Rychlejší přístup než prohlížeči!
49 vztahy: Švýcarsko, Berlín, Bitva u Waterloo, Cholera, Epidemie, Francouzské revoluční války, Fridrich Vilém IV., Gebhard Leberecht von Blücher, Generál, Generálmajor, Gerhard von Scharnhorst, Koblenz, Kongresové Polsko, Listopadové povstání, Marie von Brühl, Napoleonské války, Německá demokratická republika, Neuruppin, O válce, Poručík, Poznaň, Pruská vojenská akademie, Pruské království, Prusko, Ruské impérium, Válečná mlha, Vojenská taktika, Vratislav (město), 1. červen, 16. listopad, 1780, 1792, 1793, 1794, 1795, 1801, 1804, 1806, 1807, 1808, 1810, 1812, 1813, 1814, 1815, 1816, 1818, 1830, 1831.
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Švýcarsko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Waterloo
Bitva u Waterloo (současníky nazývaná bitvou u Belle Alliance či Napoleonem pojmenovaná bitvou u Mont-Saint-Jean) se odehrála v odpoledních a podvečerních hodinách neděle 18.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Bitva u Waterloo · Vidět víc »
Cholera
elektronového mikroskopu Cholera je nebezpečné průjmové onemocnění, jehož původcem je gramnegativní bakterie Vibrio cholerae, nejčastěji kmeny Clasica I a El Tor.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Cholera · Vidět víc »
Epidemie
Epidemie (resp. epidemický výskyt choroby; z řec. epi-, na, nad a démos, lid) znamená prudký růst výskytů nejčastěji téhož onemocnění za určitou dobu a v určité populaci.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Epidemie · Vidět víc »
Francouzské revoluční války
Francouzské revoluční války byla série válek v letech 1792 až 1802 během Velké francouzské revoluce mezi revoluční Francií a sousedními evropskými mocnostmi.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Francouzské revoluční války · Vidět víc »
Fridrich Vilém IV.
Fridrich Vilém IV. nebo počeštěně Bedřich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm von Hohenzollern, 15. října 1795 Berlín – 2. ledna 1861 Postupim) byl v letech 1840–1861 pruský král a v letech 1840–1848 též neuchâtelský kníže.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Fridrich Vilém IV. · Vidět víc »
Gebhard Leberecht von Blücher
Gebhard Leberecht von Blücher, kníže z Wahlstattu (16. prosinec 1742, Rostock – 12. září 1819, Krieblowitz, Slezsko) byl pruský maršál.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Gebhard Leberecht von Blücher · Vidět víc »
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Generál · Vidět víc »
Generálmajor
upright Hodnostní označení '''generálmajora''' (OF-7) Armády ČR Generálmajor je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Generálmajor · Vidět víc »
Gerhard von Scharnhorst
Gerhard Johann David von Scharnhorst (12. listopadu 1755 Bordenau – 28. června 1813 Praha) byl pruský generál, náčelník pruského generálního štábu.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Gerhard von Scharnhorst · Vidět víc »
Koblenz
Koblenz (do roku 1926 Coblenz, česky též Koblenec) je historicky významné německé město ve spolkové zemi Porýní-Falci, ve kterém žije obyvatel.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Koblenz · Vidět víc »
Kongresové Polsko
Kongresové Polsko neboli Kongresovka, oficiálním názvem Polské království (polsky Królestwo Polskie; rusky Царство По́льское, Carstvo Polskoje), známé též jako Ruské Polsko, byl státní útvar existující mezi lety 1815 až 1864 (formálně do r. 1916) v personální a později reálné unii s Ruským impériem.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Kongresové Polsko · Vidět víc »
Listopadové povstání
Listopadové povstání je vžitý název pro povstání polského lidu, armády a pokrokové inteligence proti ruské nadvládě, které probíhalo na přelomu let 1830 a 1831.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Listopadové povstání · Vidět víc »
Marie von Brühl
Marie Sophie hraběnka von Brühl, známá též jako Marie Sophie von Clausewitz, (3. června 1779 – 28. ledna 1836) byla německá šlechtična, která pocházela z Durynska.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Marie von Brühl · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Napoleonské války · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Neuruppin
Neuruppin je město v Německu, které je správním centrem zemského okresu Východní Prignitz-Ruppin ve spolkové zemi Braniborsko.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Neuruppin · Vidět víc »
O válce
O válce, v originále Vom Kriege, je kniha o válce a vojenské strategii, kterou napsal pruský generál Carl von Clausewitz.
Nový!!: Carl von Clausewitz a O válce · Vidět víc »
Poručík
České armády Poručík je základní důstojnická hodnost policií, armád i hasičských sborů po celém světě.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Poručík · Vidět víc »
Poznaň
Poznaň (s výslovností) je jedno z nejstarších a největších polských měst.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Poznaň · Vidět víc »
Pruská vojenská akademie
Pruská vojenská akademie (Preußische Kriegsakademie), známá též jako Pruská válečná akademie, byla důstojnická škola a štábní přípravka v Pruském království.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Pruská vojenská akademie · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Pruské království · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Prusko · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Ruské impérium · Vidět víc »
Válečná mlha
Válečná mlha je termín popisující situaci, kdy jedna nebo obě válčící strany mají jen malý nebo nulový přehled o rozmístění a konání nepřítele a svá vlastní důležitá rozhodnutí provádějí na základě odhadů nepřátelské činnosti, založených na (někdy i nepodložených) dílčích zprávách, intuici a psychologickém vcítění.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Válečná mlha · Vidět víc »
Vojenská taktika
Vojenská taktika (respektive bojová taktika) je soubor konkrétních metod používaných válčícími stranami za účelem napadení a zničení nepřítele v bitvě.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Vojenská taktika · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: Carl von Clausewitz a Vratislav (město) · Vidět víc »
1. červen
1.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1. červen · Vidět víc »
16. listopad
16.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 16. listopad · Vidět víc »
1780
1780 (MDCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1780 · Vidět víc »
1792
1792 (MDCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1792 · Vidět víc »
1793
1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1793 · Vidět víc »
1794
1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1794 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1795 · Vidět víc »
1801
1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1801 · Vidět víc »
1804
1804 (MDCCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1804 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1806 · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1807 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1808 · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1810 · Vidět víc »
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1812 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1813 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1814 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1815 · Vidět víc »
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1816 · Vidět víc »
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1818 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1830 · Vidět víc »
1831
1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Carl von Clausewitz a 1831 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Carl Philipp Gottlieb von Clausewitz, Clausewitz.
