Sdělení

457 vztahy: Adoptivní císaři, Aegyptus, Aequové, Aetius, Afrika, Afrika (provincie), Akvitánie, Alamani, Alani, Alarich I., Alba Longa, Alexander Severus, Alpy, Anarchie, Antiochos III. Megás, Antoninus Pius, Appius Claudius Caecus, Aquileia, Arcadius, Areios, Asie (provincie), Attila, Augustus, Aurelianus, Şanlıurfa, Šimon Bar Kochba, Štrasburk, Římská říše, Římská legie, Římská občanská válka, Římská republika, Římské království, Římské provincie, Římský censor, Římský diktátor, Římský konzul, Balkán, Belisar, Bitva na řece Trebia (antika), Bitva na Katalaunských polích, Bitva nad Metaurem, Bitva u Actia, Bitva u Adrianopole (378), Bitva u Aegatských ostrovů, Bitva u Allie, Bitva u Arausia, Bitva u Beneventa, Bitva u Busta Gallorum, Bitva u Farsálu, Bitva u Filipp, ..., Bitva u hory Algidus, Bitva u Ilipy, Bitva u Kann, Bitva u Karrh, Bitva u Kynoskefal, Bitva u Magnésie, Bitva u Milvijského mostu, Bitva u Naissu, Bitva u Pydny, Bitva u Sentina, Bitva u Trasimenského jezera, Bitva u Vercell, Bitva u Zamy, Bitva v Kaudijské soutěsce, Bitva v Teutoburském lese, Boudicca, Caesar, Caligula, Camillus, Caracalla, Církev, Cincinnatus, Claudius, Claudius II., Clodius Albinus, Commodus, Constans, Constantius I. Chlorus, Constantius II., Constitutio Antoniniana, Dácie, Dácké války, Dákové, Decebalus, Decius, Diocletianus, Domitianus, Druhá makedonská válka, Druhá punská válka, Druhý triumvirát, Dunaj, Edikt milánský, Egypt, Etruskové, Filip V. Makedonský, Flaviovská dynastie, Foederati, Frankové, Gaius Gracchus, Gaius Marius, Galba, Galerius, Galie, Gallia Narbonensis, Gallienus, Galské císařství, Galské války, Gótové, Germanicus, Germáni, Germánie, Hadrianus, Hadriánův val, Hannibal, Hasdrubal Barkas, Heliogabalus, Herculaneum, Hispánie, Honorius (císař), Hunové, Itálie, Jovianus, Jugurtha, Julianus, Julius Caesar, Justinián I., Kartágo, Křesťanství, Kimbrové, Kleopatra VII., Konstantin I. Veliký, Konstantin II., Konstantinopol, Korint, Korsika, Krize třetího století, Langobardi, Latinové, Leon I., Licinius, Lucius Sextius, Macrinus, Magistratus, Magnentius, Makedonie (provincie), Malá Asie, Marcus Aemilius Lepidus (triumvir), Marcus Antonius, Marcus Aurelius, Marcus Junius Brutus, Marcus Licinius Crassus, Marcus Tullius Cicero, Markomani, Markomanské války, Maxentius, Maximianus, Maximinus Thrax, Milán, Mnich, Moesie, Narses, Nero, Nerva, Nikaia, Nikomédie, Numidie, Odoaker, Optimáti, Ostrogóti, Otho, Parthové, Předalpská Galie, Peršané, Pergamon, Pertinax (císař), Pescennius Niger, Philippus Arabs, Plebej, Pompeius, Pompeje, Populárové, Postumus, Povstání Bar Kochby, Probus, První židovská válka, První nikajský koncil, První punská válka, Pyrrhos, Rýn, Rok čtyř císařů, Romulus a Remus, Romulus Augustus, Rubikon, Samnitské války, Samnium, Sardinie, Sarmati, Sásánovci, Sýrie (provincie), Scipio Africanus, Senát, Septimius Severus, Sertorius, Servius Tullius, Sextus Pompeius, Sicílie, Spartakus, Spojenecká válka, Starověký Řím, Sulla, Svébové, Syrakusy, Tarquinius Superbus, Třetí makedonská válka, Třetí punská válka, Tetricus, Teutoni, Theodosius I., Tiberius, Tiberius Sempronius Gracchus, Titus, Toskánsko, Traianus, Tribun lidu, Triumvirát, Tyrannis, Valens, Valentinianus I., Valentinianus III., Valerianus, Vandalové, Veje, Velká Británie (ostrov), Velký požár Říma, Vespasianus, Vesuv, Via Appia, Vitellius, Vizigóti, Vojenští císaři, York, Zákon dvanácti desek, Zenobie, 1. století, 1. století př. n. l., 101, 101 př. n. l., 102 př. n. l., 105 př. n. l., 106, 112 př. n. l., 113, 113 př. n. l., 117, 121 př. n. l., 122, 122 př. n. l., 123 př. n. l., 131, 133 př. n. l., 135, 138, 14, 146 př. n. l., 148 př. n. l., 149 př. n. l., 15, 15. březen, 154 př. n. l., 16 př. n. l., 161, 166, 167 př. n. l., 168 př. n. l., 171 př. n. l., 172, 177, 180, 189 př. n. l., 190 př. n. l., 192, 192 př. n. l., 193, 196 př. n. l., 197 př. n. l., 2. století, 2. století př. n. l., 200 př. n. l., 201 př. n. l., 202 př. n. l., 204 př. n. l., 205 př. n. l., 206 př. n. l., 207 př. n. l., 208, 211, 211 př. n. l., 212, 213 př. n. l., 214 př. n. l., 216 př. n. l., 217, 217 př. n. l., 218, 218 př. n. l., 222, 222 př. n. l., 224 př. n. l., 231, 233, 235, 238, 238 př. n. l., 241 př. n. l., 244, 249, 251, 253, 257, 258, 260, 264 př. n. l., 268, 269, 27 př. n. l., 270, 272, 273, 274, 275, 275 př. n. l., 276, 279 př. n. l., 280 př. n. l., 282, 283 př. n. l., 284, 285, 290 př. n. l., 293, 295 př. n. l., 298 př. n. l., 3. století, 3. století př. n. l., 30 př. n. l., 303, 304 př. n. l., 305, 305 př. n. l., 306, 31 př. n. l., 312, 312 př. n. l., 313, 318, 321 př. n. l., 324, 325, 326 př. n. l., 330, 337, 338 př. n. l., 340, 340 př. n. l., 341 př. n. l., 343 př. n. l., 350, 353, 355, 357, 36 př. n. l., 360, 361, 363, 364, 366 př. n. l., 37, 371 př. n. l., 375, 375 př. n. l., 376, 378, 382, 387 př. n. l., 395, 396 př. n. l., 4. století, 4. století př. n. l., 406, 408, 41, 410, 418, 42 př. n. l., 423, 425, 43, 43 př. n. l., 439, 44 př. n. l., 440, 45 př. n. l., 450 př. n. l., 451, 455, 458 př. n. l., 468, 476, 48 př. n. l., 49 př. n. l., 493, 496 př. n. l., 5. století, 5. století př. n. l., 509 př. n. l., 51 př. n. l., 527, 53 př. n. l., 533, 535, 54, 552, 565, 568, 58 př. n. l., 59 př. n. l., 6. století, 6. století př. n. l., 60, 60 př. n. l., 61, 616 př. n. l., 63 př. n. l., 64, 659 př. n. l., 66, 68, 69, 7 př. n. l., 7. století př. n. l., 70, 71 př. n. l., 72 př. n. l., 73 př. n. l., 74 př. n. l., 753 př. n. l., 79, 8. století př. n. l., 81, 82 př. n. l., 84 př. n. l., 85, 88 př. n. l., 9, 90 př. n. l., 96, 98. Rozbalte index (407 více) » « Zmenšit index

Adoptivní císaři

Jako adoptivní císaři se nazývají císaři vládnoucí v letech 96 n. l. (po zavraždění Domitiana) až 192 n. l. Císař si za svého života našel nástupce, kterého adoptoval za svého syna, tito nástupci se nazývají adoptivními císaři.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Adoptivní císaři · Vidět víc »

Aegyptus

Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Aegyptus · Vidět víc »

Aequové

Aequové byl italický kmen sídlící v Apeninách na východ od Latia ve střední Itálii, který se objevuje v rané historii starověkého Říma.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Aequové · Vidět víc »

Aetius

Flavius Aetius (kolem roku 396 v Durostoru – 454 v Římě) nebo také Aëtius byl význačným západořímským vojevůdcem a politikem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Aetius · Vidět víc »

Afrika

Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Afrika · Vidět víc »

Afrika (provincie)

Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Afrika (provincie) · Vidět víc »

Akvitánie

Akvitánie (francouzsky Aquitaine) je bývalý francouzský region, který byl rozdělen na pět departementů: Dordogne, Gironde, Landes, Lot-et-Garonne a Pyrénées-Atlantiques.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Akvitánie · Vidět víc »

Alamani

Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Alamani · Vidět víc »

Alani

Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Alani · Vidět víc »

Alarich I.

Alarichův pohřeb v korytě řeky Busento (H. Leutemann, 1895) Alarich I. (cca 370 – 410 Cosenza) byl v letech 395–410 vizigótským králem germánského etnika sídlícího původně v severním Černomoří.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Alarich I. · Vidět víc »

Alba Longa

Alba Longa byl starověký městský stát na Apeninském poloostrově.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Alba Longa · Vidět víc »

Alexander Severus

Marcus Aurelius Severus Alexander, původním jménem Gessius Alexianus Bassianus, jako caesar Marcus Aurelius Alexander (1. října 208 Arca Caesarea, dnes ʿArká v Libanonu – únor / březen 235 u Mogontiaka, Germania Superior), byl římský císař panující v letech 222–235.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Alexander Severus · Vidět víc »

Alpy

Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Alpy · Vidět víc »

Anarchie

Washingtonu, D.C., 12. dubna 2003 Anarchie (z řec. an-arché, příd. jméno anarchický) je stav bezvládí.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Anarchie · Vidět víc »

Antiochos III. Megás

Antiochos III.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Antiochos III. Megás · Vidět víc »

Antoninus Pius

Titus Aurelius Fulvus Boionius Arrius Antoninus (19. září 86 poblíž Lanuvia – 7. března 161 v Loriu), všeobecně známý jako Antoninus Pius, byl římským císařem v letech 138 až 161.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Antoninus Pius · Vidět víc »

Appius Claudius Caecus

Appius Claudius Caecus (přízvisko Caecus znamená latinsky „slepý“; kolem 340 př. n. l. – 273 př. n. l.) byl římský politik a státník pocházející z bohaté patricijské rodiny.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Appius Claudius Caecus · Vidět víc »

Aquileia

Aquileia (furlansky Aquilee, nebo Aquilea) je italské město, které je součástí územního spolku obcí Agro Aquileiese v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Aquileia · Vidět víc »

Arcadius

Flavius Arcadius (řecky Arkadios; 377 – 1. května 408) byl východořímský císař vládnoucí od roku 395 až do své smrti.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Arcadius · Vidět víc »

Areios

Areios (či latinsky Arius, 256 – 336) byl křesťanský kněz a kazatel v alexandrijské čtvrti Baukalis.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Areios · Vidět víc »

Asie (provincie)

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Asie Římská provincie Asia zahrnovala západní část poloostrova Malá Asie v dnešním Turecku.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Asie (provincie) · Vidět víc »

Attila

Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Attila · Vidět víc »

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Augustus · Vidět víc »

Aurelianus

Lucius Domitius AurelianusJeho plné jméno se všemi čestnými a vítěznými tituly znělo Imperator Caesar Lucius Domitius Aurelianus Augustus, Germanicus Maximus, Gothicus Maximus, Parthicus Maximus, Restitutor Orientis, Restitutor Orbis.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Aurelianus · Vidět víc »

Şanlıurfa

Şanlıurfa neboli Edessa je město v Turecku, do osmdesátých let 20. století nazývané Urfa (čestný přívlastek şanlı – slavná byl udělen za odpor proti evropským koloniálním mocnostem za kemalistické revoluce).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Şanlıurfa · Vidět víc »

Šimon Bar Kochba

#PŘESMĚRUJ Šim'on bar Kochba.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Šimon Bar Kochba · Vidět víc »

Štrasburk

Štrasburk (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi) je hlavní město regionu Grand Est ve Francii a historická metropole Alsaska na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Štrasburk · Vidět víc »

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Římská říše · Vidět víc »

Římská legie

Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Římská legie · Vidět víc »

Římská občanská válka

Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Římská občanská válka · Vidět víc »

Římská republika

Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Římská republika · Vidět víc »

Římské království

Římské království byla monarchistická vláda města Říma a jeho teritorií.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Římské království · Vidět víc »

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Římské provincie · Vidět víc »

Římský censor

#PŘESMĚRUJ Římský cenzor.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Římský censor · Vidět víc »

Římský diktátor

Diktátor (latinsky dictator, „ten, který přikazuje“) byl v římské republice mimořádný politický úřad (magistratus extraordinarius), jenž byl ustavován za složitých politických nebo vojenských okolností.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Římský diktátor · Vidět víc »

Římský konzul

Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Římský konzul · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Balkán · Vidět víc »

Belisar

Flavius Belisarius (řecky Βελισάριος, 505 – 13. března 565) byl byzantský vojevůdce 6. století.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Belisar · Vidět víc »

Bitva na řece Trebia (antika)

Bitva na řece Trebia, která leží blízko Piacenzy v severní Itálii, se odehrála v prosinci roku 218 př. n. l. v rámci punských válek.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva na řece Trebia (antika) · Vidět víc »

Bitva na Katalaunských polích

V bitvě na Katalaunských polích (20. června 451, někdy nazývané také bitva u Chalons nebo bitva národů) bylo odraženo vojsko krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogóti, Herulové, Skirové, Gepidové aj.) spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska (magister militum) Flavia Aetia.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva na Katalaunských polích · Vidět víc »

Bitva nad Metaurem

Bitva nad Metaurem se odehrála v roce 207 př. n. l. u řeky Metaurus v střední Itálii v rámci druhé punské války mezi Římskou republikou a Kartágem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva nad Metaurem · Vidět víc »

Bitva u Actia

Námořní bitva u Actia se odehrála 2. září roku 31 př. n. l. poblíž mysu Aktion v severní Akarnánii při vjezdu z Ionského moře do Ambrakijského zálivu v Řecku.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Actia · Vidět víc »

Bitva u Adrianopole (378)

#PŘESMĚRUJ Bitva u Adrianopole.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Adrianopole (378) · Vidět víc »

Bitva u Aegatských ostrovů

Bitva u Aegatských ostrovů bylo starověké vojenské střetnutí mezi Římskou republikou a Kartágem v rámci První punské války.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Aegatských ostrovů · Vidět víc »

Bitva u Allie

#PŘESMĚRUJ Bitva na řece Allia a vyplenění Říma.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Allie · Vidět víc »

Bitva u Arausia

Bitva u Arausia byla svedena 6. října 105 př. n. l. poblíž dnešního francouzského města Orange.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Arausia · Vidět víc »

Bitva u Beneventa

Bitva u Beneventa svedená v roce 275 př. n. l. byla poslední střetnutím mezi vojskem krále Pyrrha z Épeiru a Římany, jež vedl konzul Manius Curius Dentatus.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Beneventa · Vidět víc »

Bitva u Busta Gallorum

#PŘESMĚRUJ Bitva u Tagin.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Busta Gallorum · Vidět víc »

Bitva u Farsálu

V bitvě u Farsálu spolu naposledy bojoval Pompeius proti Caesarovi.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Farsálu · Vidět víc »

Bitva u Filipp

Bitva u Filipp (Filippoi) se odehrála 3.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Filipp · Vidět víc »

Bitva u hory Algidus

Bitva o hory Algidus se odehrála v roce 458 př. n. l. mezi Římem a Aequy poblíž hory Algidus v Latiu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u hory Algidus · Vidět víc »

Bitva u Ilipy

Bitvu u Ilipy svedli během druhé punské války, v roce 206 př.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Ilipy · Vidět víc »

Bitva u Kann

Bitva u Kann byla vybojována 2. srpna roku 216 př. n. l. poblíž říčky Aufidus v Apulii a byla to jedna z nejvýznamnějších bitev druhé punské války.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Kann · Vidět víc »

Bitva u Karrh

Bitva u Karrh byla svedena v roce 53 př. n. l. poblíž parthského města Karrhy mezi římským vojskem vedeným Markem Liciniem Crassem a vojskem Parthů v čele se Súrénem, vojevůdcem krále králů Oróda II. Bitva skončila drtivým parthským vítězstvím především díky promyšlené taktice kontinuálního ostřelování římského vojska jízdními lučištníky.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Karrh · Vidět víc »

Bitva u Kynoskefal

Bitva u Kynoskefal byla svedena během druhé makedonské války v roce 197 př. n. l. mezi Římany vedenými Titem Quinctiem Flamininem a vojskem makedonského krále z dynastie Antigonovců, Filipa V.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Kynoskefal · Vidět víc »

Bitva u Magnésie

Bitva u Magnésie byla vybojována v roce 190 př. n. l. na rovinách Lýdie (dnešní Turecko), poblíž města Magnésia ad Sipylum.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Magnésie · Vidět víc »

Bitva u Milvijského mostu

Bitva u Milvijského mostu přes Tiberu na severu Říma mezi římskými císaři Konstantinem I. a Maxentiem se odehrála 28. října 312.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Milvijského mostu · Vidět víc »

Bitva u Naissu

V bitvě u Naissu, svedené zřejmě v létě 269, porazili Římané vedení císařem Claudiem II. Góty a jejich spojence.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Naissu · Vidět víc »

Bitva u Pydny

Bitva u Pydny vybojovaná 22. června roku 168 př. n. l. mezi Římany a Makedonci ukončila vládu dynastie Antigonovců v Makedonii a vedla tak k faktickému zániku nezávislosti této země.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Pydny · Vidět víc »

Bitva u Sentina

Bitva u Sentina byla rozhodující bitvou třetí samnitské války, jež byla vybojována v roce 295 př. n. l. poblíž Sentina (dnešní Sassoferato v oblasti Marche, asi 56 km jihozápadně od Ancony a asi 52 km severovýchodně od Perugie).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Sentina · Vidět víc »

Bitva u Trasimenského jezera

Bitva u Trasimenského jezera (21. červen 217 př. n. l.) byla střetnutím mezi římským vojskem vedeným konzulem Gaiem Flaminiem (31 tisíc) a armádou kartaginského vojevůdce Hannibala (asi 40 tisíc).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Trasimenského jezera · Vidět víc »

Bitva u Vercell

Bitva u Vercell nebo také bitva na Raudijských polích byla poslední bitvou v bojích Římské republiky s germánskými kmeny Kimbrů a Teutonů a odehrála se 30. července roku 101 př. n. l.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Vercell · Vidět víc »

Bitva u Zamy

Bitva u Zamy byla svedena 19. října roku 202 př. n. l. Byla poslední a rozhodující bitvou druhé punské války.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva u Zamy · Vidět víc »

Bitva v Kaudijské soutěsce

V bitvě v Kaudijské soutěsce (asi 50 km severovýchodně od Neapole) během druhé samnitské války přivodili Samnité ponižující porážku Římanům.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva v Kaudijské soutěsce · Vidět víc »

Bitva v Teutoburském lese

Bitva v Teutoburském lese, resp.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Bitva v Teutoburském lese · Vidět víc »

Boudicca

Boudica (alternativní hláskování: Boudicca, také známá jako Boadicea a ve velštině jako Buddug) byla manželka icenského krále Prasutaga, která po jeho smrti převzala v roce 59 nebo 60 vládu nad etniky v oblasti dnešního Suffolku a Norfolku, a podnítila část keltských kmenů v Británii (Iceny, Trenovanty a další) k povstání proti Neronově Římu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Boudicca · Vidět víc »

Caesar

Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Caesar · Vidět víc »

Caligula

Gaius Caesar Augustus Germanicus (31. srpna 12 – 24. ledna 41), všeobecně známý spíše pod přízviskem Caligula, byl římský císař vládnoucí od 16. března 37 až do okamžiku svého zavraždění o čtyři roky později.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Caligula · Vidět víc »

Camillus

#PŘESMĚRUJ Marcus Furius Camillus.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Camillus · Vidět víc »

Caracalla

Marcus Aurelius Severus Antoninus (rodným jménem Lucius Septimius Bassianus; 4. dubna 188 v Lugdunu – 8. dubna 217 v Mezopotámii), běžně známý pod přezdívkou Caracalla, již obdržel kvůli svému oblíbenému galskému plášti s kapucí (caracallus), byl římským císařem v letech 211 až 217.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Caracalla · Vidět víc »

Církev

Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Církev · Vidět víc »

Cincinnatus

Lucius Quinctius Cincinnatus (česky „kučeravý“, „zkadeřený“; kolem roku 519 př. n. l. – 430 př. n. l.) byl významným vojákem a politikem v dobách na počátku římské republiky.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Cincinnatus · Vidět víc »

Claudius

Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus (před nástupem na trůn Tiberius Claudius Nero Germanicus; 1. srpna 10 př. n. l. – 13. října 54), známý spíše jako Claudius, byl římský císař z julsko-klaudijské dynastie, vládnoucí od roku 41 až do své smrti.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Claudius · Vidět víc »

Claudius II.

Marcus Aurelius Claudius, známý jako Claudius Gothicus či Claudius II. (10. května 213/214 – září 270 Sirmium), byl římský císař vládnoucí v letech 268–270.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Claudius II. · Vidět víc »

Clodius Albinus

Decimus Clodius Albinus, jako císař Decimus Clodius Septimius Albinus (kolem 147 Hadrumentum, Afrika – 19. února 197 v Lugdunum, Galie), byl římský císař vládnoucí v letech 193–197, nejprve jako caesar (193–196), později jako augustus (196–197).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Clodius Albinus · Vidět víc »

Commodus

Lucius Aurelius Commodus (31. srpna 161 Lanuvium – 31. prosince 192 Řím) byl římský císař panující v letech 177–192, nejprve jako spoluvládce svého otce Marka Aurelia, po 17. březnu 180 jako samovládce.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Commodus · Vidět víc »

Constans

Flavius Iulius Constans (mezi 320 a 323 – únor 350 u Elne v jižní Galii) byl římský císař panující v letech 337–350.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Constans · Vidět víc »

Constantius I. Chlorus

Flavius Valerius Constantius (31. března kolem 250 – 25. července 306), známý jako Constantius I., byzantskými historiky přezdívaný Chlorus („bledý“), v české literatuře také Konstancius Chlorus, byl císařem na západě římské říše v době existence tetrarchie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Constantius I. Chlorus · Vidět víc »

Constantius II.

Constantius II., vlastním jménem Flavius Iulius Constantius (7. srpna 317 v Ilýrii, zřejmě v Sirmiu – 3. listopadu 361 v Mopsukrenai, Kilíkie), byl synem Konstantina Velikého a císařem římské říše od roku 337 (na východě) resp.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Constantius II. · Vidět víc »

Constitutio Antoniniana

Constitutio Antoniniana byl edikt, který v roce 212 vydal římský císař Marcus Aurelius Severus Antoninus, známý jako Caracalla.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Constitutio Antoniniana · Vidět víc »

Dácie

Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Dácie · Vidět víc »

Dácké války

Dácké války je označení vojenských střetnutí svedených na přelomu 1.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Dácké války · Vidět víc »

Dákové

Dácie v roce 82 př. n. l. Dácké šperky Dákové (Daci) byli původní obyvatelé karpatského oblouku, blízce příbuzní Thráků a Ilyrů.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Dákové · Vidět víc »

Decebalus

Decebalus (rumunsky Decebal, † 106) byl poslední dácký král, který vládl v letech 87 až 106.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Decebalus · Vidět víc »

Decius

Gaius Messius Quintus Decius Valerianus, jako císař Gaius Messius Quintus Traianus Decius (patrně 200/201 Budalia u Sirmia v Dolní Panonii – první polovina června 251 u Abrittu), byl římský císař panující v letech 249–251, od roku 250 spolu se svými syny Deciem mladším a Hostilianem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Decius · Vidět víc »

Diocletianus

Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Diocletianus · Vidět víc »

Domitianus

Titus Flavius Domitianus (24. října 51, Řím – 18. září 96, Řím) byl římský císař z flaviovské dynastie (69–96) panující od 14. září 81 do 18. září 96.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Domitianus · Vidět víc »

Druhá makedonská válka

Druhá makedonská válka (200 až 197 př. n. l.) byla svedena mezi Antigonovskou Makedonií, které vládl král Filip V., a Římskou republikou, která byla podporována svými spojenci Pergamem a Rhodem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Druhá makedonská válka · Vidět víc »

Druhá punská válka

Druhá punská válka byla vybojována mezi Římany a Kartaginci v letech 218 až 201 př. n. l. Kartaginský vojevůdce Hannibal z rodu Barkasů v ní nejprve Římu uštědřil řadu porážek v takticky geniálně vedených bitvách, které jsou dodnes uváděny ve vojenských učebnicích.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Druhá punská válka · Vidět víc »

Druhý triumvirát

Jako druhý triumvirát se označuje spojenectví Gaia Julia Caesara Octavia (později Octavianus Augustus – tj. božský), Marka Antonia a Marka Aemilia Lepida, trvající od r. 43 př. n. l. do r. 33 př. n. l. V platnost vstoupil zákonem zvaným Lex Titia.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Druhý triumvirát · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Dunaj · Vidět víc »

Edikt milánský

Edikt milánský, resp.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Edikt milánský · Vidět víc »

Egypt

Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Egypt · Vidět víc »

Etruskové

Etruskové jsou málo poznané starověké etnikum, které sídlilo v Etrurii, na území dnešního Toskánska v Itálii.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Etruskové · Vidět víc »

Filip V. Makedonský

Filip V. (239 př. n. l. – 179 př. n. l.) byl od roku 221 př. n. l. makedonským králem, jenž pocházel z dynastie Antigonovců.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Filip V. Makedonský · Vidět víc »

Flaviovská dynastie

Flaviovská dynastie vládla Římské říši v letech 69–96 n. l. Prvním císařem z této dynastie byl Vespasianus (69–79), následovaný svými syny Titem (79–81) a Domitianem (81–96).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Flaviovská dynastie · Vidět víc »

Foederati

Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Foederati · Vidět víc »

Frankové

Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Frankové · Vidět víc »

Gaius Gracchus

Gaius Sempronius Gracchus (154 př. n. l. – 121 př. n. l.) byl římský politik a mladší bratr Tiberia Graccha, s nímž sdílel podobný osud.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Gaius Gracchus · Vidět víc »

Gaius Marius

Gaius Marius (157 př. n. l. – 13. ledna 86 př. n. l.) byl římský vojevůdce a politik zvolený celkem sedmkrát konzulem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Gaius Marius · Vidět víc »

Galba

Servius Sulpicius Galba (24. prosince 3 př. n. l. Terracina – 15. ledna 69 Řím) byl římský císař od 8. června 68 do své smrti.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Galba · Vidět víc »

Galerius

Gaius Galerius Valerius Maximianus (mezi 250 a 260 dnešní Gamzigrad, Srbsko – počátek května 311 patrně dnešní Sofie, Bulharsko) byl římský císař panující od 1. května 305 do počátku května 311 v rámci druhé až čtvrté tetrarchie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Galerius · Vidět víc »

Galie

Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Galie · Vidět víc »

Gallia Narbonensis

Gallia Narbonensis, česky Galie Narbonská, byla římská provincie ležící na území dnešní Provence a Languedocu v jižní Francii.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Gallia Narbonensis · Vidět víc »

Gallienus

Publius Licinius Egnatius Gallienus (218 – září 268 u Milána) byl římský císař vládnoucí v letech 253–268.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Gallienus · Vidět víc »

Galské císařství

Galské císařství neboli Galská říše (latinsky Imperium GalliarumOficiální název státu není doložen. Název Imperium Galliarum (včetně českého „Galského císařství“) není pochází od římského historika Eutropia.) jsou historická označení pro státní celek, který vznikl v době krize ve 3. století n. l. z odtržených provincií Římské říše.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Galské císařství · Vidět víc »

Galské války

Galské války také galská válka byla série vojenských tažení Římanů v letech 58–50 př. n. l., v nichž prokonzul a vojevůdce Julius Caesar dobyl velkou část Galie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Galské války · Vidět víc »

Gótové

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Gótové · Vidět víc »

Germanicus

Germanicus, mramorová socha v Lateránském muzeu v Římě Nero Claudius Germanicus (24. května 15 př. n. l. – 10. října 19 n. l. v Antiochii nad Orontem) byl římský vojevůdce, proslavený svými vojenskými výpravami do Germánie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Germanicus · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Germáni · Vidět víc »

Germánie

Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Germánie · Vidět víc »

Hadrianus

Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Hadrianus · Vidět víc »

Hadriánův val

Mapa ukazující polohu Hadriánova valu Jedna ze zachovalých částí Hadriánova valu u Greenhead Hadriánův val je kamenné a hliněné hraniční opevnění, hradba, zeď a 17 pevností, postavené římským vojskem, táhnoucí se napříč severní Anglií jižně od skotských hranic od pobřeží Severního moře v blízkosti dnešního Newcastle upon Tyne k západu přes dnešní Carlisle až po Maryport na pobřeží Irského moře v délce 117,5 km.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Hadriánův val · Vidět víc »

Hannibal

Hannibal Barkas byl kartaginský generál, stratég a taktik.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Hannibal · Vidět víc »

Hasdrubal Barkas

Hasdrubal Barkas (kolem 244 př. n. l. – 207 př. n. l.) byl kartaginský vojevůdce, pocházející z rodu Barkovců.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Hasdrubal Barkas · Vidět víc »

Heliogabalus

Heliogabalus či Elagabalus, původním jménem Varius Avitus Bassianus, jako císař Marcus Aurelius Antoninus (204 patrně Řím – 11. března 222 Řím), byl římský císař ze severovské dynastie panující od 16. května 218 až do svého zavraždění v březnu 222.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Heliogabalus · Vidět víc »

Herculaneum

Herculaneum (italsky Ercolano) bylo antické město v Kampánii, které zaniklo, stejně jako Pompeje a Stabiae, při výbuchu Vesuvu 24. srpna (nebo 24. října) roku 79 n. l. Podle legendy jej založil mytický řecký hrdina Héraklés (latinsky Hercules).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Herculaneum · Vidět víc »

Hispánie

Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Hispánie · Vidět víc »

Honorius (císař)

Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Honorius (císař) · Vidět víc »

Hunové

Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Hunové · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Itálie · Vidět víc »

Jovianus

Flavius Iovianus (331 Singidunum – 17. února 364 Dadastana, Malá Asie), česky Jovián, byl římským císařem a nástupcem Juliana.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Jovianus · Vidět víc »

Jugurtha

Jugurtha (* asi 160 př. n. l., † 104 př. n. l.) byl králem Numidie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Jugurtha · Vidět víc »

Julianus

Flavius Claudius Julianus (latinsky FLAVIVS CLAVDIVS IVLIANVS, řecky Φλάβιος Κλαύδιος Ἰουλιανός, později pod křesťanským vlivem označován jako Julianus Apostata, řecky Ἰουλιανὸς ὁ Ἀποστάτης, tj. „Odpadlík“, ve starší české literatuře uváděn jako Julián; 331 v Konstantinopoli – 26. června 363 poblíž vesnice Maranga u řeky Tigris) byl od roku 355 mladší císař Constantia II. a v letech 360/361 – 363 samostatný římský císař.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Julianus · Vidět víc »

Julius Caesar

Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Julius Caesar · Vidět víc »

Justinián I.

Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Justinián I. · Vidět víc »

Kartágo

Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Kartágo · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Křesťanství · Vidět víc »

Kimbrové

Jutsku. Kimbrové byli kmen, který, spolu s Teutony a Ambrony, ohrožoval ve druhém století před naším letopočtem Římskou republiku.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Kimbrové · Vidět víc »

Kleopatra VII.

Obraz od F. A. Bridgmana z roku 1896 Kleopatra VII.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Kleopatra VII. · Vidět víc »

Konstantin I. Veliký

Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »

Konstantin II.

Flavius Claudius Constantinus (únor 316 Arelate, Galie – zima/jaro 340 u Aquileie, Itálie), známý jako Konstantin II., byl římským císařem v letech 337 až 340.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Konstantin II. · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Konstantinopol · Vidět víc »

Korint

Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Korint · Vidět víc »

Korsika

Korsika (francouzsky Corse, latinsky, italsky a korsicky Corsica) je ostrov ležící v západním Středozemním moři a spadající pod správu Francie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Korsika · Vidět víc »

Krize třetího století

Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n. l. Vnějšími znaky krize byla politická nestabilita (časté střídání císařů), ekonomický úpadek (inflace, deurbanizace) a snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (Germáni, perští Sásánovci).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Krize třetího století · Vidět víc »

Langobardi

Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Langobardi · Vidět víc »

Latinové

Řekové Latinové byli obyvatelé severozápadní části Latia ve starověku.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Latinové · Vidět víc »

Leon I.

Leon I., případně také Leo (400–474), byl východořímským císařem v letech 457 až 474.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Leon I. · Vidět víc »

Licinius

Gaius Valerius Licinianus Licinius (kolem 265 dolní Podunají – jaro 325 Soluň) byl římský císař panující od 11. listopadu 308 do 19. září 324 na východě impéria.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Licinius · Vidět víc »

Lucius Sextius

Lucius Sextius Lateranus byl plebejského rodu, desetkrát zvolen tribunem lidu a jako první plebejec byl zvolen v roce 366 př. n. l. římským konzulem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Lucius Sextius · Vidět víc »

Macrinus

Marcus Opellius Macrinus (164 – červen/červenec 218) byl římský císař panující od 11. dubna 217 do 8. června 218.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Macrinus · Vidět víc »

Magistratus

Magistratus (česky magistrát) byl ve starověkém Římě úředník zastávající magistraturu, tedy některý z volených úřadů.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Magistratus · Vidět víc »

Magnentius

Flavius Magnus Magnentius (kolem 303, Ambianum – 10. srpna 353, Lugdunum) byl římský vojevůdce a vzbouřenec proti císaři Constantovi.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Magnentius · Vidět víc »

Makedonie (provincie)

Římská provincie Makedonie (latinsky Macedonia) byla oficiálně zřízena v roce 146 př. n. l. poté, co římský vojevůdce Quintus Caecilius Metellus v roce 148 př. n. l. zvítězil ve čtvrté makedonské válce nad vojskem samozvance Andriska.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Makedonie (provincie) · Vidět víc »

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Malá Asie · Vidět víc »

Marcus Aemilius Lepidus (triumvir)

Marcus Aemilius Lepidus (90 př. n. l. – 13 př. n. l.) byl patricijský římský politik z rodiny Lepidus z rodu Aemilius.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Marcus Aemilius Lepidus (triumvir) · Vidět víc »

Marcus Antonius

Marcus Antonius (latinsky: M•ANTONIVS•M•F•M•N; 83 př. n. l. – 30 př. n. l.) byl římský politik a vojevůdce.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Marcus Antonius · Vidět víc »

Marcus Aurelius

Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Marcus Aurelius · Vidět víc »

Marcus Junius Brutus

#PŘESMĚRUJ Marcus Iunius Brutus.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Marcus Junius Brutus · Vidět víc »

Marcus Licinius Crassus

Marcus Licinius Crassus (115 př. n. l. – 53 př. n. l.) byl římský politik, vojevůdce a největší boháč v období úpadku římské republiky.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Marcus Licinius Crassus · Vidět víc »

Marcus Tullius Cicero

350px Marcus Tullius Cicero (3. ledna 106 př. n. l. Arpinum – 7. prosince 43 př. n. l. Řím) byl římský řečník, republikánský politik, filosof a spisovatel.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Marcus Tullius Cicero · Vidět víc »

Markomani

Markomani byli germánským kmenem, který se na přelomu letopočtu usadil severně od Dunaje, na území dnešní České republiky.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Markomani · Vidět víc »

Markomanské války

Mapa střední Evropy v době Markomanských válek Markomanské války (Bellum Germanicum et Sarmaticum) byla série válek trvajících patrně od roku 166 do roku 180.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Markomanské války · Vidět víc »

Maxentius

Marcus Aurelius Valerius Maxentius (mezi 275 a 283, patrně Sýrie – 28. října 312 u Říma) byl římský císař panující od 28. října 306 do 28. října 312, tj.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Maxentius · Vidět víc »

Maximianus

Marcus Aurelius Valerius Maximianus, známý též jako Maximianus Herculius (kolem 250 u Sirmia, Panonie – červenec 310 Massilia, Galie), byl římský císař v letech 286–305, 307–308 a 310, jenž dlouhá léta působil jako spoluvládce zakladatele systému tetrarchie Diocletiana.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Maximianus · Vidět víc »

Maximinus Thrax

Gaius Iulius Verus Maximinus, známý jako Maximinus Thrax (172 nebo 173 Thrákie – duben 238 u Aquileje), byl římský císař panující od března 235 do dubna 238, posledních několik měsíců jen v části římské říše.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Maximinus Thrax · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Milán · Vidět víc »

Mnich

benediktin) Buddhističtí mniši při výuce tradiční disputace. Tibet Mnich (lat. monachus, z řec. μοναχός monachos – osamocený) je muž praktikující formu života ve víře podřízenou konkrétnímu cíli víry.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Mnich · Vidět víc »

Moesie

legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Moesie · Vidět víc »

Narses

Narses (478 - 573 n. l.) byl významným vojevůdcem východořímského císaře Justiniána I..

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Narses · Vidět víc »

Nero

Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Nero · Vidět víc »

Nerva

Marcus Cocceius Nerva (8. listopadu 30 Narnia, Umbrie – 27. ledna 98 Řím) byl římský císař panující od 18. září 96 do 27. ledna 98, nejprve jako samovládce, od října 97 spolu s Markem Ulpiem Traianem, užívajícím titulu caesar.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Nerva · Vidět víc »

Nikaia

Pohled na město z římského amfiteátru Nikáj, též Nikaia a, je historické město v Anatolii v dávné Bithýnii a v dnešním Turecku, které je známo především jako místo konání historicky prvního ekumenického koncilu starověké křesťanské církve.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Nikaia · Vidět víc »

Nikomédie

Nikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo starověké město původně založené v 8. století př. n. l. jako megarská kolonie nazývaná Astakos.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Nikomédie · Vidět víc »

Numidie

Numidie (berbersky Inumiden) byla starověkým berberským královstvím v severní Africe, které se později stalo římskou provincií.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Numidie · Vidět víc »

Odoaker

Flavius Odoacer Flavius Odovacar, Odovacer či Fl.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Odoaker · Vidět víc »

Optimáti

Optimáti (latinsky optimates, „nejlepší muži“; známí rovněž jako boni, „dobří muži“) byla aristokratická a silně konzervativní frakce v pozdní římské republice, jež se vyprofilovala v době reformního hnutí bratří Gracchů (Tiberia a Gaia).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Optimáti · Vidět víc »

Ostrogóti

Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Ostrogóti · Vidět víc »

Otho

Marcus Salvius Otho (28. dubna 32 ve Ferentiu – 16. dubna 69 v Brixellu) byl od 15. ledna 69 až do okamžiku své smrti o tři měsíce později římským císařem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Otho · Vidět víc »

Parthové

Traianově sloupu v Římě (překreslení) Parthové (staropersky Parthava; řecky Πάρθοι, Parthoi; latinsky Parthi) je v užším slova smyslu název etnika, obývajícího ve starověku oblast jihovýchodně od Kaspického moře (dnes západní část íránského Chorásánu), v širším smyslu pojmenování vládnoucí vrstvy parthské říše (cca 245 př. n. l. – 224 n. l.), jednoho z nejvýznamnějších státních útvarů ve starověku.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Parthové · Vidět víc »

Předalpská Galie

Mapa Galie kolem roku 58 př. n. l., Předalpská Galie (''Gallia Cisalpina'') se nachází v severní Itálii. Předalpská Galie (latinsky: Gallia Cisalpina) bylo římské pojmenování oblasti (v letech 203 až 43/42 př. n. l. římské provincie), zahrnující území dnešní severní Itálie při řece Pádu ohraničené horskými masívy Alp a Apenin.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Předalpská Galie · Vidět víc »

Peršané

Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Peršané · Vidět víc »

Pergamon

Rekonstruovaný Traianův chrám v Pergamu Pergamon (řecky Πέργαμος), případně Pergamum, byla starověká řecká obec na území Mýsie v severozápadní Malé Asii.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Pergamon · Vidět víc »

Pertinax (císař)

Publius Helvius Pertinax (1. srpna 126 Alba Pompeia v Ligurii – 28. března 193 Řím) byl římský císař panující od 31. prosince 192 do 28. března 193, celkově 87 dní.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Pertinax (císař) · Vidět víc »

Pescennius Niger

Gaius Pescennius Niger (mezi 135 a 140 Itálie – konec dubna 194 u Antiochie nad Orontem, Sýrie) byl římský císař vládnoucí od dubna 193 do dubna 194.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Pescennius Niger · Vidět víc »

Philippus Arabs

Marcus Iulius Philippus, známý jako Philippus Arabs (kolem 204 Šahba – září či říjen 249 u Verony), byl římský císař panující v letech 244–249.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Philippus Arabs · Vidět víc »

Plebej

Plebej neboli plebejec (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Plebej · Vidět víc »

Pompeius

Gnaeus Pompeius Magnus (29. září 106 př. n. l. – 28. září 48 př. n. l.), někdy zmiňován jako Pompeius Veliký, byl význačný vojevůdce a méně obratný politik na sklonku existence římské republiky.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Pompeius · Vidět víc »

Pompeje

Fórum v Pompejích Pompeje (italsky Pompei, latinsky Pompeii) byly starověké město v oblasti metropolitního města Neapole.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Pompeje · Vidět víc »

Populárové

Populárové (latinsky populares, „naklonění lidu“; svými nepřáteli nazývaní „demagogové“) byli politici v době pozdní římské republiky, kteří s podporou lidových shromáždění usilovali o prolomení mocenského monopolu římského senátu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Populárové · Vidět víc »

Postumus

Marcus Cassianius Latinius Postumus († 269) byl uzurpátor římského trůnu, který v letech 260–269 ovládal Galii, Británii a část Hispánie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Postumus · Vidět víc »

Povstání Bar Kochby

Povstání Bar Kochby (též druhá židovská válka) bylo druhé celožidovské povstání proti římské nadvládě, které se odehrálo v letech 132–135 pod vedením Šimona bar Kochby.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Povstání Bar Kochby · Vidět víc »

Probus

Marcus Aurelius Probus (19. srpna 232 Sirmium, Dolní Panonie – září či říjen 282 tamtéž) byl římský císař vládnoucí v letech 276–282.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Probus · Vidět víc »

První židovská válka

Jako první židovská válka se označuje židovské celonárodní povstání proti Římu, které vypuklo v Jeruzalémě v roce 66.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a První židovská válka · Vidět víc »

První nikajský koncil

První nikajský koncil, též nicejský koncil, svolal císař Konstantin v roce 325 do maloasijského města Nikáje (lat. Nicaea).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a První nikajský koncil · Vidět víc »

První punská válka

První punská válka (264 až 241 př. n. l.) byla první z celkem tří punských válek vybojovaných mezi Kartágem a Římskou republikou.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a První punská válka · Vidět víc »

Pyrrhos

Pyrrhos I. Épeirský (asi 319–272 př. n. l., Argos) byl hegemonem épeirského spolku, králem Molossů a Makedonie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Pyrrhos · Vidět víc »

Rýn

Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Rýn · Vidět víc »

Rok čtyř císařů

Rok čtyř císařů je označení pro 12 po sobě jdoucích měsíců mezi červnem 68 n. l. a červencem 69 n. l. Během této doby se ve funkci císaře (princeps) římského impéria (Imperium Rōmānum) vystřídali čtyři vládci.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Rok čtyř císařů · Vidět víc »

Romulus a Remus

Kapitolská vlčice, socha vlčice kojící Romula a Rema Romulus a Remus měla podle pověsti být dvojčata, která 21. dubna roku 753 př. n. l. založila město Řím, čímž začala epocha známá jako římské království.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Romulus a Remus · Vidět víc »

Romulus Augustus

Romulus Augustus, známý rovněž jako Romulus Augustulus, byl poslední západořímský císař, vládnoucí od 31.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Romulus Augustus · Vidět víc »

Rubikon

Rubikon je řeka na Apeninském poloostrově v severní Itálii (Emilia-Romagna).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Rubikon · Vidět víc »

Samnitské války

Samnitské války je název tří střetnutí svedených mezi samnitskými kmeny a ranou římskou republikou v letech 343 př. n. l. až 290 př. n. l. Samnité, tvrdí a bojovní horalové, kteří sídlili na území Apeninského poloostrova jihovýchodně od Latia, představovali nejvážnějšího protivníka Římanů v jejich boji o nadvládu nad Itálií.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Samnitské války · Vidět víc »

Samnium

Samnium (oskicky Safinim, latinsky Samnium, italsky Sánnio) byla vnitrozemská oblast na jihu Apeninského poloostrova v Itálii, která byla domovem Samnitů, skupiny sabellských kmenů, kteří ovládali toto území zhruba mezi léty 600 př. n. l. až 290 př. n. l. Úmístění Samnia (tmavě zelená) na mapě starověké Itálie Samnium bylo ohraničeno Latiem na severu, Lukánií na jihu, Kampánií na západě a Apulií na východě.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Samnium · Vidět víc »

Sardinie

Sardinie je po Sicílii druhý největší ostrov ve Středozemním moři a jeden z 20 regionů Itálie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Sardinie · Vidět víc »

Sarmati

Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Sarmati · Vidět víc »

Sásánovci

Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Sásánovci · Vidět víc »

Sýrie (provincie)

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Sýrie (provincie) · Vidět víc »

Scipio Africanus

Publius Cornelius Scipio Africanus (236 př. n. l. – 183 př. n. l.), případně také Scipio Africanus starší, byl římským politikem a vojevůdcem v době druhé punské války, v níž dosáhl nesmrtelné slávy jako vítěz nad Hannibalem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Scipio Africanus · Vidět víc »

Senát

českého Senátu. Senát (z latinského výrazu – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Senát · Vidět víc »

Septimius Severus

Lucius Septimius Severus, jako císař Lucius Septimius Severus Pertinax (11. dubna 146 Leptis Magna, Afrika – 4. února 211 Eburacum, Británie), byl římský císař vládnoucí od 9. dubna 193 do 4. února 211, nejprve spolu s Clodiem Albinem (193–196/197), později se svými syny Caracallou a Getou.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Septimius Severus · Vidět víc »

Sertorius

Quintus Sertorius (123 př. n. l. – 72) byl římský voják a politik.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Sertorius · Vidět víc »

Servius Tullius

Servius Tullius († 535 př. n. l.) byl podle tradičního antického podání šestý král Říma, v pořadí druhý z etruské dynastie, který vládl asi v letech 575–535 př. n. l. O historicitě jeho osoby současní badatelé nepochybují, o jeho původu a životě však existují rozporné zprávy.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Servius Tullius · Vidět víc »

Sextus Pompeius

Sextus Pompeius Magnus Pius (67 př. n. l. Řím – 35 př. n. l. Milét) byl vojevůdce a politik ve starověkém Římě, nejmladší syn Pompeia Velikého (jeho matkou byla Mucia Tertia).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Sextus Pompeius · Vidět víc »

Sicílie

Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Sicílie · Vidět víc »

Spartakus

Spartakus (†71 př. n. l.) byl podle římských a řeckých historiků otrok a gladiátor, který se stal vůdcem třetího neúspěšného povstání otroků ve starověkém Římě.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Spartakus · Vidět víc »

Spojenecká válka

Spojenecká válka (též Marsická válka,: bellum sociale či bellum Marsicum) byl válečný konflikt v letech 91–88 př. n. l.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Spojenecká válka · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Starověký Řím · Vidět víc »

Sulla

Lucius Cornelius Sulla (okolo 138/134 př. n. l. – 78 př. n. l.), zvaný Felix („Šťastný“), byl římský politik, vojevůdce a diktátor v době pozdní fáze existence Římské republiky.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Sulla · Vidět víc »

Svébové

Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Svébové · Vidět víc »

Syrakusy

Syrakusy (česky také Syrákúsy) je italské město v oblasti Sicílie, hlavní město stejnojmenné provincie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Syrakusy · Vidět víc »

Tarquinius Superbus

Lucius Tarquinius Superbus (neznámo – 495 př. n. l.) měl dle tradice být asi od roku 535 do roku 510/509 př.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Tarquinius Superbus · Vidět víc »

Třetí makedonská válka

Třetí makedonská válka (171 až 168 př. n. l.) byla konfliktem, v němž se střetli Římané s makedonským králem Perseem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Třetí makedonská válka · Vidět víc »

Třetí punská válka

Třetí punská válka (149-146 př. n. l.) je název pro poslední ze série válek mezi Římem a Kartágem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Třetí punská válka · Vidět víc »

Tetricus

Gaius Pius Esuvius Tetricus byl uzurpátor římského trůnu, spravující v letech 271–274 Galii a Británii.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Tetricus · Vidět víc »

Teutoni

Jutského poloostrova ukazuje původní domovinu Teutonů. Teutoni byli řeckými i římskými autory označováni za germánský kmen (Strabónem či Marcem Velleiem Paterculem), který je zmiňován v těsných souvislostech s Kimbry.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Teutoni · Vidět víc »

Theodosius I.

Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Theodosius I. · Vidět víc »

Tiberius

Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Tiberius · Vidět víc »

Tiberius Sempronius Gracchus

Tiberius Sempronius Gracchus (163 př. n. l. - 133 př. n. l.) byl římským politikem a tribunem lidu s politickou příslušností k populares.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Tiberius Sempronius Gracchus · Vidět víc »

Titus

Titus Flavius Vespasianus, jako císař Imperator Titus Caesar divi Vespasiani filius Vespasianus Augustus (30. prosince 39 Řím – 13. září 81 Aquae Cutiliae), byl římský císař z flaviovské dynastie panující od 24. června 79 do 13. září 81.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Titus · Vidět víc »

Toskánsko

Toskánsko je kraj ve střední Itálii.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Toskánsko · Vidět víc »

Traianus

Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Traianus · Vidět víc »

Tribun lidu

Tribun lidu (latinsky tribunus plebis) byl ve starověkém Římu vysoký volený úředník (magistratus), který měl ve městě zastávat zájmy plebejů před útiskem patricijů.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Tribun lidu · Vidět víc »

Triumvirát

Podobizna Julia Caesara, který byl členem Prvního triumvirátu Triumvirát (lat. triumviratus, od trium virorum, „(vláda) tří mužů“) znamenal ve starověkém Římě obecně trojčlennou komisi, v užším smyslu spojenectví tří mocných politických nebo vojenských vůdců.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Triumvirát · Vidět víc »

Tyrannis

Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci. Tyrannis (řecky) nebo počeštěně tyranida označuje formu vlády ve starověkém Řecku, monarchii v jejímž čele stál tyran.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Tyrannis · Vidět víc »

Valens

Flavius Iulius Valens (328 – 9. srpna 378) byl římský císař v letech 364 až 378.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Valens · Vidět víc »

Valentinianus I.

Flavius Valentinianus známý jako Valentinianus I. (321 Cibalae – 17. listopadu 375 Brigetio) byl římský císař vládnoucí od roku 364 až do své smrti, zakladatel valentiniánské dynastie.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Valentinianus I. · Vidět víc »

Valentinianus III.

Flavius Placidius Valentinianus (2. července 419 – 16. března 455), známý jako Valentinianus III., byl západořímský císař od roku 425 až do své smrti.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Valentinianus III. · Vidět víc »

Valerianus

Publius Licinius Valerianus (Valerián; cca 190/200 – po 260) byl římský císař vládnoucí spolu se svým synem Gallienem v letech 253–260.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Valerianus · Vidět víc »

Vandalové

Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Vandalové · Vidět víc »

Veje

Geografická pozice města Veje (latinsky: Veii) byly ve starověku považovány za nejbohatší město z etruské ligy.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Veje · Vidět víc »

Velká Británie (ostrov)

Evropy Satelitní snímek z roku 2002 Velká Británie (anglicky Great Britain) je ostrov na severozápadě Evropy, největší ostrov ze souostroví Britských ostrovů na severozápadě Evropy.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Velká Británie (ostrov) · Vidět víc »

Velký požár Říma

Velký požár Říma, Hubert Robert, 1785 Jako Velký požár Říma je označován požár, který vypukl 18. července roku 64 n. l. v okolí sportoviště Circus Maximus v Římě.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Velký požár Říma · Vidět víc »

Vespasianus

Titus Flavius Vespasianus (17. listopadu 9, Falacrinae – 23. června 79, Aquae Cutiliae), běžně známý jako Vespasianus (česky Vespasián), byl římský císař od roku 69 až do své smrti.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Vespasianus · Vidět víc »

Vesuv

Vesuv (italsky Monte Vesuvio, anglicky Mount Vesuvius) je aktivní stratovulkán na Apeninském poloostrově v Itálii. Vypíná se 1 281 metrů nad Neapolským zálivem, přibližně 10 kilometrů od třetího nejlidnatějšího města Itálie – Neapole. Patří mezi nejznámější sopky světa, neboť se proslavil výbuchem roku 79, kdy došlo ke zničení řady římských měst, mezi něž patří například Pompeje. Od té doby proběhlo 36 erupcí. Poslední skončila v dubnu roku 1944. Jedná se tedy o jediný vulkán na území kontinentální Evropy, u kterého v posledních sto let došlo k erupci. Ačkoliv je od té doby nečinný (spící), jedná se stále o aktivní sopku. Vzhledem k hustě zalidněnému regionu a nedalekému milionovému městu je zapsán do seznamu Decade Volcanoes, podobně jako dalších patnáct světových sopek.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Vesuv · Vidět víc »

Via Appia

vlevo Via Appia byla nejdůležitější silnice starověkého Říma.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Via Appia · Vidět víc »

Vitellius

Aulus Vitellius (24. září 15 – 22. prosince 69 v Římě) byl římským císařem od 16. dubna 69 až do okamžiku svého úmrtí.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Vitellius · Vidět víc »

Vizigóti

nedostupné.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Vizigóti · Vidět víc »

Vojenští císaři

#PŘESMĚRUJ Římský císař#Vojenští císaři.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Vojenští císaři · Vidět víc »

York

York, město na severu Anglie a metropole tradičního hrabství Yorkshire, leží při soutoku řek Ouse a Foss.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a York · Vidět víc »

Zákon dvanácti desek

Zákon nebo Zákoník dvanácti desek (latinsky Lex nebo Leges duodecim tabularum) je nejstarší kodifikace římského práva z poloviny 5.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Zákon dvanácti desek · Vidět víc »

Zenobie

Zenobia na minci jako římská císařovna Septimia Zenobia, počeštěně Zenobie (kolem 240, Palmýra – po 274, Řím), byla v letech 267/268–272 královna syrské Palmýry a v roce 272 společně se svým synem Vaballathem vzdorocísařovna římského císaře Aureliana (270–275).

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a Zenobie · Vidět víc »

1. století

1.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 1. století · Vidět víc »

1. století př. n. l.

1.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 1. století př. n. l. · Vidět víc »

101

Rok 101 (CI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 101 · Vidět víc »

101 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 101 př. n. l. · Vidět víc »

102 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 102 př. n. l. · Vidět víc »

105 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 105 př. n. l. · Vidět víc »

106

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 106 · Vidět víc »

112 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 112 př. n. l. · Vidět víc »

113

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 113 · Vidět víc »

113 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 113 př. n. l. · Vidět víc »

117

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 117 · Vidět víc »

121 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 121 př. n. l. · Vidět víc »

122

Rok 122 (CXXII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 122 · Vidět víc »

122 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 122 př. n. l. · Vidět víc »

123 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 123 př. n. l. · Vidět víc »

131

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 131 · Vidět víc »

133 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 133 př. n. l. · Vidět víc »

135

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 135 · Vidět víc »

138

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 138 · Vidět víc »

14

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 14 · Vidět víc »

146 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 146 př. n. l. · Vidět víc »

148 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 148 př. n. l. · Vidět víc »

149 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 149 př. n. l. · Vidět víc »

15

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 15 · Vidět víc »

15. březen

15.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 15. březen · Vidět víc »

154 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 154 př. n. l. · Vidět víc »

16 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 16 př. n. l. · Vidět víc »

161

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 161 · Vidět víc »

166

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 166 · Vidět víc »

167 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 167 př. n. l. · Vidět víc »

168 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 168 př. n. l. · Vidět víc »

171 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 171 př. n. l. · Vidět víc »

172

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 172 · Vidět víc »

177

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 177 · Vidět víc »

180

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 180 · Vidět víc »

189 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 189 př. n. l. · Vidět víc »

190 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 190 př. n. l. · Vidět víc »

192

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 192 · Vidět víc »

192 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 192 př. n. l. · Vidět víc »

193

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 193 · Vidět víc »

196 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 196 př. n. l. · Vidět víc »

197 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 197 př. n. l. · Vidět víc »

2. století

2.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 2. století · Vidět víc »

2. století př. n. l.

2.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 2. století př. n. l. · Vidět víc »

200 př. n. l.

Rok 200 př.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 200 př. n. l. · Vidět víc »

201 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 201 př. n. l. · Vidět víc »

202 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 202 př. n. l. · Vidět víc »

204 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 204 př. n. l. · Vidět víc »

205 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 205 př. n. l. · Vidět víc »

206 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 206 př. n. l. · Vidět víc »

207 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 207 př. n. l. · Vidět víc »

208

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 208 · Vidět víc »

211

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 211 · Vidět víc »

211 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 211 př. n. l. · Vidět víc »

212

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 212 · Vidět víc »

213 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 213 př. n. l. · Vidět víc »

214 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 214 př. n. l. · Vidět víc »

216 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 216 př. n. l. · Vidět víc »

217

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 217 · Vidět víc »

217 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 217 př. n. l. · Vidět víc »

218

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 218 · Vidět víc »

218 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 218 př. n. l. · Vidět víc »

222

Rok 222 (CCXXII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 222 · Vidět víc »

222 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 222 př. n. l. · Vidět víc »

224 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 224 př. n. l. · Vidět víc »

231

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 231 · Vidět víc »

233

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 233 · Vidět víc »

235

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 235 · Vidět víc »

238

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 238 · Vidět víc »

238 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 238 př. n. l. · Vidět víc »

241 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 241 př. n. l. · Vidět víc »

244

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 244 · Vidět víc »

249

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 249 · Vidět víc »

251

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 251 · Vidět víc »

253

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 253 · Vidět víc »

257

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 257 · Vidět víc »

258

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 258 · Vidět víc »

260

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 260 · Vidět víc »

264 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 264 př. n. l. · Vidět víc »

268

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 268 · Vidět víc »

269

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 269 · Vidět víc »

27 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 27 př. n. l. · Vidět víc »

270

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 270 · Vidět víc »

272

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 272 · Vidět víc »

273

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 273 · Vidět víc »

274

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 274 · Vidět víc »

275

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 275 · Vidět víc »

275 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 275 př. n. l. · Vidět víc »

276

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 276 · Vidět víc »

279 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 279 př. n. l. · Vidět víc »

280 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 280 př. n. l. · Vidět víc »

282

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 282 · Vidět víc »

283 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 283 př. n. l. · Vidět víc »

284

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 284 · Vidět víc »

285

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 285 · Vidět víc »

290 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 290 př. n. l. · Vidět víc »

293

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 293 · Vidět víc »

295 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 295 př. n. l. · Vidět víc »

298 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 298 př. n. l. · Vidět víc »

3. století

3.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 3. století · Vidět víc »

3. století př. n. l.

3.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 3. století př. n. l. · Vidět víc »

30 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 30 př. n. l. · Vidět víc »

303

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 303 · Vidět víc »

304 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 304 př. n. l. · Vidět víc »

305

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 305 · Vidět víc »

305 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 305 př. n. l. · Vidět víc »

306

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 306 · Vidět víc »

31 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 31 př. n. l. · Vidět víc »

312

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 312 · Vidět víc »

312 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 312 př. n. l. · Vidět víc »

313

Byl vydán Edikt milánský – prohlášení Constantina I. a Licinia o toleranci říše vůči dosud nepovoleným náboženstvím, zvláště křesťanství.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 313 · Vidět víc »

318

31.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 318 · Vidět víc »

321 př. n. l.

Antipatros byl v syrském městě Triparadeisu zvolen regentem celé říše Alexandra Velikého.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 321 př. n. l. · Vidět víc »

324

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 324 · Vidět víc »

325

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 325 · Vidět víc »

326 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 326 př. n. l. · Vidět víc »

330

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 330 · Vidět víc »

337

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 337 · Vidět víc »

338 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 338 př. n. l. · Vidět víc »

340

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 340 · Vidět víc »

340 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 340 př. n. l. · Vidět víc »

341 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 341 př. n. l. · Vidět víc »

343 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 343 př. n. l. · Vidět víc »

350

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 350 · Vidět víc »

353

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 353 · Vidět víc »

355

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 355 · Vidět víc »

357

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 357 · Vidět víc »

36 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 36 př. n. l. · Vidět víc »

360

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 360 · Vidět víc »

361

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 361 · Vidět víc »

363

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 363 · Vidět víc »

364

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 364 · Vidět víc »

366 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 366 př. n. l. · Vidět víc »

37

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 37 · Vidět víc »

371 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 371 př. n. l. · Vidět víc »

375

Počátek stěhování národů.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 375 · Vidět víc »

375 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 375 př. n. l. · Vidět víc »

376

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 376 · Vidět víc »

378

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 378 · Vidět víc »

382

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 382 · Vidět víc »

387 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 387 př. n. l. · Vidět víc »

395

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 395 · Vidět víc »

396 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 396 př. n. l. · Vidět víc »

4. století

4.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 4. století · Vidět víc »

4. století př. n. l.

Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 4. století př. n. l. · Vidět víc »

406

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 406 · Vidět víc »

408

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 408 · Vidět víc »

41

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 41 · Vidět víc »

410

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 410 · Vidět víc »

418

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 418 · Vidět víc »

42 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 42 př. n. l. · Vidět víc »

423

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 423 · Vidět víc »

425

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 425 · Vidět víc »

43

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 43 · Vidět víc »

43 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 43 př. n. l. · Vidět víc »

439

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 439 · Vidět víc »

44 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 44 př. n. l. · Vidět víc »

440

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 440 · Vidět víc »

45 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 45 př. n. l. · Vidět víc »

450 př. n. l.

Řím.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 450 př. n. l. · Vidět víc »

451

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 451 · Vidět víc »

455

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 455 · Vidět víc »

458 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 458 př. n. l. · Vidět víc »

468

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 468 · Vidět víc »

476

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 476 · Vidět víc »

48 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 48 př. n. l. · Vidět víc »

49 př. n. l.

10. ledna – Caesar se slovy „Kostky jsou vrženy“ (Alea iacta est) překročil říčku Rubikon, čímž začala v Římě další občanská válka.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 49 př. n. l. · Vidět víc »

493

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 493 · Vidět víc »

496 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 496 př. n. l. · Vidět víc »

5. století

5.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 5. století · Vidět víc »

5. století př. n. l.

5.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 5. století př. n. l. · Vidět víc »

509 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 509 př. n. l. · Vidět víc »

51 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 51 př. n. l. · Vidět víc »

527

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 527 · Vidět víc »

53 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 53 př. n. l. · Vidět víc »

533

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 533 · Vidět víc »

535

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 535 · Vidět víc »

54

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 54 · Vidět víc »

552

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 552 · Vidět víc »

565

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 565 · Vidět víc »

568

Rok 568 (DLXVIII) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 568 · Vidět víc »

58 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 58 př. n. l. · Vidět víc »

59 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 59 př. n. l. · Vidět víc »

6. století

6.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 6. století · Vidět víc »

6. století př. n. l.

Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 6. století př. n. l. · Vidět víc »

60

Rok 60 (LX) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 60 · Vidět víc »

60 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 60 př. n. l. · Vidět víc »

61

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 61 · Vidět víc »

616 př. n. l.

#přesměruj 619–610 př. n. l.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 616 př. n. l. · Vidět víc »

63 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 63 př. n. l. · Vidět víc »

64

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 64 · Vidět víc »

659 př. n. l.

#přesměruj 659–650 př. n. l.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 659 př. n. l. · Vidět víc »

66

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 66 · Vidět víc »

68

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 68 · Vidět víc »

69

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 69 · Vidět víc »

7 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 7 př. n. l. · Vidět víc »

7. století př. n. l.

Sedmé století před naším letopočtem začalo v roce 700 př. n. l. a skončilo v roce 601 př. n. l. Bylo to období, kdy na Apeninském poloostrově vzkvétala civilizace Etrusků.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 7. století př. n. l. · Vidět víc »

70

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 70 · Vidět víc »

71 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 71 př. n. l. · Vidět víc »

72 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 72 př. n. l. · Vidět víc »

73 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 73 př. n. l. · Vidět víc »

74 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 74 př. n. l. · Vidět víc »

753 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 753 př. n. l. · Vidět víc »

79

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 79 · Vidět víc »

8. století př. n. l.

Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 8. století př. n. l. · Vidět víc »

81

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 81 · Vidět víc »

82 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 82 př. n. l. · Vidět víc »

84 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 84 př. n. l. · Vidět víc »

85

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 85 · Vidět víc »

88 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 88 př. n. l. · Vidět víc »

9

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 9 · Vidět víc »

90 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 90 př. n. l. · Vidět víc »

96

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 96 · Vidět víc »

98

Bez popisu.

Nový!!: Chronologie dějin starověkého Říma a 98 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Chronologie dějin antického Říma.

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Všechny informace se extrahuje z Wikipedie, a je k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů

OdchozíPřicházející