Rychlejší přístup než prohlížeči!
67 vztahy: Absolutní monarchie, Afghánistán, Ajjúbovci, Aláuddín Muhammad, Arabština, Aralské jezero, Arménie, As-Sálih Ismaíl, Ázerbájdžán, Írán, Čingischán, Bagdád, Bitva u Ajn Džálút, Blízký východ, Buchara, Chórezm, Dagestán, Damašek, Dirham, Ghazní (město), Ghaznovská říše, Indie, Indus, Insignie prezidenta Turecka, Islám, Jeruzalém, Jeruzalémské království, Kagan, Kaspické moře, Kazachstán, Křižácké státy, Kuňja-Urgenč, Kunya-Urgench, Kurdové, Kypčacké jazyky, Kyrgyzstán, Mamlúci, Mezopotámie, Mongolové, Mongolská říše, Oghuzské jazyky, Oligarchie, Otrokářství, Perština, Rúmský sultanát, Rusko, Saladin, Samarkand, Sýrie, Seldžucká říše, ..., Sultán, Sunnitský islám, Syrdarja, Tabríz, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, 1077, 11. století, 1193, 1205, 1212, 1218, 1220, 1221, 1225, 1231. Rozbalte index (17 více) »
Absolutní monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Absolutní monarchie (nebo také Absolutistická monarchie) je forma monarchie, ve které panovník přímo disponuje státní mocí a není omezen ústavou nebo parlamentem.
Nový!!: Chórezmská říše a Absolutní monarchie · Vidět víc »
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
Nový!!: Chórezmská říše a Afghánistán · Vidět víc »
Ajjúbovci
Ajjúbovci nebo dynastie Ajjúbovců (arabsky الأيوبيون, al-Ayyūbīyūn, kurdsky خانەدانی ئەیووبیان, Xanedana Eyûbiyan) byla vojenská dynastie založená fátimovským vezírem kurdského původu Saláh ad-Dínem Júsufem ibn Ajjúbem, běžně nazývaným Evropany jako Saladin.
Nový!!: Chórezmská říše a Ajjúbovci · Vidět víc »
Aláuddín Muhammad
Aláuddín Muhammad (někdy nazývaný též Ala ad-Din Muhammad II, plným jménem: Ala ad-Dunya wa ad-Din Abul-Fath Muhammad Sanjar ibn Tekish) – byl šáhem Chórezmské říše v letech 1200–1220.
Nový!!: Chórezmská říše a Aláuddín Muhammad · Vidět víc »
Arabština
Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.
Nový!!: Chórezmská říše a Arabština · Vidět víc »
Aralské jezero
Aralské jezero dříve též zvané Aralské moře (nebo, z turkického aral – „ostrov“ – tak se původně jmenovalo místo při ústí Amudarji a posléze celé jezero) je vysychající bezodtoké slané jezero na hranici kazachstánských oblastí Aktobské a Kyzylordské a Karakalpacké republiky v Uzbekistánu ve střední Asii.
Nový!!: Chórezmská říše a Aralské jezero · Vidět víc »
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Nový!!: Chórezmská říše a Arménie · Vidět víc »
As-Sálih Ismaíl
as-Sálih Ismaíl al-Malik (as-Sálih – zbožný, al-Malik – král; 1163 – 1181) byl syn damašského sultána Núr ad-Dína, který roku 1174 po Núr ad-Dínové smrti nastoupil v jedenácti letech na trůn.
Nový!!: Chórezmská říše a As-Sálih Ismaíl · Vidět víc »
Ázerbájdžán
Ázerbájdžán, plným názvem Ázerbájdžánská republika, je největší a nejvíce zalidněná země v oblasti Kavkazu.
Nový!!: Chórezmská říše a Ázerbájdžán · Vidět víc »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Nový!!: Chórezmská říše a Írán · Vidět víc »
Čingischán
Čingischán (též Čingizchán, Džingischán, nebo Džingis-chán (lze volně přeložit jako velký vládce), rodným jménem Temüdžin) byl sjednotitelem mongolských kmenů, prvním Velkým chánem Mongolů a jedním z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů na světě.
Nový!!: Chórezmská říše a Čingischán · Vidět víc »
Bagdád
Bagdád je hlavní město Iráku a provincie Bagdád.
Nový!!: Chórezmská říše a Bagdád · Vidět víc »
Bitva u Ajn Džálút
Bitva u Ajn Džálútu se odehrála 3.
Nový!!: Chórezmská říše a Bitva u Ajn Džálút · Vidět víc »
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Nový!!: Chórezmská říše a Blízký východ · Vidět víc »
Buchara
Buchara je hlavní město Bucharské provincie v Uzbekistánu.
Nový!!: Chórezmská říše a Buchara · Vidět víc »
Chórezm
Aralským jezerem Chórezm (jiné názvy: Chorezm, Chwárezm, Chvárezm, Chwárizm, Chvárizm, Chovárazm, zejména ve starověku i Chorasmia) je historické území ve střední Asii, na dolním toku a v deltě řeky Amudarja v dnešním Uzbekistánu a Turkmenistánu.
Nový!!: Chórezmská říše a Chórezm · Vidět víc »
Dagestán
Dagestán, plným názvem Republika Dagestán nebo Dagestánská republika, je nejjižnější republika Ruské federace, ležící na západním pobřeží Kaspického moře.
Nový!!: Chórezmská říše a Dagestán · Vidět víc »
Damašek
Damašek (arabsky oficiálně دمشق Dimašk, hovorově aš-Šám الشام) je hlavní město Sýrie.
Nový!!: Chórezmská říše a Damašek · Vidět víc »
Dirham
umajjovský dirham z roku 729 Dirham, diram či dirhem (درهم) je měnová jednotka různých arabských a berberských států, dříve také jednotka hmotnosti v Osmanské říši a v Persii.
Nový!!: Chórezmská říše a Dirham · Vidět víc »
Ghazní (město)
Ghazní, historicky známé také jako Ghazna, je město v Afghánistánu, hlavní město provincie Ghazní.
Nový!!: Chórezmská říše a Ghazní (město) · Vidět víc »
Ghaznovská říše
Ghaznovská říše (persky غزنویان), také Ghaznovský sultanát, se od druhé poloviny 10. století do 12. století rozkládala ve střední Asii. Jejím hlavní městem byla nejdříve Ghazna (v dnešním Afghánistánu), od roku 1151 pak Láhaur (dnes leží v pákistánské provincii Paňdžáb). Za zakladatele dynastie Ghaznovců se považuje Alp Tegin, který byl také velitelem samánovské armády. Ovšem dynastii v pravém slova smyslu založil jeho zeť Sebük Tegin (asi 942–997), asi nejznámějším vládcem dynastie pak byl Mahmúd z Ghazny. Ghaznovci byli Turci a muslimové vyznávající sunnitský islám.
Nový!!: Chórezmská říše a Ghaznovská říše · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Chórezmská říše a Indie · Vidět víc »
Indus
Indus (tibetsky སེང་གེ་ཁ་འབབ, wylie Seng-ge kha-'abb, Sênggê Zangbo (Lví řeka),,, nebo) je nejvýznamnější řeka v Pákistánu. Protéká Tibetskou autonomní oblastí v ČLR, Ladakem v indickém státě Džammú a Kašmír přes pákistánskou část Kašmíru Gilgit-Baltistán a provincie Chajbar Paštúnchwá, Paňdžáb a Sindh. Řeka dala jméno dnešní Indii (přes řecké Sinthos a latinské Sindus). Před rozdělením Britské Indie na Pákistán a Indii v roce 1947 byla po Ganze druhou nejvýznamnější řekou této britské kolonie – z hlediska geografického, kulturního i obchodního. Je 3 180 km dlouhá. Povodí má rozlohu 980 000 km².
Nový!!: Chórezmská říše a Indus · Vidět víc »
Insignie prezidenta Turecka
Insignie prezidenta Turecka jsou oficiální insignie prezidenta Turecké republiky.
Nový!!: Chórezmská říše a Insignie prezidenta Turecka · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Chórezmská říše a Islám · Vidět víc »
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Nový!!: Chórezmská říše a Jeruzalém · Vidět víc »
Jeruzalémské království
Jeruzalémské království (latinsky, starofrancouzsky Roiaume de Jherusalem, arabsky, italsky, řecky, hebrejsky), též Latinské království jeruzalémské, bylo křižáckým státem založeným ve Svaté zemi po první křížové výpravě roku 1099.
Nový!!: Chórezmská říše a Jeruzalémské království · Vidět víc »
Kagan
Kagan (pinyin kèhán,, staroturecky kaɣan) – Ka gan, Ka chan, Cha khan – Velký chán též Král králů je turkické označení panovníka státního útvaru zvaného kaganát.
Nový!!: Chórezmská říše a Kagan · Vidět víc »
Kaspické moře
alt.
Nový!!: Chórezmská říše a Kaspické moře · Vidět víc »
Kazachstán
Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve Střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy.
Nový!!: Chórezmská říše a Kazachstán · Vidět víc »
Křižácké státy
první výpravy, Émile Signol Křižácké státy bylo množství feudálních panství západoevropského stylu, vybudované křižáky v období křížových výprav ve Svaté zemi, Anatolii a Středozemním moři.
Nový!!: Chórezmská říše a Křižácké státy · Vidět víc »
Kuňja-Urgenč
Kuňja-Urgenč (turkmensky Köneürgenç, rusky Куня Ургенч) je město s cca 30 000 obyvatel v severovýchodním Turkmenistánu, nedaleko hranic s Uzbekistánem.
Nový!!: Chórezmská říše a Kuňja-Urgenč · Vidět víc »
Kunya-Urgench
#PŘESMĚRUJ Kuňja-Urgenč.
Nový!!: Chórezmská říše a Kunya-Urgench · Vidět víc »
Kurdové
Kurdové jsou íránský národ sídlící na Blízkém východě, který žije hlavně v odlehlých oblastech dnešního Turecka (cca 11,4–15 milionů), Íránu (mezi 4,8–7,9 milionu), Iráku (4,0–6,5 milionu) a Sýrie (1,6 milionu).
Nový!!: Chórezmská říše a Kurdové · Vidět víc »
Kypčacké jazyky
Kypčacké jazyky tvoří samostatnou větev turkické jazykové rodiny.
Nový!!: Chórezmská říše a Kypčacké jazyky · Vidět víc »
Kyrgyzstán
Kyrgyzstán, plným názvem Kyrgyzská republika, je stát ve střední Asii.
Nový!!: Chórezmská říše a Kyrgyzstán · Vidět víc »
Mamlúci
access-date.
Nový!!: Chórezmská říše a Mamlúci · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Chórezmská říše a Mezopotámie · Vidět víc »
Mongolové
Mongolové jsou etnikum žijící zejména v Mongolsku, v Čínské lidové republice a Rusku. Mongolové nebyli pospolitý národ, spíše roztroušené kočovnické kmeny, sjednotit je se podařilo až Čingischánovi v 13. století. Mongolské kmeny pasoucí svá stáda po stepích se musely často přesouvat, tudíž nemohly žít ve stálém domově. Proto Mongolové žili v kulatých stanech – jurtách. Jurty se daly rychle rozložit a složit. Uspořádané v kruhu, připomínaly malé město.
Nový!!: Chórezmská říše a Mongolové · Vidět víc »
Mongolská říše
Mongolská říše (středomongolsky Yeke Mongγol Ulus, doslova „Veliký mongolský lid“, mongolsky) byla druhou největší říší v dějinách lidstva.
Nový!!: Chórezmská říše a Mongolská říše · Vidět víc »
Oghuzské jazyky
náhled Oghuzské jazyky tvoří většinovou skupinu turkických jazyků; mluví jimi více než 90 milionů lidí v oblasti od Balkánu po Čínu.
Nový!!: Chórezmská říše a Oghuzské jazyky · Vidět víc »
Oligarchie
Oligarchie (řecky Ὀλιγαρχία, Oligarchía) či oligokracie je nedemokratická forma vlády menšiny (elit), ve které má politickou moc v rukou pouze hrstka prominentních osob (nejčastěji byrokratickoarmádně zorganizovaní příslušníci nejbohatší vrstvy ((spolu)majitelé) s politickým vlivem) téměř bez jakékoliv kontroly společnosti.
Nový!!: Chórezmská říše a Oligarchie · Vidět víc »
Otrokářství
#PŘESMĚRUJ Otroctví.
Nový!!: Chórezmská říše a Otrokářství · Vidět víc »
Perština
Perština (místní název:, fārsī) je indoevropský jazyk.
Nový!!: Chórezmská říše a Perština · Vidět víc »
Rúmský sultanát
Rúmský (tj. Římský) nebo též Ikonyjský sultanát byl stát rozkládající se v Malé Asii v letech 1077 až 1310.
Nový!!: Chórezmská říše a Rúmský sultanát · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Chórezmská říše a Rusko · Vidět víc »
Saladin
Saladin (1138, Tikrít – 4. března 1193, Damašek; kurdsky: Selahadîne Eyubî; arabsky: Saláh ad-Dín Júsuf ibn Ajjúb; صلاح الدين يوسف ابن ايوب) byl kurdský muslim a vojenský velitel, který žil ve 12. století.
Nový!!: Chórezmská říše a Saladin · Vidět víc »
Samarkand
Samarkand je třetí největší město v Uzbekistánu, jehož populace v roce 2021 přesáhla 550 tisíc obyvatel.
Nový!!: Chórezmská říše a Samarkand · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Chórezmská říše a Sýrie · Vidět víc »
Seldžucká říše
Velká Seldžucká říše (turecky Büyük Selçuklu İmparatorluğu) nebo běžně jen Seldžucká říše, přesněji Velký Seldžucký stát (turecky Büyük Selçuklu Devleti) nebo krátce Seldžucký stát (persky دولت سلجوقیان, Dawlat Seljūqiyān, arabsky الدولة السلجوقية), byla ve středověku turko-perská muslimská monarchie založená kınıkským klanem Oghuzů, jehož příslušníci byli vyznavači sunnitského islámu.
Nový!!: Chórezmská říše a Seldžucká říše · Vidět víc »
Sultán
Sulejman I. Sultán je panovnický titul používaný v muslimských zemích.
Nový!!: Chórezmská říše a Sultán · Vidět víc »
Sunnitský islám
Osobnosti islámu ctěné sunnitskými muslimy vyjádřené v podobě kaligrafie ibádíju islám (Omán) Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího.
Nový!!: Chórezmská říše a Sunnitský islám · Vidět víc »
Syrdarja
Syrdarja (ve starověku nazývaná Jaxartes) je nejdelší řeka ve Střední Asii.
Nový!!: Chórezmská říše a Syrdarja · Vidět víc »
Tabríz
Tabríz (persky تبریز, ázerbájdžánsky تبريز, Təbriz) je čtvrté největší město v Íránu a středisko provincie Východní Ázerbájdžán.
Nový!!: Chórezmská říše a Tabríz · Vidět víc »
Tádžikistán
Tádžikistán, plným názvem Republika Tádžikistán, je hornatý vnitrozemský stát ve střední Asii s rozlohou 143 100 km², kde žije přibližně 9,5 mil.
Nový!!: Chórezmská říše a Tádžikistán · Vidět víc »
Turkmenistán
Turkmenistán je turkický stát ve střední Asii.
Nový!!: Chórezmská říše a Turkmenistán · Vidět víc »
Uzbekistán
Uzbekistán, plným názvem Republika Uzbekistán, je vnitrozemský stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán na jihu, Kazachstán na severu, Kyrgyzstán na severovýchodě, Tádžikistán na jihovýchodě a Turkmenistán na jihozápadě.
Nový!!: Chórezmská říše a Uzbekistán · Vidět víc »
1077
Bez popisu.
Nový!!: Chórezmská říše a 1077 · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Chórezmská říše a 11. století · Vidět víc »
1193
Bez popisu.
Nový!!: Chórezmská říše a 1193 · Vidět víc »
1205
;Česko.
Nový!!: Chórezmská říše a 1205 · Vidět víc »
1212
Rok 1212 (MCCXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Chórezmská říše a 1212 · Vidět víc »
1218
Bez popisu.
Nový!!: Chórezmská říše a 1218 · Vidět víc »
1220
;Česko.
Nový!!: Chórezmská říše a 1220 · Vidět víc »
1221
Vyhlášení privilegií pro pražské biskupství.
Nový!!: Chórezmská říše a 1221 · Vidět víc »
1225
Bez popisu.
Nový!!: Chórezmská říše a 1225 · Vidět víc »
1231
Bez popisu.
Nový!!: Chórezmská říše a 1231 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Chorézmská říše, Chórezem, Chórezemská říše, Říše chórezemských šáhů, Říše chórezmských šáhů.
