Rychlejší přístup než prohlížeči!
12 vztahy: Řehole, Řehole svatého Benedikta, Benedikt z Nursie, Křesťanská askeze, Klášter, Konstantinopol, Mnišství, Pachomios, Palestina, Převor, Poustevník, 340.
Řehole
Maurovi a ostatním mnichům; fr. miniatura z rukopisu Benediktovy řehole, opatství St. Gilles, 1129 Řehole (z latinského regula, pravidlo) je písemně formulovaný návod a souhrn pravidel, jimiž se řídí činnost řádu a život jeho členů.
Nový!!: Cenobitství a Řehole · Vidět víc »
Řehole svatého Benedikta
Benedikt z Nursie předává svou řeholi sv. Maurovi a ostatním mnichům; fr. miniatura z rukopisu Benediktovy řehole, opatství St. Gilles, 1129 Řehole svatého Benedikta (latinsky Regula Benedicti) je řehole (regule), soubor pravidel mnišského života, jejíž autorství je tradičně připisované zakladateli západního mnišství svatému Benediktu z Nursie (asi 483 – asi 543).
Nový!!: Cenobitství a Řehole svatého Benedikta · Vidět víc »
Benedikt z Nursie
Fra Angelica, kostel San Marco, Florencia Svatý Benedikt z Nursie (asi 470 – asi 543) byl katolický mnich, zakladatel západního mnišství.
Nový!!: Cenobitství a Benedikt z Nursie · Vidět víc »
Křesťanská askeze
Pojem askeze má původ v řeckém ἄσκησις (áskésis) „cvičení“, které je odvozeno od řeckého slovesa ἀσκεῖν (askeín) „cvičit“.
Nový!!: Cenobitství a Křesťanská askeze · Vidět víc »
Klášter
Klášter v Astinu, Itálie Klášter San Lazzaro degli Armeni v Benátkách, Itálie Klášter v Assisi, Itálie Klášter Stams, Rakousko Klášter de San Zoilo, Španělsko Refektář v klášteře Santa Maria Huerta, Španělsko Kapitulní síň v klášteře v Pontaut Klášter (z německého Kloster z latinského claustrum, uzavřené místo, latinsky monasterium) je instituce a budova nebo komplex budov, které slouží jako dlouhodobý příbytek pro duchovní a pracovní činnosti mnichů (monachů), mnišek (jeptišek) či laiků, kde žijí společně jako komunita na rozdíl od osaměle žijících poustevníků (eremitů).
Nový!!: Cenobitství a Klášter · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Cenobitství a Konstantinopol · Vidět víc »
Mnišství
(Marcilla, Španělsko) Mnišství (z řec. monachos, osamělý) také monasticismus či mnišský způsob života je životní styl, který podřizuje svůj život konkrétnímu cíli.
Nový!!: Cenobitství a Mnišství · Vidět víc »
Pachomios
Svatý Pachomios, řecky Παχώμιος, (cca 292 – 346) byl egyptský mnich, zakladatel cenobitského života, prvního cenobitského kláštera a tvůrce Pachomiovy řehole.
Nový!!: Cenobitství a Pachomios · Vidět víc »
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Nový!!: Cenobitství a Palestina · Vidět víc »
Převor
Schéma znaku ''převora'' Převor (z latinského prior) je představený kláštera u dominikánů, augustiniánů, milosrdných bratří a jiných katolických řádů nebo zástupce opata (např. u řádu premonstrátů, benediktinů, cisterciáků).
Nový!!: Cenobitství a Převor · Vidět víc »
Poustevník
Poustevník, obraz Teodora Asentowicze z roku 1881 Svatý Jan Křtitel na poušti, Bernský mistr, cca 1495 Poustevník (také anachórét či anachóréta, z řeckého anachórein: ustoupit, vzdálit se, od toho anachorese – poustevnictví, nebo eremita z řec. eremos: poušť) je mnich žijící na odlehlém a opuštěném místě, v poustevně, za účelem duchovního očištění, kontemplace a modliteb.
Nový!!: Cenobitství a Poustevník · Vidět víc »
340
Bez popisu.
Nový!!: Cenobitství a 340 · Vidět víc »
