Rychlejší přístup než prohlížeči!
12 vztahy: Aimé Jacques Alexandre Bonpland, Alexander von Humboldt, Berlín, Botanika, Carl Sigismund Kunth, Heinrich Friedrich Link, Schneeberg (Sasko), Zahradník, 1783, 1856, 4. prosinec, 7. prosinec.
Aimé Jacques Alexandre Bonpland
Humboldt a Bonpland na úpatí ekvádorské sopky Chimborazo Humboldt a Bonpland v amazonském pralese Aimé Jacques Alexandre Bonpland (29. srpna 1773 La Rochelle, Francie – 11. května 1858 Paso de los Libres, Argentina) byl francouzský cestovatel, lékař a botanik, který v letech 1799–1804 cestoval s Alexandrem von Humboldtem po Latinské Americe.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a Aimé Jacques Alexandre Bonpland · Vidět víc »
Alexander von Humboldt
Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt (14. září 1769 Berlín – 6. května 1859 tamtéž) byl německý polyhistor, přírodovědec světového významu a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a Alexander von Humboldt · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a Berlín · Vidět víc »
Botanika
Botanika (řidčeji fytologie, dříve též rostlinopis) je přírodní věda spadající do velkého okruhu biologických oborů.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a Botanika · Vidět víc »
Carl Sigismund Kunth
(18. června 1788 Lipsko, Sasko, Německo – 22. března 1850 Berlín), někdy psán jako, byl německý botanik.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a Carl Sigismund Kunth · Vidět víc »
Heinrich Friedrich Link
Johann Heinrich Friedrich Link (2. února 1767, Hildesheim – 1. ledna 1851, Berlín) byl německý přírodovědec a botanik.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a Heinrich Friedrich Link · Vidět víc »
Schneeberg (Sasko)
Schneeberg je město v německé spolkové zemi Sasko.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a Schneeberg (Sasko) · Vidět víc »
Zahradník
Zahradníci při práci na malbě Abela Grimmera ''Podzim'' z roku 1607 Zahradník je člověk odborně se zabývající zahradnictvím.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a Zahradník · Vidět víc »
1783
1783 (MDCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a 1783 · Vidět víc »
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a 1856 · Vidět víc »
4. prosinec
4.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a 4. prosinec · Vidět víc »
7. prosinec
7.
Nový!!: Christoph Friedrich Otto a 7. prosinec · Vidět víc »
