Rychlejší přístup než prohlížeči!
41 vztahy: Adolf Hitler, Autoritářství, Štrasburk, Štrasburská univerzita, Berlín, Bonn, Dortmund, Filologie, Frankfurtská škola, Giorgio Agamben, Greifswald, György Lukács, Humboldtova univerzita, Jacques Derrida, Komunismus, Konvikt, Konzervatismus, Leo Strauss, Levice, Liberální demokracie, Mnichovská univerzita, Nacismus, Národně socialistická německá dělnická strana, Niccolò Machiavelli, Nová levice, Pojem politična, Pravice, Rasismus, Sauerland, Thomas Hobbes, Výjimečný stav, Walter Benjamin, 11. červenec, 1888, 1921, 1932, 1933, 1936, 1945, 1985, 7. duben.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Carl Schmitt a Adolf Hitler · Vidět víc »
Autoritářství
Autoritářství může označovat.
Nový!!: Carl Schmitt a Autoritářství · Vidět víc »
Štrasburk
Štrasburk (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi) je hlavní město regionu Grand Est ve Francii a historická metropole Alsaska na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli.
Nový!!: Carl Schmitt a Štrasburk · Vidět víc »
Štrasburská univerzita
Štrasburská univerzita (francouzsky Université de Strasbourg) je francouzská vysoká škola se sídlem ve Štrasburku.
Nový!!: Carl Schmitt a Štrasburská univerzita · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Carl Schmitt a Berlín · Vidět víc »
Bonn
Bonn je město v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ležící 20 km jihovýchodně od Kolína nad Rýnem.
Nový!!: Carl Schmitt a Bonn · Vidět víc »
Dortmund
Dortmund je město v Německu v Severním Porýní-Vestfálsku.
Nový!!: Carl Schmitt a Dortmund · Vidět víc »
Filologie
Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj.
Nový!!: Carl Schmitt a Filologie · Vidět víc »
Frankfurtská škola
Max Horkheimer (vpředu vlevo), Theodor Adorno (vpředu vpravo), a Jürgen Habermas (vzadu vpravo) v roce 1965 v Heidelbergu. Frankfurtská škola je označení skupiny sociologů a filosofů sdružených v Institutu pro sociální výzkum (Institut für Sozialforschung, IFS), založeném roku 1923 ve Frankfurtu nad Mohanem.
Nový!!: Carl Schmitt a Frankfurtská škola · Vidět víc »
Giorgio Agamben
Giorgio Agamben (* 22. dubna 1942, Řím) je současný italský filosof, v současnosti profesor estetiky při Univerzitě v Benátkách.
Nový!!: Carl Schmitt a Giorgio Agamben · Vidět víc »
Greifswald
Greifswald (německá výslovnost: IPA) je historické německé hanzovní město v Meklenbursku-Předním Pomořansku s asi 60 tisíci obyvateli.
Nový!!: Carl Schmitt a Greifswald · Vidět víc »
György Lukács
György Lukács (maďarsky Lukács György; 13. dubna 1885 – 4. června 1971) byl židovsko-maďarský marxistický filosof a literární kritik.
Nový!!: Carl Schmitt a György Lukács · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Carl Schmitt a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Jacques Derrida
Jacques Derrida (15. července 1930 El-Biar, Alžírsko – 8. října 2004 Paříž) byl francouzský filozof považovaný za zakladatele dekonstrukce.
Nový!!: Carl Schmitt a Jacques Derrida · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Carl Schmitt a Komunismus · Vidět víc »
Konvikt
Konvikt svatých Andělů v Telči Konvikt (z lat. convīctus, spolužití, společenství, z con-, „spolu“ a vivo, „žít“) obecně označuje společný domov s nějakým duchovním programem.
Nový!!: Carl Schmitt a Konvikt · Vidět víc »
Konzervatismus
Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.
Nový!!: Carl Schmitt a Konzervatismus · Vidět víc »
Leo Strauss
Leo Strauss (20. září 1899, Kirchhain, Hesensko – 18. října 1973, Annapolis, Maryland, USA) byl vlivný americký politický filosof židovského původu, konzervativní kritik moderní filosofie.
Nový!!: Carl Schmitt a Leo Strauss · Vidět víc »
Levice
Levice je zastřešující označení pro část politického spektra, které zahrnuje celou řadu politických ideologií.
Nový!!: Carl Schmitt a Levice · Vidět víc »
Liberální demokracie
Všeobecné volby jsou definující součástí současné demokracie (Francie, 2007) Liberální demokracie je politický režim, který vládne na principech zastupitelské demokracie a liberalismu.
Nový!!: Carl Schmitt a Liberální demokracie · Vidět víc »
Mnichovská univerzita
Mnichovská univerzita, plným názvem Ludwig-Maxmilians-Universität München, zkráceně LMU, je veřejná a samosprávná univerzita, jedna z nejvýznamnějších v Německu.
Nový!!: Carl Schmitt a Mnichovská univerzita · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Carl Schmitt a Nacismus · Vidět víc »
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Nový!!: Carl Schmitt a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »
Niccolò Machiavelli
Niccolò Machiavelli (3. května 1469 – 21. června 1527, Florencie) byl italský politik, filozof, diplomat, spisovatel, historik, vojenský teoretik a polyhistor žijící v období renesance.
Nový!!: Carl Schmitt a Niccolò Machiavelli · Vidět víc »
Nová levice
Nová levice (New Left) je myšlenkový směr a společensko-politické hnutí levicového zaměření, prosazující se od 60. a 70. let 20. století zejména v USA a západoevropských zemích.
Nový!!: Carl Schmitt a Nová levice · Vidět víc »
Pojem politična
Pojem politična, německy Der Begriff des Politischen, je nejvýznamnější dílo německého filozofa a právníka Carla Schmitta.
Nový!!: Carl Schmitt a Pojem politična · Vidět víc »
Pravice
Pravice je zastřešující označení pro část politického spektra, které zahrnuje celou řadu politických ideologií.
Nový!!: Carl Schmitt a Pravice · Vidět víc »
Rasismus
Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením „pro barevné“. Oklahoma City, 1939. Lublani 19. března 2016 Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče.
Nový!!: Carl Schmitt a Rasismus · Vidět víc »
Sauerland
Údolí Melbecketal Mapa Sauerland je region v západní části Německa, okolo měst Iserlohn a Arnsberg.
Nový!!: Carl Schmitt a Sauerland · Vidět víc »
Thomas Hobbes
Thomas Hobbes (5. dubna 1588, Malmesbury, hrabství Wiltshire, Anglie – 4. prosince 1679, zámek Hardwick Hall, hrabství Derbyshire) byl anglický filozof, který nejvíce proslul pracemi týkajícími se politické filozofie.
Nový!!: Carl Schmitt a Thomas Hobbes · Vidět víc »
Výjimečný stav
Výjimečný stav je stav vyhlašovaný státem například při rozsáhlejším narušování veřejného pořádku v zemi.
Nový!!: Carl Schmitt a Výjimečný stav · Vidět víc »
Walter Benjamin
Walter Bendix Schönflies Benjamin (německá výslovnost: IPA:,; 15. července 1892, Berlín – 26. září 1940, Portbou, Španělsko) byl německý židovský literární kritik, filosof a překladatel (Balzac, Baudelaire, Marcel Proust atd.). Patřil k tzv.
Nový!!: Carl Schmitt a Walter Benjamin · Vidět víc »
11. červenec
11.
Nový!!: Carl Schmitt a 11. červenec · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Carl Schmitt a 1888 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Carl Schmitt a 1921 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Carl Schmitt a 1932 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Carl Schmitt a 1933 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Carl Schmitt a 1936 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Carl Schmitt a 1945 · Vidět víc »
1985
1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Carl Schmitt a 1985 · Vidět víc »
7. duben
7.
Nový!!: Carl Schmitt a 7. duben · Vidět víc »
