Rychlejší přístup než prohlížeči!
23 vztahy: Bílá Lhota, Berlín, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, Carl Maria von Weber, Fürstenberské knížectví, Ferdinand Raimund, Franz Grillparzer, Heinrich Marschner, Kärntnertortheater, Louis Spohr, Praha, Riga, Ruské impérium, Stavovské divadlo, Stuttgart, Svatá říše římská, Theater in der Josefstadt, Uherské Hradiště, Vídeň, 14. prosinec, 1780, 1849, 22. listopad.
Bílá Lhota
Bílá Lhota (německy Weissöhlhütten) je obec v okrese Olomouc.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Bílá Lhota · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Berlín · Vidět víc »
Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
Titulní list díla a jeho autor Constantin von Wurzbach Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (zkr. BLKÖ) je biografická encyklopedie zahrnující osobnosti Rakouska a životní dílo lexikografa a spisovatele Constantina von Wurzbach.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich · Vidět víc »
Carl Maria von Weber
Carl Maria von Weber (18. listopadu 1786 Eutin – 5. června 1826 Londýn) byl německý hudební skladatel, kapelník, klavírní virtuóz a dirigent působící na přelomu 18.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Carl Maria von Weber · Vidět víc »
Fürstenberské knížectví
#PŘESMĚRUJ Fürstenbergové Kategorie:Zaniklé státy Německa.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Fürstenberské knížectví · Vidět víc »
Ferdinand Raimund
Ferdinand Raimund (1. června 1790 Vídeň – 5. září 1836 Pottenstein, obojí Rakousko), vlastním jménem Ferdinand Jakob Raimann, byl rakouský dramatik a herec.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Ferdinand Raimund · Vidět víc »
Franz Grillparzer
Franz Grillparzer (15. ledna 1791 Vídeň – 21. ledna 1872 Vídeň) byl rakouský spisovatel a dramatik.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Franz Grillparzer · Vidět víc »
Heinrich Marschner
Heinrich August Marschner (16. srpna 1795, Žitava – 16. prosince 1861, Hannover) byl německý raně romantický hudební skladatel českého původu.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Heinrich Marschner · Vidět víc »
Kärntnertortheater
#PŘESMĚRUJ Theater am Kärntnertor.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Kärntnertortheater · Vidět víc »
Louis Spohr
Louis Spohr, rodným jménem Ludwig Spohr (5. dubna 1784, Braunschweig – 22. října 1859, Kassel) byl německý hudební skladatel, houslista a dirigent.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Louis Spohr · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Praha · Vidět víc »
Riga
Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Riga · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Ruské impérium · Vidět víc »
Stavovské divadlo
Stavovské divadlo (původní název Hraběcí Nosticovo národní divadlo, Gräflich Nostitzsches Nationaltheater, za socialismu Tylovo divadlo) je divadlo v Praze na Starém Městě, budova čp.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Stavovské divadlo · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Stuttgart · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Svatá říše římská · Vidět víc »
Theater in der Josefstadt
Divadlo Theater in der Josefstadt je nejstarší vídeňské divadlo, které se nachází v 8. městském obvodě na ulici Josefstädter Straße 26.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Theater in der Josefstadt · Vidět víc »
Uherské Hradiště
264x264px Uherské Hradiště (slováckým nářečím Hradišče) je město ve Zlínském kraji, 23 km jihozápadně od Zlína na levém břehu řeky Moravy.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Uherské Hradiště · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Conradin Kreutzer a Vídeň · Vidět víc »
14. prosinec
14.
Nový!!: Conradin Kreutzer a 14. prosinec · Vidět víc »
1780
1780 (MDCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Conradin Kreutzer a 1780 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Conradin Kreutzer a 1849 · Vidět víc »
22. listopad
22.
Nový!!: Conradin Kreutzer a 22. listopad · Vidět víc »
