Rychlejší přístup než prohlížeči!
54 vztahy: Archeologie, Ariánství, Augustus, Římané, Římská říše, Římské provincie, Římský katolicismus, Balkán, Bosna a Hercegovina, Byzantská říše, Cetinje, Chorvatsko, Dalmácie, Dinárské hory, Diocletianus, Diokleciánův palác, Ilýrie, Ilyrové, Jaderské moře, Julius Nepos, Justinián I., Krka (Chorvatsko), Latina, Neretva, Odoaker, Ostrogóti, Panonie, Romanizace (kultura), Split, Starověk, Starověký Řím, Stěhování národů, Theodor Mommsen, Theodorich Veliký, Tomislavgrad, Západořímská říše, 1. století př. n. l., 125, 156 př. n. l., 168 př. n. l., 2. století př. n. l., 27 př. n. l., 3. století, 3. století př. n. l., 32 př. n. l., 395, 4. století, 4. století př. n. l., 480, 481, ..., 493, 535, 6, 9. Rozbalte index (4 více) »
Archeologie
''Laténská socha z Mšeckých Žehrovic'' Archeologie (z řečtiny: αρχαίος (archaios).
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Archeologie · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Ariánství · Vidět víc »
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Augustus · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Římané · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Římská říše · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Římské provincie · Vidět víc »
Římský katolicismus
#PŘESMĚRUJ Římskokatolická církev.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Římský katolicismus · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Balkán · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Byzantská říše · Vidět víc »
Cetinje
Cetinje je město v Černé Hoře, ležící v jižní části země, 35 km jihozápadně od hlavního města Podgorice.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Cetinje · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Chorvatsko · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Dalmácie · Vidět víc »
Dinárské hory
pohoří Prokletije - Jezerski Vrh pohoří Biokovo Bjelašnica pohoří Velebit Trebevič pohoří Igman Dinárské hory (též Dinárská planina, Dinárské pohoří, Dinárské Alpy, Dinaridy; slovinsky Dinarsko gorovje; srbsky Динарске планине Dinarskije planine; chorvatsky Dinarsko gorje; albánsky Malet Dinarike; bosensky Dinaridi, Dinarske Alpe) jsou složitě větvená soustava horských pohoří umístěných na severozápadě Balkánského poloostrova, mezi Panonskou pánví a Jaderským mořem.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Dinárské hory · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Diocletianus · Vidět víc »
Diokleciánův palác
Diokleciánův palác (chorvatsky Dioklecijanova palača) je starořímský palác v chorvatském Splitu, který byl vystavěn římským císařem Diokleciánem ve 4. století.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Diokleciánův palác · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Ilýrie · Vidět víc »
Ilyrové
Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Ilyrové · Vidět víc »
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Jaderské moře · Vidět víc »
Julius Nepos
Julius Nepos († 480) byl západořímský císař v letech 474 až 475.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Julius Nepos · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Justinián I. · Vidět víc »
Krka (Chorvatsko)
Krka je krasová řeka na území Šibenicko-kninské župy v Chorvatsku.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Krka (Chorvatsko) · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Latina · Vidět víc »
Neretva
Neretva je řeka v Bosně a Hercegovině (Hercegovsko-neretvanský kanton) a Chorvatsku (Dubrovnicko-neretvanská župa).
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Neretva · Vidět víc »
Odoaker
Flavius Odoacer Flavius Odovacar, Odovacer či Fl.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Odoaker · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Ostrogóti · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Panonie · Vidět víc »
Romanizace (kultura)
Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Romanizace (kultura) · Vidět víc »
Split
Split je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Split · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Starověk · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Starověký Řím · Vidět víc »
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Stěhování národů · Vidět víc »
Theodor Mommsen
Theodor Mommsen Christian Matthias Theodor Mommsen (30. listopadu 1817, Garding, Šlesvicko-Holštýnsko – 1. listopadu 1903, Charlottenburg, Berlín) byl německý historik, právník a politik, který působil jako univerzitní profesor v Lipsku, Curychu, Vratislavi a v Berlíně.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Theodor Mommsen · Vidět víc »
Theodorich Veliký
Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Theodorich Veliký · Vidět víc »
Tomislavgrad
Tomislavgrad (v cyrilici Томиславград), dříve také známý jako Duvno (v cyrilici Дувно) je město na jihozápadě Bosny a Hercegoviny, v Kantonu 10, nedaleko od chorvatských hranic.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Tomislavgrad · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a Západořímská říše · Vidět víc »
1. století př. n. l.
1.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 1. století př. n. l. · Vidět víc »
125
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 125 · Vidět víc »
156 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 156 př. n. l. · Vidět víc »
168 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 168 př. n. l. · Vidět víc »
2. století př. n. l.
2.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 2. století př. n. l. · Vidět víc »
27 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 27 př. n. l. · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 3. století · Vidět víc »
3. století př. n. l.
3.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 3. století př. n. l. · Vidět víc »
32 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 32 př. n. l. · Vidět víc »
395
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 395 · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 4. století · Vidět víc »
4. století př. n. l.
Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 4. století př. n. l. · Vidět víc »
480
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 480 · Vidět víc »
481
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 481 · Vidět víc »
493
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 493 · Vidět víc »
535
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 535 · Vidět víc »
6
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 6 · Vidět víc »
9
Bez popisu.
Nový!!: Dalmácie (provincie) a 9 · Vidět víc »
