Rychlejší přístup než prohlížeči!
23 vztahy: Anatomie, Berlín, Delitzsch, Geolog, Humboldtova univerzita, Krásnoočko, Londýn, Mřížovci, Mexiko, Mikrobiologie, Mořenovité, Přírodní vědy, Rod (biologie), Rozsivky, Střední východ, Trepka, Wollastonova medaile, Zoologie, 1795, 1839, 1876, 19. duben, 27. červen.
Anatomie
Anatomický model žáby Anatomie (z řeckého anatemnō, rozříznout) je obor, který se zabývá makroskopickou a mikroskopickou stavbou organismů.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Anatomie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Berlín · Vidět víc »
Delitzsch
Delitzsch (v slovanských jazycích: delč nebo delčz tj. kopec) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Delitzsch · Vidět víc »
Geolog
Harrison H. Schmitt, původní profesí geolog, při sběru geologických vzorků na Měsíci Geolog je člověk, který se zabývá geologií.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Geolog · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Krásnoočko
Krásnoočko (Euglena) je rod jednobuněčných bičíkatých organismů na pomezí mezi prvoky a řasami, dnes však řazený do kmene Euglenozoa, říše Excavata.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Krásnoočko · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Londýn · Vidět víc »
Mřížovci
Mřížovci (Radiozoa) je kmen mořských jednobuněčných protistů, kteří vytvářejí své buňce mřížovité podpůrné struktury až ozdobné schránky s velkými otvory z oxidu křemičitého.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Mřížovci · Vidět víc »
Mexiko
Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Mexiko · Vidět víc »
Mikrobiologie
živném médiu – agaru Mikrobiologie (z řeckého micron.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Mikrobiologie · Vidět víc »
Mořenovité
Květy svízele slatinného Květní diagram svízele vonného Mořenovité (Rubiaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hořcotvaré (Gentianales).
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Mořenovité · Vidět víc »
Přírodní vědy
Přírodní vědy je označení pro soubor věd zkoumajících vědeckými metodami řád a zákony, kterými se řídí vesmír, vycházející z přírodní filosofie.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Přírodní vědy · Vidět víc »
Rod (biologie)
Rod (latinsky genus) je naddruhový taxon, tj.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Rod (biologie) · Vidět víc »
Rozsivky
Rozsivky (Diatomeae, syn Bacillariophyceae) jsou velkou skupinou jednobuněčných fotosyntetizujících organismů s dvojdílnou křemičitou schránkou, tradičně řazenou mezi hnědé řasy.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Rozsivky · Vidět víc »
Střední východ
Střední východ Střední východ je výraz původem z anglického Middle East, který označuje ne zcela jednoznačně vymezené území v okolí východního Středomoří a Perského zálivu.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Střední východ · Vidět víc »
Trepka
Trepka (Paramecium) je rod obrvených vodních prvoků z kmene nálevníci, třídy chudoblanní.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Trepka · Vidět víc »
Wollastonova medaile
Wollastonova medaile Wollastonova medaile (anglicky: Wollaston Medal) je nejvyšší ocenění udělované Geological Society of London vědcům za mimořádný přínos ve všech oborech geologie.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Wollastonova medaile · Vidět víc »
Zoologie
Zoologie je přírodní věda spadající do okruhu biologických věd, zabývající se studiem organismů z říše živočichů (Animalia).
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a Zoologie · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a 1795 · Vidět víc »
1839
1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a 1839 · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a 1876 · Vidět víc »
19. duben
19.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a 19. duben · Vidět víc »
27. červen
27.
Nový!!: Christian Gottfried Ehrenberg a 27. červen · Vidět víc »
