Rychlejší přístup než prohlížeči!
55 vztahy: Abrahám, Achaimenovci, Akkadština, Akkadská říše, Arabština, Asýrie, Babylonie, Bel-ibni, Bible, Bit-Adini, Chaldea, Chammurapi, Egypt, Elam, Eufrat, Habakuk, Hebrejština, Helénismus, Irák, Jeruzalém, Jewish Encyclopedia, Kiš, Klaudios Ptolemaios, Kniha Daniel, Kuvajt, Marduk-apla-iddina II., Médové, Mezopotámie, Nabopolasar, Nabu-mukin-zeri, Nebukadnesar II., Ninive, Novoasyrská říše, Novobabylonská říše, Přímořská říše, Perská říše, Perský záliv, Seznam babylonských králů, Sinacherib, Skytové, Starý zákon, Starověké Řecko, Strabón, Sumer, Tiglatpilesar III., Tigris, Ur (město), 539 př. n. l., 6. století př. n. l., 612 př. n. l., ..., 625 př. n. l., 652 př. n. l., 689 př. n. l., 702 př. n. l., 8. století př. n. l.. Rozbalte index (5 více) »
Abrahám
Abrahám (rodným jménem Abram) – Avraham, Avram – „otec množství“, „vznešený otec“, Ibráhím.
Nový!!: Chaldea a Abrahám · Vidět víc »
Achaimenovci
Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.
Nový!!: Chaldea a Achaimenovci · Vidět víc »
Akkadština
Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.
Nový!!: Chaldea a Akkadština · Vidět víc »
Akkadská říše
Akkadská říše (akkadsky 𒆳𒌵𒆠, māt Akkadi) je název starověkého státního útvaru, který existoval zhruba v letech 2334–2154 př.
Nový!!: Chaldea a Akkadská říše · Vidět víc »
Arabština
Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.
Nový!!: Chaldea a Arabština · Vidět víc »
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Nový!!: Chaldea a Asýrie · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Chaldea a Babylonie · Vidět víc »
Bel-ibni
Bel-ibni byl babylónský král a šlechtic z 10.
Nový!!: Chaldea a Bel-ibni · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Chaldea a Bible · Vidět víc »
Bit-Adini
Bit-Adini bylo starověké aramejské království (v podstatě městský stát) v Mezopotámii.
Nový!!: Chaldea a Bit-Adini · Vidět víc »
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Nový!!: Chaldea a Chaldea · Vidět víc »
Chammurapi
Chammurapi (též Chammurabi) byl šestý král starobabylonské říše ze Sumu-abumovy I. amoritské dynastie, který vládl v letech 1792–1750 př. n. l. Proslul především jako zákonodárce – vydal tzv.
Nový!!: Chaldea a Chammurapi · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Chaldea a Egypt · Vidět víc »
Elam
Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.
Nový!!: Chaldea a Elam · Vidět víc »
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Nový!!: Chaldea a Eufrat · Vidět víc »
Habakuk
#PŘESMĚRUJ Abakuk.
Nový!!: Chaldea a Habakuk · Vidět víc »
Hebrejština
Hebrejština (ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (ivrit tanachit, též, lešon hakodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.
Nový!!: Chaldea a Hebrejština · Vidět víc »
Helénismus
diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.
Nový!!: Chaldea a Helénismus · Vidět víc »
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Nový!!: Chaldea a Irák · Vidět víc »
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Nový!!: Chaldea a Jeruzalém · Vidět víc »
Jewish Encyclopedia
Jewish Encyclopedia (Židovská encyklopedie) je encyklopedie, jejíž původní verzi vydalo v letech 1901–1906 newyorské vydavatelství Funk and Wagnalls.
Nový!!: Chaldea a Jewish Encyclopedia · Vidět víc »
Kiš
Babylonie v době vlády Chammurapiho, znázorňuje rozšíření říše za jeho panování Vápencová tabulka s piktogramy z doby 3500 př. n. l. uložená v Ashmolean Museum. Kiš (sumersky: Kiš-ki; akkadsky: kiššatu), v současnosti Tell al-Uhajmir (dosl. Červený pahorek), Irák), bylo starověké sumerské město. Nacházelo se asi 12 km východně od Babylónu, nyní přibližně 80 km jižně od Bagdádu, v provincii Babil. V sumerském seznamu králů je uváděno jako první město po potopě, které mělo krále. Patronem a poručníkem města byl bůh Zababa. „Král Kiše“ je jedním z prvních titulů užívaných sumerskými panovníky z jiných měst; sloužil k indikaci nadvlády nad tímto regionem. Kiš byl od raných dob obýván Semity, což je možné odvodit od jmen králů prvních dynastií ze seznamu, která jsou semitského původu. V Sumerském královském seznamu jsou vypsány celkem 4 dynastie původem z tohoto města. Ve městě se také nacházel chrám bohyně Inanny, zvaný Chursagkalamma, „hora-země“. Archeologický výzkum zde byl prováděn v letech 1912–1914 týmem Francouze Henriho de Genouillac a později v letech 1923–1933 anglo-americkou skupinou pod vedením Stephena Langdona.
Nový!!: Chaldea a Kiš · Vidět víc »
Klaudios Ptolemaios
Klaudios Ptolemaios (zkráceně jen Ptolemaios), nebo v angličtině Ptolemy, (asi 85 – asi 168, Alexandrie) byl antický matematik, astronom, astrolog a geograf, který žil a pracoval v egyptské Alexandrii.
Nový!!: Chaldea a Klaudios Ptolemaios · Vidět víc »
Kniha Daniel
římská mozaika zobrazující Daniela mezi lvy, Tunis, 4. století Kniha Daniel je jedna z knih Starého zákona, která vznikla buď ve 2. století př. n. l. za vlády syrského krále Antiocha IV. Epifana, nebo v 6. století př. n. l. Dle biblické chronologie Danielova kniha pojednává o období přibližně od roku 618 př. n. l. do roku 536 př. n. l. Určení datace je kontroverzní, protože 2.
Nový!!: Chaldea a Kniha Daniel · Vidět víc »
Kuvajt
Kuvajt, plným názvem Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu.
Nový!!: Chaldea a Kuvajt · Vidět víc »
Marduk-apla-iddina II.
Marduk-apla-iddina II. (biblický Merodach-baladan, také nazývaný Marduk-baladan, Baladan nebo Berodak-baladan, v překladu znamenající Marduk daroval dědice) byl chaldejským princem, který se zmocnil babylonského trůnu roku 721 př. n. l. a vládl v letech 722–710 př.
Nový!!: Chaldea a Marduk-apla-iddina II. · Vidět víc »
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Nový!!: Chaldea a Médové · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Chaldea a Mezopotámie · Vidět víc »
Nabopolasar
Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur – Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. – 605 př. n. l..
Nový!!: Chaldea a Nabopolasar · Vidět víc »
Nabu-mukin-zeri
Nabu-mukin-zeri (dosl. Nabu posílil sémě, také Ukin-zir, řecky Chinzeros), byl králem Babylónu v letech 732–729 př. n. l..
Nový!!: Chaldea a Nabu-mukin-zeri · Vidět víc »
Nebukadnesar II.
Nebukadnesar II., také Nebukadnecar, Nebukadresar, zast.
Nový!!: Chaldea a Nebukadnesar II. · Vidět víc »
Ninive
Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.
Nový!!: Chaldea a Ninive · Vidět víc »
Novoasyrská říše
Novoasyrská říše (klínové písmo 70px; mat Aš-šur, tj. „Země města boha Ašura“) byl státní útvar, který dominoval v oblasti Mezopotámie mezi roky 934 a 609 př. n. l. V tomto období se Asýrie dostala do pozice (nejen) regionální velmoci a uspěla v souboji s Babylonií a jinými říšemi Blízkého Východu o dominanci v tomto regionu.
Nový!!: Chaldea a Novoasyrská říše · Vidět víc »
Novobabylonská říše
Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).
Nový!!: Chaldea a Novobabylonská říše · Vidět víc »
Přímořská říše
Přímořská říše (či Přímořské království, Přímořská země nebo jen Přímoří), akkadsky URU.
Nový!!: Chaldea a Přímořská říše · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Chaldea a Perská říše · Vidět víc »
Perský záliv
Perský záliv je záliv Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem.
Nový!!: Chaldea a Perský záliv · Vidět víc »
Seznam babylonských králů
Seznam babylonských králů zahrnuje všechny vládce Babylónu, respektive Babylonie, od nejasných počátků říše až do jejího pádu v roce 539 př. n. l. Datování je uváděno podle tzv.
Nový!!: Chaldea a Seznam babylonských králů · Vidět víc »
Sinacherib
Sinacherib, taktéž Sancheríb (akkadsky Sîn-ahhī-erība, doslova „(Měsíční bůh) Sín pro mne nahradil (ztracené) bratry“), byl asyrský král, který vládl v letech 704–681 př. n. l. Byl synem a následníkem Sargona II. Jeho nástupcem byl jeho syn Asarhaddon.
Nový!!: Chaldea a Sinacherib · Vidět víc »
Skytové
Skytové, též Skythové, někdy také označovaní jako Pontští Skythové, byl starověký východoíránský jezdecký kočovný národ, který během 9. století př. n. l. až 8. století př. n. l. pronikl ze střední Asie do stepí severního Černomoří na území dnešní Ukrajiny a jížního Ruska, kde zůstal usazen od 7.
Nový!!: Chaldea a Skytové · Vidět víc »
Starý zákon
Codex Leningradensis – rukopis Tanachu z roku 1008 či 1009, ze kterého pro jeho úplnost vycházejí dnešní kritická vydání Starého zákona Starý zákon (v některých překladech Stará smlouva) je delší a starší část Bible.
Nový!!: Chaldea a Starý zákon · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Chaldea a Starověké Řecko · Vidět víc »
Strabón
Strabón (asi 63 př. n. l. Amaseia v Pontu – 19 až 23 n. l.) byl starořecký filosof, historik a geograf.
Nový!!: Chaldea a Strabón · Vidět víc »
Sumer
Sumer (sumersky Ki-EN/EME-GIR15, Země místních pánů, Země pánů jasu či Země sumerského jazyka), akkadsky také Šumeru, je nejstarší známá civilizace v historické oblasti jižní Mezopotámie (nyní jih středního Iráku), která se objevila během eneolitu a rané doby bronzové mezi šestým a pátým tisíciletím před naším letopočtem.
Nový!!: Chaldea a Sumer · Vidět víc »
Tiglatpilesar III.
Tiglatpilesar III. (z hebrejského překladu akkadského: Tukultī-apil-Ešarra, „má víra je v synu Ešary“), byl důležitým králem Asýrie v 8. století př. n. l. (vládl v letech 745–727 př. n. l.) a je obecně uznáván za zakladatele novoasyrského impéria.
Nový!!: Chaldea a Tiglatpilesar III. · Vidět víc »
Tigris
Tigris je řeka v Turecku a Iráku a také částečně tvoří jejich hranici se Sýrií.
Nový!!: Chaldea a Tigris · Vidět víc »
Ur (město)
Ur, biblický Ur Chaldejský, bylo město v Sumeru, jedno z jeho nejvýznamnějších center, na jihovýchodě dnešního Iráku.
Nový!!: Chaldea a Ur (město) · Vidět víc »
539 př. n. l.
Století: 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. – 5. století př. n. l. Roky: 544 543 542 541 540 – 539 př.
Nový!!: Chaldea a 539 př. n. l. · Vidět víc »
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
Nový!!: Chaldea a 6. století př. n. l. · Vidět víc »
612 př. n. l.
Století: 8. století př. n. l. – 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. Roky: 617 616 615 614 613 – 612 př.
Nový!!: Chaldea a 612 př. n. l. · Vidět víc »
625 př. n. l.
#přesměruj 629–620 př. n. l.
Nový!!: Chaldea a 625 př. n. l. · Vidět víc »
652 př. n. l.
#přesměruj 659–650 př. n. l.
Nový!!: Chaldea a 652 př. n. l. · Vidět víc »
689 př. n. l.
#přesměruj 689–680 př. n. l.
Nový!!: Chaldea a 689 př. n. l. · Vidět víc »
702 př. n. l.
#přesměruj 709–700 př. n. l.
Nový!!: Chaldea a 702 př. n. l. · Vidět víc »
8. století př. n. l.
Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.
Nový!!: Chaldea a 8. století př. n. l. · Vidět víc »
