Rychlejší přístup než prohlížeči!
51 vztahy: Akuzativ, Bosenština, Bosna a Hercegovina, Bratislava, Bratrství a jednota, Chorvati, Chorvatská abeceda, Chorvatské jaro, Chorvatsko, Dativ, Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka, Dubrovník, Ekavština, Genitiv, Hlásková spodoba, HRT 1, Ilyrismus, Indoevropské jazyky, Instrumentál, Italština, Itálie, Jať, Jekavština, Jihoslovanské jazyky, Kajkavština, Latinka, Lokál, Maďarština, Maďarsko, Molisští Chorvati, Němčina, Nominativ, První světová válka, Rakousko, Slovanské jazyky, Slovinština, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Socialistická republika Chorvatsko, Srbština, Srbochorvatština, Srbové, Válka v Jugoslávii, Vídeňská jazyková dohoda, Vojvodina, Vokativ, 1850, 19. století, 1918, 1974, 1992, ..., 20. století. Rozbalte index (1 více) »
Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Chorvatština a Akuzativ · Vidět víc »
Bosenština
Bosenština je standardizovaný jazykový útvar srbochorvatštiny používaný hlavně Bosňany.
Nový!!: Chorvatština a Bosenština · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Chorvatština a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Chorvatština a Bratislava · Vidět víc »
Bratrství a jednota
Josipa Broza Tita, který se později stal základem tohoto mezi komunisty populárního hesla na jedné budově v Mostaru. Bratrství a jednota (srbochorvatsky браство и јединство/bratstvo i jedinstvo, slovinsky bratstvo in enotnost, makedonsky Братство и единство) bylo heslo jugoslávských partyzánů v dobách druhé světové války a jedno z hlavních hesel komunistického režimu socialistické Jugoslávie.
Nový!!: Chorvatština a Bratrství a jednota · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Chorvatština a Chorvati · Vidět víc »
Chorvatská abeceda
Chorvatská abeceda je založena na práci „Kratka osnova horvatsko slavenskoga pravopisanja“ Ljudevita Gaje z roku 1830.
Nový!!: Chorvatština a Chorvatská abeceda · Vidět víc »
Chorvatské jaro
Deklarace Chorvatské jaro (chorvatsky Hrvatsko proljeće, kolokviálně i MASPOK (masovni pokret, doslova masové hnutí)) byl liberalizační proces v Socialistické republice Chorvatsko v období titoistické Jugoslávie.
Nový!!: Chorvatština a Chorvatské jaro · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Chorvatština a Chorvatsko · Vidět víc »
Dativ
Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3.
Nový!!: Chorvatština a Dativ · Vidět víc »
Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka
Text deklerace vyšel v chorvatském literárním časopise Telegram Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka, (chorvatsky Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika) byla vydána 17. března 1967 celkem sedmnácti kulturními institucemi s Maticí chorvatskou v čele.
Nový!!: Chorvatština a Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka · Vidět víc »
Dubrovník
Dubrovník (chorvatsky Dubrovnik, a Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie.
Nový!!: Chorvatština a Dubrovník · Vidět víc »
Ekavština
Ekavština (v srbštině ekavica, екавица) је dominující podoba srbského jazyka (přesněji štokavského nářečí).
Nový!!: Chorvatština a Ekavština · Vidět víc »
Genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.
Nový!!: Chorvatština a Genitiv · Vidět víc »
Hlásková spodoba
Výrazem asimilace (česky též spodoba) se v jazykovědě označují hláskové změny, které vznikají většinou kvůli zjednodušení výslovnosti.
Nový!!: Chorvatština a Hlásková spodoba · Vidět víc »
HRT 1
HRT 1 (HTV 1, „Prvi program“) je první chorvatský televizní kanál, jejímž provozovatelem je Hrvatska Radiotelevizija.
Nový!!: Chorvatština a HRT 1 · Vidět víc »
Ilyrismus
Ilyrismus (chorvatsky Ilirizam, v srbské cyrilici pak Илиризам) bylo politicko-kulturní hnutí, které se objevilo ve 30.
Nový!!: Chorvatština a Ilyrismus · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Chorvatština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Instrumentál
Instrumentál (zkratka INS nebo INSTR, česky též nástrojník) je mluvnický pád.
Nový!!: Chorvatština a Instrumentál · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Chorvatština a Italština · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Chorvatština a Itálie · Vidět víc »
Jať
#PŘESMĚRUJ Ѣ.
Nový!!: Chorvatština a Jať · Vidět víc »
Jekavština
Jekavština (v chorvatštině ijekavica, v srbské cyrilici ијекавица) је podoba srbského i chorvatského jazyka (přesněji štokavského nářečí).
Nový!!: Chorvatština a Jekavština · Vidět víc »
Jihoslovanské jazyky
Země, kde se hovoří jihoslovanskými jazyky Jihoslovanské jazyky tvoří jednu ze tří geografických skupin slovanských jazyků, vedle jazyků západoslovanských a východoslovanských.
Nový!!: Chorvatština a Jihoslovanské jazyky · Vidět víc »
Kajkavština
Kajkavské nářečí na srbo-chorvatském jazykovém prostoru Kajkavština, tedy kajkavské nářečí je jedním ze tří hlavních nářečí chorvatského jazyka.
Nový!!: Chorvatština a Kajkavština · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Chorvatština a Latinka · Vidět víc »
Lokál
Lokál (také lokativ, zkratka LOC) je mluvnický pád vyjadřující obvykle umístění v objektu, jehož pojmenování ohýbá.
Nový!!: Chorvatština a Lokál · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Chorvatština a Maďarština · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Chorvatština a Maďarsko · Vidět víc »
Molisští Chorvati
#PŘESMĚRUJ Moliští Chorvati.
Nový!!: Chorvatština a Molisští Chorvati · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Chorvatština a Němčina · Vidět víc »
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Nový!!: Chorvatština a Nominativ · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Chorvatština a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Chorvatština a Rakousko · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Chorvatština a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Nový!!: Chorvatština a Slovinština · Vidět víc »
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Chorvatština a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »
Socialistická republika Chorvatsko
Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Chorvatština a Socialistická republika Chorvatsko · Vidět víc »
Srbština
Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.
Nový!!: Chorvatština a Srbština · Vidět víc »
Srbochorvatština
Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Chorvatština a Srbochorvatština · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Chorvatština a Srbové · Vidět víc »
Válka v Jugoslávii
Válka v Jugoslávii, jinak též rozpad Jugoslávie, byla série válečných konfliktů, které začaly jako střety mezi jednotlivými republikami Jugoslávie (SR Slovinsko a Jugoslávská lidová armáda) později probíhaly jako střety jednotlivých etnických skupin v Jugoslávii a nakonec skončily rozpadem země na šest (sedm) nezávislých států.
Nový!!: Chorvatština a Válka v Jugoslávii · Vidět víc »
Vídeňská jazyková dohoda
Vídeňská jazyková dohoda (srbochorvatsky v latince Bečki književni dogovor, nebo také zkráceně Bečki dogovor; v cyrilici Бечки књижевни договор, zkr. Бечки договор) byla podepsána dne 28. března 1850 zástupci chorvatských a srbských spisovatelů, literátů a vzdělanců.
Nový!!: Chorvatština a Vídeňská jazyková dohoda · Vidět víc »
Vojvodina
Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.
Nový!!: Chorvatština a Vojvodina · Vidět víc »
Vokativ
Vokativ (zkratka VOC, česky též volatel) je mluvnický pád, v češtině 5.
Nový!!: Chorvatština a Vokativ · Vidět víc »
1850
1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chorvatština a 1850 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Chorvatština a 19. století · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chorvatština a 1918 · Vidět víc »
1974
1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Chorvatština a 1974 · Vidět víc »
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Chorvatština a 1992 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Chorvatština a 20. století · Vidět víc »
