič Pepeljajev, Andrej Grigorjevič Škuro, Anton Ivanovič Děnikin, Šanghaj, Čína, Černá armáda, Československé legie, Říjnová revoluce, Bílá emigrace, Bílé hnutí, Bělehrad, Berlín, Bolševici, Car, Charbin, Druhá světová válka, Estonsko, Finové, Francie, Grigorij Michajlovič Semjonov, Istanbul, Józef Piłsudski, Jevgenij Karlovič Miller, Konstantin Mamontov, Konzervatismus, Kozáci, Krym, Lavr Georgijevič Kornilov, Lev Davidovič Trockij, Michail Vasiljevič Alexejev, Monarchismus, Moskva, Nikolaj Judenič, Nikolaj Judovič Ivanov, Paříž, Pavel Bermondt-Avalov, Petrohrad, Pjotr Nikolajevič Krasnov, Pjotr Nikolajevič Wrangel, Poláci, Radola Gajda, Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg, Ruština, Rudá armáda, Ruská imperiální armáda, Ruská občanská válka, Ruská osvobozenecká armáda, ..., Ruská prozatímní vláda, Ruský vševojenský svaz, Rusko, Separatismus, Sibiř, Spojené státy americké, Stanisław Bułak-Bałachowicz, Ukrajina, Vladimir Oskarovič Kappel, Zelená armáda, 1917, 1918, 1919, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924. Rozbalte index (18 více) »
Alexandr Vasiljevič Kolčak
Admirál Alexandr Vasiljevič Kolčak (Petrohrad – 7. února 1920, Irkutsk) byl ruský admirál (od roku 1917) a jeden z vůdců bílých v ruské občanské válce.
Nový!!: Bělogvardějci a Alexandr Vasiljevič Kolčak · Vidět víc »
Alexej Kaledin
Alexej Maximovič Kaledin (rusky Алексей Максимович Каледин,, Voroněž, Ruské impérium – 29. ledna 1918, Rostov na Donu, RSFSR) byl ruský carský generál a osobnost ruské občanské války.
Nový!!: Bělogvardějci a Alexej Kaledin · Vidět víc »
Anarchismus
Anarchismus je politická ideologie usilující o nastolení anarchie, tedy bezvládí.
Nový!!: Bělogvardějci a Anarchismus · Vidět víc »
Anatolij Nikolajevič Pepeljajev
Anatolij Nikolajevič Pepeljajev (rusky Анато́лий Никола́евич Пепеля́ев, narozen 15. června 1891 v Tomsku, popraven zastřelením 14. ledna 1938 v Novosibirsku) byl ruský vojenský velitel, účastník první světové války a, v době ruské občanské války, bělogvardějec.
Nový!!: Bělogvardějci a Anatolij Nikolajevič Pepeljajev · Vidět víc »
Andrej Grigorjevič Škuro
Andrej Grigorjevič Škuro (rusky Андрей Григорьевич Шкуро, ukrajinsky Андрій Григорович Шкуро; Paškovskaja – 16. ledna 1947 Moskva) byl v 1. světové válce velitel partyzánského oddílu, takzvané Vlčí sotně v občanské válce.
Nový!!: Bělogvardějci a Andrej Grigorjevič Škuro · Vidět víc »
Anton Ivanovič Děnikin
Anton Ivanovič Děnikin (16. prosince 1872, Włocławek – 8. srpna 1947, Ann Arbor) byl generál ruské carské armády a v době občanské války v Rusku jeden z bílých generálů.
Nový!!: Bělogvardějci a Anton Ivanovič Děnikin · Vidět víc »
Šanghaj
Šanghaj je jedno ze čtyř přímo spravovaných měst v Čínské lidové republice.
Nový!!: Bělogvardějci a Šanghaj · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Bělogvardějci a Čína · Vidět víc »
Černá armáda
Černá armáda (rusky Чёрная гвардия) je označení ozbrojených skupin dělníků, vzniklých v Rusku po Říjnové revoluci.
Nový!!: Bělogvardějci a Černá armáda · Vidět víc »
Československé legie
Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války).
Nový!!: Bělogvardějci a Československé legie · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Bělogvardějci a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Bílá emigrace
Propagandistický plakát bílých emigrantů kolem roku 1932 Olšanských hřbitovů v Praze. Ruské federace. Bílá ruská emigrace je označení občanů z území Ruského impéria, respektive prozatímní Ruské republiky, kteří emigroval v důsledku bolševické revoluce v roce 1917 a následné občanské války v letech 1917–1923.
Nový!!: Bělogvardějci a Bílá emigrace · Vidět víc »
Bílé hnutí
Propagandistický plakát bílého hnutí - Za jednotu Ruska Bílé hnutí (bílá věc, bílá idea) bylo vojensko-politické hnutí různorodých sil, které se zformovalo v průběhu ruské občanské války v letech 1917–1923 s cílem zastavení a svržení sovětské moci bolševiků.
Nový!!: Bělogvardějci a Bílé hnutí · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Bělogvardějci a Bělehrad · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Bělogvardějci a Berlín · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Bělogvardějci a Bolševici · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Bělogvardějci a Car · Vidět víc »
Charbin
Charbin (– Cha-er-pin, pchin-jinem Hā'ěrbīn, někdy též Harbin) je subprovinční město v Čínské lidové republice.
Nový!!: Bělogvardějci a Charbin · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Bělogvardějci a Druhá světová válka · Vidět víc »
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Nový!!: Bělogvardějci a Estonsko · Vidět víc »
Finové
Finové jsou národ mluvící finsky, původně obývající Finsko.
Nový!!: Bělogvardějci a Finové · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Bělogvardějci a Francie · Vidět víc »
Grigorij Michajlovič Semjonov
Williamem S. Gravesem, velitelem expedičních sil USA na Sibiři Grigorij Michajlovič Semjonov (rusky:Григо́рий Миха́йлович Семёнов) známý také pod příjmením Semenov (13. září 1890, Kuranži Durulgujevskoj Zabajkalská oblast – 30. srpna 1946) byl vojenský velitel Bílé armády, který za výrazné podpory Japonců ovládal v období Ruské občanské války oblast Zabajkalska.
Nový!!: Bělogvardějci a Grigorij Michajlovič Semjonov · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Bělogvardějci a Istanbul · Vidět víc »
Józef Piłsudski
Józef Klemens Piłsudski (5. prosince 1867 Zułów – 12. května 1935 Varšava) byl polský socialistický aktivista, bojovník za nezávislost, politik, státník, náčelník státu v letech 1918–1922, vrchní velitel polských ozbrojených sil od 11.
Nový!!: Bělogvardějci a Józef Piłsudski · Vidět víc »
Jevgenij Karlovič Miller
Jevgenij Karlovič Miller, (rusky Евгений Карлович Миллер, 25. září 1867, Daugavpils, Rusko – 11. května 1939, Moskva, SSSR), byl ruský generál a jeden z vůdců bělogvardějců během Ruské občanské války.
Nový!!: Bělogvardějci a Jevgenij Karlovič Miller · Vidět víc »
Konstantin Mamontov
Konstantin Konstantinovič Mamontov (16. října 1869 Petrohrad – 14. února 1920 Krasnodar) byl ruský vojenský velitel a generál Kozáků, kteří bojovali na straně Bělogvardějců během ruské občanské války.
Nový!!: Bělogvardějci a Konstantin Mamontov · Vidět víc »
Konzervatismus
Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.
Nový!!: Bělogvardějci a Konzervatismus · Vidět víc »
Kozáci
dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.
Nový!!: Bělogvardějci a Kozáci · Vidět víc »
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Nový!!: Bělogvardějci a Krym · Vidět víc »
Lavr Georgijevič Kornilov
Lavr Georgijevič Kornilov (30. srpna 1870, Usť-Kamenogorsk – 13. duben 1918, Jekatěrinodar) byl ruský carský a bělogvardějský generál.
Nový!!: Bělogvardějci a Lavr Georgijevič Kornilov · Vidět víc »
Lev Davidovič Trockij
Lev Davidovič Trockij (rodným jménem Lev Davidovič Bronštejn, Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu.
Nový!!: Bělogvardějci a Lev Davidovič Trockij · Vidět víc »
Michail Vasiljevič Alexejev
Michail Vasiljevič Alexejev (– 25. září 1918) byl ruský generál pěchoty a jeden z vůdců bílých v letech 1917–1918.
Nový!!: Bělogvardějci a Michail Vasiljevič Alexejev · Vidět víc »
Monarchismus
Purpurová bývá spojována s monarchismem, neboť byla znakem panovnického majestátu Monarchismus (respektive royalismus/roajalismus) je politický směr upřednostňující jako společenské uspořádání monarchii.
Nový!!: Bělogvardějci a Monarchismus · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Bělogvardějci a Moskva · Vidět víc »
Nikolaj Judenič
Nikolaj Nikolajevič Judenič (– 5. října 1933) byl ruský generál a jeden z nejúspěšnějších generálů ruské carské armády během první světové války.
Nový!!: Bělogvardějci a Nikolaj Judenič · Vidět víc »
Nikolaj Judovič Ivanov
Nikolaj Judovič Ivanov (3. srpna 1851 Mosalsk – 21. ledna 1919 Oděsa) byl ruský generál a v letech 1914 až 1916 velitel ruského severozápadního frontu během první světové války.
Nový!!: Bělogvardějci a Nikolaj Judovič Ivanov · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Bělogvardějci a Paříž · Vidět víc »
Pavel Bermondt-Avalov
Pavel Rafalovič Bermon(d)t-Avalov (Avališvili) byl ussurijský kozák, voják carské armády a jeden z bělogvardějských generálů v průběhu ruské občanské války.
Nový!!: Bělogvardějci a Pavel Bermondt-Avalov · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Bělogvardějci a Petrohrad · Vidět víc »
Pjotr Nikolajevič Krasnov
Pjotr Nikolajevič Krasnov (Petrohrad – 16. ledna 1947 Moskva) byl doněcký historik a úředník, později generál Ruské armády a spisovatel.
Nový!!: Bělogvardějci a Pjotr Nikolajevič Krasnov · Vidět víc »
Pjotr Nikolajevič Wrangel
Baron Pjotr Nikolajevič Wrangel (Mukuliai, Ruské impérium, dnešní Litva – 25. dubna 1928, Brusel) byl ruský bělogvardějský generál, který byl přezdíván „Černý baron“, vzhledem k tomu, že velice často nosil černou kozáckou uniformu.
Nový!!: Bělogvardějci a Pjotr Nikolajevič Wrangel · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Bělogvardějci a Poláci · Vidět víc »
Radola Gajda
Generál Radola Gajda, rodným jménem Rudolf Geidl (14. února 1892 Kotor – 15. dubna 1948 Praha) byl český voják, jeden z hlavních velitelů československých legií v Rusku (kromě toho nějakou dobu bojoval na straně ruských bělogvardějců, 1918–1919 zastával významnou funkci v armádě admirála Kolčaka), meziválečný generál a československý fašistický politik.
Nový!!: Bělogvardějci a Radola Gajda · Vidět víc »
Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg
Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg, někdy též zvaný pro své excentrické chování a odvahu Šílený Baron či pro svou krutost Krvavý Baron (rusky: Роман Фёдорович Унгерн фон Штернберг, narozen 29. prosince 1885 ve Štýrském Hradci a popraven 15. září 1921 v Novosibirsku) byl ruský armádní důstojník baltskoněmeckého původu, účastník ruské občanské války a po určitou dobu i vojenský diktátor Vnějšího Mongolska.
Nový!!: Bělogvardějci a Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Bělogvardějci a Ruština · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Bělogvardějci a Rudá armáda · Vidět víc »
Ruská imperiální armáda
Ruská imperiální armáda neboli armáda Ruského impéria (rusky Ру́сская импера́торская а́рмия) byla ozbrojená pozemní síla Ruského impéria, která existovala od roku 1721 do revoluce v Rusku v roce 1917.
Nový!!: Bělogvardějci a Ruská imperiální armáda · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Bělogvardějci a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Ruská osvobozenecká armáda
Ruská osvobozenecká armáda – ROA (německy Russische Befreiungsarmee, rusky Русская освободительная армия – РОА, Russkaja osvoboditel'naja armija – ROA) byla v době druhé světové války organizace několika vojenských jednotek ruských zajatců, zběhů, zrádců, bývalých emigrantů a odpůrců režimu, kteří na straně nacistického Německa dobrovolně bojovali proti Sovětskému svazu.
Nový!!: Bělogvardějci a Ruská osvobozenecká armáda · Vidět víc »
Ruská prozatímní vláda
Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.
Nový!!: Bělogvardějci a Ruská prozatímní vláda · Vidět víc »
Ruský vševojenský svaz
Generál Wrangel, zakladatel ROVS Ruský vševojenský svaz (rusky Русский Обще-Воинский Союз, zkratka ROVS) byla organizace založená bělogvardějci po jejich porážce v Ruské občanské válce v exilu.
Nový!!: Bělogvardějci a Ruský vševojenský svaz · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Bělogvardějci a Rusko · Vidět víc »
Separatismus
Separatismus (výraz pochází z latinského základu sēparātiō – odloučení, oddělení, odtržení či rozdělení apod.; někdy se používá i pojem secesionismus) je snaha nebo tendence k oddělení (separaci, secesi) a osamostatnění; nejčastěji určitého státního území, může se ale definovat např.
Nový!!: Bělogvardějci a Separatismus · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Bělogvardějci a Sibiř · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Bělogvardějci a Spojené státy americké · Vidět víc »
Stanisław Bułak-Bałachowicz
Stanisław Bułak-Bałachowicz (bělorusky Станіслаў Булак-Балаховіч, rusky Станислав Булак-Балахович, 1883 – 10. května 1940) byl bělorusko-polský generál.
Nový!!: Bělogvardějci a Stanisław Bułak-Bałachowicz · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Bělogvardějci a Ukrajina · Vidět víc »
Vladimir Oskarovič Kappel
Vladimir Oskarovič Kappel Влади́мир О́скарович Ка́ппель (28. dubna 1883 Carskoje selo - 26. ledna 1920) byl ruský vojenský velitel.
Nový!!: Bělogvardějci a Vladimir Oskarovič Kappel · Vidět víc »
Zelená armáda
Zelená armáda (rusky Зеленоармейцы, jinak též зелёные люди, зелёные повста́нцы, зелёные партизаны, Зелёное движение, Третья сила) je název kontrarevoluční skupiny za Říjnové revoluce a ruské občanské války, prosazující myšlenky ukrajinského nacionalismu a separatismu.
Nový!!: Bělogvardějci a Zelená armáda · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bělogvardějci a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bělogvardějci a 1918 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bělogvardějci a 1919 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bělogvardějci a 1920 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bělogvardějci a 1921 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bělogvardějci a 1922 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bělogvardějci a 1923 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bělogvardějci a 1924 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Belogvardejci, Bílá armáda, Bílá garda, Bělogvardějec, Dobrovolnická armáda.
