Rychlejší přístup než prohlížeči!
71 vztahy: Alexanderplatz, Ústavní soud České republiky, Atentát na Heydricha, Česká republika na 1. místě!, Berlín, Generální stávka, Generální stávka 14. října 1918, Heydrichiáda, Jan Hamáček, Jan Opletal, Je to na nás!, Komunistická strana Československa, Krize v České televizi, Letná, Letná 2 – znovu za demokracii!, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mnichovská dohoda, Národní souručenství, Německá demokratická republika, Nepokoje, Nepokoje na Šluknovsku 2011, Obecní úřad, Palachův týden, Parlament České republiky, Politika, Právo Respekt Odbornost, Protesty proti nacistické okupaci v Protektorátu Čechy a Morava 28. října 1939, Prozatímní státní zřízení, Spojené státy americké, Správní soudnictví, T-Mobile, Václav Sedláček, Václavské náměstí, 11. březen, 14. říjen, 14. listopad, 16. duben, 16. listopad, 17. listopad, 1905, 1918, 1938, 1939, 1942, 1948, 1963, 1968, 1969, 1988, 1989, ..., 2. červen, 20. listopad, 2000, 2001, 2011, 2019, 2022, 2023, 21. únor, 21. srpen, 22. září, 23. červen, 25. únor, 26. listopad, 26. září, 28. říjen, 28. listopad, 28. září, 3. červenec, 3. září, 4. listopad. Rozbalte index (21 více) »
Alexanderplatz
Alexanderplatz z Berliner Fernsehturm Alexanderplatz (Alexandrovo náměstí) je centrální náměstí v Berlíně, v městské části Mitte.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Alexanderplatz · Vidět víc »
Ústavní soud České republiky
Ústavní soud České republiky je specializovaná česká soudní instituce, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž základním posláním je garantovat ústavnost právního řádu a poskytovat ochranu základních lidských práv fyzických a právnických osob na základě ústavního pořádku České republiky, a to i proti rozhodnutím obecných soudů, která by nebyla v souladu s ústavním pořádkem.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Ústavní soud České republiky · Vidět víc »
Atentát na Heydricha
Atentát na Heydricha či útok na Heydricha byla úspěšná diverzní akce výsadkářů Operace Anthropoid exilových československých branných sil za druhé světové války, cílem atentátu byl prominentní nacista, zastupující říšský protektor a šéf RSHA Reinhard Heydrich.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Atentát na Heydricha · Vidět víc »
Česká republika na 1. místě!
Česká republika na 1.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Česká republika na 1. místě! · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Berlín · Vidět víc »
Generální stávka
Generální stávka je formou všeobecné stávky zahrnující téměř celou danou oblast, např.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Generální stávka · Vidět víc »
Generální stávka 14. října 1918
Generální stávka vyhlášená dne 14. října 1918 byla jednou z událostí, která předcházela vzniku Československa a konci první světové války.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Generální stávka 14. října 1918 · Vidět víc »
Heydrichiáda
Seznam popravených na Kobyliské střelnici v Praze Mauthausenu Heydrichiáda je souhrnný název pro období těžkých represí prováděných německými nacistickými okupanty během druhé světové války na území Protektorátu Čechy a Morava ve spojitosti s osobou zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Heydrichiáda · Vidět víc »
Jan Hamáček
Jan Hamáček (* 4. listopadu 1978 Mladá Boleslav) je český politik, od června 2018 do prosince 2021 první místopředseda vlády a ministr vnitra ČR ve druhé vládě Andreje Babiše, v níž byl také dvakrát pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Jan Hamáček · Vidět víc »
Jan Opletal
Jan Opletal (1. ledna 1915 Lhota nad Moravou – 11. listopadu 1939 Praha) byl student Lékařské fakulty Karlovy univerzity, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace 28. října 1939.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Jan Opletal · Vidět víc »
Je to na nás!
Celkový pohled Účastníci demonstrace na Letné bloku Molochov Jaroslavem Uhlířem zazpívali dvě písně Jiří Hynek uskutečňuje živý vstup pro zpravodajskou relaci ''Události'' Je to na nás! byla veřejná demonstrace, která se konala 23. června 2019 v Praze na Letenské pláni.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Je to na nás! · Vidět víc »
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Nový!!: Demonstrace (protest) a Komunistická strana Československa · Vidět víc »
Krize v České televizi
Demonstrace před budovou České televize v prosinci 2000 Krize v České televizi (nebo televizní krize) je označením pro události ve veřejnoprávní České televizi (ČT) na přelomu let 2000 a 2001, kdy se redaktoři zpravodajství ČT vzbouřili proti nově zvolenému generálnímu řediteli ČT Jiřímu Hodačovi a jeho vedení.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Krize v České televizi · Vidět víc »
Letná
Letná je čtvrť a kopec nad zákrutem Vltavy severně od centra Prahy a též zkrácené označení nezastavěné části jeho vyvýšené plošiny, která se nazývá Letenská pláň.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Letná · Vidět víc »
Letná 2 – znovu za demokracii!
Hlavní stage demonstrace, řada traktorů, které na Letnou symbolicky přivezli mimopražští farmáři Letná 2 – znovu za demokracii! byla veřejná demonstrace, která se konala 16. listopadu 2019 v Praze na Letenské pláni.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Letná 2 – znovu za demokracii! · Vidět víc »
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (International Covenant on Civil and Political Rights) je mezinárodní smlouvou přijatou na zasedání Organizace spojených národů v New Yorku dne 19.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Národní souručenství
Národní souručenství (zkratka NS), též německy Nationale Gemeinschaft (NG) nebo Volksgemeinschaft, vzniklo bezprostředně po německé okupaci z 15.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Národní souručenství · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Nepokoje
dlažebními kostkami Nepokoje jsou formy občanského nepořádku charakteristické zpravidla neorganizovanými skupinami, které se obořují náhlým a intenzivním násilím proti autoritám, majetku či lidem.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Nepokoje · Vidět víc »
Nepokoje na Šluknovsku 2011
poznámka.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Nepokoje na Šluknovsku 2011 · Vidět víc »
Obecní úřad
Obecní úřad Stará Lysá, okres Nymburk Obecní úřad Dražůvky, okres Hodonín Obecní úřad (zkr. OÚ) je úřední orgán obecní správy.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Obecní úřad · Vidět víc »
Palachův týden
Palachův týden, občas nazýván i palachiáda, je označení pro sérii občanských nepokojů konajících se u příležitosti výročí upálení Jana Palacha.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Palachův týden · Vidět víc »
Parlament České republiky
Parlament České republiky je dvoukomorový zákonodárný sbor České republiky.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Parlament České republiky · Vidět víc »
Politika
Politické spektrum Politika (z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Politika · Vidět víc »
Právo Respekt Odbornost
Právo Respekt Odbornost (zkratka PRO 2022) je česká pravicová politická strana, která byla založena 27. dubna 2022 Jindřichem Rajchlem; euroskeptické PRO, vystupující proti vládě Petra Fialy, není ani pro vystoupení ČR z EU, ani z paktu NATO.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Právo Respekt Odbornost · Vidět víc »
Protesty proti nacistické okupaci v Protektorátu Čechy a Morava 28. října 1939
Protesty proti nacistické okupaci dne 28.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Protesty proti nacistické okupaci v Protektorátu Čechy a Morava 28. října 1939 · Vidět víc »
Prozatímní státní zřízení
Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Prozatímní státní zřízení · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Spojené státy americké · Vidět víc »
Správní soudnictví
Správní soudnictví je druh výkonu soudní moci, ve kterém soudy rozhodují zejména o žalobách fyzických nebo právnických osob, které se domáhají ochrany před nezákonným rozhodnutím nebo postupem orgánů veřejné moci.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Správní soudnictví · Vidět víc »
T-Mobile
T-Mobile je značkou skupiny Deutsche Telekom pro mobilní služby.
Nový!!: Demonstrace (protest) a T-Mobile · Vidět víc »
Václav Sedláček
Detail pamětní desky Jana Opletala a Václava Sedláčka v pražské Žitné ulici Václav Sedláček (22. dubna 1917 Recklinghausen – 28. října 1939 Praha) byl spolu s Janem Opletalem jednou ze dvou obětí střelby do davu při protinacistických demonstracích 28. října 1939 v Praze.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Václav Sedláček · Vidět víc »
Václavské náměstí
Václavské náměstí (hovorově Václavák, německy Wenzelsplatz, dříve Svatováclavské náměstí, původně Koňský trh, německy Rossmarkt) je jedno z hlavních náměstí na Novém Městě v Praze.
Nový!!: Demonstrace (protest) a Václavské náměstí · Vidět víc »
11. březen
11.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 11. březen · Vidět víc »
14. říjen
14.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 14. říjen · Vidět víc »
14. listopad
14.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 14. listopad · Vidět víc »
16. duben
16.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 16. duben · Vidět víc »
16. listopad
16.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 16. listopad · Vidět víc »
17. listopad
17.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 17. listopad · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 1905 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 1918 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 1938 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 1939 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 1942 · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 1948 · Vidět víc »
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 1963 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 1968 · Vidět víc »
1969
1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 1969 · Vidět víc »
1988
1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 1988 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 1989 · Vidět víc »
2. červen
2.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 2. červen · Vidět víc »
20. listopad
20.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 20. listopad · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 2000 · Vidět víc »
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 2001 · Vidět víc »
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 2011 · Vidět víc »
2019
Rok 2019 (MMXIX) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 2019 · Vidět víc »
2022
Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 2022 · Vidět víc »
2023
Rok 2023 (MMXXIII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončí v neděli 31. prosince.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 2023 · Vidět víc »
21. únor
21.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 21. únor · Vidět víc »
21. srpen
21.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 21. srpen · Vidět víc »
22. září
22.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 22. září · Vidět víc »
23. červen
23.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 23. červen · Vidět víc »
25. únor
25.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 25. únor · Vidět víc »
26. listopad
26.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 26. listopad · Vidět víc »
26. září
26.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 26. září · Vidět víc »
28. říjen
28.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 28. říjen · Vidět víc »
28. listopad
28.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 28. listopad · Vidět víc »
28. září
28.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 28. září · Vidět víc »
3. červenec
3.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 3. červenec · Vidět víc »
3. září
3.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 3. září · Vidět víc »
4. listopad
4.
Nový!!: Demonstrace (protest) a 4. listopad · Vidět víc »
