Rychlejší přístup než prohlížeči!
27 vztahy: Argument, Aristotelés, Avicenna, Bible, Dualismus (filosofie), Existence, Filosofie, Friedrich Nietzsche, Georg Christoph Lichtenberg, Husserl, Immanuel Kant, Intence, John Locke, Křesťanství, Martin Heidegger, Platón, Reflexe (filosofie), René Descartes, Rozprava o metodě, Sókratés, Sebereflexe, Subjekt, Svatý Augustin, Sylogismus, Vědomí, 1596, 1650.
Argument
Argument (lat. argumentum od arguo, objasňuji, vyvracím, obviňuji) je důkaz, důvod nebo doklad, že nějaké tvrzení je pravdivé nebo naopak nepravdivé, že platí nebo neplatí.
Nový!!: Cogito ergo sum a Argument · Vidět víc »
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Nový!!: Cogito ergo sum a Aristotelés · Vidět víc »
Avicenna
Ibn Síná, na Západě známý jako Avicenna, celým jménem Abú ʿAlí al-Ḥusajn ibn ʿAbd Alláh ibn Al-Hasan ibn Ali ibn Síná (asi 980–1037, persky أبو علي الحسين بن عبد الله بن سينا) byl středověký perský filosof, lékař a polyhistor, který je považován za jednu z nejvýznamnějších postav zlatého věku islámu.
Nový!!: Cogito ergo sum a Avicenna · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Cogito ergo sum a Bible · Vidět víc »
Dualismus (filosofie)
#PŘESMĚRUJ Dualismus (filozofie).
Nový!!: Cogito ergo sum a Dualismus (filosofie) · Vidět víc »
Existence
Existence (z latinského existentia Scholastická filozofie přiřazuje existenci význam toho, co náleží k vnějšímu světu, tedy světu skutečnému či reálnému. Pojem je tedy spojován s objektivitou a realitou jako něco, co nenáleží pouze do světa fantazie: To, co existuje, lze popsat také jako to, co je nadáno vlastní činností: Středověká filosofie rozvinula protiklad existence jako aktuálního bytí zde a podstaty, esence, jako ideálního a obecného určení bytosti či jsoucna. Tento strom zde je jednotlivou existence (moderně řečeno výskytem) esence stromu. I v Hegelově filosofii je existence zvnějšněním podstaty ducha. V moderní filosofii přechází důraz na jednotlivou, konkrétní existence, zejména člověka (S. Kierkegaard). Právě lidská (tj. naše) existence je východiskem veškerého poznání, zkušenosti, ale i usilování (intence, E. Husserl) a svobody. Existence člověka přitom není jen nějakým „výskytem“ předmětu (M. Heidegger), nýbrž pobytem (Dasein), údělem bytosti, jíž na jejím bytí záleží a která ví, že je konečná, smrtelná. Existence není izolovaný a svrchovaný „subjekt“, nýbrž je pobytem na světě, který přehlíží, přičítá si svoji minulost a je neustálou starostí o budoucí. Dramatičnost lidské existence jako prázdné svobody ke tvoření sebe sama zdůrazní existencialismus (Sartre, Camus), současná filosofie staví do popředí otázky odpovednosti, existence jako východiska vztahů ke druhému („já a ty“, M. Buber) a etiky vůbec (E. Lévinas).
Nový!!: Cogito ergo sum a Existence · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Cogito ergo sum a Filosofie · Vidět víc »
Friedrich Nietzsche
Friedrich Wilhelm Nietzsche (15. října 1844 Röcken u Lützenu poblíž Lipska – 25. srpna 1900 Výmar) byl německý filosof, klasický filolog, básník a skladatel (i když jeho poezie a hudební kompozice byly zastíněny jeho pozdějšími filosofickými spisy).
Nový!!: Cogito ergo sum a Friedrich Nietzsche · Vidět víc »
Georg Christoph Lichtenberg
Socha na göttinském tržišti Georg Christoph Lichtenberg (1. července 1742, Ober-Ramstadt u Darmstadtu – 24. února 1799, Göttingen) byl německý osvícenecký aforista, fyzik, astronom a matematik.
Nový!!: Cogito ergo sum a Georg Christoph Lichtenberg · Vidět víc »
Husserl
Husserl je židovské příjmení, odvozené od zkomoleného německého názvu Slavkova (Hauserlitz) u Brna.
Nový!!: Cogito ergo sum a Husserl · Vidět víc »
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.
Nový!!: Cogito ergo sum a Immanuel Kant · Vidět víc »
Intence
Intence (z latinského in-tendó, směřuji, napřahuji se, zamýšlím; pozor, nezaměňovat s intenzí v logice!) znamená zaměření, úmysl, obrácení pozornosti k nějakému předmětu.
Nový!!: Cogito ergo sum a Intence · Vidět víc »
John Locke
John Locke (29. srpen 1632 Wrington, Somerset – 28. říjen 1704 Essex) byl anglický filosof.
Nový!!: Cogito ergo sum a John Locke · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Cogito ergo sum a Křesťanství · Vidět víc »
Martin Heidegger
Martin Heidegger (26. září 1889, Meßkirch – 26. května 1976, Freiburg im Breisgau) byl německý fenomenologický filosof, žák Edmunda Husserla.
Nový!!: Cogito ergo sum a Martin Heidegger · Vidět víc »
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Nový!!: Cogito ergo sum a Platón · Vidět víc »
Reflexe (filosofie)
#PŘESMĚRUJ Reflexe (filozofie).
Nový!!: Cogito ergo sum a Reflexe (filosofie) · Vidět víc »
René Descartes
René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.
Nový!!: Cogito ergo sum a René Descartes · Vidět víc »
Rozprava o metodě
Rozprava o metodě, vrcholné dílo Reného Descarta, byla vydána roku 1637 v Leidenu.
Nový!!: Cogito ergo sum a Rozprava o metodě · Vidět víc »
Sókratés
Sókratés (469 nebo 470 v Athénách – 399 př. n. l. v Athénách), řecky Σωκράτης, někdy psáno bez diakritiky Sokrates, byl athénský filozof, učitel Platónův.
Nový!!: Cogito ergo sum a Sókratés · Vidět víc »
Sebereflexe
Sebereflexe nebo také vědomí sebe je akt vědomí, jehož tématem či intencí je toto vědomí samo.
Nový!!: Cogito ergo sum a Sebereflexe · Vidět víc »
Subjekt
Subjekt (lat. subiectum, doslova podklad; překlad řec. hypokeimenon, podstata) může znamenat.
Nový!!: Cogito ergo sum a Subjekt · Vidět víc »
Svatý Augustin
Nejstarší Augustinovo vyobrazení (Řím, bazilika sv. Jana v Lateránu, 6. stol.) Sandra Botticelliho (kolem r. 1480) Karlově mostě Svatý Augustin, též Augustin z Hippa nebo Augustin z Hippony, latinsky Aurelius Augustinus (13. listopadu 354, Thagaste, dnes Souk-Ahras v Alžírsku – 28. srpna 430, Hippo Regius, dnes Annaba v Alžírsku), byl biskup a učitel církve v období pozdního římského císařství; je svatým katolické církve, jehož svátek připadá na 28. srpna.
Nový!!: Cogito ergo sum a Svatý Augustin · Vidět víc »
Sylogismus
Sylogismus (řecky: συλλογισμός – „rozhodnutí,“ „logický důsledek“; obvykle kategorický sylogismus) je druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy.
Nový!!: Cogito ergo sum a Sylogismus · Vidět víc »
Vědomí
Vědomí (od věděti) je ústředí integrované psychické činnosti člověka a v různé míře i dalších živočichů, zahrnující všechno, čemu právě věnují svoji pozornost.
Nový!!: Cogito ergo sum a Vědomí · Vidět víc »
1596
1596 (MDXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Cogito ergo sum a 1596 · Vidět víc »
1650
1650 (MDCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Cogito ergo sum a 1650 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Cogito, Cogito, ergo sum, Dubito, ergo cogito, ergo sum.
