Rychlejší přístup než prohlížeči!
259 vztahy: Aktinium, Aktinoidy, Alchymie, Alkalické kovy, Americium, Antimon, Argon, Arsen, Astat, Atom, Atomové jádro, Železo, Čeština, Baryum, Berkelium, Beryllium, Bismut, Bohrium, Bor (prvek), Brom, Cín, Cer, Cesium, Chemická reakce, Chemická sloučenina, Chemie, Chlor, Chrom, Curium, Darmstadtium, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Draslík, Dubnium, Dusík, Dysprosium, Einsteinium, Elektronegativita, Elektronová konfigurace, Elektronový obal, Elementární náboj, Erbium, Europium, Fermium, Flerovium, Fluor, Fosfor, Francium, Gadolinium, Gallium, Germanium, ..., Hafnium, Halogeny, Hassium, Helium, Hliník, Hořčík, Holmium, Hustota, Indium, Ion, Iridium, Izobar, Izoton, Izotop, Jaderný izomer, Jan Svatopluk Presl, Jod, Kadmium, Kalifornium, Karel Slavoj Amerling, Křemík, Kobalt, Kopernicium, Kovy, Kovy alkalických zemin, Krypton, Kyslík, Lanthan, Lanthanoidy, Latina, Lawrencium, Látka, Lithium, Livermorium, Lutecium, Mangan, Měď, Měrná tepelná kapacita, Měrné skupenské teplo tání, Měrné skupenské teplo varu, Meitnerium, Mendelevium, Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii, Minerál, Molární hmotnost, Molybden, Moscovium, Němčina, Neodym, Neon, Neptunium, Neutron, Neutronové číslo, Nihonium, Nikl, Niob, Nobelium, Nukleon, Nukleonové číslo, Nuklid, Oganesson, Olovo, Osmium, Ostrov stability, Osvícenství, Oxid uhličitý, Oxidační číslo, Palladium, Přechodné kovy, Periodická tabulka, Platina, Plutonium, Poločas přeměny, Polonium, Praseodym, Promethium, Protaktinium, Proton, Protonové číslo, Radioaktivita, Radionuklid, Radium, Radon, Relativní atomová hmotnost, Rhenium, Rhodium, Roentgenium, Rtuť, Rubidium, Ruthenium, Rutherfordium, Samarium, Síra, Seaborgium, Sekunda, Selen, Seznam chemických prvků, Skandium, Slovenština, Směs, Sodík, Srbochorvatština, Starověk, Stříbro, Středověk, Stroncium, Symbol prvku, Tantal, Technecium, Tellur, Tennessin, Teplota tání, Teplota varu, Terbium, Thallium, Thorium, Thulium, Titan (prvek), Uhlík, Uran (planeta), Uran (prvek), Valenční elektron, Vanad, Vápník, Věda, Voda, Vodík, Vzácné plyny, Vzduch, Wolfram, Xenon, Ytterbium, Yttrium, Země, Zinek, Zirkonium, Zlato, 1669, 1735, 1738, 1751, 1766, 1772, 1774, 1775, 1778, 1781, 1782, 1789, 1790, 1791, 1794, 1797, 1801, 1802, 1803, 1807, 1808, 1811, 1817, 1823, 1825, 1826, 1828, 1830, 1839, 1843, 1844, 1860, 1861, 1863, 1868, 1875, 1878, 1879, 1880, 1885, 1886, 1894, 1898, 1899, 19. století, 1900, 1901, 1907, 1917, 1923, 1924, 1937, 1938, 1939, 1940, 1944, 1950, 1952, 1955, 1958, 1961, 1964, 1970, 1974, 1981, 1982, 1984, 1994, 1996, 1999, 2001, 2015. Rozbalte index (209 více) »
Aktinium
Aktinium (chemická značka Ac) je prvním členem řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Chemický prvek a Aktinium · Vidět víc »
Aktinoidy
Aktinoidy jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury skupinou patnácti chemických prvků počínajících aktiniem, tedy prvků s protonovým číslem 89 až 103 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za aktiniem).
Nový!!: Chemický prvek a Aktinoidy · Vidět víc »
Alchymie
Pietro Longhi (1702–1785) – ''Alchymisté'' Alchymie (arabsky al-kimijá) je obor lidského poznání, který měl jisté prvky z několika nynějších vědních oborů (fyzika, chemie, medicína) i z dalších oblastí (astrologie, magie).
Nový!!: Chemický prvek a Alchymie · Vidět víc »
Alkalické kovy
Alkalické kovy jsou členy 1. skupiny periodické tabulky.
Nový!!: Chemický prvek a Alkalické kovy · Vidět víc »
Americium
Bez popisu.
Nový!!: Chemický prvek a Americium · Vidět víc »
Antimon
Antimon (chemická značka Sb, stibium) je polokovový prvek, lidstvu je znám již od starověku.
Nový!!: Chemický prvek a Antimon · Vidět víc »
Argon
Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.
Nový!!: Chemický prvek a Argon · Vidět víc »
Arsen
Arsen (chemická značka As, Arsenicum; někdy se používá též název arzén) je toxický polokovový prvek, známý již od starověku.
Nový!!: Chemický prvek a Arsen · Vidět víc »
Astat
Astat (chemická značka At, Astatinum) je druhým nejtěžším známým prvkem ze skupiny VII. A (halogeny), existuje pouze ve formě nestabilních radioaktivních izotopů.
Nový!!: Chemický prvek a Astat · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Chemický prvek a Atom · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Chemický prvek a Atomové jádro · Vidět víc »
Železo
Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.
Nový!!: Chemický prvek a Železo · Vidět víc »
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Nový!!: Chemický prvek a Čeština · Vidět víc »
Baryum
Baryum (chemická značka Ba, Barium) je pátým prvkem z řady kovů alkalických zemin, je to měkký, velmi reaktivní a toxický kov.
Nový!!: Chemický prvek a Baryum · Vidět víc »
Berkelium
Berkelium (chemická značka Bk) je devátým členem z řady aktinoidů, pátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader americia.
Nový!!: Chemický prvek a Berkelium · Vidět víc »
Beryllium
Beryllium (chemická značka Be) někdy také berylium, je nejlehčím z řady kovů alkalických zemin, tvrdý, šedý kov o značně vysoké teplotě tání.
Nový!!: Chemický prvek a Beryllium · Vidět víc »
Bismut
Bismut (v obecném použití bizmut či vizmut; chemická značka Bi, Bismuthum nebo Bisemutum) patří mezi těžké kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku.
Nový!!: Chemický prvek a Bismut · Vidět víc »
Bohrium
Bohrium (chemická značka Bh) je patnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Chemický prvek a Bohrium · Vidět víc »
Bor (prvek)
Bor (též bór; chemická značka B, borium nebo borum) je nejlehčím z řady prvků III.
Nový!!: Chemický prvek a Bor (prvek) · Vidět víc »
Brom
Brom (též bróm, chemická značka Br, Bromum) je prvek ze skupiny halogenů, za normálních podmínek toxická, červenohnědá kapalina.
Nový!!: Chemický prvek a Brom · Vidět víc »
Cín
Cín (chemická značka Sn, stannum) patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od pravěku především jako součást slitiny zvané bronz.
Nový!!: Chemický prvek a Cín · Vidět víc »
Cer
Cer (chemická značka Ce, Cerium) je šedavě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, druhý člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Chemický prvek a Cer · Vidět víc »
Cesium
Cesium (chemická značka Cs, Caesium) je chemický prvek z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.
Nový!!: Chemický prvek a Cesium · Vidět víc »
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Nový!!: Chemický prvek a Chemická reakce · Vidět víc »
Chemická sloučenina
Kuličkový model molekuly vody – jedné z nejdůležitějších sloučenin na Zemi Chemická sloučenina (zkráceně sloučenina) je chemicky čistá látka, která je tvořena jedním druhem molekul obsahujících více druhů atomů, které jsou mezi sebou vázány chemickými vazbami.
Nový!!: Chemický prvek a Chemická sloučenina · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Chemický prvek a Chemie · Vidět víc »
Chlor
Chlor, chemická značka Cl, latinsky chlorum (chlóros – „zelený“) je toxický, světle zelený plyn, druhý člen řady halogenů.
Nový!!: Chemický prvek a Chlor · Vidět víc »
Chrom
Chrom (též chróm; chemická značka Cr, chromium) je světle šedý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký kov.
Nový!!: Chemický prvek a Chrom · Vidět víc »
Curium
Curium (chemická značka Cm) je osmý člen z řady aktinoidů, čtvrtý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia.
Nový!!: Chemický prvek a Curium · Vidět víc »
Darmstadtium
Darmstadtium (chemická značka Ds) je transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Chemický prvek a Darmstadtium · Vidět víc »
Dmitrij Ivanovič Mendělejev
Dmitrij Ivanovič Mendělejev, (Tobolsk – Petrohrad) byl ruský vědec mimořádně širokého záběru.
Nový!!: Chemický prvek a Dmitrij Ivanovič Mendělejev · Vidět víc »
Draslík
Draslík (chemická značka K, kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech.
Nový!!: Chemický prvek a Draslík · Vidět víc »
Dubnium
Dubnium (chemická značka Db) je 13. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.
Nový!!: Chemický prvek a Dubnium · Vidět víc »
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Chemický prvek a Dusík · Vidět víc »
Dysprosium
Dysprosium (chemická značka Dy, Dysprosium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 10.
Nový!!: Chemický prvek a Dysprosium · Vidět víc »
Einsteinium
Einsteinium (chemická značka Es) je jedenáctý člen z řady aktinoidů, sedmý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia.
Nový!!: Chemický prvek a Einsteinium · Vidět víc »
Elektronegativita
Elektronegativita je v chemii vlastnost atomu, vyjadřující jeho schopnost přitahovat vazebné elektrony.
Nový!!: Chemický prvek a Elektronegativita · Vidět víc »
Elektronová konfigurace
Atomové a molekulové orbitaly Elektronová konfigurace popisuje uspořádání elektronů uvnitř elektronového obalu.
Nový!!: Chemický prvek a Elektronová konfigurace · Vidět víc »
Elektronový obal
Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.
Nový!!: Chemický prvek a Elektronový obal · Vidět víc »
Elementární náboj
Elementární náboj je nejmenší možný elektrický náboj jedné volné částice, obvykle značený e. Elementární (elektrický) náboj je roven velikosti elektrického náboje protonu (resp. absolutní hodnotě náboje elektronu, jehož náboj je roven -1e).
Nový!!: Chemický prvek a Elementární náboj · Vidět víc »
Erbium
Erbium (chemická značka Er, Erbium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 12.
Nový!!: Chemický prvek a Erbium · Vidět víc »
Europium
Europium (chemická značka Eu, Europium) je měkký, stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, 7. člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Chemický prvek a Europium · Vidět víc »
Fermium
Fermium (chemická značka Fm) je dvanáctým členem z řady aktinoidů, osmým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia.
Nový!!: Chemický prvek a Fermium · Vidět víc »
Flerovium
Flerovium (chemická značka Fl) je radioaktivní transuran s protonovým číslem 114.
Nový!!: Chemický prvek a Flerovium · Vidět víc »
Fluor
Fluor (chemická značka F, fluorum) je nekovový prvek, značně toxický, zelenožlutý plyn, chemicky mimořádně reaktivní.
Nový!!: Chemický prvek a Fluor · Vidět víc »
Fosfor
Fosfor (chemická značka P, phosphorus; navrhovaný český název kostík se neujal) je nekovový chemický prvek, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organismů.
Nový!!: Chemický prvek a Fosfor · Vidět víc »
Francium
Bez popisu.
Nový!!: Chemický prvek a Francium · Vidět víc »
Gadolinium
Gadolinium (chemická značka Gd, Gadolinium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový feromagnetický prvek, osmý člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Chemický prvek a Gadolinium · Vidět víc »
Gallium
Gallium (chemická značka Ga, Gallium), je velmi lehce tavitelný kov stříbrné barvy s modrošedým nádechem, měkký a dobře tažný.
Nový!!: Chemický prvek a Gallium · Vidět víc »
Germanium
Germanium (chemická značka Ge, Germanium) je vzácný šedobílý polokovový prvek, nalézající největší uplatnění v polovodičovém průmyslu.
Nový!!: Chemický prvek a Germanium · Vidět víc »
Hafnium
Hafnium (chemická značka Hf, Hafnium) je šedý až stříbřitě bílý, kovový prvek, chemicky velmi podobný zirkoniu.
Nový!!: Chemický prvek a Hafnium · Vidět víc »
Halogeny
Halogeny jsou členy 17.
Nový!!: Chemický prvek a Halogeny · Vidět víc »
Hassium
Hassium (chemická značka Hs) je šestnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Chemický prvek a Hassium · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Chemický prvek a Helium · Vidět víc »
Hliník
Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.
Nový!!: Chemický prvek a Hliník · Vidět víc »
Hořčík
Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.
Nový!!: Chemický prvek a Hořčík · Vidět víc »
Holmium
Holmium (chemická značka Ho, Holmium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 11.
Nový!!: Chemický prvek a Holmium · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Chemický prvek a Hustota · Vidět víc »
Indium
Indium (chemická značka In, Indium) je snadno tavitelný kov, bílé barvy, měkký a dobře tažný.
Nový!!: Chemický prvek a Indium · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Chemický prvek a Ion · Vidět víc »
Iridium
Iridium (chemická značka Ir, Iridium) je drahý kov šedivě bílé barvy.
Nový!!: Chemický prvek a Iridium · Vidět víc »
Izobar
Izobary jsou skupiny nuklidů různých prvků, které ale mají stejný počet nukleonů.
Nový!!: Chemický prvek a Izobar · Vidět víc »
Izoton
Izoton je označení dvojice různých atomů, které mají v jádru rozdílný počet protonů (rozdílné protonové číslo), ale stejný počet neutronů (stejné neutronové číslo).
Nový!!: Chemický prvek a Izoton · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Chemický prvek a Izotop · Vidět víc »
Jaderný izomer
Jaderný izomer je metastabilní stav atomového jádra způsobený excitací jednoho nebo více nukleonů.
Nový!!: Chemický prvek a Jaderný izomer · Vidět víc »
Jan Svatopluk Presl
''Spojeni pouty přírody i vědy'', hlásá latinský nápis na náhrobku bratří Preslových na vyšehradském hřbitově Jan Svatopluk Presl (4. září 1791 Praha – 6. dubna 1849 Praha) byl český vysokoškolský pedagog, profesor zoologie a mineralogie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a jeden z nejvýznačnějších českých přírodovědců 19. století.
Nový!!: Chemický prvek a Jan Svatopluk Presl · Vidět víc »
Jod
Jod (též jód; z řeckého ιώδης, iódés, „fialový“), chemická značka I, Iodum, je prvek ze skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky.
Nový!!: Chemický prvek a Jod · Vidět víc »
Kadmium
Kadmium (chemická značka Cd, Cadmium) je měkký, lehce tavitelný, toxický kovový prvek.
Nový!!: Chemický prvek a Kadmium · Vidět víc »
Kalifornium
Kalifornium (chemická značka Cf) je desátý člen řady aktinoidů, šestý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia, který se v přírodě nevyskytuje.
Nový!!: Chemický prvek a Kalifornium · Vidět víc »
Karel Slavoj Amerling
Budči Karel Slavoj Amerling (18. září 1807 Klatovy – 2. listopadu 1884 Praha-Hradčany) byl český pedagog, filozof a lékař, zakladatel novátorského všeobecně vzdělávacího ústavu Budeč vlastní koncepce, který však finančně zkrachoval (1839–1848), autor vlastní universalistické filosofie označované jako diasofie (česky průvěda), svérázný polyhistor, známý a přítel mnoha významných českých osobností své doby (např. Boženy Němcové, Antala Staška, Petra Mužáka).
Nový!!: Chemický prvek a Karel Slavoj Amerling · Vidět víc »
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Nový!!: Chemický prvek a Křemík · Vidět víc »
Kobalt
Kobalt (chemická značka Co, Cobaltum) je namodralý, feromagnetický, tvrdý kov.
Nový!!: Chemický prvek a Kobalt · Vidět víc »
Kopernicium
Kopernicium (chemická značka Cn) je 20. transuranem.
Nový!!: Chemický prvek a Kopernicium · Vidět víc »
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Chemický prvek a Kovy · Vidět víc »
Kovy alkalických zemin
Kovy alkalických zemin jsou členy 2. skupiny periodické tabulky.
Nový!!: Chemický prvek a Kovy alkalických zemin · Vidět víc »
Krypton
Krypton (chemická značka Kr, Krypton) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Chemický prvek a Krypton · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Chemický prvek a Kyslík · Vidět víc »
Lanthan
Lanthan (chemická značka La, Lanthanum) je stříbřitě lesklý, přechodný kovový prvek, 1.
Nový!!: Chemický prvek a Lanthan · Vidět víc »
Lanthanoidy
Lanthanoidy jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury skupinou patnácti chemických prvků počínajících lanthanem, tedy prvků s protonovým číslem 57 až 71 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za lanthanem, které doplňují jeho elektronovou konfiguraci do orbitalu 4f).
Nový!!: Chemický prvek a Lanthanoidy · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Chemický prvek a Latina · Vidět víc »
Lawrencium
Lawrencium (chemická značka Lr) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader kalifornia.
Nový!!: Chemický prvek a Lawrencium · Vidět víc »
Látka
Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).
Nový!!: Chemický prvek a Látka · Vidět víc »
Lithium
Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.
Nový!!: Chemický prvek a Lithium · Vidět víc »
Livermorium
Livermorium (chemická značka Lv) je transuran s protonovým číslem 116.
Nový!!: Chemický prvek a Livermorium · Vidět víc »
Lutecium
Lutecium (chemická značka Lu, Lutetium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek pevného skupenství, poslední člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Chemický prvek a Lutecium · Vidět víc »
Mangan
Mangan (chemická značka Mn, Manganum) je světle šedý, paramagnetický, tvrdý kov.
Nový!!: Chemický prvek a Mangan · Vidět víc »
Měď
Měď (chemická značka Cu, cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od pravěku: v pozdní době kamenné, zvané eneolit (též chalkolit, doba měděná) se začala měď těžit, tavit a zpracovávat vedle dosavadních kamenných industrií a předznamenala tak nástup doby bronzové.
Nový!!: Chemický prvek a Měď · Vidět víc »
Měrná tepelná kapacita
Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia), respektive představuje množství tepla \mathrmQ vyvolávající u m kilogramů hmotnosti látky změnu teploty \mathrmT: c.
Nový!!: Chemický prvek a Měrná tepelná kapacita · Vidět víc »
Měrné skupenské teplo tání
vpravo Měrné skupenské teplo tání je teplo, které přijme 1 kilogram pevné látky, jestliže se za teploty tání celý přemění na kapalinu téže teploty.
Nový!!: Chemický prvek a Měrné skupenské teplo tání · Vidět víc »
Měrné skupenské teplo varu
vpravo Měrné skupenské teplo varu (též výparné nebo vypařování) je teplo, které přijme 1 kilogram kapaliny, jestliže se za teploty varu celý přemění na plyn téže teploty.
Nový!!: Chemický prvek a Měrné skupenské teplo varu · Vidět víc »
Meitnerium
Meitnerium (chemická značka Mt) je sedmnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Chemický prvek a Meitnerium · Vidět víc »
Mendelevium
Mendelevium či mendělevium nebo mendělejevium (chemická značka Md) je třináctým členem z řady aktinoidů, devátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader einsteinia.
Nový!!: Chemický prvek a Mendelevium · Vidět víc »
Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii
Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (anglicky International Union of Pure and Applied Chemistry, zkráceně IUPAC), je organizace zabývající se chemickou nomenklaturou (názvy chemických prvků, názvy anorganických, organických sloučenin a polymerů) a chemickou terminologií (názvy chemických metod, pojmů a jevů).
Nový!!: Chemický prvek a Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii · Vidět víc »
Minerál
300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.
Nový!!: Chemický prvek a Minerál · Vidět víc »
Molární hmotnost
Molární hmotnost je fyzikální veličina, která udává hmotnost jednotkového látkového množství dané látky (tedy hmotnost 1 molu).
Nový!!: Chemický prvek a Molární hmotnost · Vidět víc »
Molybden
Molybden (chemická značka Mo, Molybdaenum) je kovový prvek 6.
Nový!!: Chemický prvek a Molybden · Vidět víc »
Moscovium
Moscovium (český název moskovium nevychází z odborných kruhů, ale ze zprávy ČTK, a nelze ho zatím brát jako konečný; chemická značka Mc) je transuran s protonovým číslem 115.
Nový!!: Chemický prvek a Moscovium · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Chemický prvek a Němčina · Vidět víc »
Neodym
Neodym (chemická značka Nd, Neodymium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, čtvrtý člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Chemický prvek a Neodym · Vidět víc »
Neon
Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Chemický prvek a Neon · Vidět víc »
Neptunium
Neptunium (chemická značka Np) je prvek s protonovým číslem 93 a je prvním z řady transuranů a pátým prvkem z řady aktinoidů.
Nový!!: Chemický prvek a Neptunium · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Chemický prvek a Neutron · Vidět víc »
Neutronové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Neutronové číslo (symbol N) určuje počet neutronů v atomovém jádře nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Chemický prvek a Neutronové číslo · Vidět víc »
Nihonium
Nihonium (chemická značka Nh) je transuran připravený alfa rozpadem moscovia.
Nový!!: Chemický prvek a Nihonium · Vidět víc »
Nikl
Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.
Nový!!: Chemický prvek a Nikl · Vidět víc »
Niob
Niob (chemická značka Nb, niobium) je kovovým, přechodným prvkem 5. skupiny periodické tabulky.
Nový!!: Chemický prvek a Niob · Vidět víc »
Nobelium
Nobelium (chemická značka No) je čtrnáctým členem z řady aktinoidů, desátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader curia.
Nový!!: Chemický prvek a Nobelium · Vidět víc »
Nukleon
Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.
Nový!!: Chemický prvek a Nukleon · Vidět víc »
Nukleonové číslo
Atom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.
Nový!!: Chemický prvek a Nukleonové číslo · Vidět víc »
Nuklid
Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla.
Nový!!: Chemický prvek a Nuklid · Vidět víc »
Oganesson
Oganesson (chemická značka Og) je transuran s protonovým číslem 118 (18. skupina, 7. (Q) perioda).
Nový!!: Chemický prvek a Oganesson · Vidět víc »
Olovo
Olovo (chemická značka Pb, plumbum) je těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku.
Nový!!: Chemický prvek a Olovo · Vidět víc »
Osmium
Osmium (chemická značka Os, Osmium) je drahý kov modro-šedé barvy.
Nový!!: Chemický prvek a Osmium · Vidět víc »
Ostrov stability
Znázornění ostrova stability – na vodorovné ose je vynesen počet neutronů, na svislé počet protonů; tmavší barvy označují stabilnější izotopy, ostrov stability je zakroužkován bíle Trojrozměrné ztvárnění ostrova stability Ostrov stability je v jaderné fyzice předpověď skupiny těžkých izotopů s počtem nukleonů blízkým magickým číslům, která dočasně zvrátí trend klesající stability chemických prvků těžších než uran.
Nový!!: Chemický prvek a Ostrov stability · Vidět víc »
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Nový!!: Chemický prvek a Osvícenství · Vidět víc »
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Nový!!: Chemický prvek a Oxid uhličitý · Vidět víc »
Oxidační číslo
Oxidační číslo (oxidační stav, oxidační stupeň nebo také mocenství) udává počet elektronů investovaných atomem do chemické vazby.
Nový!!: Chemický prvek a Oxidační číslo · Vidět víc »
Palladium
Palladium (chemická značka Pd, Palladium) je drahý kov šedivě bílé barvy.
Nový!!: Chemický prvek a Palladium · Vidět víc »
Přechodné kovy
Jako přechodné kovy (přechodové kovy, tranzitivní kovy, tranzitivní prvky) jsou podle doporučení IUPAC označovány všechny prvky d-bloku periodické tabulky prvků, včetně zinku, kadmia, rtuti a kopernicia, tj.
Nový!!: Chemický prvek a Přechodné kovy · Vidět víc »
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Nový!!: Chemický prvek a Periodická tabulka · Vidět víc »
Platina
Platina (chemická značka Pt, Platinum) je velmi těžký a chemicky mimořádně odolný drahý kov stříbřitě bílé barvy.
Nový!!: Chemický prvek a Platina · Vidět víc »
Plutonium
Plutonium (chemická značka Pu) je šestý člen z řady aktinoidů, druhý transuran, radioaktivní, řetězovou reakcí štěpitelný, toxický kovový prvek, připravovaný uměle bombardováním uranu v jaderných reaktorech, především pro výrobu atomových bomb.
Nový!!: Chemický prvek a Plutonium · Vidět víc »
Poločas přeměny
Poločas přeměny - simulace Izotopy a poločas přeměny Poločas přeměny (obvykle označovaný T½) je doba, za kterou se přemění polovina celkového počtu atomárních jader ve vzorku.
Nový!!: Chemický prvek a Poločas přeměny · Vidět víc »
Polonium
Polonium (chemická značka Po, Polonium) je nestabilní radioaktivní prudce jedovatý prvek, nejtěžší ze skupiny chalkogenů.
Nový!!: Chemický prvek a Polonium · Vidět víc »
Praseodym
Praseodym (chemická značka Pr, Praseodymium) je měkký, stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, třetí člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Chemický prvek a Praseodym · Vidět víc »
Promethium
Promethium (chemická značka Pm, Promethium) je jediným lanthanoidem, který nemá stabilní izotop a v přírodě se prakticky nevyskytuje.
Nový!!: Chemický prvek a Promethium · Vidět víc »
Protaktinium
Protaktinium (chemická značka Pa) je třetím členem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Chemický prvek a Protaktinium · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Chemický prvek a Proton · Vidět víc »
Protonové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Protonové číslo (též atomové číslo, velikost kladného náboje, symbol Z) označuje počet protonů v jádru daného atomu nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Chemický prvek a Protonové číslo · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Chemický prvek a Radioaktivita · Vidět víc »
Radionuklid
Radionuklid je nuklid s nestabilním jádrem, tedy s jádrem charakterizovaným přebytečnou energií, která se uvolňuje buď vytvořením nových částic (radioaktivita) nebo do elektronu v atomu.
Nový!!: Chemický prvek a Radionuklid · Vidět víc »
Radium
Radium (chemická značka Ra, Radium) je 6.
Nový!!: Chemický prvek a Radium · Vidět víc »
Radon
Radon (chemická značka Rn, Radonum) je nejtěžší přirozeně se vyskytující chemický prvek ve skupině vzácných plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop.
Nový!!: Chemický prvek a Radon · Vidět víc »
Relativní atomová hmotnost
Nukleonové číslo a relativní atomová hmotnost (zaokrouhlená) pro vodík Relativní atomová hmotnost (též poměrná atomová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Chemický prvek a Relativní atomová hmotnost · Vidět víc »
Rhenium
Rhenium (chemická značka Re, Rhenium) je velmi vzácný, těžký a tvrdý, odolný kovový prvek s vysokým bodem tání.
Nový!!: Chemický prvek a Rhenium · Vidět víc »
Rhodium
Světová cena za Rhodium na světových trzích v korunách za gram Online www.KITCO.cz Aktuální k 20.10.2011 Rhodium (chemická značka Rh, Rhodium) je drahý kov stříbřitě bílé barvy.
Nový!!: Chemický prvek a Rhodium · Vidět víc »
Roentgenium
Roentgenium (chemická značka Rg) je 19. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Chemický prvek a Roentgenium · Vidět víc »
Rtuť
Rtuť (chemická značka Hg, hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický kovový prvek.
Nový!!: Chemický prvek a Rtuť · Vidět víc »
Rubidium
Rubidium (chemická značka Rb, Rubidium) je prvkem z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.
Nový!!: Chemický prvek a Rubidium · Vidět víc »
Ruthenium
Ruthenium (chemická značka Ru, Ruthenium) je drahý kov šedivě bílé barvy.
Nový!!: Chemický prvek a Ruthenium · Vidět víc »
Rutherfordium
Rutherfordium (chemická značka Rf) je 12. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.
Nový!!: Chemický prvek a Rutherfordium · Vidět víc »
Samarium
Samarium (chemická značka Sm, Samarium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, šestý člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Chemický prvek a Samarium · Vidět víc »
Síra
Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.
Nový!!: Chemický prvek a Síra · Vidět víc »
Seaborgium
Seaborgium (chemická značka Sg) je čtrnáctým transuranem, jde o silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Chemický prvek a Seaborgium · Vidět víc »
Sekunda
Světélko blikající jednou za sekundu Sekunda (značka s, ale někdy též nesprávně označovaná jako sec, sek apod.) je základní jednotka času (nebo také doby trvání) v soustavě SI.
Nový!!: Chemický prvek a Sekunda · Vidět víc »
Selen
Selen (chemická značka Se, selenium) je polokov ze skupiny chalkogenů, významný svými fotoelektrickými vlastnostmi.
Nový!!: Chemický prvek a Selen · Vidět víc »
Seznam chemických prvků
Tato stránka obsahuje seznam všech známých chemických prvků.
Nový!!: Chemický prvek a Seznam chemických prvků · Vidět víc »
Skandium
Skandium ve zkumavce Skandium (chemická značka Sc, Scandium) je silně elektropozitivní, stříbřitě bílý, měkký kov.
Nový!!: Chemický prvek a Skandium · Vidět víc »
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Nový!!: Chemický prvek a Slovenština · Vidět víc »
Směs
Směs je látka, která se skládá ze dvou a více chemicky čistých látek, při jejich smísení nedochází ke vzniku nebo zániku chemických vazeb, a proto se nejedná o chemický děj.
Nový!!: Chemický prvek a Směs · Vidět víc »
Sodík
Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.
Nový!!: Chemický prvek a Sodík · Vidět víc »
Srbochorvatština
Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Chemický prvek a Srbochorvatština · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Chemický prvek a Starověk · Vidět víc »
Stříbro
Stříbro (chemická značka Ag, argentum) je ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku.
Nový!!: Chemický prvek a Stříbro · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Chemický prvek a Středověk · Vidět víc »
Stroncium
Stroncium (chemická značka Sr, Strontium) je 4.
Nový!!: Chemický prvek a Stroncium · Vidět víc »
Symbol prvku
Takto je většinou zobrazený prvek v periodické soustavě prvků Symbol prvku, též značka prvku je grafické znázornění prvku nebo atomu tohoto prvku v textu a ve vzorcích chemických sloučenin.
Nový!!: Chemický prvek a Symbol prvku · Vidět víc »
Tantal
Tantal (chemická značka Ta, Tantalum) je vzácný, tvrdý, modro-šedý, lesklý, přechodný kov.
Nový!!: Chemický prvek a Tantal · Vidět víc »
Technecium
Technecium (chemická značka Tc, Technetium) je nejlehčí prvek v periodické soustavě, který nemá žádný stabilní izotop.
Nový!!: Chemický prvek a Technecium · Vidět víc »
Tellur
Tellur (chemická značka Te, Tellurium) je polokovový stříbřitě lesklý prvek ze skupiny chalkogenů používaný v polovodičové technice a metalurgii.
Nový!!: Chemický prvek a Tellur · Vidět víc »
Tennessin
Tennessin (zatím nekodifikovaný český název odvozený z anglického názvu tennessine, resp. ze zprávy ČTK), chemická značka Ts, je transuran s protonovým číslem 117, řazený (zatím pouze formálně) mezi halogeny.
Nový!!: Chemický prvek a Tennessin · Vidět víc »
Teplota tání
Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.
Nový!!: Chemický prvek a Teplota tání · Vidět víc »
Teplota varu
Teplota varu je teplota, při níž kapalina vře.
Nový!!: Chemický prvek a Teplota varu · Vidět víc »
Terbium
Terbium (chemická značka Tb, Terbium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, devátý člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Chemický prvek a Terbium · Vidět víc »
Thallium
Thallium (dle starších pravidel též thalium či talium; chemická značka Tl, Thallium) je značně toxický měkký, lesklý kov bílé barvy.
Nový!!: Chemický prvek a Thallium · Vidět víc »
Thorium
Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Chemický prvek a Thorium · Vidět víc »
Thulium
Thulium (chemická značka Tm, Thulium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 13.
Nový!!: Chemický prvek a Thulium · Vidět víc »
Titan (prvek)
Titan (chemická značka Ti, Titanium) je šedý až stříbřitě bílý, lehký kov, poměrně hojně zastoupený v zemské kůře.
Nový!!: Chemický prvek a Titan (prvek) · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Chemický prvek a Uhlík · Vidět víc »
Uran (planeta)
Uran (latinsky Uranus) je sedmá planeta od Slunce, třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve sluneční soustavě.
Nový!!: Chemický prvek a Uran (planeta) · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Chemický prvek a Uran (prvek) · Vidět víc »
Valenční elektron
helia se skládá ze 2 protonů, 2 neutronů a 2 elektronů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu. Valenční elektron je elektron v elektronovém obalu atomu umístěný ve valenční, energeticky nejvýše položené vrstvě nebo několika vrstvách.
Nový!!: Chemický prvek a Valenční elektron · Vidět víc »
Vanad
Vanad (chemická značka V, Vanadium) je spolu s niobem a tantalem členem 5.
Nový!!: Chemický prvek a Vanad · Vidět víc »
Vápník
Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.
Nový!!: Chemický prvek a Vápník · Vidět víc »
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Nový!!: Chemický prvek a Věda · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Chemický prvek a Voda · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Chemický prvek a Vodík · Vidět víc »
Vzácné plyny
Vzácné plyny jsou členy 18.
Nový!!: Chemický prvek a Vzácné plyny · Vidět víc »
Vzduch
mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km.
Nový!!: Chemický prvek a Vzduch · Vidět víc »
Wolfram
Wolfram (chemická značka W, Wolframium) je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov (jeho teplota tání je nejvyšší ze všech kovů a po uhlíku druhá nejvyšší z prvků).
Nový!!: Chemický prvek a Wolfram · Vidět víc »
Xenon
Xenon (chemická značka Xe, Xenon) je plynný chemický prvek patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Chemický prvek a Xenon · Vidět víc »
Ytterbium
Ytterbium (chemická značka Yb, Ytterbium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 14.
Nový!!: Chemický prvek a Ytterbium · Vidět víc »
Yttrium
Yttrium (chemická značka Y, Yttrium) je šedý až stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, chemicky silně příbuzný prvkům skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Chemický prvek a Yttrium · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Chemický prvek a Země · Vidět víc »
Zinek
Zinek (chemická značka Zn, zincum) je měkký lehce tavitelný kov, používaný člověkem již od starověku.
Nový!!: Chemický prvek a Zinek · Vidět víc »
Zirkonium
Zirkonium (chemická značka Zr) je šedý až stříbřitě bílý, kovový prvek, mimořádně odolný proti korozi.
Nový!!: Chemický prvek a Zirkonium · Vidět víc »
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Nový!!: Chemický prvek a Zlato · Vidět víc »
1669
1669 (MDCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1669 · Vidět víc »
1735
1735 (MDCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Chemický prvek a 1735 · Vidět víc »
1738
1738 (MDCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Chemický prvek a 1738 · Vidět víc »
1751
1751 (MDCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1751 · Vidět víc »
1766
1766 (MDCCLXVI) byl 184.
Nový!!: Chemický prvek a 1766 · Vidět víc »
1772
1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Chemický prvek a 1772 · Vidět víc »
1774
1774 (MDCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Chemický prvek a 1774 · Vidět víc »
1775
1775 (MDCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Chemický prvek a 1775 · Vidět víc »
1778
1778 (MDCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1778 · Vidět víc »
1781
1781 (MDCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Chemický prvek a 1781 · Vidět víc »
1782
1782 (MDCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1782 · Vidět víc »
1789
1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1789 · Vidět víc »
1790
1790 (MDCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1790 · Vidět víc »
1791
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Chemický prvek a 1791 · Vidět víc »
1794
1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Chemický prvek a 1794 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Chemický prvek a 1797 · Vidět víc »
1801
1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1801 · Vidět víc »
1802
1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1802 · Vidět víc »
1803
1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Chemický prvek a 1803 · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1807 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1808 · Vidět víc »
1811
1811 (MDCCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1811 · Vidět víc »
1817
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Chemický prvek a 1817 · Vidět víc »
1823
1823 (MDCCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Chemický prvek a 1823 · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Chemický prvek a 1825 · Vidět víc »
1826
1826 (MDCCCXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Chemický prvek a 1826 · Vidět víc »
1828
1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1828 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1830 · Vidět víc »
1839
1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1839 · Vidět víc »
1843
1843 (MDCCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Chemický prvek a 1843 · Vidět víc »
1844
1844 (MDCCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Chemický prvek a 1844 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Chemický prvek a 1860 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1861 · Vidět víc »
1863
1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1863 · Vidět víc »
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Chemický prvek a 1868 · Vidět víc »
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1875 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1878 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Chemický prvek a 1879 · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1880 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1885 · Vidět víc »
1886
1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1886 · Vidět víc »
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Chemický prvek a 1894 · Vidět víc »
1898
1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Chemický prvek a 1898 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Chemický prvek a 1899 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Chemický prvek a 19. století · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Chemický prvek a 1900 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1901 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1907 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Chemický prvek a 1917 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Chemický prvek a 1923 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1924 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1937 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Chemický prvek a 1938 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Chemický prvek a 1939 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Chemický prvek a 1940 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Chemický prvek a 1944 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Chemický prvek a 1950 · Vidět víc »
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1952 · Vidět víc »
1955
1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Chemický prvek a 1955 · Vidět víc »
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Chemický prvek a 1958 · Vidět víc »
1961
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Chemický prvek a 1961 · Vidět víc »
1964
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Chemický prvek a 1964 · Vidět víc »
1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1970 · Vidět víc »
1974
1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chemický prvek a 1974 · Vidět víc »
1981
1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1981 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Chemický prvek a 1982 · Vidět víc »
1984
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Chemický prvek a 1984 · Vidět víc »
1994
1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Chemický prvek a 1994 · Vidět víc »
1996
1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Chemický prvek a 1996 · Vidět víc »
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Chemický prvek a 1999 · Vidět víc »
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Chemický prvek a 2001 · Vidět víc »
2015
2015 (MMXV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1. ledna 2015 a skončil ve čtvrtek 31. prosince 2015.
Nový!!: Chemický prvek a 2015 · Vidět víc »
