Rychlejší přístup než prohlížeči!
90 vztahy: Alchymie, Aminokyselina, Antimon, Arsen, Atmosféra Země, Atomový orbital, Římané, Řečtina, Řecký oheň, Řekové, Bílkovina, Bible, Blok p, Blok s, Calaverit, Carl Wilhelm Scheele, Cinabarit, Cystein, Elektron, Elektronegativita, Elektronová konfigurace, Galenit, Hustota, Iontová vazba, Jöns Jacob Berzelius, Joseph Louis Gay-Lussac, Joseph Priestley, Kovalentní vazba, Kovy, Kyselina sírová, Kyselina siřičitá, Kyseliny, Kyslík, Latina, Lawrence Livermore National Laboratory, Livermorium, Louis Jacques Thénard, Marie Curie-Skłodowská, Měď, Měsíc, Methionin, Michail Lomonosov, Minerál, Molekula, Nekovy, Organismus, Oxid křemičitý, Oxid rtuťnatý, Oxid siřičitý, Oxid uhličitý, ..., Oxidační číslo, Oxidy, Oxokyseliny, Přechodné kovy, Periodická tabulka, Plyn, Polokovy, Polonium, Polsko, Protonové číslo, Pyrit, Radioaktivita, Relativní atomová hmotnost, Robert Hooke, Síra, Sírany, Selen, Selenidy, Skupina (periodická tabulka), Sopečná erupce, Starověk, Sulfan, Sulfid bismutitý, Sulfid zinečnatý, Sulfidy, Světlo, Tellur, Telluridy, Teplo, Teplota tání, Teplota varu, Thorium, Transurany, Uran (prvek), Vesmír, Voda, Vodík, Vzduch, Země, Zlato. Rozbalte index (40 více) »
Alchymie
Pietro Longhi (1702–1785) – ''Alchymisté'' Alchymie (arabsky al-kimijá) je obor lidského poznání, který měl jisté prvky z několika nynějších vědních oborů (fyzika, chemie, medicína) i z dalších oblastí (astrologie, magie).
Nový!!: Chalkogeny a Alchymie · Vidět víc »
Aminokyselina
Amminoacido glicina formula.svg|alt.
Nový!!: Chalkogeny a Aminokyselina · Vidět víc »
Antimon
Antimon (chemická značka Sb, stibium) je polokovový prvek, lidstvu je znám již od starověku.
Nový!!: Chalkogeny a Antimon · Vidět víc »
Arsen
Arsen (chemická značka As, Arsenicum; někdy se používá též název arzén) je toxický polokovový prvek, známý již od starověku.
Nový!!: Chalkogeny a Arsen · Vidět víc »
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Nový!!: Chalkogeny a Atmosféra Země · Vidět víc »
Atomový orbital
Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.
Nový!!: Chalkogeny a Atomový orbital · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Chalkogeny a Římané · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Chalkogeny a Řečtina · Vidět víc »
Řecký oheň
Ioanna Skylitza z poloviny 11. století Řecký oheň (též byzantinský oheň či tekutý oheň) byla zbraň používaná Byzantinci.
Nový!!: Chalkogeny a Řecký oheň · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Chalkogeny a Řekové · Vidět víc »
Bílkovina
Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.
Nový!!: Chalkogeny a Bílkovina · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Chalkogeny a Bible · Vidět víc »
Blok p
Blok p je šest sloupců v pravé části periodické tabulky prvků (kromě helia, které patří do bloku s).
Nový!!: Chalkogeny a Blok p · Vidět víc »
Blok s
Blok s jsou dva sloupce v levé části periodické tabulky prvků.
Nový!!: Chalkogeny a Blok s · Vidět víc »
Calaverit
Calaverit (Genth, 1861), chemický vzorec AuTe2, je jednoklonný minerál.
Nový!!: Chalkogeny a Calaverit · Vidět víc »
Carl Wilhelm Scheele
Carl Wilhelm Scheele (9. prosince 1742 Stralsund – 21. května 1786 Köping) byl švédský chemik německého původu, objevitel mnoha chemických látek.
Nový!!: Chalkogeny a Carl Wilhelm Scheele · Vidět víc »
Cinabarit
národním muzeu v Praze Cinabarit (rumělka)(Theofrastos, 315 př. n. l.), chemický vzorec HgS (sulfid rtuťnatý), je klencový minerál.
Nový!!: Chalkogeny a Cinabarit · Vidět víc »
Cystein
Cystein (značka Cys nebo C) je v přírodě se vyskytující neesenciální aminokyselina, která ve své molekule obsahuje thiolovou skupinu -SH.
Nový!!: Chalkogeny a Cystein · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Chalkogeny a Elektron · Vidět víc »
Elektronegativita
Elektronegativita je v chemii vlastnost atomu, vyjadřující jeho schopnost přitahovat vazebné elektrony.
Nový!!: Chalkogeny a Elektronegativita · Vidět víc »
Elektronová konfigurace
Atomové a molekulové orbitaly Elektronová konfigurace popisuje uspořádání elektronů uvnitř elektronového obalu.
Nový!!: Chalkogeny a Elektronová konfigurace · Vidět víc »
Galenit
Galenit (leštěnec olověný, sulfid olovnatý – PbS) je hojný minerál, který krystalizuje v krychlové soustavě.
Nový!!: Chalkogeny a Galenit · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Chalkogeny a Hustota · Vidět víc »
Iontová vazba
Vytváření iontové vazby mezi atomy lithia a fluoru Iontová vazba (heteropolární) je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67.
Nový!!: Chalkogeny a Iontová vazba · Vidět víc »
Jöns Jacob Berzelius
Baron Jöns Jacob Berzelius (on sám a jeho současníci ho nazývali pouze Jacob Berzelius; 20. srpna 1779 – 7. srpna 1848 Stockholm) byl švédský chemik.
Nový!!: Chalkogeny a Jöns Jacob Berzelius · Vidět víc »
Joseph Louis Gay-Lussac
Joseph Louis Gay-Lussac (také Louis Joseph Gay-Lussac, 6. prosince 1778 Saint-Léonard-de-Noblat – 9. května 1850 Paříž) byl francouzský chemik a fyzik.
Nový!!: Chalkogeny a Joseph Louis Gay-Lussac · Vidět víc »
Joseph Priestley
Joseph Priestley Joseph Priestley (13. března 1733 – 8. února 1804) byl anglický chemik, filozof, duchovní a pedagog.
Nový!!: Chalkogeny a Joseph Priestley · Vidět víc »
Kovalentní vazba
Kovalentní vazba (homopolární) je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky.
Nový!!: Chalkogeny a Kovalentní vazba · Vidět víc »
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Chalkogeny a Kovy · Vidět víc »
Kyselina sírová
Kyselina sírová (zastarale též vitriol) je silná dvojsytná kyselina.
Nový!!: Chalkogeny a Kyselina sírová · Vidět víc »
Kyselina siřičitá
Kyselina siřičitá (chemický vzorec H2SO3) patří ke středně silným kyselinám.
Nový!!: Chalkogeny a Kyselina siřičitá · Vidět víc »
Kyseliny
pH indikátorový papír Kyseliny jsou chemické látky, jejichž molekuly ve vodě disociují na vodíkové kationty a anionty kyseliny.
Nový!!: Chalkogeny a Kyseliny · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Chalkogeny a Kyslík · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Chalkogeny a Latina · Vidět víc »
Lawrence Livermore National Laboratory
Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) je americké federální výzkumné zařízení v Livermore v Kalifornii ve Spojených státech, založené Kalifornskou univerzitou v Berkeley v roce 1952.
Nový!!: Chalkogeny a Lawrence Livermore National Laboratory · Vidět víc »
Livermorium
Livermorium (chemická značka Lv) je transuran s protonovým číslem 116.
Nový!!: Chalkogeny a Livermorium · Vidět víc »
Louis Jacques Thénard
Louis Jacques Thénard (4. květen 1777, Louptière u Nogent-sur-Seine – 21. červen 1857, Paříž) byl francouzský chemik.
Nový!!: Chalkogeny a Louis Jacques Thénard · Vidět víc »
Marie Curie-Skłodowská
Marie Curie-Skłodowská, rozená Maria Salomea Skłodowska, v polštině Maria Skłodowska-Curie (7. listopadu 1867 Varšava, Kongresové Polsko – 4. července 1934 Passy, Haute-Savoie, Francie), byla významná polská vědkyně.
Nový!!: Chalkogeny a Marie Curie-Skłodowská · Vidět víc »
Měď
Měď (chemická značka Cu, cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od pravěku: v pozdní době kamenné, zvané eneolit (též chalkolit, doba měděná) se začala měď těžit, tavit a zpracovávat vedle dosavadních kamenných industrií a předznamenala tak nástup doby bronzové.
Nový!!: Chalkogeny a Měď · Vidět víc »
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Nový!!: Chalkogeny a Měsíc · Vidět víc »
Methionin
Methionin (Met, M) je jedna z dvaceti základních aminokyselin tvořících bílkoviny.
Nový!!: Chalkogeny a Methionin · Vidět víc »
Michail Lomonosov
Michail Vasiljevič Lomonosov (Mišaninská (dnes Lomonosovo) – Petrohrad) byl ruský polyhistor – chemik, fyzik, kromě toho také filozof a básník, historik, teoretik a experimentátor v mnoha dalších oborech.
Nový!!: Chalkogeny a Michail Lomonosov · Vidět víc »
Minerál
300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.
Nový!!: Chalkogeny a Minerál · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Chalkogeny a Molekula · Vidět víc »
Nekovy
Nekovy tvoří společně s kovy a polokovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Chalkogeny a Nekovy · Vidět víc »
Organismus
Bakterie ''Escherichia Coli'' Organismus (organizmus, zastarale také „ústrojenec“) je v biologii i ekologii biologická entita.
Nový!!: Chalkogeny a Organismus · Vidět víc »
Oxid křemičitý
Oxid křemičitý (také označovaný jako silika, vzorec SiO2) tvoří nejméně 22 fází a dvanáct polymorfních forem.
Nový!!: Chalkogeny a Oxid křemičitý · Vidět víc »
Oxid rtuťnatý
Oxid rtuťnatý (HgO), archaicky rtutilka je anorganická sloučenina vyskytující se ve dvou formách: červené a žluté.
Nový!!: Chalkogeny a Oxid rtuťnatý · Vidět víc »
Oxid siřičitý
Oxid siřičitý (chemický vzorec SO2) je jedním ze dvou hlavních oxidů síry.
Nový!!: Chalkogeny a Oxid siřičitý · Vidět víc »
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Nový!!: Chalkogeny a Oxid uhličitý · Vidět víc »
Oxidační číslo
Oxidační číslo (oxidační stav, oxidační stupeň nebo také mocenství) udává počet elektronů investovaných atomem do chemické vazby.
Nový!!: Chalkogeny a Oxidační číslo · Vidět víc »
Oxidy
Oxidy (dříve psáno oxydy, v souladu s dalšími jazyky, zastarale kysličníky) jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku s méně elektronegativními (elektropozitivnějšími) prvky.
Nový!!: Chalkogeny a Oxidy · Vidět víc »
Oxokyseliny
Oxokyseliny jsou karboxylové kyseliny, které mají v řetězci mimo funkční skupinu nahrazen atom vodíku dvojnou vazbou vázaným atomem kyslíku.
Nový!!: Chalkogeny a Oxokyseliny · Vidět víc »
Přechodné kovy
Jako přechodné kovy (přechodové kovy, tranzitivní kovy, tranzitivní prvky) jsou podle doporučení IUPAC označovány všechny prvky d-bloku periodické tabulky prvků, včetně zinku, kadmia, rtuti a kopernicia, tj.
Nový!!: Chalkogeny a Přechodné kovy · Vidět víc »
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Nový!!: Chalkogeny a Periodická tabulka · Vidět víc »
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Nový!!: Chalkogeny a Plyn · Vidět víc »
Polokovy
Polokovy tvoří společně s kovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Chalkogeny a Polokovy · Vidět víc »
Polonium
Polonium (chemická značka Po, Polonium) je nestabilní radioaktivní prudce jedovatý prvek, nejtěžší ze skupiny chalkogenů.
Nový!!: Chalkogeny a Polonium · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Chalkogeny a Polsko · Vidět víc »
Protonové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Protonové číslo (též atomové číslo, velikost kladného náboje, symbol Z) označuje počet protonů v jádru daného atomu nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Chalkogeny a Protonové číslo · Vidět víc »
Pyrit
Téměř dokonalá kostka pyritu velikosti zhruba 4×4×4 cm z Fuente del Moro, Navajún ve Španělsku Model krystalu pyritu: Spojka krychle a dvanáctistěnu pětiúhelníkového Pyrit (též železný pyrit, či kyz železný, chemicky disulfid železnatý) je velmi hojný minerál a důležitá železná ruda.
Nový!!: Chalkogeny a Pyrit · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Chalkogeny a Radioaktivita · Vidět víc »
Relativní atomová hmotnost
Nukleonové číslo a relativní atomová hmotnost (zaokrouhlená) pro vodík Relativní atomová hmotnost (též poměrná atomová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Chalkogeny a Relativní atomová hmotnost · Vidět víc »
Robert Hooke
Robert Hooke (18. července 1635 Freshwater, ostrov Wight – 3. března 1703 Londýn) byl anglický polyhistor, který se proslavil zejména svými objevy na poli přírodních věd.
Nový!!: Chalkogeny a Robert Hooke · Vidět víc »
Síra
Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.
Nový!!: Chalkogeny a Síra · Vidět víc »
Sírany
Sírany (sulfáty) jsou soli odvozené od kyseliny sírové, které vznikly náhradou obou jejích kyselých vodíků.
Nový!!: Chalkogeny a Sírany · Vidět víc »
Selen
Selen (chemická značka Se, selenium) je polokov ze skupiny chalkogenů, významný svými fotoelektrickými vlastnostmi.
Nový!!: Chalkogeny a Selen · Vidět víc »
Selenidy
Selenid je chemická sloučenina selenu s elektropozitivnějším prvkem, selen zde má vždy oxidační číslo Se−II.
Nový!!: Chalkogeny a Selenidy · Vidět víc »
Skupina (periodická tabulka)
Periodická tabulka s vyznačenými skupinami 1-18 Skupina v periodické tabulce prvků je její vertikální sloupec.
Nový!!: Chalkogeny a Skupina (periodická tabulka) · Vidět víc »
Sopečná erupce
Islandu v roce 1963. Sopečná erupce je geologická vulkanická událost, během které dochází k výronu magmatu na povrch tělesa.
Nový!!: Chalkogeny a Sopečná erupce · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Chalkogeny a Starověk · Vidět víc »
Sulfan
Emise sulfanu z moře u pobřeží Namibie Sulfan čili sirovodík (H2S) je bezbarvý plyn.
Nový!!: Chalkogeny a Sulfan · Vidět víc »
Sulfid bismutitý
Sulfid bismutitý (chemický vzorec Bi2S3) je hnědošedá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě, rozpustná v kyselinách za vzniku bismutitých solí.
Nový!!: Chalkogeny a Sulfid bismutitý · Vidět víc »
Sulfid zinečnatý
Sulfid zinečnatý (zastarale sirník zinečnatý) je anorganická sůl sulfanu a hydroxidu zinečnatého se vzorcem ZnS.
Nový!!: Chalkogeny a Sulfid zinečnatý · Vidět víc »
Sulfidy
Sulfidy (starším názvem též sirníky) jsou sloučeniny síry s oxidačním číslem S−II.
Nový!!: Chalkogeny a Sulfidy · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Chalkogeny a Světlo · Vidět víc »
Tellur
Tellur (chemická značka Te, Tellurium) je polokovový stříbřitě lesklý prvek ze skupiny chalkogenů používaný v polovodičové technice a metalurgii.
Nový!!: Chalkogeny a Tellur · Vidět víc »
Telluridy
Altait, jeden z minerálních telluridů, lze nalézt i v Česku Tellurid je chemická sloučenina telluru s elektropozitivnějším prvkem, tellur zde má vždy oxidační číslo Te−II.
Nový!!: Chalkogeny a Telluridy · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Chalkogeny a Teplo · Vidět víc »
Teplota tání
Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.
Nový!!: Chalkogeny a Teplota tání · Vidět víc »
Teplota varu
Teplota varu je teplota, při níž kapalina vře.
Nový!!: Chalkogeny a Teplota varu · Vidět víc »
Thorium
Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Chalkogeny a Thorium · Vidět víc »
Transurany
Transurany jsou prvky, které následují v Mendělejevově periodické soustavě za uranem.
Nový!!: Chalkogeny a Transurany · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Chalkogeny a Uran (prvek) · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Chalkogeny a Vesmír · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Chalkogeny a Voda · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Chalkogeny a Vodík · Vidět víc »
Vzduch
mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km.
Nový!!: Chalkogeny a Vzduch · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Chalkogeny a Země · Vidět víc »
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Nový!!: Chalkogeny a Zlato · Vidět víc »
