Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Carlos Baguer

Index Carlos Baguer

Carlos (také Carles) Baguer i Mariner (březen 1768 Barcelona – 29. února 1808 tamtéž) byl španělský varhaník a hudební skladatel.

15 vztahy: Anglický roh, Španělská válka za nezávislost, Barcelona, Fagot, Flétna, Ignaz Joseph Pleyel, Improvizace, Joseph Haydn, Klávesový nástroj, Oratorium, Ramon Carnicer, Varhany, 1768, 1808, 29. únor.

Anglický roh

Anglický roh je dvouplátkový dřevěný dechový nástroj patřící do rodiny hobojových nástrojů (jako její altový zástupce), používá se zejména v symfonických orchestrech.

Nový!!: Carlos Baguer a Anglický roh · Vidět víc »

Španělská válka za nezávislost

Španělská válka za nezávislost, známá v jiných jazycích též jako Poloostrovní válka či Válka na Pyrenejském poloostrově, byla jednou z napoleonských válek. Trvala mezi lety 1808–1814. Josef Bonaparte, Napoleonův bratr a neapolský král, byl za přítomnosti španělských a amerických zástupců prohlášen v Bayonne za krále Španělska a v červenci 1808 vstoupil do Madridu. Španělský národ se ale touto novou, z ciziny dosazenou vládou cítil ponížen a odmítl ji proto akceptovat. Již před Josefovým příchodem do země vypuklo proti Francouzům celonárodní povstání. Velení vzbouřenců (ústřední junta) se sice dopustilo některých chyb, když často zasahovalo nanejvýš nesmyslným způsobem do vojenských operací nebo odvolávalo schopné generály, nicméně jeho výzvou ke guerillové válce v prosinci 1808 nastal v bojích zásadní zvrat. Nepřetržité útoky guerrilleros vyčerpávaly francouzské okupanty a znemožňovaly jim tak využít jejich vítězství na otevřeném poli. Povstání podpořila i katolická církev, ačkoli mezi povstalci bylo mnoho jí nepřátelsky naladěných liberálních elementů. K podpoře povstalců přispěla také občasná tažení Britů do Španělska vedená Arthurem Wellesleyem, pozdějším vévodou z Wellingtonu, třebaže Britové byli vždy po několika menších úspěších přinuceni postupujícími Francouzi k ústupu zpět do Portugalska. V lednu 1810 vstoupila francouzská vojska do Andalusie a po dobytí Almeidy vpadlo v srpnu 80 000 Francouzů do Portugalska s cílem vyhnat odsud Brity. Porážka povstalců se zdála být neodvratnou, zvláště když se především vyšší a majetnější vrstvy obyvatelstva začaly přidávat na stranu bonapartistického krále. Do Cádizu, kam se vzbouřenecká junta uchýlila, byly svolány kortesy, jež v roce 1812 vypracovaly první moderní, liberální ústavu Španělska, neformálně nazývanou La Pepa. Ústava počítala se vznikem konstituční monarchie, v níž by zákonodárná pravomoc náležela kortesům a kromě jiného také požadovala zrušení instituce inkvizice. Tento dokument byl ve své době nadmíru pokrokový a stal se základem pozdějšího španělského ústavního vývoje. V Portugalsku se zatím Wellesley úspěšně ubránil francouzským útokům, jejichž dlouhé zásobovací linie byly současně napadány španělskými povstalci. Wellesley byl následně kortesem pověřen velením veškerých španělských vojenských sil. V lednu 1812 Wellesley zahájil nové tažení do Španělska a poté, co porazil Francouze u Salamanky, vtáhl v srpnu 1812 do Madridu. Pod tlakem posílených francouzských vojsk byl sice znovu přinucen k ústupu za portugalské hranice a Madrid tak byl naposled obsazen Francouzi, avšak katastrofa Napoleonova vojska v Rusku měla zásadní dopad také na vývoj války na Iberském poloostrově. V červnu 1813 byli Francouzi definitivně poraženi v bitvě u Vitorie a následně se před vytrvale postupujícím Wellesleyem stáhli zpět za Pyreneje (Právě Wellesley pak Napoleona definitivně porazil u Waterloo). Španělsko tak znovu nabylo svoji nezávislost, avšak za vysokou cenu: žádná z napoleonských válek nestála tolik lidských životů jako právě španělská vzpoura – střízlivé odhady říkají, že Britové ztratili zhruba 35 000 mužů, padlých španělských povstalců bylo okolo 25 000, portugalských 7000 a na francouzské straně mělo padnout asi 180 000 vojáků. Existují však i vyšší odhady, například vojenský statistik Micheal Clodfelter, který započítává i mrtvé v důsledku vypuknuvších epidemií a hladu, odhadl počet mrtvých v důsledku španělské války za nezávislost na jeden milion. Na válku reagovalo i umění, k nejslavnějším reakcím patří cyklus 80 grafik španělského malíře Francisco Goyi Hrůzy války. Tématu války, francouzské okupace a Goyi se věnuje i film Miloše Formana Goyovy přízraky z roku 2006.

Nový!!: Carlos Baguer a Španělská válka za nezávislost · Vidět víc »

Barcelona

Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona.

Nový!!: Carlos Baguer a Barcelona · Vidět víc »

Fagot

Fagot je dechový dřevěný hudební nástroj se strojkem z dvojitého třtinového plátku.

Nový!!: Carlos Baguer a Fagot · Vidět víc »

Flétna

Barokní flétny John William Godward: ''Sladká siesta letního dne'', 1891 Flétna je dechový hudební nástroj.

Nový!!: Carlos Baguer a Flétna · Vidět víc »

Ignaz Joseph Pleyel

Ignaz Joseph Pleyel (18. června 1757 Ruppersthal Dolní Rakousy – 14. listopadu 1831 Paříž) byl francouzský skladatel, dirigent a nástrojař rakouského původu, žák J. Haydna.

Nový!!: Carlos Baguer a Ignaz Joseph Pleyel · Vidět víc »

Improvizace

#PŘESMĚRUJ Umělecká improvizace.

Nový!!: Carlos Baguer a Improvizace · Vidět víc »

Joseph Haydn

Franz Joseph Haydn (31. března nebo 1. dubna 1732 Rohrau – 31. května 1809 Vídeň) byl rakouský hudební skladatel, přední představitel klasického období v hudbě, často označován jako „otec symfonie“ nebo „otec smyčcového kvarteta“.

Nový!!: Carlos Baguer a Joseph Haydn · Vidět víc »

Klávesový nástroj

Grand piano Cembalo Hammondovy varhany Moog syntezátorů Celesta Bandoneon Klávesové nástroje jsou ty hudební nástroje, pro jejichž ovládání slouží klaviatura.

Nový!!: Carlos Baguer a Klávesový nástroj · Vidět víc »

Oratorium

Oratorium je rozsáhlá hudební skladba, zpravidla na duchovní (náboženské) téma, pro sóla, sbor a orchestr, která je prováděna koncertně (nescénicky).

Nový!!: Carlos Baguer a Oratorium · Vidět víc »

Ramon Carnicer

Ramon Carnicer i Batlle (24. října 1789 Tàrrega – 17. března 1855 Madrid) byl katalánský hudební skladatel a dirigent, autor chilské státní hymny.

Nový!!: Carlos Baguer a Ramon Carnicer · Vidět víc »

Varhany

Varhany (někdy označované za „královský nástroj“, v mnoha dalších jazycích je název odvozen z latinského organum '(hudební) nástroj') jsou největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroj, respektive jsou strojem užívaným v hudbě (varhanní stroj).

Nový!!: Carlos Baguer a Varhany · Vidět víc »

1768

1768 (MDCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Carlos Baguer a 1768 · Vidět víc »

1808

1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Carlos Baguer a 1808 · Vidět víc »

29. únor

29.

Nový!!: Carlos Baguer a 29. únor · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »